sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Z kosmodromu Si-čchang odstartovala raketa CZ-3B ve verzi s vylepšeným prvním stupněm a pomocnými urychlovacími motory. Na oběžnou dráhu dopravila vojenskou družici TJS 13. Družice bude sloužit k telekomunikaci a také ke sběru zpravodajských informací.
Společnost Varda Space Industries získala od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt na 48 milionů dolarů na testování vojenského nákladu na palubě návratové kapsle Varda W-Series.
BepiColombo, evropsko-japonská sonda, proletěla při svém pátém průletu 37 630 km od povrchu Merkuru. Poprvé bylo využito infračerveného spektrometru a radiometru MERTIS.
Čína vypustila z kosmodromu Wen-čchang raketu CZ-12. Jednalo se o její premiérový start. Na nízkou oběžnou dráhu byly dopraveny testovací komunikační družice.
Indie představila podrobnější plán stavby své kosmické stanice BAS (Bháratíja Antarikša Stéšan). S vynesením prvního modulu se počítá v roce 2028 a stanice by měla být dokončena v roce 2034.
Společnost Lockheed Martin oznámila, že dokončila kritické testy prototypu lunárního vertikálního solárního pole, které demonstruje potenciál technologie pro provoz v prostředí jižního pólu Měsíce. Panely vznikají v rámci programu Lunar Vertical Solar Array Technology.
Andrius Kubilius, nový komisař Evropské unie odpovědný za vesmír, uvedl, že se zaměří na zlepšení evropské konkurenceschopnosti a bezpečnosti ve vesmíru, včetně schválení dlouho odkládaného vesmírného zákona.
Agentura ESA a společnost OpenCosmos formálně podepsali smlouvu na vývoj mise NanoMagSat během ESA Earth Observation Commercialization Forum. Smlouva v hodnotě 34,6 milionů eur pokrývá vývoj, vypuštění a uvedení družic do provozu.
Americké vesmírné síly navýšily společnosti Raytheon smlouvu o 196,7 milionu dolarů pro modernizaci Globálního polohovacího systému nové generace. Operational Control System je kritický upgrade infrastruktury GPS, který je roky pozadu oproti plánu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ani jsme se nenadáli a z týdne, který začal teprve nedávno, zbývají jen poslední hodiny. Je tedy nejvyšší čas připomenout si důležité momenty, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Většinu novinek jsme Vám v průběhu týdne přinesli v jednotlivých článcích, ale i přesto bylo novinek tolik, že se na všechny nedostalo. Právě proto je tu Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na snad už definitivní nominaci posádky první pilotované mise kosmické lodi Starliner. Nevynecháme ani novinky spojené se stavbou floridské startovní rampy pro systém Super Heavy – Starship a řekneme si také o tom, jak probíhají finální zkoušky pozorovací režimů Teleskopu Jamese Webba.
V pátek v 18:08:50 našeho času se zahájí víkend plný startů a našich česky komentovaných přenosů. Během dvou dnů budeme sledovat celkem tři starty Falconu 9. Při prvním startu bude na oběžnou dráhu vypuštěna další várka družic Starlink. Na ten se dnes zaměříme. Celkem by při tomto startu mělo být vyneseno na oběžnou dráhu 53 kusů družic Starlink, z nich každá váží 295 kilogramů. Celková hmotnost nákladu tak je 15 635 kilogramů. Startovat se bude z rampy LC-39A a přistání prvního stupně proběhne na mořskou plošinu A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat 650 kilometrů od místa startu. Co se prvního stupně týče, tak bude použit stupeň se výrobním číslem B1060, který opět posune laťku opakovaného použití o jedno místo do předu. Stupeň B1060 totiž poletí již potřinácté, přičemž jeho poslední let byl 21. 4. na misi Starlink 4-14. Tento start také bude provázet mnoho hezkých čísel. Například se můžeme těšit již na 100. znovupoužití prvního stupně, 50. přistání v řadě, 50. start SpaceX z LC-39A a již zmíněné 13. použití prvního stupně.
V sobotu jsme viděli start Falconu 9 s várkou třiapadesáti družic Starlink, které byly úspěšně vypuštěny na nízkou oběžnou dráhu s výškou 306 × 314 kilometrů. Nyní nás čeká v pořadí již pátý start s družicemi Starlink po sobě. Je tedy patrné, že tempo, které SpaceX nasadila při vynášení družic Starlink, je opravdu neuvěřitelné a začíná to vypadat, že by SpaceX opravdu mohla dodržet slíbené tempo šedesáti startů za rok. Pro tuto misi byl vybrán první stupeň B1052, který sice není rekordman v počtu startů, ale zajímavé je, že sloužil jako boční stupeň Falconu Heavy a letěl na obou jeho ostrých misích (Arabsat 6A a STP-2). Následně prošel přestavbou a aktuálně má za sebou misi CSG-2 a Starlink 4-10. Přistávat se bude na mořské plošině ASOG, která bude čekat 636 kilometrů od místa startu.
