křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Lynk Global plánuje sloučení se společností Omnispace s cílem modernizovat své služby přímo na zařízení (D2D) o globálně koordinované spektrum v pásmu S. Spolu se SpaceX a AST SpaceMobile se tak připojí k posílení družicových frekvencí.
Společnost Vantor, komerční firma zabývající se pozemskými průzkumy, dříve známá jako Maxar Intelligence, začala poskytovat americkým vesmírným silám snímky z vesmíru ve vysokém rozlišení, čímž zaplnila mezeru ve vojenském dohledu nad nízkou oběžnou dráhou Země
Startup Venus Aerospace zabývající se raketovými pohony 22. října oznámil, že Lockheed Martin Ventures získal strategický podíl ve společnosti.
Společnost Quantum Space oznámila, že plánuje vypustit svou první družici Ranger v polovině roku 2026, aby demonstrovala své schopnosti pro mise národní bezpečnosti.
Maďarsko se stalo další zemí, která podepsala Artemis Accords
Patentovaná technologie zaměřování družic společnosti Samara Aerospace bude brzy testována na oběžné dráze v orbitálním transportním zařízení Mira od společnosti Impulse Space, které bude vypuštěno při sdílené misi SpaceX Transporter.
Belgický startup Nxgsat oznámil 21. října počáteční financování ve výši 1,2 milionu eur na vývoj virtuálního 5G modemu, který je navržen pro kompatibilitu s více oběžnými dráhami v rámci tradičně uzavřené komunikační infrastruktury.
SpaceX dodá optické terminály společnosti Muon Space, což umožní jeho budoucím družicím Halo využívat širokopásmovou konstelaci Starlink jako globální síť pro přenos dat.
Německé letecké a kosmické centrum (DLR) se snaží zakoupit družice schopné rušit jiná kosmická zařízení a kontrolovat objekty ve vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pokud nedojde k vážným problémům při misi Artemis II, lze očekávat, že další SLS a Orion budou k dispozici pro Artemis III s přistáním na Měsíci dřív než CZ-10 a Mengzhou. Letošní informace o přípravě lunárního landeru Starship jsou však znepokojivé. Také o pokroku na lunárních skafandrech AxEMU je málo informací. Zvyšuje se riziko, že američtí astronauti budou i v době 60. výročí Apolla 11 umisťovat vlajku jen v bazénu ve výcvikovém zařízení Neutral Buyoancy Laboratory a další slova pronesená z Měsíce budou v čínštině. Politické vedení NASA se ve snaze vyvrátit rostoucí obavy ze zpoždění omezuje na vyjádření, že vítězství v novém závodě o Měsíc je nejdůležitější prioritou NASA, Artemis III poletí v roce 2027 a Spojené státy závod o Měsíc nad Čínou vyhrají. Není přitom ochotno veřejně uznat, že tento termín je nerealistický.
Současným postojem americké vlády je, že vítězství nad Čínou v návratu na Měsíc je hodnotou, pro kterou stojí za to udržet rozpočet na pilotované průzkumné lety včetně financování výroby SLS a Orionu pro misi Artemis III. Existuje však nemalá pravděpodobnost, že Čína závod o další lidi na Měsíci vyhraje. Geopolitický dopad by byl obrovský. Spojené státy by mohly být vnímány jako neschopné zopakovat svá minulá vítězství. To by ovlivnilo vnímání velké části světa ohledně toho, kdo vyhrává a kdo prohrává v širší technologické a ideologické soutěži mezi USA a ČLR. Znamenalo by to konec americké výjimečnosti.
