JUICE

  • Evropský vědecký JUICE: Integrace ramene

    Evropský vědecký JUICE: Integrace ramene

    O tom, že evropská sonda JUICE pro průzkum Jupiteru dostala 10,6 metru dlouhé rameno, jsme na našem webu psali už v polovině března. Dnes se k tomuto tématu vracíme, abychom jej rozebrali podrobněji. Na webu ESA se totiž na tuto operaci zaměřil další díl seriálu, který postupně mapuje stavbu této zajímavé sondy. Ale nebude zde řeč pouze o ramenu. V uplynulých měsících splnil vývoj sondy JUICE hned několik důležitých milníků. Inženýři integrovali na sondu zmíněné rameno, dále připojili mnoho přístrojů a také velká vysokozisková anténa už dorazila a podstoupila důkladné vibrační zkoušky, které ověřují, zda hardware přečká podmínky při startu.

  • Jaroslav Vojta, Ondřej Santolík – 40 let od vypuštění první československé družice (10.11.2018)

    Jaroslav Vojta, Ondřej Santolík – 40 let od vypuštění první československé družice (10.11.2018)

    První umělá družice spatřila světlo světa v říjnu roku 1957, když se do vesmíru vypravil sovětský Sputnik 1. O pár měsíců později Sověty následoval národ druhý, kterým byli Američané. Postupně se k nim přidávali další a další národy. Vznikly i různé spolupráce, jednou z nich byl i program Interkosmos. Ten vznikl v roce 1965, když SSSR tehdy přizval ke spolupráci i další země východního bloku. Jednou z členských zemí se stala i Československá socialistická republika. Čeští odborníci se začali podílet na vývoji přístrojů, které létaly do vesmíru nejprve na sovětských sondách a posléze i na sondách Interkosmos. Jednoho dne si pak při přípravě družice povšimli, že raketa je před startem vyvažována kusy betonu a začali zjišťovat, jestli by se tato vyvažovací závaží nedala nahradit něčím užitečnějším, například družicí. Ukázalo se že ano a tak se zrodil nápad na první československou družici, kterou se posléze stal Magion-1. Ten se do vesmíru vydal v říjnu 1978 na palubě rakety Kosmos 3M. Jméno…

  • Sonda JUICE dostala své dlouhé rameno

    Sonda JUICE dostala své dlouhé rameno

    Evropská sonda JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) prošla dalším důležitým milníkem. Inženýři firmy Airbus v jejich středisku pro integraci družic v německém Friedrichshafenu připojili k tělu sondy MAGBOOM – rameno, které nese magnetometr. Konkrétně se jedná o pět magneticky citlivých senzorů, které je potřeba držet v dostatečné vzdálenosti od těla sondy kvůli minimalizaci rušení jejich měření. Senzory jsou součástí přístrojů J-MAG a RPWI (Radio and Plasma Wave Investigation). J-MAG je sestava magnetometrů, které mají studovat magnetosféru Jupiteru a její interakci s největšími měsíci – Europou, Callisto a hlavně Ganymedem, který má vlastní magnetické pole. RPWI pak prozkoumá emise radiových vln a plazmatické prostředí v okolí Jupiteru a jeho měsíců.

  • Anténa sondy JUICE je připravena

    Anténa sondy JUICE je připravena

    Společnost Thales Alenia Space dokončila stavbu vysokoziskové antény HGA (High-Gain Antenna) pro sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) a letový hardware byl předán firmě Airbus Defence & Space, která je hlavním kontraktorem pro výrobní fázi této mise. Navzdory pandemii koronaviru se technikům a inženýrům podařilo uskutečnit kritické operace při dodržení všech zdravotnických a bezpečnostních opatření. Anténa HGA má průměr 2,54 metru a dokáže pracovat v pásmech X i Ka. Právě přes ni se budou na Zemi odesílat nasbírané údaje, ale kromě toho poslouží i jako vědecký přístroj pro rádiová měření. Sluší se ještě poznamenat, že pro firmu Thales Alenia Space to nebyla žádná nová práce – společnost už má na svém kontě hned několik vysokoziskových antén, které se využily u takových misí jako je Cassini, BepiColombi, či ExoMars – do budoucna pak taková anténa bude i na teleskopu Euclid.

