ESA
Evropská kosmická agentura a Evropská komise udělily kontrakty dvěma týmům na provedení studie architektur konstelace družic pro snímkování Země, která by měla sloužit bezpečnostním účelům.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura a Evropská komise udělily kontrakty dvěma týmům na provedení studie architektur konstelace družic pro snímkování Země, která by měla sloužit bezpečnostním účelům.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti Impulse Space kontrakt v hodnotě až 31,2 milionu dolarů na misi zaměřenou na sledování situace ve vesmíru, plánovanou na rok 2029. Mise bude využívat optický senzor na nízké oběžné dráze Země ke sledování objektů až do vzdálenosti geosynchronní oběžné dráhy.
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.
Albánie je nejnovější zemí, která podepsala Artemis Accords.
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V rámci příprav na vypuštění první oficiálně velké evropské mise probíhá celá řada zkoušek. Třeba navigační kamera, která poletí na misi JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) podstoupila neobvyklý test, ve kterém dostala za úkol nasnímat svůj cíl, zatímco byla na Zemi. Sonda JUICE odstartuje v roce 2022 a vydá se na sedmiletou cestu k Jupiteru. Je to první projekt svého druhu – nečeká na ni totiž jen kroužení kolem obří plynné planety, ale i časté průlety kolem největších měsíců Jupiteru, na kterých se nachází rozsáhlé oceány – řeč je o Europě, Ganymedu a Callisto. Celá mise pak vyvrcholí unikátním vstupem na oběžnou dráhu Ganymedu – největšího měsíce Sluneční soustavy.
V nadcházející dekádě je v úmyslu uskutečnit několik zásadních a velmi zajímavých vesmírných misí. Dá se říci, že v kosmonautice již dlouho nebylo takto živo a rozhodně je na co se těšit. V plánu jsou jak robotické, tak pilotované mise a vyloučena není v dlouhodobém horizontu ani možnost zahájení kolonizace jiné planety. Čeká nás například hned několik nových kosmických nosičů, které mají ambice, o kterých se lidem ještě před 150 lety ani nesnilo. Zcela zásadní zprávou posledních měsíců ovšem bylo vyhlášení návratu na Měsíc a zahájení budování infrastruktury na jeho povrchu. Doporučuji tedy nechat si ve vašich kalendářích dostatek místa na všechny ty nadcházející události, protože u některých z nich se jistě bude psát historie a byla by proto škoda nechat si je ujít. Na některé z těchto misí se v tomto článku podíváme a v krátkosti si je představíme. Co nás tedy čeká a na co se můžeme těšit?
Sonda JUICE alias Jupiter Icy Moons Explorer se do vesmíru vydá na raketě Ariane. Včera to na Mezinárodní letecké show v Paříži potvrdili zástupci Evropské kosmické agentury a firmy Arianespace. JUICE není ledajaká mise – podle evropského programu Cosmic Vision 2015–2025 se jedná o první evropskou misi z kategorie těch velkých. Jejím úkolem bude prozkoumat systém Jupiterových měsíců. Nejméně tři roky má zkoumat tři největší měsíce Ganymed, Europu a Callistó. Startovní okno se otevře v polovině roku 2022 a jako nosič poslouží buďto Ariane 5 nebo Ariane 64. Definitivní rozhodnutí závisí na konkrétních podmínkách na kosmodromu v Kourou.
První evropská mise, která se bude moci oficiálně označovat jako velký projekt, má za sebou významný krok vpřed. Návrh sondy JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) dostal zelenou pro plné zahájení vývoje – úspěšně totiž prošel kritickým zhodnocením návrhu CDR (critical design review), které bylo zakončeno 4. března. Tento milník ve vývoji znamená zahájení kvalifikační a výrobní fáze, které významným způsobem přiblíží tuto vlajkovou loď evropského výzkumu k vytouženému startu vstříc Jupiteru, který má přijít v roce 2022.
