sociální sítě

Přímé přenosy

Dlouhý pochod 5 (Chang'e 7)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NOAA

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) bude i nadále vyhodnocovat data z hyperspektrálního mikrovlnného radiometru HyMS (Hyperspectral Microwave Sounder) společnosti Spire Global. Vyplývá to z prodloužení smlouvy v hodnotě 3 milionů dolarů, které bylo oznámeno 4. srpna.

Neuraspace

Portugalský startup Neuraspace, který se zabývá řízením kosmického provozu, oznámil 5. srpna získání nového financování ve výši 15,6 milionu eur. Prostředky mají podpořit rozvoj evropského přehledu o dění ve vesmíru (Space Domain Awareness – SDA) a posílit evropské obranné schopnosti.

NRO

Americký Národní úřad pro průzkum (NRO) uzavřel smlouvy se společnostmi Capella Space, Iceye U.S. a Umbra s cílem rozšířit využívání komerčních radarových systémů se syntetickou aperturou (SAR) americkou vládou.

Blue Origin

Společnost Blue Origin zjistila, že příčinou exploze rakety New Glenn během statického zážehového testu v květnu byl ventil v motoru BE-4. Tento problém by mohl postihnout také raketu Vulcan Centaur společnosti United Launch Alliance (ULA).

Telesat

Společnost Telesat podepsala největší kontrakt ve své historii – dohodu v hodnotě přibližně 1,63 miliardy dolarů. Na jejím základě bude poskytovat kanadské armádě zabezpečené komunikační služby v oblasti Arktidy a zároveň financovat významné rozšíření své družicové sítě Lightspeed.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly udělily společnosti Rocket Lab, firmě Systems & Technology Research a třetí nejmenované společnosti kontrakty v celkové hodnotě 615 milionů dolarů na vývoj technologií pro družicovou síť určenou ke sledování letadel a raketových hrozeb z oběžné dráhy.

SpaceX

Společnost SpaceX plánuje začít vypouštět na oběžnou dráhu modernizované družice Starlink při příštím letu své rakety Starship, který je naplánován nejdříve na konec tohoto měsíce.

Voyager Technologies

Společnost Voyager Technologies je i nadále optimistická ohledně budoucnosti své komerční vesmírné stanice Starlab, ale zároveň doufá, že NASA mírně upraví své plány financování a podpory jejího vývoje.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: jwst
Část obří mlhoviny Carina na snímku kamery NIRCam JWST. Oblast přezdívaná Vesmírný útes je rozhraním mezi oblastí erodovanou silným ultrafialovým zářením horkých hvězd nahoře (mimo snímek) a chladnějších molekulárních oblak s intenzivní tvorbou hvězd. Zdroj: esawebb.org

Kosmotýdeník 513 (11.7. – 17.7.)

Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, při kterém se nejzásadnějším tématem stalo představení prvních vědeckých snímků dalekohledu Jamese Webba. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku zaměříme na další snímky, které vznikly při kalibračním procesu přístrojů dalekohledu. I tyto snímky dokazují neuvěřitelné schopnosti této observatoře. V dalších tématech se podíváme na dění na základně Boca Chica, anebo si připomeneme premiérový start nové evropské rakety Vega-C. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Nové snímky dalekohledu Jamese Webba

NASA dnes zveřejnila čtyři nové snímky dalekohledu Jamese Webba. První ukazuje spektrum exoplanety, která ve své atmosféře má vodní páru. Druhý velkou planetární mlhovinu ve velkém rozlišení. Třetí snímek ukazuje kupu pěti galaxií, kde čtyři se navzájem gravitačně ovlivňují a předávají si hvězdy, prach a plyn. A čtvrtý a vuizuálně nejkrásnější, který ukazuje porodnici hvězd. 12. července 17:50

ŽIVĚ: Další dechberoucí snímky z JWST

Ještě nemáte dost po prvním snímku, který byl zveřejněn dnes v noci? Sledujte přenosy k uveřejnění dalších. NASA TV a Hvězdárna a planetárium Brno vysílají od 16:30 i s Dušanem Majerem z Kosmonautix.cz. V 18:30 se o souhrn pokusí i Astronomické události s naším redaktorem Martinem Gembecem a v tu chvíli má začít i hlavní tiskovka NASA. 12. července 12:45

Na snímku je oblast oblohy, jak se vyjádřil Bill Nelson, šéf NASA, velká asi jako zrnko písku, když jej podržíme na natažené ruce. Přesto je zde nepřeberné množství velmi vzdálených galaxií. A gravitace těchto galaxií zobrazuje ještě mnohem starší světlo galaxií za ní. Hvězd, které vznikly krátce po velkém třesku. Credit: NASA/ESA, zdroj: nasa.gov