  • Evropský vědecký JUICE: Fotovoltaické panely

    Evropský vědecký JUICE: Fotovoltaické panely

    Všech deset letových kusů segmentů fotovoltaických panelů pro evropskou vědeckou sondu JUICE dorazilo do nizozemského areálu firmy Airbus Defence and Space, kde proběhne jejich společná integrace. Právě fotovoltaické panely, jejichž celková plocha dosahuje 86 metrů čtverečních, budou představovat klíčový díl celé sondy – ta bude díky nim získávat elektrickou energii k provozu dalších systémů včetně vědeckých přístrojů. Samotné segmenty fotovoltaických panelů pro JUICE mají rozměry 2,5 × 3,5 metru a tvoří je uhlíkovým vláknem zesílené desky s šestihrannými „plástvemi“.

  • České stopy v kosmonautice – ExoMars a JUICE

    České stopy v kosmonautice – ExoMars a JUICE

    Minulý pátek jsme Vám přinesli první díl minisérie věnované představení alespoň některých českých kosmických projektů. Také dnes budeme v tomto tématu pokračovat a přineseme Vám další informace od zástupců Akademie věd, kteří 10. září vystoupili na pražské výstavě Cosmos Discovery v rámci tiskové konference věnované novým exemplářům, které souvisí s českým podílem na kosmických projektech. Stejně jako minule bych chtěl už na začátku zdůraznit, že se rozhodně nejedná o všechny projekty, na kterých se ČR podílí, existují i další. Máme tedy být rozhodně na co hrdí.

  • Evropský vědecký JUICE: Integrace letového kusu

    Evropský vědecký JUICE: Integrace letového kusu

    I přes určitá omezení spojená s pandemií COVID-19 v prvních šesti měsících pokračovalo sestavování letového exempláře evropské sondy JUICE (JUpiter ICy moons Explorer), které potkalo jen pár zpoždění. Druhého září 2019 byla kostra sondy dodána do sídla firmy Arianegroup v německém Lampoldhausenu – viz minulý díl tohoto seriálu. V dalších měsících technici dokončili integraci pohonného systému, který tvoří velké nádrže na palivo, nádrže na tlakovací médium, hlavní motor, korekční trysky, ale i hardware pro řízení tlaku a distribuce paliva. Zapomenout nesmíme ani na nezbytné potrubí a podpěry pro tepelný systém a elektrické rozvody.

  • OBRAZEM: Přesun sondy JUICE

    OBRAZEM: Přesun sondy JUICE

    Evropská sonda JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) má na svou cestu k Jupiteru vyrazit v červnu 2022 a tak je nejvyšší čas pokročit v její stavbě. První evropská sonda patřící do oficiální kategorie velkých projektů se v průběhu dubna přesunula do německého Friedrichshafenu, kde podstoupí závěrečnou integraci. Ve zdejší hale společnosti Airbus stráví 5,2 tuny vážící sonda několik měsíců, během kterých dostane elektroniku, počítače, komunikační a navigační systémy. Pak už na ni budou čekat zevrubné testy ve středisku ESTEC, které prověří správné fungování palubních systémů.

  • První přístroj pro JUICE

    První přístroj pro JUICE

    V průběhu února byl k integraci do vznikající sondy JUICE doručen první vědecký přístroj – ultrafialový spektrograf UVS. Přiložená hlavní fotka článku jej zachycuje ještě před odesláním. Přístroj byl navržen a postaven v americkém Texasu, konkrétně na Southwest Research Institute v San Antoniu. Mise JUICE, první evropský projekt z kategorie velkých, má odstartovat v roce 2022 a v roce 2029 dorazí k Jupiteru. Tady bude zkoumat nejen obří plynnou planetu, ale také její největší měsíce – Ganymed, Callisto a Europu.

  • Zlatý model JUICE není žádný kýčovitý šperk

    Zlatý model JUICE není žádný kýčovitý šperk

    Za zhruba deset let dorazí k Jupiteru a jeho měsícům evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer). Jak již anglický název napovídá, kromě planety bude zkoumat její tři největší měsíce – Ganymed, Europu a Callisto. Ke startu této sondy by mělo dojít v roce 2022 a momentálně probíhá příprava a kalibrace jejích přístrojů, aby v kosmickém prostoru fungovaly co nejlépe. Součástí kalibračního procesu je i zmenšený model sondy pokrytý zlatem. Nenechte se zmást, není to žádný snobský výstřelek za účelem originality – už jen pro jeho velikost. Tento model pomůže prověřit antény sondy.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Astrolab

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