Bluelink Satcom
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vědecké přístroje a další hardware tvořící sondu se začínají pomalu skládat do jednoho celku. Začíná závěrečná fáze příprav mise, která má v roce 2024 vyrazit k Europě – ledovému měsíci, který obíhá kolem planety Jupiter. Po úplném sestavení bude tělo americké sondy Europa Clipper velké jako slušné terénní auto a její fotovoltaické panely budou tak dlouhé, že by překryly délku basketbalového hřiště, aby sondě daleko od Slunce dodávaly dostatek elektrické energie. Skládání jednotlivých prvků sondy probíhá v čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii. Inženýrské systémy i vědecké přístroje sem míří z celých Spojených států i Evropy. Do konce letošního roku má být většina letového hardwaru včetně devíti vědeckých přístrojů integrována do těla sondy.
Pomocí vybraných hornin nalezených na Zemi se inženýři snaží zjistit, jak pracovat s drolivými horninami, jako je ta, na kterou rover Perseverance narazil při svém prvním pokusu o odběr vzorku. Když se Perseverance minulý rok v srpnu pokusil odebrat svůj první vzorek, výsledek představoval pro vědecký tým hádanku. Pouzdro se vzorkem bylo prázdné. Ale proč? Nedlouho poté rover Perseverance úspěšně odebral druhý vzorek o velikosti kousku křídy z jiného kamene. Tým dospěl k závěru, že první kámen, který si vybrali, byl tak drolivý, že ho vrták roveru pravděpodobně rozdrtil.
Jsou týdny, kdy se toho v kosmonautice děje tolik, že to jde sotva stačit sledovat. A tak by se dal označit právě uplynulý týden. Proto pro vás každou neděli vydáváme Kosmotýdeník, který vám shrne ty nejzajímavější události z kosmonautiky za posledních sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na prezentaci Elona Muska, kde prezentoval aktuální informace o vývoji programu Starship Super Heavy. Podíváme se však také na devatenáctý let vrtulníčku Ingenuity, či selhání rakety Rocket 3.3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Již za pár měsíců se dočkáme něčeho, na co jsme čekali opravdu dlouho. Mise Artemis I otestuje poprvé za letu super raketu SLS a vyšle loď Orion na nepilotovaný oblet Měsíce. Ve stínu hlavního a důležitého cíle mise však dlí deset velmi zajímavých a ve většině případu zcela unikátních misí CubeSatů, které se mnohdy vydají tam, kam se před nimi žádný CubeSat ještě nevydal. Po deset čtvrtků si proto představujeme jednotlivé mise, které se při Artemis I svezou a v dnešním druhém pokračování vyšla řada na CuSP – celým kostrbatým jménem: The CubeSat Mission for studying Solar Particles. Jeho úkolem bude studium kosmického počasí.
Největší dosud vyrobený padák pro přistání na Marsu dokončil svůj první úspěšný výškový shozový test. Jde o významný milník, který zajišťuje, že se start mise ExoMars 2022 v příštím roce opravdu stihne. Zkouškami tak letos prošly jak primární tak i sekundární padáky mise. V nadpisu ale píšeme o dvojitém testu. Ve skutečnosti totiž v americkém Oregonu proběhly zkoušky dvě – ta první přišla 21. listopadu a druhá následovala 3. prosince. V rámci těchto testů se pozornost zaměřila na podzvukový padák o průměru 35 metrů, který v roce 2023 zajistí zpomalení klesání přistávací plošiny Kozáček s roverem Rosalind Franklin. V čem se od sebe oba testy lišily? V tom, kdo vyrobil testovaný padák. První test totiž absolvoval padák vyrobený evropskou společností Arescosmo, zatímco ve druhém případě se testoval produkt americké firmy Airborne Systems.
Jelikož se protipandemická opatření začínají pomalu uvolňovat, mohli vědci z Evropy a USA konečně provést zkoušky, které mají ověřit, že nová družice z programu Copernicus nazvaná CHIME (Copernicus Hyperspectral Imaging Mission for the Environment) bude dodávat nejlepší možná data co nejdříve poté, co dosáhne oběžné dráhy. Tato nová mise je vyvíjena tak, aby podpořila směřování EU v oblasti hospodaření s přírodními zdroji a v konečném důsledku přispěla k řešení celosvětového problému potravinové zabezpečenosti. CHIME je jednou ze šesti nových misí, které připravují EU a ESA za účelem rozšířit a doplnit aktuální flotilu družic Sentinel v programu Copernicus. Družice Sentinel plní celou řadu úkolů programu Copernicus – zaměřují se třeba na rozvoj měst, potravinové zabezpečení, vzestup hladin moří, ubývání polárního ledu, přírodní katastrofy a klimatické změny celkově.
Co si budeme povídat, i přes blížící se (nicméně zatím neuskutečněný) start lodě Starliner, tento týden zcela opanovala SpaceX a historicky první sestavení nosiče Super Heavy Starship – byť to bylo sestavení jen na chvíli a na zkoušku. Děly se však i řekněme vědecky podstatnější události, které vám Kosmotýdeník přináší v hlavním tématu. Budeme se totiž věnovat prvnímu odběru vzorků vozítkem Perseverance, který však nebyl bohužel úspěšný. Dále se budeme věnovat zmíněným odkladům startu lodi Starliner. Nepřijdete nakonec ani o skvělé snímky z Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Hardware, který bude tvořit americkou sondu Europa Clipper, už dostává svou finální podobu. Jednotlivé systémy i přístroje totiž jsou dokončovány a brzy budou připraveny na doručení do čisté místnosti na Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii. V laboratořích a dílnách nejen v USA, ale i v Evropě pracují týmy specialistů na výrobě komplexních dílů, které budou tvořit celou misi. Na vše pak dohlíží vedoucí mise, kteří pečlivě koordinují složitou choreografii stavby nové mise z kategorie vlajkových lodí, kam patří ty největší, nejdražší a nejsložitější kosmické projekty agentury NASA.
Právě vychází Kosmotýdeník, pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. Naším hlavním tématem bude tentokrát devátý let vrtulníčku Ingenuity, který překonal všechny myslitelné rekordy jeho dosavadního létání v atmosféře Rudé planety. Podíváme se však také plán SpaceX na stavbu nového výrobního závodu pro produkci metanových motorů Raptor, anebo na přípravy na první let malého raketoplánu Space Ship Two, který poprvé poveze pasažéry na palubě. Krom pasažérů však bude jeho paluba hostit i jeden zajímavý vědecký experiment. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Psal se 91. sol (marsovský den) pobytu roveru Perseverance na Marsu, když malý vrtulník Ingenuity podnikl svůj šestý let. Ten byl navržen tak, aby opět rozšířil možnosti stroje a demonstroval možnost provádět snímkování z ptačí perspektivy. Vrtulník měl zkusit vytvořit stereo (3D) snímky vědecky atraktivní oblasti směrem na západ. Vrtulník dostal pokyn, aby vystoupal do výšky 10 metrů a poté měl zamířit 150 metrů směrem na jihozápad při horizontální rychlosti 4 m/s. Poté měl zamířit 15 metrů jižně a v té době měla jeho kamera koukat západním směrem a pořizovat snímky, ze kterých vzniknou 3D obrázky. Poté se měl vrtulník vydat dalších 50 metrů směrem na jihovýchod, kde měl přistát.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