Z dalšího týdne už zbývá jen 12 hodin a tak je čas si připomenout, čeho všeho jsme se dočkali. Nebylo toho málo – hlavní události jsme Vám jako obvykle přinášeli ve formě minimálně dvou článků denně. V Kosmotýdeníku si tyto momenty připomeneme a navíc přineseme i informace o událostech, na které se během týdne nedostalo. V hlavním tématu se zaměříme na pokrok v evropsko-ruské misi ExoMars 2020 a v krátkých zprávách bude řeč o Starship Hopperu od SpaceX nebo o startu lehké evropské rakety Vega.
ESA vydala devítiminutové video zobrazující hlavní milníky chystané mise JUICE u Jupiteru. Máme se na co těšit! 6. února 21:55
Příprava sondy JUICE, která je v rámci evropského programu Cosmic Vision řazena mezi projekty velkého rozsahu, má za sebou významný milník. Inženýrský model této sondy totiž úspěšně prošel posuzovacím procesem test readiness review, který skončil 2. října. Následně tedy mohlo začít doručování a testování jednotlivých inženýrských prvků. Evropská kosmická agentura se na svém webu podělila o další zajímavé informace a proto se v dnešním díle seriálu Evropský vědecký JUICE blíže podíváme na samotný inženýrský model a popíšeme si, k čemu je tato konstrukce vlastně důležitá, když vůbec nepoletí do vesmíru.
Minulý týden jsme Vám po několikaměsíčním čekání přinesli druhý díl seriálu Evropský vědecký JUICE, ve kterém se věnujeme postupnému vývoji jednotlivých dílů první vědecké sondy, která patří mezi velké evropské projekty. V článku jsme slibovali, že za pár dní přineseme další díl, jelikož Evropská kosmická agentura po dlouhé pauze vydala dva články krátce po sobě. Dnes přichází čas na slibovaný článek a konečně opustíme vakuové komory a tepelné zkoušky. Z prvních dvou dílů by totiž čtenář mohl snadno získat mylný dojem, že se jedná o jediný typ zkoušek před letem do vesmíru. A to by byla chyba. Přijměte proto pozvání do komory Hertz, která se nachází v technologickém středisku Evropské kosmické agentury v nizozemském ESTECu.
Na začátku června vydala Evropská kosmická agentura na svém webu článek, který byl prvním dílem seriálu. Ten měl čtenáře seznámit s vývojem systémů první velké vědecké mise v rámci programu Cosmic Vision 2015-2025 – JUICE (JUpiter ICy moons Explorer). Článek obsahoval velmi zajímavé informace a technické detaily zkoušek, které se obvykle nezveřejňují. Evropská kosmická agentura ale dobře ví, že existují fandové, kteří právě takové informace ocení a kdy jindy než u prvního projektu z kategorie velkých, spustit takový podrobnější popis. Článek nás zaujal a na jeho základě jsme vytvořili první díl nepravidelného seriálu Evropský vědecký JUICE. Jenže v dalších týdnech a měsících jsme na webu ESA jen marně čekali na nový článek z této série. Když už jsme začali mít strach, že zajímavý informační projekt skončil, vydala ESA krátce po sobě hned dva tématické články. Dnes Vám tedy přinášíme první z nich a ten druhý zveřejníme za pár dní.
Evropská kosmická agentura řadí v posledních letech své vědecké projekty do tří kategorií – S (malé), M (střední) a L (velké). Největší pozornost pochopitelně přitahují projekty ze třetí kategorie, které můžeme označit za vlajkové lodě výzkumu. Jsou největší, nejdražší, mají nejsmělejší cíle a nesou špičkovou techniku. Zatím nebyl v novém programu Cosmic Vision vypuštěn žádný kosmický průzkumník, ale to neznamená, že se nic neděje. Právě naopak – první exempláře kategorií S (Cheops) a M (Solar Orbiter) se pomalu chystají na start a pozadu nezůstává ani první zástupce kategorie L.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.