Štítek ‘Juno’

Jupiter (téměř) na dosah

9. dubna provedla sonda Juno svůj 41. průlet nejnižším bodem své dráhy kolem Jupiteru a její kamera JunoCam během této fáze zachytila, co by viděl člověk, který by se na sondě v danou chvíli nacházel. O zpracování dat do snímků a následně i do animované sekvence se postarala amatérka Andrea Luck, jelikož projekt JunoCam cílí právě na zájemce z řad veřejnosti, kteří si chtějí vyzkoušet zpracování skutečných vědeckých dat. Jupiter je s průměrem zhruba 140 000 kilometrů největší planetou Sluneční soustavy. V okamžiku maximálního přiblížení se sonda Jun dostala na vzdálenost pouze 3 300 kilometrů nad vrcholky barevných jupiterových mraků. V té chvíli si to díky zákonům orbitální mechaniky uháněla rychlostí přibližně 210 000 km/h vůči planetě.

Sonda Juno vyfotila stín měsíce Ganymedu

Americká sonda Juno pořídila přiložený snímek planety Jupiter během svého jubilejního 40. průletu nejnižším bodem své dráhy kolem této obří planety, ke kterému došlo 25. února 2022. Velká protáhlá tmavá skvrna v levé části snímku je stín, který na povrch planety vrhnul Jupiterův měsíc Ganymed. Zpracování snímku se zvýrazněnými barvami obstaral amatérský nadšenec Thomas Thomopoulos, který využil surová data z palubní kamery JunoCam. V době, kdy byl tento surový snímek pořízen, nacházela se sonda 71 000 kilometrů nad vrcholky oblaků Jupiteru zhruba nad 55. stupněm „jupiteropisné“ šířky. Byla tedy plynné planetě přibližně 15× blíže než Ganymed, který obíhá ve vzdálenosti 1,1 milionu kilometrů.

Jaký byl rok 2021? (Nepilotovaná kosmonautika)

Náš program přelomu roku je u svého konce. Po shrnutí událostí, které nás čekají v roce 2022, rekapitulaci událostí pilotované kosmonautiky i statistik našeho portálu přichází čas na poslední článek. Ten dnešní se bude zabývat zhodnocením roku 2021 na poli nepilotované kosmonautiky. Nejprve si zopakujeme ty nejdůležitější momenty uplynulých 12 měsíců a poté se zaměříme na statistiky startů, které proběhly právě ve skončeném roce. Není potřeba chodit kolem horké kaše – rok 2021 doslova překypoval starty, ostatně jen v prosinci proběhlo na celém světě 23 pokusů o dosažení oběžné dráhy!

Kosmotýdeník 483 (13.12. – 19.12.)

Dalších sedm dní odešlo a přineslo nám řadu pěkných startů, novinek i zajímavostí z kosmonautiky. V pravidelném týdenním přehledu se nyní podíváme na ty nejzajímavější. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal nové informace o budoucích rampách pro Super Heavy Starship na Floridě. Věnovali jsme se však i jiným tématům, jakými jsou například osmnáctý let Ingenuity, či zajímavý „zvukový“ záznam, který pořídila sonda Juno při průletu kolem Ganymedu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kosmotýdeník 476 (25.10. – 31.10.)

Jak již mnozí vědí, nedělní oběd je nejlepší čas si shrnout, co zajímavého přineslo v kosmonautice posledních sedm dní! Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal zajímavé výsledky vědeckých studií, které odhalují řadu detailů a poznatků o divoké atmosféře největší planety naší soustavy, tedy Jupiteru. Podíváme se také na to, jak se zvyšují náklady na opravnou misi OFT-2 lodě Starliner, anebo na nový startovací stůl nově vznikající rampy pro ruské rakety Angara. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Výročí: Juno u Jupiteru

Před pěti lety byla sonda Juno navedena na protáhlou polární dráhu kolem Jupiteru. Mezitím přinesla skvělé poznatky o jeho složení, magnetismu a snímá oblaka i měsíce. 5. července 5:53

