sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Krátce po říjnovém kosmickém týdnu oznámila investiční společnost JP Morgan investiční plán ve výši 10 miliard dolarů zaměřený na odvětví klíčová pro národní bezpečnost Spojených států. Kromě nanomateriálů, autonomní robotiky a solární energie se oznámení zaměřilo také na financování kosmických lodí a vesmírných startů.
Bill Adkins, dlouholetý profesionální pracovník podvýboru pro obranné rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů, se s účinností od 12. ledna připojuje k Národnímu průzkumnému úřadu jako hlavní zástupce ředitele.
NASA poskytla dlouho očekávanou aktualizaci plánů pro start mise Artemis 2, včetně vyvezení nosné rakety SLS na rampu 17. ledna.
Portugalsko se stalo další zemí, která podepsala Artemis Accord. Stala se tak šedesátou zemí, která dohody podepsala.
Americké vesmírné síly 9. ledna oznámily, že společnosti SpaceX udělily kontrakty na devět misí v hodnotě 739 milionů dolarů, a to v rámci programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Launch Launch.
Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 9. ledna schválila druhou sadu 7 500 družic Starlink Gen2, čímž rozšířila velikost schválené konstelace družic nové generace společnosti SpaceX.
Společnost OroraTech uzavřela několikaleté partnerství se společností Kepler na dodávku tepelných senzorů pro novou optickou komunikační konstelaci společnosti Kepler.
Filantropická organizace podporovaná miliardáři financuje vývoj řady nových observatoří, včetně vesmírného teleskopu Lazuli, který má být větší než Hubbleův teleskop, který podle jejích podporovatelů lze postavit za zlomek nákladů a v mnohem rychlejším čase.
United Launch Alliance plánuje zahájit rok 2026 misí USSF-87 v rámci které se její raketa Vulcan Centaur připravuje na vynesení nákladu pro americké vesmírné síly. Start mise je naplánován na 2. února.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
25. srpna, tedy ještě než hurikán kategorie 4 Laura zasáhl pobřeží pobřeží státu Louisiana, prolétla nad Mexickým zálivem americká družice Terra. S pomocí svého přístroje MISR (Multi-angle Imaging SpectroRadiometer) se podařilo nasbírat cenné informace o chování hurikánu – především šlo o rychlost větru a výšku mraků. Bouře v té době stále nabírala sílu a posouvala se severozápadním směrem k pobřeží USA. Odborníci z NASA, kteří pracují v týmu Aplikovaných věd studujících Zemí zaměřených na geografické informační systémy při přírodních katastrofách úzce spolupracovali s 3D týmem Esri a výsledkem je první interaktivní 3D vizualizace dat z přístroje MISR ukazující výšku vrcholků mraků.
U různých družic často čteme, že data z nich mohou být využita buďto pro prevenci přírodních katastrof nebo jako prostředek, který po rozsáhlých katastrofách usnadňuje práci záchranářům. Dnes Vám přinášíme jeden konkrétní příklad. Tým NASA označovaný jako ARIA (Advanced Rapid Imaging and Analysis) se zaměřuje na pokročilé rychlé zpracování družicových dat. Ve spolupráci s projektem Earth Observatory ze Singapuru se pustili do analýzy dat z evropské družice Sentinel 1A, která svým radarem zmapovala rozsah ničivé exploze, ke které došlo 4. srpna v libanonském hlavním městě.
Družicové snímky odkáží odhalit mnohé – třeba, že se v Antarktidě nachází o 20 % tučňáčích kolonií více, než se čekalo. Vědci z British Antarctic Survey využili snímky z evropské družice Sentinel-2, na kterých hledali tučňáčí guano, tedy trus. S jeho pomocí dokázali odhalit přítomnost tisíců nelétavých ptáků. Tato data odhalila 11 nových kolonií, z nichž tři byly objeveny již dříve, ale nikdy nebyly jednoznačně potvrzeny. Tento objev tak zvýšil celkový počet kolonií na ledovém kontinentu na 61. Tučňák císařský žije v Antarktidě, která je jednak vzdálená a nepřístupná, ale taky tam teploty klesají k -50°C. Studium kolonií je proto extrémně náročné. I proto začali vědci před deseti lety využívat družicové snímky, na kterých hledali nové kolonie.
