Interstellar Technologies
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Japonská společnost Space BD, která se zabývá provozem raket, podepsala dohodu s australskou společností Gilmour Space o vzájemné spolupráci při vypouštění raket a družic.
Americký prezident večer 9. července oznámil, že jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho úřadujícím administrátorem NASA.
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.
Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
12. března se evropská sonda Hera dočkala svého jediného plánovaného gravitačního manévru, když prolétla skoro 5 000 km nad povrchem Marsu, což ji dostalo do vzdálenosti méně než 300 kilometrů od měsíčku Deimos. Během průletu byly aktivní i některé přístroje sondy, takže vědci mohli otestovat jejich fungování. Dnes se podíváme na časosběrné video z kamery AFC (Asteroid Framing Camera), která produkuje snímky s rozlišením 1020 × 1020 pixelů. Původní snímky pořízené ve stupních šedi byly dobarveny na základě dříve pořízených informací o jednotlivých povrchových strukturách.
Další týden se nezadržitelně blíží ke svému konci, ale ještě než z něj uplynou i poslední hodiny, je čas se na chvilku zastavit a zrekapitulovat si, jaký byl. V tradičním čase nedělního oběda Vám proto přinášíme již 656. díl seriálu Kosmotýdeník, který shrne jednak informace, které jsme Vám v průběhu týdne přinesli, ale také informace, na které se zatím nedostalo. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na Mars za vozítkem Perseverance, ale řeč bude i o odloženém startu Atlasu V nebo o rampě pro SuperHeavy Starship na Floridě. Pohodlně se proto usaďte, přejeme Vám příjemné čtení.
Institut spadající pod japonskou kosmickou agenturu JAXA pracuje na koncepci, která by mohla umožnit vyslání malých vozítek na povrch Marsu. V rámci vystoupení na plenárním zasedání Týdne kosmických věd pořádaném Národními akademiemi 1. dubna zmínil Masaki Fujimoto, nový generální ředitel Ústavu kosmických a astronautických věd (ISAS) agentury JAXA, že agentura spolupracuje s jednou společností na koncepci využití nafukovacích brzdících prvků pro přistání kosmických sond na Marsu.
Nejnovější marsovské vozítko patřící NASA s sebou po rudé planetě vozí i kousky materiálů pro skafandry a vědci vyhodnocují, jak tyto materiály zvládají již více než čtyřletý pobyt na Marsu. Rover Perseverance přistál v kráteru Jezero v roce 2021, aby tam pátral po stopách dávného mikrobiálního života a pomohl vědcům s pochopením dávného klimatu a geografie této planety. Ovšem dalším důležitým úkolem celé mise je pomoci vyšlapat cestu k pilotovanému průzkumu Marsu. Součástí těchto snah je i soubor vzorků pěti materiálů pro skafandry. Nyní, poté, co materiály čelily čtyři roky marsovskému prachu a kosmickému záření, zahajují vědci další fázi experimentu, která počítá s jejich analýzou. Konečným cílem je přesně předpovědět praktickou výdrž marsovského skafandru. Poznatky, které agentura získá, nám řeknou, jak si materiály vedly na Marsu a pomohou nám vylepšit design budoucích skafandrů pro astronauty, kteří zamíří k Marsu. „Tohle je jeden z aspektů mise roveru, který hledí do budoucna. Není to jen o přemýšlení o současném vědeckém výzkumu, ale i o tom, co přijde příště,“ říká planetární specialista Marc Fries z Johnsonova střediska v Houstonu, který pomohl s poskytnutím materiálů skafandrů
Plány čínské kosmonautiky na další roky naznačují, že by se centrem zájmu měla stát obyvatelnost kosmických těles a pátrání po mimozemském životě. Nejnověji tento trend potvrzuje zveřejněný harmonogram chystaných projektů. Na čínských sociálních sítích byl sdílen slajd z přednášky pojmenovaný „obyvatelnost a pátrání po mimozemském životě“ od národní Laboratoře pro průzkum hlubokého vesmíru (DSEL), což je výzkumná instituce na národní úrovni spadající pod Čínský národní úřad pro vesmír (CNSA). Na slajdu je uvedena řada plánovaných i zatím neschválených misí, z nichž mnohé mají astrobiologický význam.
