Momentus
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
Bulharská společnost EnduroSat oznámila 30. října další investici rizikového kapitálu ve výši 104 milionů dolarů na rozšíření své výrobní kapacity malých družic.
Čínská komerční firma StarDetect získala předběžné finanční prostředky, aby se etablovala jako poskytovatel řešení pro sledování vesmíru a družicové výpočetní techniky.
Společnost SpaceX oznámila, že vyvíjí zjednodušenou architekturu pro přistání na Měsíci a zároveň obhajuje pokrok, kterého dosáhla na lunárním modulu Starship pro program Artemis.
Saúdskoarabská telekomunikační společnost stc Group podepsala desetiletou smlouvu, která zahrnuje závazek předem splatit 175 milionů dolarů za využívání plánované vesmírné mobilní širokopásmové sítě společnosti AST SpaceMobile.
Společnost Slingshot Aerospace jedná s dalšími zeměmi o vytvoření nebo rozšíření kapacit pro sledování vesmíru poté, co prodala optické senzory Spojenému království, což je první obchod této kalifornské společnosti s hardwarem, který stojí za jejím monitorovacím softwarem.
Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 28. října hlasovala pro návrh na vytvoření modulární licenční linky, která by přepracovala proces podávání žádostí k družicím s cílem urychlit jejich posuzování a snížit byrokracii.
Společnost Iridium Communications plánuje v příštím roce uvést na trh malý čip, který bude chránit zařízení závislá na navigačních družicích před rušením a spoofingem. Tím posílí jednu z hlavních silných stránek operátora v pásmu L.
Společnost MTN, specialista na sítě se sídlem na Floridě, spustila službu, která umožňuje družicím Starlink provozovat součást soukromě zabezpečeného komunikačního systému. To firmám dává možnost propojit vzdálená místa bez použití veřejného internetu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Roku 1977 se v rozmezí šestnácti dnů z floridské rampy 41 vznesly dvě rakety Titan IIIE. Jejich úkol? Vynést sondy Voyager 1 a 2 na únikovou dráhu směrem k planetám vnější sluneční soustavy. Tyto mimořádné kusy techniky se vydaly na cestu k plynným obrům – Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Voyager 1 za 44 let dokázal urazit vzdálenost neuvěřitelných 23,3 miliard kilometrů a pohybuje se rychlostí 61 017 kilometrů za hodinu. Již se nachází za hranicí sluneční soustavy v mezihvězdném prostoru a i po více jak čtyřiceti letech na Zemi odesílá data. Dnes se podíváme více do historie a povíme si více o nejdále se od Země nacházejícím umělém objektu.
Základní konstrukce sondy Europa Clipper byla přesunuta do kalifornské jet Propulsion Laboratory. Během následujících dvou let tu inženýři a technici dokončí manuální sestavování sondy, kterou pak budou čekat testy. Ty prověří, zda dokáže přečkat nelehkou cestu k jupiterovu ledovému měsíci Europa. Doručené tělo sondy tvoří její hlavní jádro. Na výšku měří 3 metry a na šířku 1,5 metru. Jedná se o hliníkový válec s integrovanou elektronikou, komunikačními prvky, kabeláží a pohonným systémem. Až se na tento základ připojí fotovoltaické panely a další výklopná zařízení, bude mít Europa Clipper rozměry srovnatelné s SUV. Po vyklopení fotovoltaických panelů se pak dostane na velikost basketbalového hřiště. Půjde o největší sondu, jakou kdy NASA vypravila na meziplanetární misi.
Černobílá navigační kamera vrtulníčku Ingenuity pořídila fotky z pětadvacátého letu, který se uskutečnil 18. dubna. Z těchto fotek se podařilo složit video z pětadvacátého letu, kdy Ingenuity překonala vzdálenost 704 metrů a letěla rychlostí 19 kilometrů za hodinu. Jednalo se tak o nejdelší a nejrychlejší let vrtulového stroje v atmosféře Marsu (Ingenuity se aktuálně připravuje na svůj 29. let). Video z letu o délce 161,3 sekundy bylo přibližně pětkrát zrychleno, čímž se zkrátilo na méně než 35 sekund.