Epidemie COVID-19 dočasně prakticky paralyzovala běžný život, jak jej známe. Ačkoliv se šíření této vysoce nakažlivé choroby daří zpomalovat, bude svět čelit velkým výzvám při snaze vrátit se zpět do běžného režimu. Ve snaze pomoci expertům, kteří pracují v těchto mimořádných dobách v evropských výzkumných centrech a technických organizacích, založila ESA dvě nové iniciativy spojené s lepším porozuměním toho, jak pandemie ovlivňuje společnost, ekonomiku a životní prostředí. Silniční provoz po celém světě byl výrazně omezen a evropská družice Sentinel 5P poskytuje klíčové informace o změnách koncentrací látek jako je třeba oxid dusičitý v atmosféře. I přesto je tu ohromný potenciál k využití dat ze sledování Země, která mohou vrhnout nové světlo na další společenské a ekonomické změny, které se momentálně odehrávají.
Zprávy v těchto dnech plní záběry masivních požárů, které sužují nejmenší kontinent. Místní podmínky vytvořené kombinací horka a sucha vedly ke vzniku neobvykle velkého množství jevů označovaných jako pyroCB (pyrocumulonimbus). Zjednodušeně řečeno jde o bouře vyvolané požáry. Jejich spouštěčem je stoupající horký vzduch promíšený s popelem, kouřem a spáleným materiálem. Jak tato hmota postupně chladne, vytváří mraky, které se chovají v podstatě stejně jako běžná bouřka – jen s tím rozdílem, že je nedoprovází žádné srážky.
Lékařský výzkum ve vesmíru nám s každou další kosmickou misí přináší nové poznatky o schopnostech lidského organismu adaptovat se na pro něj nezvyklé podmínky. V časopise Journal of the American Medical Association byla v listopadu publikovaná zajímavá studie, která upozornila na zvýšené riziko vzniku embolie (ucpání cévy tzv. embolem, např. kouskem krevní sraženiny). Tato informace by nebyla tak převratná, kdyby se nyní nezjistily další okolnosti, které toto riziko zvyšují.
Miliony lidí po celém světě trpí astmatem, ale možná se na konci tunelu objevuje světlo. Inovativní výzkum na oběžné dráze otevírá nové možnosti k porozumění procesům, které trápí pacienty trpící záněty dýchacích cest. Výsledky budou zaneseny do komplexního vývoje rychlých plicních vyšetření, která mají zlepšit kvalitu života nemocných – ať už jsou na Zemi nebo ve vesmíru. S každým nádechem a výdechem se opakuje cyklus, kdy naše tělo pohlcuje kyslík a zbavuje se odpadních produktů. Lidé s astmatem, zánětem plic, však navíc vydechují také oxid dusnatý. Lékaři měří množství této látky ve vydechovaném vzduchu, aby u pacientů diagnostikovali zánět plic a astma.
O tom, že je kosmonautika užitečná, není mezi čtenáři našeho webu nutno pochybovat. Každý ví, že výzkum, které kosmické sondy dělají, posouvá naše znalosti vpřed. Nikdo také nepochybuje o tom, že některé činnosti či technologie by bez družic neexistovaly, nebo by fungovaly hodně špatně. Je však potřeba stále ukazovat konkrétní příklady užitečnosti letů do vesmíru. Je nutné dávat najevo, že i cesta může být cílem. Mnohdy je totiž družice či sonda užitečná ještě před svým startem, protože její technologie najde uplatnění i v běžném životě. Dnes vám přineseme jedno konkrétní a možná i trochu nečekané využití.
Na palubě Mezinárodní kosmické stanice je v současné době realizován výzkum, jehož cílem je poodhalit tajemství Alzheimerovy choroby. Tato neurodegenerativní choroba, jeden z typů demence, se projevuje postupným ubýváním nervových buněk, následkem čehož pacienti trpí poruchami paměti. Alzheimerovou nemocí trpí celkově cca 1% populace. Její výskyt pak stoupá v jednotlivých věkových skupinách. Od 65 let až po 84. rok věku tímto onemocněním trpí od 4% do 17% lidí. To z tohoto onemocnění činí významný nejen zdravotní, ale i socioekonomický problém. Uvádí se také, že Alzheimerova choroba je 4. – 5. nejčastější příčinou smrti.
Podle posledních odhadů Mezinárodní organizace práce (ILO) je na světě v současné době kolem 40 miliónů lidí drženo v porobě. Najít je je obtížné, vzhledem k tomu, že tito lidé jsou často skrýváni, zejména před dohledem jednotlivých států (i když existují i otrokářské státy). Doreen Boyd, docentka geografie na Univerzitě Nottingham, odhaduje, že známky o otrockých podmínkách asi jedné třetiny z nich jsou zjistitelné pomocí sledování z vesmíru (ať již to jsou trvalejší šrámy v krajině kolem cihelen nebo ilegálních dolů nebo obrysy přechodných táborů na zpracování ryb).
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
