NASA
Slyšení ve Sněmovně reprezentantů o vzestupu čínského vesmírného programu se změnilo v širší kritiku americké vesmírné politiky, včetně současného přístupu NASA k návratu astronautů na Měsíc.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Slyšení ve Sněmovně reprezentantů o vzestupu čínského vesmírného programu se změnilo v širší kritiku americké vesmírné politiky, včetně současného přístupu NASA k návratu astronautů na Měsíc.
Ministerstvo letectva schválilo plány na přeměnu bývalého startovacího komplexu 37 využívaného pro rakety Delta IV na Mysu Canaveral na komplex pro raketu Starship společnosti SpaceX.
Společnost Orbex, jedna z pěti společností zapojených do programu European Launcher Challenge organizace ESA, obdržela na ministerské konferenci agentury mnohem méně finančních prostředků než ostatní čtyři poté. Stalo se poté co Spojené království odložilo rozhodnutí o tom, jak rozdělit většinu svého příspěvku.
Společnost Northrop Grumman 4. prosince otestovala raketový motor SMASH! na tuhá paliva v rámci interního programu SMART Demo na rozvoj technologií raketového pohonu na tuhá paliva.
Družicové konstelace společností SpaceX a Amazon získají přibližně 4 % z téměř 20 miliard dolarů, které státy navrhly na výstavbu venkovských širokopásmových sítí, což představuje zhruba 21 % lokalit v rámci federálního programu BEAD.
Společnost SLI, specialista na financování aktiv, plánuje koupit dvě malé geostacionární družice od amerického startupu AscendArc v hodnotě více než 200 milionů dolarů.
Vedoucí představitelé senátního obchodního výboru uvedli, že doufají, že Jared Isaacman bude brzy jmenován správcem NASA. Stalo se tak 3. prosince na potvrzovacím slyšení o jeho nominaci na administrátora NASA v Senátu pro obchod.
Společnost Spire Global získala od společnosti Deloitte kontrakt na návrh, výstavbu a provoz osmi družic, které podpoří její úsilí v oblasti kybernetické bezpečnosti na oběžné dráze.
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Obří bouře, rychlý vítr, polární záře, extrémní teploty a tlaky – to vše se dá najít na Jupiteru. Teleskop Jamese Webba nyní pořídil nové fotky této planety. Tato pozorování umožní vědcům získat ještě více informací o tom, jak fungují procesy v nitru této obří planety. „Abychom byli upřímní, nečekali jsme, že to bude až tak dobré,“ přiznává Imke de Pater, emeritní profesorka University of California v Berkeley a planetoložka. Právě ona vedla pozorování Jupiteru, při kterém spolupracovala s Thierry Fouchetem, profesorem z Pařížské observatoře. Šlo tedy o mezinárodní spolupráci v rámci programu prvotních vědeckých pozorování JWST. Sám Webbův teleskop je mezinárodní misí, na které spolupracují americká NASA, evropská ESA a kanadská CSA. „Je skutečně neuvěřitelné, že můžeme vidět detaily na Jupiteru společně s jeho prstenci, drobnými měsíci a dokonce i galaxiemi na jednom snímku,“ hodnotí de Pater.
Roku 1977 se v rozmezí šestnácti dnů z floridské rampy 41 vznesly dvě rakety Titan IIIE. Jejich úkol? Vynést sondy Voyager 1 a 2 na únikovou dráhu směrem k planetám vnější sluneční soustavy. Tyto mimořádné kusy techniky se vydaly na cestu k plynným obrům – Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Voyager 1 za 44 let dokázal urazit vzdálenost neuvěřitelných 23,3 miliard kilometrů a pohybuje se rychlostí 61 017 kilometrů za hodinu. Již se nachází za hranicí sluneční soustavy v mezihvězdném prostoru a i po více jak čtyřiceti letech na Zemi odesílá data. Dnes se podíváme více do historie a povíme si více o nejdále se od Země nacházejícím umělém objektu.
9. dubna provedla sonda Juno svůj 41. průlet nejnižším bodem své dráhy kolem Jupiteru a její kamera JunoCam během této fáze zachytila, co by viděl člověk, který by se na sondě v danou chvíli nacházel. O zpracování dat do snímků a následně i do animované sekvence se postarala amatérka Andrea Luck, jelikož projekt JunoCam cílí právě na zájemce z řad veřejnosti, kteří si chtějí vyzkoušet zpracování skutečných vědeckých dat. Jupiter je s průměrem zhruba 140 000 kilometrů největší planetou Sluneční soustavy. V okamžiku maximálního přiblížení se sonda Jun dostala na vzdálenost pouze 3 300 kilometrů nad vrcholky barevných jupiterových mraků. V té chvíli si to díky zákonům orbitální mechaniky uháněla rychlostí přibližně 210 000 km/h vůči planetě.