První fotky Ganymedu od sondy Juno jsou skvělé

Sonda Juno prolétla 7. června kolem největšího měsíce Jupiteru v menší vzdálenosti, než jakákoliv sonda za více než dvě desetiletí – na pouhých 1038 kilometrů. Díky tomu mohla pořídit působivé pohledy na tento ledový svět. Na Zemi byly přijaty (a zveřejněny) první dva snímky z tohoto průletu – první (viz náhledová fotka článku) pochází z kamery JunoCam a druhá z kamery SRU (Stellar Reference Unit), která běžně slouží jako sledovač hvězd. Oba snímky nám ukázaly povrch s mnoha detaily – vidíme krátery, ostře oddělené tmavé a světlé oblasti a dlouhé struktury, které pravděpodobně souvisí s tektonickými poruchami. „Je to největší přiblížení jakékoliv sondy k tomuto obřímu měsíci za jednu generaci,“ říká hlavní vědecký pracovník sondy Juno, Scott Bolton ze Southwest Research Institute  San Antoniu a dodává: „Chce si ale dát dost času, než představíme nějaké vědecké výsledky. Do té doby ale můžeme jednoduše obdivovat tento nebeský zázrak.“

Juno si prohlédne měsíc Ganymed

Sonda Juno vznikla v rámci programu New Frontiers

V pondělí 7. června v 19:35 SELČ se americká sonda Juno ocitne ve vzdálenosti pouhých 1 038 kilometrů od povrchu Jupiterova největšího měsíce – Ganymedu. Půjde o velkou událost – dokonce tento průlet bude největším přiblížením umělého kosmického tělesa k největší přirozené oběžnici Sluneční soustavy od 20. května roku 2000, kdy sonda Galileo provedla svůj předposlední průlet. Kromě působivých snímků by měla sonda vybavená fotovoltaickými panely získat data, která nám umožní získat lepší přehled o složení tohoto měsíce, jeho ionosféře, magnetosféře a ledovém příkrovu. Měření radiačního prostředí od sondy Juno v okolí měsíce se zase budou hodit pro budoucí mise, které mají zkoumat systém planety Jupiter.

Co přinese prodloužená mise sondy Juno?

Juno dnes potřetí prolétá nejnižším bodem její oběžné dráhy kolem Jupiteru

Před několika dny jsme na našem webu vydali článek, který se věnoval skutečnosti, že NASA schválila nadstavbovou službu pro mise InSight a Juno. Oběma sondám jsme se přitom věnovali poměrně stručně. Nyní je tedy čas si podrobněji posvítit právě na sondu Juno, která sbírá informace o plynném obrovi již od července 2016 a v dalších letech se zaměří na celý planetární systém – kromě Jupitera si posvítí i na jeho prstence a měsíce. V současné době nejvzdálenější oběžnice nějakého tělesa by měla studovat největší planetu do září 2025, případně do technického selhání. Těšit se můžeme na několik relativně blízkých setkání se třemi nejzajímavějšími měsíci, které patří mezi takzvané Galileovské měsíce – konkrétně půjde o Ganymed, Europu a Io.

NASA prodlouží mise Juno a InSight

Logo agentury NASA

Americká agentura NASA rozhodla o tom, že dvě vědecké mise, které odhalují záhady Sluneční soustavy a generují nové objevy dostanou možnost pokračovat. Agentura totiž s přihlédnutím k nezávislým externím zhodnocením jejich vědecké produktivity rozhodla o prodloužení jejich služby. Obě mise – Juno a InSight – dokázaly zlepšit naše chápání Sluneční soustavy, ale také nás přinutily klást si nové otázky. Nezávislý hodnotící panel tvořený experty se zkušenostmi z vědecké praxe, ale i ze správy misí či jejich provozu, uznal, že mise Juno a InSight „produkovaly výjimečnou vědu“ a doporučil agentuře obě mise prodloužit.