Dalších sedm dní je pryč a proto je ideální čas si připomenout, jaké zajímavé události nám přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma bere přílet nové stále posádky na Mezinárodní kosmickou stanici, která v rámci mise Crew-4 dorazila na palubu. Co je čeká za vědecký výzkum a jaké lodě během jejich pobytu ještě dorazí? Mezi dalšími tématy naleznete parádní fotku od neúnavného vrtulníčku Ingenuity, či vizuálně netradiční start čínské rakety. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Sonda Psyche má startovat už v srpnu. Byl proto nejvyšší čas, aby dostala fotovoltaické panely a přiblížila se dokončení integrační fáze. Nyní je již téměř připravena na 2,4 miliardy kilometrů dlouhou cestu k záhadné a na kovy bohaté planetce stejného jména. Poté, co byly k jejímu tělu připojeny dva obří skládací fotovoltaické panely, proběhlo jejich rozložení na délku a opětovné složení. „Vidět poprvé plně sestavenou sondu je skvělý zážitek plný hrdosti,“ přiznává Brian Bone z JPL v jižní Kalifornii, který vede sestavování, testy a předstartovní provoz mise a dodává: „Tohle je opravdu zajímavá fáze. Cítíte, jak se všechno spojuje.“
Vědecké přístroje a další hardware tvořící sondu se začínají pomalu skládat do jednoho celku. Začíná závěrečná fáze příprav mise, která má v roce 2024 vyrazit k Europě – ledovému měsíci, který obíhá kolem planety Jupiter. Po úplném sestavení bude tělo americké sondy Europa Clipper velké jako slušné terénní auto a její fotovoltaické panely budou tak dlouhé, že by překryly délku basketbalového hřiště, aby sondě daleko od Slunce dodávaly dostatek elektrické energie. Skládání jednotlivých prvků sondy probíhá v čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii. Inženýrské systémy i vědecké přístroje sem míří z celých Spojených států i Evropy. Do konce letošního roku má být většina letového hardwaru včetně devíti vědeckých přístrojů integrována do těla sondy.
Pomocí vybraných hornin nalezených na Zemi se inženýři snaží zjistit, jak pracovat s drolivými horninami, jako je ta, na kterou rover Perseverance narazil při svém prvním pokusu o odběr vzorku. Když se Perseverance minulý rok v srpnu pokusil odebrat svůj první vzorek, výsledek představoval pro vědecký tým hádanku. Pouzdro se vzorkem bylo prázdné. Ale proč? Nedlouho poté rover Perseverance úspěšně odebral druhý vzorek o velikosti kousku křídy z jiného kamene. Tým dospěl k závěru, že první kámen, který si vybrali, byl tak drolivý, že ho vrták roveru pravděpodobně rozdrtil.
Jsou týdny, kdy se toho v kosmonautice děje tolik, že to jde sotva stačit sledovat. A tak by se dal označit právě uplynulý týden. Proto pro vás každou neděli vydáváme Kosmotýdeník, který vám shrne ty nejzajímavější události z kosmonautiky za posledních sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na prezentaci Elona Muska, kde prezentoval aktuální informace o vývoji programu Starship Super Heavy. Podíváme se však také na devatenáctý let vrtulníčku Ingenuity, či selhání rakety Rocket 3.3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Již za pár měsíců se dočkáme něčeho, na co jsme čekali opravdu dlouho. Mise Artemis I otestuje poprvé za letu super raketu SLS a vyšle loď Orion na nepilotovaný oblet Měsíce. Ve stínu hlavního a důležitého cíle mise však dlí deset velmi zajímavých a ve většině případu zcela unikátních misí CubeSatů, které se mnohdy vydají tam, kam se před nimi žádný CubeSat ještě nevydal. Po deset čtvrtků si proto představujeme jednotlivé mise, které se při Artemis I svezou a v dnešním druhém pokračování vyšla řada na CuSP – celým kostrbatým jménem: The CubeSat Mission for studying Solar Particles. Jeho úkolem bude studium kosmického počasí.
Největší dosud vyrobený padák pro přistání na Marsu dokončil svůj první úspěšný výškový shozový test. Jde o významný milník, který zajišťuje, že se start mise ExoMars 2022 v příštím roce opravdu stihne. Zkouškami tak letos prošly jak primární tak i sekundární padáky mise. V nadpisu ale píšeme o dvojitém testu. Ve skutečnosti totiž v americkém Oregonu proběhly zkoušky dvě – ta první přišla 21. listopadu a druhá následovala 3. prosince. V rámci těchto testů se pozornost zaměřila na podzvukový padák o průměru 35 metrů, který v roce 2023 zajistí zpomalení klesání přistávací plošiny Kozáček s roverem Rosalind Franklin. V čem se od sebe oba testy lišily? V tom, kdo vyrobil testovaný padák. První test totiž absolvoval padák vyrobený evropskou společností Arescosmo, zatímco ve druhém případě se testoval produkt americké firmy Airborne Systems.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.