křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Výzva NASA k předkládání návrhů v rámci programu vývoje komerční kosmické stanice řeší obavy, na které upozornili zástupci průmyslu, uvedl jeden z vedoucích pracovníků. Agentura by však podle něj měla obecně více omezit požadavky kladené na účastníky programu.
Elon MuskElon Musk si na sociální síti X stěžoval, že určití oligarchové brání vstupu služby Starlink na indický trh. Následující den se přímo jmenovitě zeptal, zda Mukesh Ambani skutečně řídí celou zemi. Indické ministerstvo komunikací reagovalo, že všichni tři licencovaní provozovatelé družicových služeb se nacházejí ve stejné fázi schvalovacího procesu, u všech stále probíhají bezpečnostní prověrky a Muskovo obvinění označilo za nepodložené a mylně formulované.
Společnost SpaceX žádá o povolení výrazně zvýšit počet startů raket Starship z Texasu, zatímco Federální letecký úřad USA (FAA) pracuje na úpravě předpisů pro starty, která by umožnila obecně zvýšit jejich počet.
Americké letectvo se připravuje na výběr dodavatele, který postaví a vybaví nové sídlo Velitelství kosmických sil USA (U.S. Space Command) v Alabamě. Náklady na projekt se nyní odhadují přibližně na 4 miliardy dolarů.
Startupová společnost LEAP z Colorada vyvíjející nosné rakety plánuje v roce 2028 vstoupit na trh specializovaných startů malých družic. Rostoucí poptávka po přístupu na oběžnou dráhu totiž vytváří nové příležitosti pro menší nosné rakety.
Rýsující se nedostatek kapacit pro starty raket přispívá k rekordním investicím do kosmického průmyslu. Roste totiž poptávka po alternativních nosných raketách a společnosti provozující družice hledají zdroje, které jim pomohou překlenout zpoždění při jejich vypouštění na oběžnou dráhu.
Česká obranná a průmyslová společnost CSG koupila 9,5% podíl v kanadské kosmické společnosti MDA Space, čímž se stala jejím největším akcionářem.
Společnost Reflect Orbital zakoupila od společnosti Skyroot Aerospace dva starty nosných raket, aby na oběžnou dráhu dopravila družice, které vyvíjí za účelem přesměrování slunečního světla na místa na zemském povrchu.
Startupová společnost TrustPoint zaměřená na družicovou navigaci uvedla, že úspěšně otestovala anténu v pásmu C vyvinutou kanadskou technologickou společností Calian.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.
Operátoři americké sondy Juno se momentálně zabývají především přípravou své sondy na průlet, ke kterému dojde 30. července. Tehdy se sonda Juno přiblíží k vulkanicky aktivnímu měsíci Io na pouhých 22 000 kilometrů, což bude její zatím nejbližší přiblížení. Data, která nasbírá italský přístroj JIRAM (Jovian InfraRed Auroral Mapper) a další vědecké přístroje, by měly podle očekávání vědců poskytnout široké spektrum informací o stovkách aktivních sopek, kterými je celý povrch Io doslova posetý. Tyto vulkány na povrch měsíce každou chvíli vylévají lávu a do atmosféry uvolňují sirné plyny.
Ke každoročnímu koloritu přelomu dvou roků už na našem webu neodmyslitelně patří série článků, ve kterých nejprve rozebíráme, na co se v dalším roce těšit a následně si zrekapitulujeme uplynulý rok. Jelikož se toho děje stále více, budou obě zmíněné kategorie článků rozděleny na kosmonautiku bezpilotní a kosmonautiku pilotovanou, do které si ale přidáme i provoz kosmických stanic včetně startů bezpilotních nákladních lodí. Dnes se proto podíváme na to, co nás v roce 2023 čeká na poli bezpilotní kosmonautiky. A nebude toho věru málo! Můžeme se těšit na premiéry nových kosmických raket, starty nových sond, ale i nové objevy těch, které již ve vesmíru jsou. Stejně jako každý rok je potřeba i tentokrát připomenout, že všechny v článku uvedené informace se zakládají na údajích, které jsou na konci roku 2022 veřejně dostupné. Je tedy možné, že některé zmíněné projekty potká odklad na další rok(y). Stejně tak je jasné, že si pro nás kosmonautika připraví celou řadu událostí, které se dopředu nedají čekat. Věřme však, že to budou jen potěšující
Je nedělní poledne a tak je ideální čas na porci zajímavých informací, které přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát ohlédneme za úspěšným nárazem sondy DART do měsíčku Dimorphos a to pohledem dalekohledu Jamese Webba společně s Hubbleovým kosmickým dalekohledem. Zaměříme se také na nové snímky měsíce Europa z palubní kamery sondy Juno, či stěhování modulu na čínské stanici Tiangong. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Ve čtvrtek 29. září v 11:36 SELČ se americká sonda Juno přiblíží na vzdálenost 358 kilometrů k jupiterovu ledovému měsíci Europa. Sonda s výraznými fotovoltaickými panely by měla při tomto průletu pořídit snímky s jedním z nejvyšších rozlišení, jaké máme z Europy k dispozici. Kromě fotografií ale také sonda také nasbírá důležité údaje o vnitřní stavbě měsíce, jeho povrchovém složení, či ionosféře. Vědci se kromě toho těší i na údaje o tom, jak měsíc reaguje na silnou magnetosféru planety Jupiter. Tyto údaje budou velmi důležité pro přípravu budoucích misí – třeba Europa Clipperu, která má odstartovat v roce 2024, aby studovala tento ledový měsíc.
