sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská agentura ESA 7. července oznámila, že společnosti Isar Aerospace, MaiaSpace, Orbex, PLD Space a Rocket Factory Augsburg postoupily do soutěže European Launcher Challenge. Každá společnost bude mít nárok na kontrakty v hodnotě až 169 milionů eur na vynesení institucionálních užitečných nákladů.
Boeing získal kontrakt v hodnotě 2,8 miliardy dolarů na výstavbu družic ESS, které jsou ústředním bodem amerického jaderného velení, řízení a komunikace.
Americké vesmírné síly zrušily soutěž mezi společnostmi Boeing a Northrop Grumman na stavbu nové třídy komunikačních družic odolných proti rušení. Zrušený program, známý jako Protected Tactical Satellite Communication-Resilient (PTS-R), byl spuštěn v roce 2020.
Americké letectvo odložilo návrh na výstavbu dvou raketových přistávacích ploch na atolu Johnston, odlehlém ostrově ve střední části Tichého oceánu. Důvodem jsou obavy o životní prostředí. Dne 5. července o tom informoval americký vojenský deník Stars and Stripes.
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.
Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.
Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po letošních deseti odkladech mise USSF-52, při které má Falcon Heavy vynést miniraketoplán X37-B, to vypadá, že bychom se konečně mohli dočkat. Jak již bylo zmíněno, tak při tomto startu má být vynesen raketoplán X37-B, který tentokrát nejspíše zamíří na vyšší oběžnou dráhu než při minulých letech, jelikož díky velmi nízké hmotnosti by ho dokázaly vynést i slabší rakety, jako je Falcon 9, nebo Atlas V, který ho také ve většině případů vynášel. Co se týče bočních stupňů Falconu Heavy, tak oba z nich poletí popáté a o přistání se pokusí na vybetonovaných pevninských přistávacích plochách LZ-1 a 2. Centrální stupeň na této misi poletí poprvé a také naposledy, jelikož se nepočítá s jeho přistáním.
Noc z pondělí na úterý bude ve znamení zajímavého startu, a to konkrétně Falconu Heavy. Ten bude mít za úkol v rámci mise USSF-52 vynést na oběžnou dráhu miniraketoplán X-37B. Je zajímavé, že k vynesení tak malého nákladu, jako je X-37B, bude použit právě Falcon Heavy, když v minulosti byl X-37B vynášen pomocí Atlasu V a jednou i Falconu 9. Tato informace vede ke spekulacím, že raketoplán zamíří na vyšší oběžnou dráhu než při předchozích letech. To by dávalo smysl, když vezmeme v úvahu, že se na palubě bude nacházet i experiment Seeds-2, v rámci něhož budou semena rostlin vystavena radiaci, která bude o to větší, čím výš bude X-37B obíhat. Oba boční stupně Falconu Heavy poletí na této misi popáté a pokusí se o přistání na pevninských plochách LZ-1 a LZ-2. Centrální stupeň je nový a i při této misi bude zahozen.
Dny a týdny pomalu ubíhají a tak je tu opět čas na shrnutí toho, co se na texaské základně Starbase, kde SpaceX vyvíjí nejsilnější, největší a nejtěžší raketu, jakou kdy lidstvo postavilo, událo. Zhruba měsíc a půl zpět, kdy vyšel poslední díl našeho seriálu jsem psal o tom, že SpaceX neúnavně pokračuje v testování prototypů Super Heavy B9 a Starship S25. V tom pokračuje i nadále, i když v polovině měsíce září jsme si stále mohli myslet, že touto dobou už bude druhý integrovaný letový test Super Heavy Starship za námi. Jak si ale dnes popíšeme, celý proces kolem vyřizování nezbytné startovní licence by se mohl díky úřadu U.S. Fish and Wildlife Service (zkráceně FWS), který má mimo jiné na starosti ochranu ohrožených živočichů, ještě velmi protáhnout. V tom nejhorším případě až do jara roku 2024.
