Štítek ‘Mars’

Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 1. díl

Sol 30, Ingenuity a ochrannýc kryt na povrchu pod Perseverance snímaný kamerou Watson. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Damia Bouic

Vážení čtenáři. Velice nás těší váš zájem o dění na Marsu. Pochopitelně i my v redakci sledujeme s napětím každý další krůček vozítka Perseverance. Rozhodli jsme se pro jistotu vytvořit seriál, který postupně pokryje dění kolem tohoto vozítka i jeho úžasného technologického demonstrátoru, vrtulníčku Ingenuity. U ostatních sond jsme vždy přinášeli ohlédnutí za tím, co zajímavého se dělo a budeme v tom pokračovat, což se týká nejen Curiosity, ale i dalších. V případě sondy Perseverance (česky Vytrvalost) však cítíme, že jsme svědky něčeho ještě většího – výzkumu, který vstoupí do dějin přelomovými kroky, jako je test helikoptéry na jiném tělese Sluneční soustavy, nebo odběr vzorků, které by měly být v budoucnu zkoumány v pozemských laboratořích. O hledání stop dávného života ani nemluvě. Seriál pro vás bude psát více redaktorů. Věříme, že o to zajímavější bude pro nás všechny.

Kosmotýdeník 443 (8.3. – 14.3.)

Další neděle je tu a s ní přichází tradiční týdenní přehled nejzajímavějších událostí z kosmonautiky, které uplynulých sedm dní přineslo. Dnes bude hlavním tématem Kosmotýdeníku Hubbleův kosmický dalekohled, který v minulém týdnu vinou špatného softwaru skončil v nouzovém režimu. Nebyl to však jediný problém, které se této cenné observatoři přihodil. V dalších tématech se podíváme na úspěšný start čínské rakety CZ-7A, na odhození vysloužilých akumulátorů z ISS a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Perseverance už pálí laserem

Přístroj SuperCam na roveru Perseverance přinesl první výsledky měření. Zařízení využívající metodu LIBS (laser induced breakdown spectroscopy), na kterém se společně podílely Národní laboratoř v Los Alamos (LANL = Los Alamos National Laboratory) v Novém Mexiku) a konsorcium francouzských výzkumných laboratoří pod hlavičkou agentury CNES (Centre National d’Etudes Spatiales) zatím funguje správně. Údaje, které dorazily do řídícího střediska francouzské kosmické agentury v Toulouse, obsahují také první zvukovou nahrávku laserových pulsů na jiné planetě.

Mars Express rozlouskl další záhadu

Když v jižních oblastech Marsu začne jaro, objeví se u téměř dvacetikilometrové sopky Arsia Mons oblak tvořený částicemi vodního ledu, který se táhne stovky kilometrů daleko, aby se za pár hodin rozplynul. Podrobná dlouhodobá studie založená na 63 pozorováních nyní odhaluje tajemství tohoto jevu. Výzkumníkům přitom velice pomohla nová měření z „marsovské webkamery“ na evropské sondě Mars Express. Tahle sonda už dříve zachytila tento typ oblaků, které se vznáší nad Arsia Mons jen kousek na jih od rovníku Marsu. Překvapivé bylo, že Arsia Mons je jedinou oblastí s nízkou marsopisnou šířkou, kde se tyto mraky objevují. Je to také jediná z mnoha podobných sopek, kde se takový oblačný závoj v této části roku objevuje. Jev dostal označení AMEC (Arsia Mons elongated cloud – protáhlý oblak u Arsia Mons).

Kosmotýdeník 442 (1.3. – 7.3.)

I toto nedělní poledne vás čeká příděl toho nejzajímavějšího, co přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Kosmotýdeník se nyní v hlavním tématu zaměří na přípravu druhé pilotované operační mise Crew Dragonu – mise Crew-2. Jaké vylepšení má Crew Dragon, který už jednou letěl a kdy máme čekat start? V dalších tématech se zaměříme na posun startu dalšího nákladního Progressu, plánované úpravy kosmodromu Boca Chica a nevynecháme ani let Starship SN-10, či novinky o vozítku Perseverance. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Cesta k sondě Mars Pathfinder

VT_2020_09

Dnes u Marsu (či přímo na jeho povrchu) pracuje jedenáct robotických průzkumníků různých kosmických agentur. Ještě před pár desítkami let ale byl Mars mnohem méně sledován. Nová vlna zájmu byla spojena (kromě jiného) i s vypuštěním sondy Mars Pathfinder. Dnes si posvítíme právě na představení tehdejší situace a cestu k této sondě.