Ve čtvrtek 3. března nás čeká start rakety Falcon 9 s další várkou družic Starlink. Mise Starlink 4-9 míří do 4. orbitální slupky, která má sklon 53,2° vůči rovníku a po dokončení bude čítat 1584 družic. Každá družice je vybavena jedním halovým motorem, jedním fotovoltaickým panelem, čtyřmi fázovými anténami a dvěma parabolickými anténami. Družice Starlink v1.5 jsou navíc vybaveny laserovými pojítky pro vzájemnou komunikaci. Dále jsou vybaveny sluneční clonou, aby se od družic neodráželo světlo. Při této misi vynese Falcon 47 družic Starlink.
Na Floridě začala stavba výrobního areálu a startovní rampy v komplexu LC-39A pro duo Superheavy a Starship. Po rampě v komplexu LC-39A by mohla následovat stavba rampy v komplexu LC-49 v Kennedyho vesmírném středisku, to je zatím ale vzdálená budoucnost. Kennedyho vesmírné středisko se pravděpodobně v následujících letech stane hlavní základnou pro starty Superheavy Starship, která bude doplněna o Starbase na východě Texasu a o vysloužilé ropné plošiny Phobos a Deimos, které SpaceX právě přestavuje, ale podle Elona Muska aktuálně nejsou prioritou. Nyní je na Floridě asi nejvíce sledovaná lokalita co se programu Superheavy Starship týče, ulice pojmenovaná Roberts Road s velkou vyklizenou oblastí pro vybudování výrobního areálu, který by měl být podobný tomu v Texasu.
Dnes nás čeká start rakety Falcon 9 s další várkou družic Starlink. Při tomto startu se jejich počet navýší o 49 kusů. Družice Starlink v1.5 jsou vybaveny laserovými pojítky pro vzájemnou komunikaci mezi sebou. Díky tomu se nebudou muset stavět další pozemní stanice, přes které by se jinak signál z družic musel přeposílat. Dále jsou vybaveny jedním fotovoltaickým panelem, čtyřmi výkonnými anténami, dvěma parabolickými anténami, Hallovým motorem, zařízením pro sledování hvězd atd.
V úterý 18. ledna v 1:26 našeho času se k obloze za pomoci nosné rakety Falcon 9 od společnosti SpaceX vydá další várka 49 družic Starlink. Konstelace Starlink má zajišťovat internetové pokrytí po celém světě, včetně České republiky. SpaceX se tímto projektem chce hlavně zaměřit na odlehlé oblasti, které nejsou pro internetové připojení tolik dostupné. Každá družice je vybavena čtyřmi fázovými a dvěma parabolickými anténami, poté má každá laserové pojítko na vzájemnou komunikaci mezi jednotlivými družicemi Starlink a kameru na pozorovaní hvězd, díky čemuž se družice dokáže orientovat v prostoru.
Dalších sedm dní odešlo a přineslo nám řadu pěkných startů, novinek i zajímavostí z kosmonautiky. V pravidelném týdenním přehledu se nyní podíváme na ty nejzajímavější. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal nové informace o budoucích rampách pro Super Heavy Starship na Floridě. Věnovali jsme se však i jiným tématům, jakými jsou například osmnáctý let Ingenuity, či zajímavý „zvukový“ záznam, který pořídila sonda Juno při průletu kolem Ganymedu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Šéf firmy SpaceX, Elon Musk, minulý týden na Twitteru oznámil, že stavebníci zahájili budování první vzletové rampy pro Starship na Floridě, která má být určena k orbitálním letům. „Stavba vzletové rampy pro orbitální mise Starship na Mysu začala,“ tweetoval Musk minulý pátek. Tato rampa vznikne v prostorách historického startovního komplexu 39A na Kennedyho středisku. Konkrétně se bude nacházet jihovýchodně od rampy, kterou momentálně ke svým startům využívají rakety Falcon 9 a Falcon Heavy. SpaceX již v roce 2019 zahájila stavbu rampy pro Starship na 39A, ovšem tehdy mělo jít o rampu určenou k suborbitálním letům. Tyto práce se však po krátké době zastavily, neboť firma zaměřila svou pozornost na budování infrastruktury pro Starship na základně Starbase v jižním Texasu.
Rentgenový teleskop IXPE (X-Ray Polarimetry Explorer) je společný projekt NASA a Italské kosmické agentury (ASI). Tento projekt rentgenového teleskopu byl vybrán k realizaci v lednu roku 2017. Teleskop IXPE bude vynášet raketa Falcon 9, ale původně tomu tak být nemělo – teleskop měla vynést raketa Pegasus-XL, ale kvůli změnám v rozpočtu byla zakázka na vynesení v červenci roku 2019 přidělena firmě SpaceX. Teleskop IXPE postavila firma Ball Aerospace & Technologies. IXPE má za úkol měřit polarizaci rentgenového záření astronomických objektů za účelem zlepšení pochopení toho, jak vzniká rentgenové záření v objektech jako jsou pulsarové větrné mlhoviny, neutronové hvězdy, galaxie, nebo supermasivní černé díry.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
