Kosmonautika pomáhá

  • Kosmonautika pomáhá: Automatické zpracování vzorků

    Kosmonautika pomáhá: Automatické zpracování vzorků

    Dušan Majer9 komentářů

    Přichází čas pro další díl našeho nepravidelného seriálu o tom, jak se kosmonautika nenápadně promítá do dalších oborů a jak dokáže ovlivňovat život na Zemi. Dnes zaměříme svou pozornost na zmenšenou jednotku pro biologické experimenty Biolab, která byla původně určena pro provoz na Mezinárodní vesmírné stanici, konkrétně v evropském modulu Columbus – na náhledovém snímku vidíme německého astronauta Alexandra Gersta při práci s Biolabem. Dnes ale tento systém pomáhá zlepšovat lékařské diagnózy zde na Zemi, přičemž využívá zautomatizovaných a hlavně levných postupů, které umožňují široké využití této technologie.

  • Drobečci prozkoumají hurikány

    Drobečci prozkoumají hurikány

    Dušan Majer4 komentáře

    Na meteorology kdekdo nadává, když jim nevyjde předpověď. Jejich práce ale není vůbec snadná i když mají k dispozici nejrůznější údaje. Stále totiž nerozumíme zdaleka všemu. Když předpověď v našich zeměpisných šířkách nevyjde, tak se může tak maximálně stát, že zmokneme i když nám bylo slibováno modré nebe. Ovšem ve světě jsou oblasti, kde meteorologické předpovědi rozhodují bez velkého přehánění o životě a smrti. Řeč je o lokalitách, které jsou každý rok ohroženy řáděním hurikánů. Důkladně pochopit chování této obrovské masy vzduchu není vůbec snadné a předvídat její další vývoj je ještě těžší. Pomoc ale nabízejí družice na oběžné dráze.

  • Palivové články se prosazují i na Zemi

    Palivové články se prosazují i na Zemi

    Dušan Majer12 komentářů

    Náš seriál Kosmonautika pomáhá se dnes po delší době dočkal dalšího pokračování. V tomto seriálu se zaměřujeme na technologické novinky, které byly objeveny, nebo rozvinuty díky letům do vesmíru a které postupně nachází uplatnění i v běžném životě. Cílem tohoto seriálu je ukázat, jak jsou cesty do vesmíru důležité. Že nejde jen o zkoumání vesmíru, zjišťování kde se na které planetě vyskytuje jaká sloučenina, ale že i cesta je cílem. Netvrdíme, že by některé technologie nevznikly bez kosmonautiky. Ale díky ní se dočkaly rychlejšího prosazení a vyladění. Stejné to bylo i u palivových článků. Už v době před programem Apollo hledali spolehlivý zdroj energie, který by nepotřeboval mnoho paliva, byl snadný na obsluhu a nebyl příliš rozměrný. Volba tehdy padal na palivový článek, který světu představil už v roce 1838 švýcarský vědec Christian Friedrich Schönbein. Od doby té doby se na vynálezu příliš nepokročilo. Největším nepřítelem palivového článku se stalo dynamo a další navazující technologie výroby elektrické energie.

  • Sojuz přivezl i vědu

    Sojuz přivezl i vědu

    Dušan Majer7 komentářů

    O tom, že kosmické lodě Sojuz jsou momentálně jedinými prostředky, které vozí na ISS posádku, ví asi každý, kdo se o kosmonautiku zajímá. Méně se už ale ví, že kromě posádky mohou Sojuzy svézt i náklad. Je jasné, že jeho objem nemůže konkurovat nepilotovaným lodím, které jsou primárně určené pro dopravu zásob, ale i přesto se nevyplácí tuhle možnost podceňovat. Většinu ze zhruba padesáti kilogramů tvoří osobní věci pro posádku, ale najdou se tam i vědecké přístroje. Posádka Sojuzu TMA-19M s sebou veze tři zajímavé experimenty, které přímo souvisí s výzkumem lidského zdraví a jejich výsledky by mohly najít uplatnění i na Zemi.

  • Sentinel mapuje změny po zemětřeseních

    Sentinel mapuje změny po zemětřeseních

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Zemětřesení není nic jiného, než náhlé uvolněná energie, která byla dlouhodobě akumulována na místě styku litosférických desek. Při zemětřesení se tato energie uvolní a desky se vůči sobě posunou – ale většinou se ale jedná o změny v řádu milimetrů až centimetrů. Zdá se neuvěřitelné, že by takové změny mohly být změřeny s pomocí satelitu, který obíhá několik set kilometrů nad Zemí. Přesto je tomu tak. Evropská kosmická agentura před pár dny vydala video,které ukazuje úctyhodné schopnosti vloni vypuštěné družice Sentinel 1A.

