ESA
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.
Tory Bruno, dlouholetý generální ředitel společnosti United Launch Alliance, opouští společnost ULA.
Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.
První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.
Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.
Evropská kosmická agentura očekává, že v únoru rozhodne, jak řešit 20% nedostatek financování svého průzkumného programu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
S novým rokem jako by se doslova roztrhl pytel a nové přednášky vychází v neuvěřitelném tempu. Ta dnešní se bude zabývat patrně nejpopulárnější soukromou kosmonautickou firmou naší doby, tedy kalifornskou SpaceX. Tato společnosti má už od svého založení ve svém čele jednoho z nejbohatších podnikatelů světa, Elona Muska. Od roku 2002, kdy byla firma založena, dokázala vyvinout a provozovat tři rakety: Falcon 1, Falcon 9 a Falcon Heavy. Ač to zpočátku nikdo nečekal, tak postupem se firmě během let podařilo alespoň z části splnit svůj slib a snížit cenu za dopravu nákladů na oběžnou dráhu. SpaceX však neusíná na vavřínech svých úspěchů a už několik let pracuje na vývoji rakety nové, která sice v minulosti měla již řadu jmen, v současnosti ji však známe pod názvem Starship. To a ještě mnohvem více se dozvíte v přednášce, kterou si pro vás připravil šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer. Přednáška vyšla v rámci cyklu Večery na FF UK na kanálu neurazitelny.cz.
Marsovský rover se po hibernaci neozval a problémy má středisko i s družicí Tianwen-1. Zdroj 9. ledna 2023 16:20
Na Zemi jsme začali počítat rok 2023 a Ingenuity jej na Marsu přivítala 38. přeletem do letiště označeného písmenem Z. Perseverance ve stejné době popojížděla po ploché lokalitě Three Forks pod úpatím dávné říční delty. Právě zde odkládala část nasbíraných vzorků hornin i vzorek atmosféry, aby v případě obtíží nebo selhání roveru bylo co dovézt zpátky na Zemi, až se pro vzorky vydá návratová mise na Zemi. V našem seriálu se jednou za čas vracíme za událostmi, které se na Marsu v kráteru Jezero staly. Naposledy jsme skončili v situaci, kdy Perseverance nalezla dosud nejzajímavější vzorky s organickými sloučeninami. Pojďme si shrnout, co se od té doby stalo.
První týden roku 2023 se pomalu stává minulostí a pro vás je připraven pravidelný týdenní přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na nejzajímavější fotky z výzkumů, které probíhaly na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně popisů toho, co na fotografiích astronauti provádí. V dalších tématech se podíváme na Mars, kde proběhl další let vrtulníčku Ingenuity a můžete se těšit i na zajímavé video, které zachycuje celou cestu prvního stupně Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na náhledové fotografii dnešního článku vidíte snímek z evropské sondy Mars Express, která s pomocí přístroje HRSC (High Resolution Stereo Camera) 19. května 2022 vyfotila marsovskou oblast Ultimi Scopuli u jižního pólu planety. Ačkoliv to může vypadat jako zimní scenérie, v té době bylo na jižní polokouli Marsu jaro a ledové útvary začaly ustupovat. Skrz námrazu vystupovaly tmavé duny a výše položené oblasti vypadaly bez ledu.
Přejeme vám krásný první svátek vánoční a ani tentokrát nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které se staly v kosmonautice v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na loučení se sondou InSight, která přinesla zásadní informace o vnitřní stavbě Marsu, v dalších tématech se podíváme na EVA, během které byl nainstalován další panel iROSA, anebo si připomeneme první vzorky vyložené z vozítka Perseverance. Přeji vám dobré čtení a pěknou sváteční neděli.
Právě v těchto dnech prochází americké vozítko Perseverance procesem, v jehož rámci začne vytvářet historicky první úložiště vědecky cenných vzorků mimo povrch planety Země. Půjde o kriticky důležitý milník v rámci americko-evropské kampaně MSR (Mars Sample Return), která má za úkol dopravit na Zemi vzorky z Marsu za účelem jejich podrobné analýzy. Proces budování úložiště započne ve chvíli, kdy rover uvolní jedno ze svých pouzder, které ukrývá jádrový vrt s velikostí odpovídající zhruba školní křídě. Pouzdro bude uvolněno z břicha roveru a z výšky cca 89 centimetrů dopadne na povrch Marsu v kráteru Jezero – konkrétně k tomu dojde v lokalitě pojmenované Three Forks. V průběhu přibližně 30 dní má rover postupně vyložit deset trubiček se vzorky, které představují značnou pestrost hornin objevených v kráteru Jezero.
Dnes se po kratší odmlce vrátíme k meziplanetárním sondám, které spolu s pilotovanou kosmonautikou dozajista patří k těm nejzajímavější misím, které světová kosmonautika nabízí laické i poučené veřejnosti. Sonda InSIGHT, o které bude v dnešní přednášce řeč, dozajista nevyniká žádnou pohyblivostí, přesto se jedná o unikátní sondu, která má za svůj hlavní cíl prozkoumat nitro rudé planety. Její počátky se datují do prvního desetiletí 21. století, kdy tato mise byla jedním z 28 návrhů nízkorozpočtového programu Discovery. O rok později se poté sonda propracovala už mezi finalisty a její realizace byla pak definitivně odklepnuta v srpnu roku 2012. Plánovaná cena této mise byla 425 milionů dolarů, ve kterých nebyla započítána nosná raketa. Původně se start plánoval v roce 2016, ovšem netěsnosti vakuového kontejneru pro seismometr vyústili jednak v dvouletý odklad startu a také v navýšení rozpočtu mise o dalších 150 milionů dolarů. Sonda se nakonec do vesmíru vydala v květnu roku 2018 na raketě Atlas V a na Marsu přistála o dlouhých sedm měsíců později. Více o této sondě se dozvíte v dnešní přednášce. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph.
Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a tak je ideální čas se retrospektivně ohlédnout, jaké nejzajímavější události nám kosmonautika v uplynulých sedmi dnech přinesla. Kosmotýdeník si v hlavním tématu vybral téma polárních září na Marsu, které v létě zachytila sonda MAVEN. Podíváme se však také na start čínské automatické zásobovací lodě Tianzhou-5, anebo na stav rakety SLS poté, co přes kosmodrom prošla bouře Nicole. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V návaznosti na úspěšnou misi na Měsíc – Chandrayaan-1 si Indie koncem roku 2014 připsala doposud největší technický úspěch v oblasti kosmu. Dokázala navést sondu na oběžnou dráhu rudé planety. Mise nazvaná MOM (Mars Orbiter Mission) byla úspěšně zahájena koncem roku 2013 a je první ze série misí, které ISRO plánuje k průzkumu a charakterizaci Marsu. Sonda měla na palubě pět vědeckých přístrojů s cílem prohloubit poznání Marsu na základě jeho morfologie a mineralogie z eliptické dráhy. V předešlé části jsme si obecně představili indickou sondu MOM a její příběh. Tentokrát se zaměříme hlavně na vědu a odkaz, který nám po této fantastické misi zůstal. Ani ve snu by mě na začátku nenapadlo, že bude ve finále informací tolik, že budu muset rozdělit článek na dvě části. Nechtěl jsem však nic zásadně krátit, ani mít za každou cenu neúnosně dlouhý a těžko stravitelný text. Dnes se tedy podruhé a naposledy vracíme k misi Mangalyaan. Není tedy od věci abychom se za touto neuvěřitelnou misí ohlédli. Tento článek přináší závěrečné informace o sondě Mars Orbiter
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.