Hubbleovo hluboké pole už není nejhlubším snímkem vesmíru

V pondělí 11. července jsme se dozvěděli, že alespoň jeden snímek z vesmírného dalekohledu Jamese Webba bude uveřejněn už ve 23:00 našeho času, tedy téměř o den dříve, než bylo původně oznámených 16:30 v úterý 12. července. Ihned se v našich hlavách začaly rojit spekulace, s čím prezident Spojených států přijde. Přeci jenom, dlouho dopředu bylo známo alespoň to, že snímky, o kterých se bude hovořit, pokrývají široké spektrum objektů, od nejstaršího světla z dob právě vzniklého vesmíru, přes snímky mlhovin až po spektrum atmosféry exoplanety. Nabízela se odpověď, že by mohlo jít o nejhlubší pohled do vesmíru vůbec, jaký dosud máme. Tím je Hubbleovo extrémně hluboké pole. Snímek mladých galaxií z vesmíru krátce po velkém třesku. Bylo by stylové, kdyby přišlo porovnání s výkonem nového dalekohledu JWST. Nakonec jsme se dočkali po půlnoci 12. 7. 2022 a v přímém přenosu nám byl odhalen snímek velmi vzdálených galaxií, jejichž světlo bylo deformováno gravitací blíže ležící kupy galaxií.

Přístroj NIRSpec (Near-InfraRed Spectrograph)

Přístroj NIRSpec je připraven na vědu

Už tři ze čtyř vědeckých přístrojů na palubě Teleskopu Jamese Webba dokončily činnosti spojené s jejich postupným uváděním do provozu a jsou oficiálně považovány za připravené pro vědeckou fázi. Každý ze čtyř zmíněných přístrojů má hned několik režimů provozu, které musí pozemní týmy pečlivě zkontrolovat, otestovat, zkalibrovat a nakonec i prověřit. Teprve až po dokončení tohoto nelehkého procesu může daný přístroj v daném režimu provádět vědecká pozorování. Zatím poslední přístroj, který tímto pečlivým procesem prošel, je NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph), který disponuje čtveřicí pozorovacích režimů. Všechny jsou nyní považovány za připravené na další fázi.

Přístroj FGS – nenápadný hrdina na Webbově teleskopu

Už jen dny zbývají do 12. července, kdy budou zveřejněny první vědecké snímky a spektra z Teleskopu Jamese Webba. Je tedy čas odpovědět na otázku, jak vlastně observatoř najde svůj cíl a dokáže se na něj zaměřit. Tady přichází na scénu příspěvek Kanadské kosmické agentury CSA (Canadian Space Agency), přístroj FGS (Fine Guidance Sensor), který byl postaven právě za tímto účelem. Nedávno se mu podařilo zachytit výhledy na hvězdy a galaxie, které krásně ukazují, co budou schopny palubní přístroje JWST odhalit v následujících týdnech, měsících a letech.

Co nám Webb ukáže 12. července?

O tom, že všichni fanoušci kosmonautiky už mají příští úterý (12. července) v kalendářích červeně zakroužkované, nikdo z naší redakce nepochybuje. V 16:30 SELČ má totiž začít vysílání agentur NASA a ESA, které představí první snímky a data z Teleskopu Jamese Webba. Nepůjde však již o testovací / kalibrační snímky, jakých jsme se dočkali v minulých měsících. Tentokrát už půjde o skutečná vědecká data. Americko-evropsko-kanadská observatoř tímto dnem také vstoupí do ostré služby a zahájí vědecká pozorování, ze kterých budou vědci čerpat ještě dlouhé desítky let. Nikdo však nevěděl, co přesně nás 12. července čeká. Nyní to již víme.

Pozemní přípravy přístroje MIRI.

Testovací snímky z komplexního režimu přístroje MIRI

Takzvané inženýrské fotografie z Teleskopu Jamese Webba jsme už v minulých měsících viděli. Sloužily totiž ke kalibraci optických členů teleskopu. S tím, jak se blíží zveřejnění prvních vědeckých snímků a spekter, přišel čas pochlubit se také takzvanými inženýrskými spektrálními měřeními. A co víc, bude to rovnou z vědecky jedinečného přístroje MIRI, který jako jediný na palubě JWST dokáže sledovat vesmír na delších vlnách střední infračervené oblasti. Průvodci, kteří nám představí režim spektroskopie se středním rozlišením, budou v tomto případě experti na slovo vzatí. Tento text je překladem článku z blogu JWST, který v originále sepsali David Law ze STScI (Space Telescope Science Institute) a Alvaro Labiano z CAB (Centro de Astrobiologίa).

Loď Starliner při svém prvním nepilotovaném příletu k ISS

Kosmotýdeník 509 (13.6. – 19.6.)

Ani jsme se nenadáli a z týdne, který začal teprve nedávno, zbývají jen poslední hodiny. Je tedy nejvyšší čas připomenout si důležité momenty, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Většinu novinek jsme Vám v průběhu týdne přinesli v jednotlivých článcích, ale i přesto bylo novinek tolik, že se na všechny nedostalo. Právě proto je tu Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na snad už definitivní nominaci posádky první pilotované mise kosmické lodi Starliner. Nevynecháme ani novinky spojené se stavbou floridské startovní rampy pro systém Super Heavy – Starship a řekneme si také o tom, jak probíhají finální zkoušky pozorovací režimů Teleskopu Jamese Webba.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.