Štítek ‘Jupiter’

Kosmotýdeník 299 (4.6. – 10.6.)

Start pilotované lodě, evropský astronaut na Mezinárodní kosmické stanici, objev organických molekul na Marsu a mnoho dalšího. Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky opravdu napěchovaný událostmi. V Kosmotýdeníku si shrneme i ty události, pro které během týdne nezbylo místo. V hlavním tématu zamíříme do čisté místnosti, kde se připravují velmi zajímavé zlaté chladiče pro dalekohled Jamese Webba, ale nevynecháme třeba ani odklad mise ICON na raketě Pegasus XL. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Češi pomohli rozlousknout záhadu blesků na Jupiteru

Už od března 1979, kdy kolem Jupiteru prolétla sonda Voyager 1 si vědci lámali hlavu nad původem Jupiterových blesků. O tom, že se na největší planetě naší soustavy blýská, se spekulovalo už několik set let, ale teprve až Voyager 1 tyto úvahy potvrdil. Když malá sonda prolétla kolem obří planety, naměřená data ukázala, že radiové signály související s blesky, nekorespondují s radiovými signály, které blesky vytváří na Zemi. Nyní se na tyto otázky podařilo najít odpovědi. Vznikly totiž dvě studie zaměřené právě na blesky na Jupiteru. Nás může těšit, že u jedné studie hráli prim Češi – Ondřej Santolík a Ivana Kolmašová z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Mise Juno prodloužena

NASA schválila prodloužení mise Juno o 41 měsíců do července 2021. 7. července 18:58

Data mohou promluvit i po 20 letech

Vždy když je oficiálně ukončen provoz nějaké kosmické sondy, můžeme se na různých místech dočíst, že informace, které během své služby nasbírala, budou vědci analyzovat ještě mnoho let. Ať už je sonda jen vypnutá, nebo aktivně navedena do atmosféry, kde shoří, vždy se na zemi opakuje stejný scénář – vědecká obec ještě několik let poté zveřejňuje své objevy. Rámec několika let tedy asi nikoho nepřekvapí, ale jakmile uplyne od konce mise deset a více let, začne frekvence objevů výrazně klesat. Přesto se občas zadaří a i stará data mohou přinést zajímavé informace – V roce 2016 jsme psali o tom, jak se v datech ze sondy Voyager 2 podařilo objevit nové měsíce Uranu a dnes se podíváme k Jupiteru na nové výsledky z dat, která změřila sonda Galileo.

Nevídaný pohled na Jupiter

Odborníci, kteří se podílí na analýze dat ze sondy Juno předevčírem představili video vytvořené z infračervených snímků Jupiteru. Ale pozor, není to jen tak obyčejné video. Těšit se můžete na trojrozměrné pohledy na hustě vedle sebe posázené cyklóny a anticyklóny, které víří v polárních oblastech krále Sluneční soustavy. Vědci díky jiným snímkům poprvé detailně spatřili „dynamo“, které vytváří magnetické pole. Tyto objevy a mnoho dalších byly prezentovány předevčírem ve Vídni na European Geosciences Union General Assembly.

Juno si vede skvěle – prodloužení mise je blízko!

Sonda Juno  je v dobrém zdravotním stavu – tato zpráva jistě potěší všechny fanoušky kosmonautiky a navíc má velký význam pro budoucnost této mise. Pomalu, ale jistě se totiž blíží dvouleté výročí od příletu k Jupiteru. Možná si ještě vzpomenete, jak jsme 5. července roku 2016 ponocovali, abychom měli aktuální informace o brzdícím zážehu u největší planety sluneční soustavy. To, že je sonda v dobrém stavu je velmi důležité pro blížící se rozhodování, zda se mise prodlouží či ukončí. Rozhodnutí totiž z velké části záleží na tom, jak sonda zvládne fungovat v prostředí zvýšené radiace kolem Jupiteru.

Magický pohled na jižní pól Jupiteru

Americká sonda Juno pořizuje krásné fotky. NASA dokonce vybrala sérii snímků jižního pólu Jupiteru jako Obrázek dne. Snímek s obohacenými (sytějšími) barvami obsahuje fotky pořízené během jedenáctého blízkého přiblížení 7. února letošního roku. První fotka vznikla v 16:21 našeho času a poslední v 17:01. Vzdálenost sondy od vrcholků oblačnosti se během té doby pohybovala mezi 137 264 km a 200 937 km. Posouvalo se i centrum snímků – mezi 84,1 po 75,5° jižní šířky.

Kosmotýdeník 279 (15.1. – 21.1.)

Po více než čtyřech letech se Spojené státy dostaly do fáze, kdy nemají schválený rozpočet a federální agentury musí omezovat svůj provoz na nezbytné minimum. V plánovaných posádkách pro ISS na letošní rok došlo k náhradě Jeanette Epps a Čína vypustila raketu Dlouhý pochod 11. Tak by se daly stručně shrnout události minulého týdne, které jsme pro Vás podrobně nerozebrali v našich článcích. Ale nyní přichází Kosmotýdeník, který kromě těchto informací přináší i tradiční shrnutí vydaných článků.

Sonda, která má „šťávu“

Právě v těchto dnech v Evropě vzniká složitá planetární sonda JUICE (šťáva), která by se už na jaře roku 2022 mohla vydat na svou pouť k Jupiteru, kde se zaměří především na tři ledové měsíce Europu, Ganymedes a Callisto. Tyto měsíce lákají některé vědce už opravdu dlouho. Stačí si vzpomenout na americko/evropský projekt EJSM/Laplace (Europa Jupiter Systém Mission – Laplace) či plánovanou americkou misi JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter). Tyto programy však bohužel doplatily na škrty v rozpočtech. Na sondu JUICE snad čeká lepší osud, protože její realizace je tentokrát mnohem více reálná a je už téměř „za dveřmi“. Proč si však Evropa vybrala zrovna Jupiter za svůj další cíl? A jaké ambice má vlastně tato mise?

Ledové a přesto horké Měsíce

Enceladus

Krátce před velkým finále sonda Cassini naposledy navštívila velmi zajímavý Saturnův měsíc Enceladus a pokusila se ještě jednou „přičichnout“ ke gejzírům, které tryskají z jeho povrchu. Všechna získaná data jsou velmi zajímavá a vlastně nám i tak trochu napovídají, kdeže bychom mohli pokračovat v robotickém pátrání po možných známkách života mimo Zemi v příštích dekádách.