JWST

  • Když legendární teleskopy spojí své síly

    Když legendární teleskopy spojí své síly

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Na našem webu pravidelně vychází seriál S Webem za hlubokým nebem, ve kterém máte možnost seznámit se s nejnovějšími pozorováními a objevy nové vlajkové lodě kosmické astronomie. V dnešním článku si ale ukážeme něco trochu jiného – čtyři snímky, ve kterých se kombinují pozorování Webbova teleskopu se snímky z kosmické observatoře Chandra. Těšit se můžete na dvě galaxie, mlhovinu a hvězdokupu. V každém snímku se kombinují snímky vysokoenergetického rentgenového záření z teleskopu Chandra s infračervenými pozorováními od Webba. Důležité je, že oba tyto typy záření jsou pro lidské oko neviditelné.

  • Webbův teleskop studoval kometu z hlavního pásu

    Webbův teleskop studoval kometu z hlavního pásu

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Americko-evropsko-kanadský Teleskop Jamese Webba pomohl uskutečnit dlouho očekávaný vědecký průlom. Tentokrát se z něj radují vědci, kteří studují Sluneční soustavu a zaměřují se především na původ vody, která se dostala na Zemi a umožnila zde vznik života. S využitím palubního infračerveného spektrometru NIRSpec se astronomům podařilo v okolí komety z hlavního pásu planetek poprvé detekovat plyn, konkrétně vodu. Potvrdilo se tak, že voda z mladých věků Sluneční soustavy se v těchto oblastech mohla zachovat ve formě ledu. Ovšem úspěšná detekce vody přináší nové otazníky. Na rozdíl od jiných komet totiž u komety 238P/Read nebyl detekován žádný oxid uhličitý. Nová studie nedávno vyšla v časopise Nature.

  • Kosmotýdeník 551 (3.4. – 9.4.)

    Kosmotýdeník 551 (3.4. – 9.4.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Týden se s týdnem sešel a máme tu další čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších informací, které v kosmonautice přineslo uplynulých sedm dní. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na dva starty nových čínských raket, které oba dopadly úspěšně. V dalším velkém tématu si představíme šest inovativních konceptů vysoce pokročilých technologií, které podpořila NASA. Nevynecháme ani krásný snímek Uranu od JWST anebo další let vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • JWST pozorováním kolize posunul své možnosti

    JWST pozorováním kolize posunul své možnosti

    Dušan MajerŽádné komentáře

    V září 2022 pozoroval Teleskop Jamese Webba, jak americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) záměrně narazila do malé planetky, čímž došlo k historicky prvnímu reálnému testu metody planetární obrany. V dnešním článku se k tomuto pozorování vrátíme díky povídání od Stefanie Milam, vědkyně zapojené do projektu JWST z Goddardova střediska. Ta se totiž pro blog věnovaný aktualitám kolem teleskopu zavzpomínala, jak se svými kolegy připravovala toto jedinečné pozorování. Náš článek je českým překladem tohoto anglického originálu.

  • Webbův teleskop objevil miniplanetku

    Webbův teleskop objevil miniplanetku

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Kosmické agentury její velikost s oblibou přirovnávají k římskému Koloseu – na délku totiž měří jen něco mezi 100 a 200 metry. Řeč je o planetce objevené mezinárodním týmem astronomů, kteří využili data z Teleskopu Jamese Webba. V rámci svého projektu se zaměřili na analýzu údajů, které byly nasbírány při kalibraci přístroje MIRI (Mid-InfraRed Instrument). Při analýze tým náhodou objevil planetku, která prolétávala zorným polem přístroje a byla tak zvěčněna. Velmi pravděpodobně se jedná o nejmenší objekt, jaký zatím Teleskop Jamese Webba pozoroval. Z vědeckého hlediska může mít význam v tom, že se jedná o příklad objektu menšího než 1 kilometr, který pochází z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Pro více informací i vlastnostech planetky však budou potřebná další pozorování.

  • Ta pravá revoluce, kterou JWST přináší

    Ta pravá revoluce, kterou JWST přináší

    Dušan Majer22 komentářů

    Před několika dny jste si mohli na našem webu přečíst článek, který vyvrací spekulace, že Teleskop Jamese Webba svými pozorováními zpochybnil teorii Velkého třesku. V dnešním článku si ale budeme povídat o skutečné revoluci, kterou tento teleskop spustil a jejíž rozsah a význam si zatím v plném rozsahu dost možná ani neuvědomujeme. Natalie Batalha toužebně čekala na data z JWST. Pár měsíců poté, co tato špičková kosmická observatoř dosáhla své oběžné dráhy, se Batalha i její výzkumná skupina z University of California ve městě Santa Cruz dočkala potvrzeného pozorovacího času, v rámci kterého mohla provést sledování několika exoplanet, tedy planet, které obíhají kolem jiných hvězd než našeho Slunce.