První krůčky Perseverance

Stopy kol Perseverance v půdě kráteru Jezero na Marsu. Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Zdá se, že to postupuje rychleji, než se čekalo. V uplynulém týdnu jsme se dočkali vyklopení meteorologických sond, prvních pohybů kol, robotické ruky a hlavy na jejím konci. Nakonec vozítko popojelo asi o šest metrů a provedlo i otočku. Testy tedy probíhají podle plánu, nebo spíše i o nějaký ten den dříve. A jaké další novinky přinesly diskuzní servery a páteční večerní tisková konference?

Kontrakt pro raketu startující z Marsu

NASA udělila kontrakt na projekt MAPS (Mars Ascent Propulsion System) společnosti Northrop Grumman Systems Corporation. Ta má poskytnout podporu a produkty pro pohonný systém expertům z Marshallova střediska v Huntsville, stát Alabama. Společně s úspěšným přistáním roveru Perseverance můžeme tento uzavřený kontrakt považovat za další krok vstříc realizaci americko-evropského projektu MSR (Mars Sample Return). Jde o mimořádně ambiciozní program planetárního průzkumu, který staví na desetiletích vědeckého výzkumu, poznatků a zkušeností s průzkumem Marsu. Smlouva byla uzavřena s fixním poplatkem plus náklady a služby v rámci této mise mají potenciální hodnotu 60,2 milionu USD a maximální potenciální hodnotu 84,5 milionu USD. Práce na programu MAPS začne okamžitě prvotní fází, která bude trvat 14 měsíců. Po ní mohou v případě potřeby přijít další dvě fáze, o jejichž využití může rozhodnout agentura NASA.

Hudba z Marsu

Na našem portálu v nepravidelných intervalech vycházejí i odlehčené články například z oblasti kultury, umění nebo zábavy. V žádném případě nejde o reklamu. Spíše upozornění na věc, či událost, která nás nějakým způsobem zaujala a to natolik, že se o ně chceme podělit s našimi čtenáři. Přesně do této kategorie patří i tento článek. Jak už sám název napovídá středobodem bude planeta Mars, o které je v posledních dnech hodně slyšet. Na povrchu je nyní nově moderní pojízdná laboratoř Perseverance a rušno je i na oběžné dráze, kde je hned několik družic. Například TGO Evropské kosmické agentury, Al-Amal Spojených arabských emirátů, MOM z Indie, MRO Spojených států a okolo krouží také čínská sestava Tianwen-1, jejíž část se později pokusí přistát na povrchu. Mars nás fascinuje už od pradávna. Řekové v něm viděli boha války a stejně tak Římané, ale i jiné kultury jej často dávaly do souvislosti z děsivými událostmi. Hlavními symboly byla krev a oheň. V novověku naopak budila zájem představa, že by na Marsu mohl být život. Postupem času zavládla doslova marťanská horečka, kterou udržovaly nesčetná publicistická díla a umění. Vrcholem v USA, pak byla fiktivní divadelní hra na motivy románu H.G. Wellse vysílaná v rozhlase. Vystřízlivění přišlo, když sonda Mariner 4 poprvé nafotila povrch rudé planety. Po marťanech tu nebyla ani stopa a tehdy jsme skutečně pochopili, že Mars je mrtvá planeta. Přesto nás tento svět nepřestal zajímat, a i nadále proniká do kultury a umění. Což dokazuje například i nedávno vydané album Ricka Wakemana – Rudá planeta (The Red Planet).

Co nás čeká v kráteru Jezero

Když ve čtvrtek večer 18.2. po sedmi minutách hrůzy přišlo potvrzení o přistání roveru Perseverance (Vytrvalost), spadl příslovečný kámen ze srdce nejenom všem v řídícím sále a těm, kteří se na stavbě sondy podíleli, ale i jistě všem fandům kosmonautiky po celém světě. Přistání tunového vozítka na jiné planetě jistě nesledujeme každý den a v mnoha ohledech máme před sebou vrchol současné techniky. Přistáním ale dobrodružství teprve začalo. Pojizdná laboratoř, kterou rover je, se bude pohybovat pradávnou jezerní krajinou, zamrzlou v čase po dobu několika miliard let. Nikde na Zemi nemůžeme sledovat povrch, který by oplýval byť jen desetinou takového stáří. V mnoha ohledech tak putujeme na stroji času a můžeme spatřit krajinu, jakou oplývala i naše planeta, když byla ještě mladá.