9. dubna provedla sonda Juno svůj 41. průlet nejnižším bodem své dráhy kolem Jupiteru a její kamera JunoCam během této fáze zachytila, co by viděl člověk, který by se na sondě v danou chvíli nacházel. O zpracování dat do snímků a následně i do animované sekvence se postarala amatérka Andrea Luck, jelikož projekt JunoCam cílí právě na zájemce z řad veřejnosti, kteří si chtějí vyzkoušet zpracování skutečných vědeckých dat. Jupiter je s průměrem zhruba 140 000 kilometrů největší planetou Sluneční soustavy. V okamžiku maximálního přiblížení se sonda Jun dostala na vzdálenost pouze 3 300 kilometrů nad vrcholky barevných jupiterových mraků. V té chvíli si to díky zákonům orbitální mechaniky uháněla rychlostí přibližně 210 000 km/h vůči planetě.
Americká sonda Juno pořídila přiložený snímek planety Jupiter během svého jubilejního 40. průletu nejnižším bodem své dráhy kolem této obří planety, ke kterému došlo 25. února 2022. Velká protáhlá tmavá skvrna v levé části snímku je stín, který na povrch planety vrhnul Jupiterův měsíc Ganymed. Zpracování snímku se zvýrazněnými barvami obstaral amatérský nadšenec Thomas Thomopoulos, který využil surová data z palubní kamery JunoCam. V době, kdy byl tento surový snímek pořízen, nacházela se sonda 71 000 kilometrů nad vrcholky oblaků Jupiteru zhruba nad 55. stupněm „jupiteropisné“ šířky. Byla tedy plynné planetě přibližně 15× blíže než Ganymed, který obíhá ve vzdálenosti 1,1 milionu kilometrů.
Náš program přelomu roku je u svého konce. Po shrnutí událostí, které nás čekají v roce 2022, rekapitulaci událostí pilotované kosmonautiky i statistik našeho portálu přichází čas na poslední článek. Ten dnešní se bude zabývat zhodnocením roku 2021 na poli nepilotované kosmonautiky. Nejprve si zopakujeme ty nejdůležitější momenty uplynulých 12 měsíců a poté se zaměříme na statistiky startů, které proběhly právě ve skončeném roce. Není potřeba chodit kolem horké kaše – rok 2021 doslova překypoval starty, ostatně jen v prosinci proběhlo na celém světě 23 pokusů o dosažení oběžné dráhy!
Dalších sedm dní odešlo a přineslo nám řadu pěkných startů, novinek i zajímavostí z kosmonautiky. V pravidelném týdenním přehledu se nyní podíváme na ty nejzajímavější. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal nové informace o budoucích rampách pro Super Heavy Starship na Floridě. Věnovali jsme se však i jiným tématům, jakými jsou například osmnáctý let Ingenuity, či zajímavý „zvukový“ záznam, který pořídila sonda Juno při průletu kolem Ganymedu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jak již mnozí vědí, nedělní oběd je nejlepší čas si shrnout, co zajímavého přineslo v kosmonautice posledních sedm dní! Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal zajímavé výsledky vědeckých studií, které odhalují řadu detailů a poznatků o divoké atmosféře největší planety naší soustavy, tedy Jupiteru. Podíváme se také na to, jak se zvyšují náklady na opravnou misi OFT-2 lodě Starliner, anebo na nový startovací stůl nově vznikající rampy pro ruské rakety Angara. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