Již zítra, tedy ve čtvrtek 12. října nás čeká dlouho očekávaný a také poměrně dlouho odkládaný start Falconu Heavy, jenž se v této chvíli tyčí na startovní rampě LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Pod svým aerodynamickým krytem ukrývá sondu Psyche, která má za cíl prozkoumat stejnojmennou planetku. Ta je zajímavá především tím, že je z většiny tvořena kovem, konkrétně niklem a železem. Její rozměry jsou 279 × 232 × 189 kilometrů a vědci předpokládají, že by se mohlo jednat o odhalené jádro protoplanety. Podle aktuálního plánu by měla sonda k planetce dorazit v roce 2029 a pomocí čtyř svých hlavních přístrojů zkoumat potenciální magnetické pole, pořizovat snímky povrchu a provádět analýzu neutronů a gama záření. Sonda Psyche měla odstartovat již v červenci minulého roku, ale softwarové problémy vedly ke zdržení mise. I tentokrát se oba urychlovací stupně Falconu Heavy, které poletí počtvrté, pokusí o přistání na pevninských přistávacích plochách LZ-1 a LZ-2. Centrální stupeň bude opět zahozen.
Již je to opět nějaký ten pátek od posledního startu Falconu Heavy, a tak se můžeme již zítra ráno těšit na jeho další start. Tentokrát se bude pod krytem ukrývat družice EchoStar-24/Jupiter-3, chcete-li. Jde o geostacionární družici, která je založena na osvědčené platformě SSL-1300. EchoStar-24 se vyznačuje zcela novou architekturou založenou na široké škále technologických pokroků včetně miniaturizace elektroniky, polovodičových zesilovačů a návrhů účinnějších antén umožňujících propustnost 500 Gb/s. Hmotnost družice před startem je 9 200 kilogramů a půjde o nejtěžší družic, která kdy byla vynesena na geostacionární oběžnou dráhu. Zajímavé je, že při této misi se původně plánovalo s přistáním bočních stupňů na dvou mořských plošinách. To se však nedávno změnilo a nyní je v plánu přistání na pevninských plochách LZ-1 a 2. Centrální stupeň bude stejně jako při minulých misích zahozen.
Je tomu již více než rok od doby, co z floridské rampy LC-39A odstartovala raketa Falcon 9 se čtyřčlennou posádkou na misi Axiom-1 k Mezinárodní vesmírné stanici a zatím vše vypadá, že již dnes, tedy v neděli 21. května, by měla začít mise Axiom-2. Čtyřčlennou posádku, která se vydá na dvanáctidenní cestu opět s cílem na Mezinárodní vesmírné stanici, tvoří velitelka Peggy Whitson (bývalá astronautka NASA, která se do vesmíru, kde strávila celkem 666 dní podívá již počtvrté). Pilot mise je John Shoffner. Sportovní pilot, automobilový závodník a americký podnikatel. Prvním specialistou mise je Ali AlQarni. Pilot, který s letounem F-15SA nalétal přes 2 400 hodin. Druhou specialistkou mise je Rayyanah Barnawi. Držitelka bakalářského titulu v biomedicíně z University of Otago a magisterského titulu v oboru biomedicínských věd z Alfaisal University. Barnawi bude první astronautkou ze Saudské Arábie, která se podívá do vesmíru.