  • Astronauti vs. astronautky

    Astronauti vs. astronautky

    Dušan Majer4 komentáře

    To, že se od sebe muž a žena liší, poznáváme už v útlém věku a v pubertě už o tom nepochybuje vůbec nikdo. Jenže rozdílů v tělesné stavbě, psychologických reakcích i náchylnosti k nejrůznějším chorobám je mnohem více, než by se mohlo na první pohled zdát. Na Mezinárodní vesmírné stanici probíhají desítky různých výzkumů a nemalá část z nich je zaměřená na zkoumání lidského těla, kdy jsou sami astronauti pokusnými exempláři. Na základě těchto dat mohou lékaři na Zemi jednak lépe pochopit rozdílné pochody v tělech obou pohlaví a tyto znalosti pak účinně aplikovat při léčbě pacientů, ale využití pro ně najde i NASA. Pokud se lidé jednou vypraví na dlouhodobé lety vesmírem, je potřeba důkladně znát odlišné reakce mužů a žen na nejrůznější situace.

  • Jak moc to na Zemi fouká?

    Jak moc to na Zemi fouká?

    Dušan Majer2 komentáře

    Před pár dny dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici soukromá loď Dragon. Kromě tradičních zásob pro posádku nesla na své palubě i velké množství vědeckých přístrojů. V nehermetizované sekci, takzvaném trunku bychom našli nenápadný přístroj RapidScat, jehož vývoj stál 26 milionů dolarů. Tento přístroj se zaměří na monitorování větrů nad oceány na naší planetě. Díky tomu, že ISS přelétá nad většinou povrchu Země, by měli mít vědci k dispozici komplexní data, která pomohou zpřesnit předpovědi počasí – ať už ty běžné, nebo mimořádné – třeba při předvídání dalšího vývoje tropických bouří. Ty se totiž rodí nad pustými oceány, v oblastech, které jsou pozemní meteostanice příliš daleko. Ke slovu proto musí přijít kosmonautika.

  • Nejdokonalejší civilní snímkovací satelit

    Nejdokonalejší civilní snímkovací satelit

    Dušan Majer7 komentářů

    O přesnosti armádních snímkovacích družic můžeme jen spekulovat, jelikož je halí velmi obtížně prostupná tma informačního embarga. Naštěstí jsou tu ale civilní satelity, které se také věnují snímkování zemského povrchu. Prim mezi těmito společnostmi hraje americká firma DigitalGlobe, která provozuje hned několik snímkovacích družic. Jejich flotilu by měl už za pár desítek hodin doplnit další satelit. A rozhodně se nebude jednat o žádné slabé ořezáváko. Půjde rovnou o nejvýkonnější snímkovací družici v civilní sféře!

  • Hurikánová sezóna je v plném proudu

    Hurikánová sezóna je v plném proudu

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Pokud bychom hledali nějakou oblast, kde je nejlépe vidět přínos kosmonautiky do běžného života, na předních místech seznamu by se jistě vyskytla meteorologie. Především pak ta extrémní – vzorným příkladem toho je aktuálně probíhající hurikánová sezóna, které jsme se na našem webu již věnovali. Jak to tedy momentálně vypadá nad Pacifikem, konkrétně u Havaje. Které družice vlastně vědcům pomáhají získávat cenná data, ze kterých se dá určit další vývoj ničivého živlu? O tom pojednává dnešní článek.

  • Rozřeší záhadu sestřeleného Boeingu satelity?

    Rozřeší záhadu sestřeleného Boeingu satelity?

    Dušan Majer16 komentářů

    Tragická událost, která se stala na východní Ukrajině, zřejmě zasáhla celý svět. Zpravodajské servery se předhání v poskytování aktuálních informací z místa, kam se zřítil sestřelený Boeing 777, znesvářené strany se navzájem obviňují ze sestřelení stroje. Náš portál si chce i v tomto případě zachovat neutralitu a proto se nepřikloníme k verzi ani jedné strany. O případu bychom ani neinformovali, ale v posledních dnech se ukazuje, že při rozkrývání detailů neštěstí, při kterém zahynulo téměř 300 lidí, by mohly pomoci satelity. Náš seriál Kosmonautika pomáhá se tedy nevyhne ani tomuto smutnému tématu.

sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (Flight 15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • CSA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