Výzkumníci, kteří analyzují americkým vozítkem Curiosity nadrcené horniny objevili největší organické molekuly, jaké kdy byly na Marsu zatím objeveny. Objev, který byl publikován 24. března v Proceedings of the National Academy of Sciences naznačuje, že prebiotická chemie mohla na Marsu pokročit dále, než bylo dosud pozorováno. Vědci analyzovali již existující vzorek kamene v útrobách palubní minilaboratoře SAM (Sample Analysis at Mars) a objevili v nich molekuly jako dekan, undekan a dodekan. Tyto sloučeniny, které tvoří 10, 11 a 12 atomů uhlíku, by mohly být podle vědců pozůstatkem po mastných kyselinách, které byly ve vzorku. Mastné kyseliny patří mezi organické látky, které jsou na zemi základními stavebními kameny života.
Jeden z největších úspěchů NASA dosavadního průběhu 21. století se netýká žádného velkého zařízení, ale cca dvoukilogramového vrtulníku Ingenuity. Tento stroj se totiž v roce 2021 postaral o ekvivalent legendárního letu bratří Wrightů, když vyšlapal cestu k úplně novému způsobu průzkumu Marsu a přitom dokázal získat zájem veřejnosti. Vrtulník, který byl navržen, sestaven a dopraven na kosmodrom za méně než 18 měsíců za cenu, která odpovídá jen 3 % ceny roveru Perseverance, se kterým letěl k Marsu, pracoval nad očekávání dobře. Stal se jasným důkazem, že NASA by měla na tuto misi navázat dalšími vrtulníkovými misemi.
K nedělnímu obědu je již tradičně připraven pravidelný souhrn událostí, které v kosmonautice přinesl uplynulý týden. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na náklady, které vynesla raketa Falcon 9 při sdílené misi Transporter-13. Pestrá nadílka různých (povětšinou malých) družic a CubeSatů nese několik zajímavých kusů. V dalších tématech se podíváme třeba na video, které při přistání zachytily kamery landeru Blue Ghost, na čínské plány návratu vzorků z Marsu, anebo na průlet sondy Hera kolem Marsu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Evropská sonda Hera, která patří do oboru planetární obrany, se při svém předvčerejším průletu kolem Marsu dočkala možnosti studovat s pomocí svých palubních přístrojů jiný objekt než jen dosavadní Zemi a Měsíc. Díky aktivaci tří vědeckých přístrojů mohla Hera nasnímat povrch rudé planety, ale i Deimosu, tedy toho menšího a záhadnějšího ze dvou Měsíců Marsu. Hera odstartovala do kosmického prostoru 7. října loňského roku a směřuje k první planetce, jejíž oběžná dráha byla pozměněna lidskou činností. Sběrem podrobných informací o planetce Dimorphos, která byla v roce 2022 zasažena americkou sondou DART, bude Hera pomáhat tomu, aby se z kinetického impaktu pro změnu dráhy planetky stala dobře pochopená a potenciálně opakovatelná metoda.
12. března se evropská sonda Hera (mimochodem první evropská mise z oboru planetární obrany) přiblížila k povrchu Marsu na přibližně 5 000 kilometrů a od Deimosu, menšího a vzdálenějšího ze dvou měsíců Marsu, se nacházela jen 300 kilometrů daleko. Tento průlet měl primárně upravit její dráhu, ale vědci a inženýři využili možnosti provést pozorování samotného Marsu i Deimosu, jehož velikost Evropská kosmická agentura přirovnává k rozměrům velkého města. Po průletu Hera otočí svou vysokoziskovou anténu směrem k Zemi a začne posílat nasbírané údaje včetně fotek. Ve čtvrtek 13. března budou tyto snímky veřejně představeny vědeckým týmem mise Hera v řídícím středisku Evropské kosmické agentury ESOC v německém Darmstadtu. Experti během přímého přenosu, který začíná v 11:50 SEČ, popíší, co fotky odhalují.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