Poslední díl seriálu Aktuality o Starship vyšel na našem webu už 16. ledna. Od té doby se toho hodně událo a je tak nejvyšší čas si dění zrekapitulovat. Událostí, které je potřeba probrat, je opravdu hodně. V lednu jsme se dočkali vůbec prvního WDR testu celé sestavy, kapalným metanem a kapalným kyslíkem byly naplněny nádrže Superheavy i Starship a nejen to. Byla tím odzkoušena celá sekvence odpočtu, která skončila aktivací systému FireX pod startovním stolem. V únoru se zaměříme na další velký milník, kterým byl statický zážeh všech třiatřiceti motorů na Superheavy. Dále se podíváme na práci kolem dodělávání startovní rampy, a nakonec se konečně dozvíte odpověď na otázku, kterou si všichni klademe už dva roky a tou je, kdy se dočkáme prvního orbitálního testu Superheavy Starship. Jelikož nám chybí pokrýt dění za téměř čtyři měsíce místo jednoho, doporučuji, abyste si vyhradili trochu více času. Nyní už ale opravdu nebudu nic zdržovat a můžeme začít.
Je začátek roku 2023 a my už tu máme první start Falconu Heavy. Zajímavostí je, že Falcon Heavy má za sebou celkem čtyři starty (tento je pátý) a je to zároveň již třetí mise pro Americké ministerstvo obrany. Primárním nákladem bude družice CBAS-2, vyrobená firmou Boeing, která míří na geosynchronní oběžnou dráhu a bude sloužit pro vojenskou komunikaci. Předchůdce této družice CBAS-1, byl vypuštěn na Atlasu V 551 v roce 2018 v rámci mise AFSPC 11. Hmotnost družice se pohybuje mezi 2-3 tunami. Co se týče rakety, tak oba boční stupně již jednou letěly a to 1. listopadu 2022, na misi USSF-44, kdy oba přistály na pevnině. Centrální stupeň bude stejně jako u minulé mise zahozen ale oba boční stupně by měly opět přistát na pevninských plochách LZ-1 a 2. Stejně jako při misi USSF-44, kdy byl náklad též dopravován přímo na geosynchronní dráhu, bude druhý stupeň vybaven speciální šedou vnější dodatečnou izolací nádrže, aby se zabránilo zamrzání, anebo naopak odpařování pohonných látek.
Čas opět utekl jako voda, a tak je na čase zopakovat si dění na základně Boca Chica v Texasu, kde SpaceX vyvíjí, vyrábí a testuje prototypy kosmických lodí Starship a raket Superheavy. V minulém díle jsme se věnovali testování prototypu Superheavy B7, který provedl dvoumotorový statický zážeh, testování kosmické lodi Starship S24, anebo požáru louky, který způsobil statický zážeh S24. Dnes se zaměříme znovu na testování prototypu Superheavy B7, tentokrát si ale povíme o sedmimotorovém zážehu! Také si povíme o vůbec prvním spojení Superheavy B7 a Starship S24, dění na Floridě, nebo na Texaské základně McGregor, kde SpaceX provádí testy motorů Raptor. Dnešní program je nabitý, a tak se pohodlně usaďte a přeji příjemné čtení.
Kosmická loď Crew Dragon spolu s raketou Falcon 9 se chystají k dalšímu startu. Tentokrát se bude jednat o pilotovanou misi Crew-5, která bude mít za úkol dopravit na ISS novou posádku. O let k vesmírné stanici se postará Crew Dragon, který dostal jméno Endurance, který si startem Crew-5 připíše již druhý let, neboť dříve již absolvoval misi Crew-3, ovšem trošku netradičně SpaceX použije zcela nový stupeň s označením B1077. Co je na misi však zajímavé, je posádka. Velitelkou bude astronautka Nicole Mann a pilotem bude Josh Cassada. Oba jsou to nováčci a poletí do kosmu poprvé, ovšem původně měli letět na prvních dvou pilotovaných misích lodi Starliner. Bylo však rozhodnuto, že budou přesunuti na Crew Dragon, konkrétně právě Crew-5. Dalším členem je letový specialista Japonec Koichi Wakata. Je mu 59 let a do vesmíru letěl již 4×, což z něj dělá opravdového kosmického veterána, který celkově pobyl v kosmu skoro rok, přesně 347 dní. Až odstartuje, stane se dalším astronautem, který kdy do kosmu podíval ve třech různých kosmických lodích. Poslední
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