Americká sonda Juno pořídila přiložený snímek planety Jupiter během svého jubilejního 40. průletu nejnižším bodem své dráhy kolem této obří planety, ke kterému došlo 25. února 2022. Velká protáhlá tmavá skvrna v levé části snímku je stín, který na povrch planety vrhnul Jupiterův měsíc Ganymed. Zpracování snímku se zvýrazněnými barvami obstaral amatérský nadšenec Thomas Thomopoulos, který využil surová data z palubní kamery JunoCam. V době, kdy byl tento surový snímek pořízen, nacházela se sonda 71 000 kilometrů nad vrcholky oblaků Jupiteru zhruba nad 55. stupněm „jupiteropisné“ šířky. Byla tedy plynné planetě přibližně 15× blíže než Ganymed, který obíhá ve vzdálenosti 1,1 milionu kilometrů.
Dalších sedm dní odešlo a přineslo nám řadu pěkných startů, novinek i zajímavostí z kosmonautiky. V pravidelném týdenním přehledu se nyní podíváme na ty nejzajímavější. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal nové informace o budoucích rampách pro Super Heavy Starship na Floridě. Věnovali jsme se však i jiným tématům, jakými jsou například osmnáctý let Ingenuity, či zajímavý „zvukový“ záznam, který pořídila sonda Juno při průletu kolem Ganymedu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jak již mnozí vědí, nedělní oběd je nejlepší čas si shrnout, co zajímavého přineslo v kosmonautice posledních sedm dní! Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal zajímavé výsledky vědeckých studií, které odhalují řadu detailů a poznatků o divoké atmosféře největší planety naší soustavy, tedy Jupiteru. Podíváme se také na to, jak se zvyšují náklady na opravnou misi OFT-2 lodě Starliner, anebo na nový startovací stůl nově vznikající rampy pro ruské rakety Angara. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V pondělí 7. června v 19:35 SELČ se americká sonda Juno ocitne ve vzdálenosti pouhých 1 038 kilometrů od povrchu Jupiterova největšího měsíce – Ganymedu. Půjde o velkou událost – dokonce tento průlet bude největším přiblížením umělého kosmického tělesa k největší přirozené oběžnici Sluneční soustavy od 20. května roku 2000, kdy sonda Galileo provedla svůj předposlední průlet. Kromě působivých snímků by měla sonda vybavená fotovoltaickými panely získat data, která nám umožní získat lepší přehled o složení tohoto měsíce, jeho ionosféře, magnetosféře a ledovém příkrovu. Měření radiačního prostředí od sondy Juno v okolí měsíce se zase budou hodit pro budoucí mise, které mají zkoumat systém planety Jupiter.
V posledních dvou týdnech jsme si povídali o průzkumu měsíce a o éře raketoplánů a málem jsme zapomněli na to, že naší Sluneční soustavou putují a v minulosti se i nacházely zajímavé sondy. V minulosti na těchto sondách bývaly prakticky jen výrobní štítky sovětských závodů či nálepku NASA, ale od poloviny 70. let začaly sluneční soustavou putovat i sondy, na kterých měly podíl i evropské státy. V polovině 80. let začalo sondy vypouštět i Japonsko a prvním cílem jeho sond byla Halleyova kometa. Od konce let 80. už rozpadající se Sovětský svaz sondy přestal vypouštět a celá 90. léta ležel meziplanetární průzkum na americké NASA, evropské ESA a japonské JAXA. V prvním desetiletí 21. století do tohoto exkluzivního klubu přibyly další dvě země, kterými jsou Čína a Indie. V roce 2018 se pak přidal Izrael a v roce 2020 to byly Spojené arabské emiráty. Shrneme li si celý tento průzkum, lidské automaty navštívily alespoň během průletu již každou planetu naší soustavy a některých případech na jejich povrch i dosedly. Podívaly se také ke kometám, asteroidům či k měsícům řady planet. O řadě těchto bezpilotních sond nám ve své přednášce
Před několika dny jsme na našem webu vydali článek, který se věnoval skutečnosti, že NASA schválila nadstavbovou službu pro mise InSight a Juno. Oběma sondám jsme se přitom věnovali poměrně stručně. Nyní je tedy čas si podrobněji posvítit právě na sondu Juno, která sbírá informace o plynném obrovi již od července 2016 a v dalších letech se zaměří na celý planetární systém – kromě Jupitera si posvítí i na jeho prstence a měsíce. V současné době nejvzdálenější oběžnice nějakého tělesa by měla studovat největší planetu do září 2025, případně do technického selhání. Těšit se můžeme na několik relativně blízkých setkání se třemi nejzajímavějšími měsíci, které patří mezi takzvané Galileovské měsíce – konkrétně půjde o Ganymed, Europu a Io.
Americká agentura NASA rozhodla o tom, že dvě vědecké mise, které odhalují záhady Sluneční soustavy a generují nové objevy dostanou možnost pokračovat. Agentura totiž s přihlédnutím k nezávislým externím zhodnocením jejich vědecké produktivity rozhodla o prodloužení jejich služby. Obě mise – Juno a InSight – dokázaly zlepšit naše chápání Sluneční soustavy, ale také nás přinutily klást si nové otázky. Nezávislý hodnotící panel tvořený experty se zkušenostmi z vědecké praxe, ale i ze správy misí či jejich provozu, uznal, že mise Juno a InSight „produkovaly výjimečnou vědu“ a doporučil agentuře obě mise prodloužit.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.