Z dvanácti pozemšťanů, kteří na konci šedesátých a začátku sedmdesátých let minulého století navštívili Měsíc, dnes žijí už pouze pilot lunárního modulu Apolla 11 Buzz Aldrin (nar. 1930), velitel Apolla 15 David Scott (nar. 1932), pilot lunárního modulu Apolla 16 Charles Duke (nar. 1935) a pilot lunárního modulu Apolla 17 Harrison Schmitt (nar. 1935). Po Měsíci se měl projít také pilot lunárního modulu Apolla 13 Fred Haise (nar. 1933), ale přistávací část mise byla po explozi kyslíkové nádrže v servisním modulu zrušena. Jeho velitel Jim Lovell zemřel 7. srpna 2025 ve věku 97 let. Výsledek v současnosti probíhajícího souboje dvou kosmických velmocí ukáže, jestli dalšími lidmi na Měsíci budou opět Američané, nebo Číňané. Další pilotovaný let na Měsíc nebude jen symbolickým gestem, ale akcí se strategickým významem. Nepůjde jen o průzkum, ale o demonstraci ekonomické síly, globálního vůdcovství a moci mimo Zemi.
Tento týden si vybral pořádnou dávku odkladů, které postihly misi s družicemi Kuiper. Přesto se během týdne stala i celá řada dalších zajímavých událostí. Kosmotýdeník si tentokrát v hlavním tématu věnuje návratu čtyřčlenné posádky mise Crew-10, která se v sobotu vrátila z pětiměsíčního pobytu na ISS. V dalších tématech se můžete těšit na plány ohledně využívání lodi Dragon na zvýšení dráhy ISS, test systémů čínského lunárního landeru či pokrok při výrobě prvního modulu stanice Axiom. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Čína dokončila integrované přistávací a výstupní testy svého lunárního modulu Lanyue, což představuje další milník v čínském programu přistání na Měsíci s posádkou.
V souvislosti s plánovaným přistáním čínských astronautů na Měsíci nelze vyloučit politický tlak na jeho realizaci do 80. výročí vyhlášení Čínské lidové republiky, které připadne na 1. října 2029. Ve Spojených státech vytváří Kongres tlak na to, aby příštími astronauty na Měsíci byli opět Američané. Pokud se přistání nestihne v nynějším prezidentském období, mohl by být stanoven termín k 60. výročí Apolla 11, tedy do července 2029. Nový závod o Měsíc je v plném proudu. Spolu s plánovaným robotickým návratem vzorků z Marsu sondou Tianwen-3 a blížícím se koncem kosmické stanice ISS hrozí, že americká veřejnost bude šokována ztrátou dominance ve vesmíru podobně, jako při zprávě o vynesení Sputniku v roce 1957.
Stratégové z Číny se v posledních letech pokouší zopakovat všechny hlavní úspěchy v kosmonautice, kterých dosáhly USA a Sovětský svaz. Plánovaná čínská pilotovaná mise na Měsíc připomíná mise z programu Apollo s cílem zanechání vlajky a stop na Měsíci, sběru vzorků a jízdy lunárním roverem. Důvodem, proč se v Číně rozhodli použít pro své první přistání na Měsíci menší nosnou raketu CZ-10 a nečekat na vyvíjenou superraketu CZ-9, je snaha o přistání už v tomto desetiletí. Tím však vyvolali nový závod o Měsíc. Ve Spojených státech v něm jde o návrat amerických astronautů na povrch našeho přirozeného souputníka dřív, než se na něj poprvé dostanou čínští kosmonauti.
„Americká výzva dneška vytvořila lidský osud zítřka. Když opouštíme Měsíc a Taurus-Littrow, odcházíme tak, jak jsme přišli a dá-li Bůh, vrátíme se s mírem a nadějí pro celé lidstvo.“ Více než padesát let po těchto závěrečných slovech velitele Apolla 17 Eugena Cernana na Měsíci mluví politici ve Spojených státech o návratu na Měsíc jako o závodu s Čínou. Senát dal při letošních slyšeních jasně najevo, že chce, aby NASA vyhrála závod s Čínou o přistání dalších lidí na Měsíci. Kandidát na nového administrátora NASA Jared Isaacman napsal v jedné z odpovědí na dodatečné písemné otázky senátorů: „Poslat americké astronauty zpět na Měsíc dřív než naši geopolitičtí rivalové, je závod, v kterém nemůžeme riskovat prohru“. Předběhnutí Číny v návratu na Měsíc bylo napsáno jako jeden z cílů administrativy Donalda Trumpa i v předběžném rozpisu rozpočtu NASA na fiskální rok 2026.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