  • Kosmotýdeník 541 (22.1. – 29.1)

    Kosmotýdeník 541 (22.1. – 29.1)

    Lukáš Houška8 komentářů

    Další týden utekl jako voda a pro vás je připraveno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky za uplynulý týden. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na zajímavé pozorování, které prováděl dalekohled Jamese Webba a bylo při něm sledováno zajímavé malé těleso s dvojicí prstenců – ve Sluneční soustavě poměrně nevídaný objekt. Podíváme se také na první letošní japonský start, či další let vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 99 – JWST s Norbertem Wernerem (22.1. 2023) v 20:00

    Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 99 – JWST s Norbertem Wernerem (22.1. 2023) v 20:00

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Kromě přednášek vám na tomto serveru čas od času nabízíme i jiné pořady, které se týkají kosmonautiky. Jedním z nich je i pravidelný pořad Sedmikrásky, který pro vás již delší dobu připravuje na serveru youtube Hvězdárna a planetárium Brno. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Hlávním tématem tohoto pořadu je astronomie, ovšem čas od času se téma pořadu mírně odchýlí a vy máte možnost zavítat i do příbuzných vědních oborů. Většinou tento pořad moderují pouze oba zmínění hlavní protagonisté, ale i čas od času si také pozvou zajímavé hosty, které ustálené schéma zpestří. Na tento večer si oba Jirkové pozvali Norberta Wernera z z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity. Dnešní díl se bude cele věnovat dalekohledu Jamese Webba a objevům, které se dalekohledu podařily za uplynulý rok. Pořad začíná v neděli večer ve 20:00 a vy jste všichni srdečně zváni.

  • Dušan Majer – Rok 2022 v kosmonautice – Úsvit superraket (online přednáška 6.1.2023 v 17:00)

    Dušan Majer – Rok 2022 v kosmonautice – Úsvit superraket (online přednáška 6.1.2023 v 17:00)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Vážení diváci a milovníci kosmonautiky, vítám vás v Novém roce. Zároveň bych vám také chtěl udělat radost a pozvat vás na přednášku šéfredaktora serveru kosmonautix, Dušana Majera. Ten si pro vás připravil povídání o 5 nejdůležitějších okamžicích kosmonautiky za rok 2022. Šlo o rok naprosto výjimečný, protože se během něj uskutečnilo 186 pokusů o start rakety na oběžnou dráhu, z nich 178 bylo úspěšných. Mimochodem, více než třetinový podíl na tomto počtu má americká raketová společnost SpaceX Elona Muska. Během uplynulého roku jsme se také dočkali kompletního rozložení a zahájení provozu teleskopu Jamese Webba, který doufejme bude zásobovat svými úžasnými objevy vědce ještě řadu let. Koncem září také nadešel okamžik, kdy americká sonda DART narazila do měsíčku planetky Didymos. Dozajista nejdůležitější kosmonautickou událostí loňského roku pak bezesporu byl start nové supertěžké rakety SLS, která v rámci mise Artemis 1 vynesla na cestu k Měsíci novou kosmickou loď Orion. Dění v kosmonautice však neovlivňovali jen starty nových nosných raket či objevy…

  • Jaký byl rok 2022? (Nepilotovaná kosmonautika)

    Jaký byl rok 2022? (Nepilotovaná kosmonautika)

    Dušan Majer24 komentářů

    Tento článek vychází pouhých 24 hodin a 10 minut poté, co ve střední Evropě skončil rok 2022 a předal pomyslné žezlo roku 2023. Je tedy nejvyšší čas si připomenout, co nám uplynulých 12 měsíců přineslo a na co bychom rozhodně neměli zapomínat. Samozřejmě, u podobného článku nemohou chybět ani grafy nebo statistiky, které nám naplno ukáží, jak výjimečný byl rok 2022. Zažili jsme totiž nejvyšší počet orbitálních startů v celé historii kosmonautiky. Dnes se zaměříme pouze na kosmonautiku nepilotovanou – na středu pro Vás pak připravíme článek rekapitulující rok 2022 z pohledu kosmonautiky pilotované.

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