Sonda Rosetta sice přestala pracovat již před několika lety, ale stále její data přináší nové objevy. Vědci nyní v naměřených údajích objevili amonné soli, které se nachází na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Tento nový objev umožnila analýza dat z přístroje VIRTIS (Visible, Infrared and Thermal Imaging Spectrometer) nasbíraná mezi srpnem 2014 a květnem 2015. Novou studii vedl Olivier Poch z francouzského Institut de Planétologie et d’Astrophysique de Grenoble, který své objevy publikoval v časopise Science. Jeho rozbory doplňují na začátku letošního roku v časopise Nature Astronomy publikované rozbory kómy pomocí přístroje ROSINA (Rosetta Orbiter Spectrometer for Ion and Neutral Analysis).

Stres a napětí rozhodně není nic zdraví prospěšného. Napětí totiž dokáže člověka výrazně změnit. Napětí rázu geologického může také výrazně měnit kosmické objekty. Přesvědčili se o tom výzkumníci analyzující data z evropské mise Rosetta. Ti zjistili, že geologické napětí vyplývající z tvaru komety 67P/Čurjumov–Gerasimenko bylo jedním z hlavních vlivů, který formoval povrch jádra, ale i vnitřní stavbu po vzniku tohoto zajímavě tvarovaného objektu. Ten je tvořen dvěma spojenými laloky a jedna z možností vzniku hovoří o pomalé kolizi dvou samostatných objektů před zhruba 4,5 miliardami let. Dnes se podíváme na výsledky studie, která vycházela z dat nasbíraných během dvouletého pobytu sondy Rosetta u této komety. Nové poznatky osvětlují mechanismy, které po vzniku jádra ovlivňovaly v dalších miliardách let její tvar.