Isar Aerospace
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Kolaborace vědeckého projektu JWST UNCOVER získá ocenění Berkeley Prize za rok 2027 od Americké astronomické společnosti. Cenu obdrží tým projektu UNCOVER za výzkum vzdálených galaxií a kup galaxií.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, přidala do svého finančního kola dalších 308 milionů dolarů. Celková hodnota kola, které společnost oznámila v červnu, tak činí 500 milionů dolarů.
Bulharský výrobce družic EnduroSat získal 205 milionů dolarů na rozšíření výroby družic v Evropě a Spojených státech, protože roste poptávka po jeho modelu konstelace jako služba (constellation-as-a-service). Společnost to oznámila 16. září.
United Launch Alliance se připravuje na návrat rakety Vulcan do provozu prostřednictvím mise Amazon Leo. Americké vesmírné síly však budou před povolením obnovení startů v rámci misí pro národní bezpečnost vyžadovat samostatné přezkoumání, uvedl 16. září vysoký představitel akvizičního oddělení této složky.
Společnost HawkEye 360 reaguje na rostoucí poptávku po suverénních vesmírných kapacitách založením evropské dceřiné společnosti. Ve spolupráci s firmou Leonardo chce evropským zákazníkům poskytovat schopnosti snímání rádiového spektra a zároveň spolupracuje se společností ERA, která je součástí české skupiny Omnipol. Společnost to oznámila 15. září.
Společnost SES 15. září představila plány na vybudování kapacit pro výrobu družic určených pro přímé spojení se zařízeními (direct-to-device, D2D) v Evropě ve spolupráci se společností Elveo Mobile. Cílem je vybudovat regionální dodavatelský řetězec a rozšířit konstelaci družic na nízké oběžné dráze (LEO) provozovatele D2D.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
O tom, že japonský rentgenový teleskop Hitomi (dříve známý jako Astro-H) potkaly závažné problémy jsme na našem webu již psali. Technici v posledních týdnech jednak mapovali stav palubních přístrojů, ale také pátrali po příčinách problémů. Nyní se zdá, že je konečně jasno. Podle analýzy zlomků telemetrie, které umírající satelit poslal operátorům nešlo o jediný problém, ale o celou kaskádu závad na systému, který zajišťuje stabilizaci teleskopu. Družice se vymkla kontrole a rozlámala se na několik kusů – jako první odlétly solární panely a výsuvná konstrukce s detektory.
Už od roku 1999 krouží kolem Země americká sonda Terra, která se zaměřuje na snímkování Země. Na její palubě bychom našli pět vědeckých přístrojů, přičemž dnes nás bude nejvíce zajímat ASTER (Advanced Spaceborne Thermal Emission and Reflection Radiometer), který vznikl v Japonsku pod křídly tamního ministerstva pro ekonomiku, obchod a průmysl (METI). Tento přístroj měl původně pracovat po dobu pěti let, ale stále jej nepotkala žádná závažná vada a satelit i jeho přístroje tak už fungují více než 16 let. Nyní se ale objevila výrazná změna v metodice nakládání s daty.
Japonští specialisté potvrdili informace, které se v posledních hodinách šířily internetovým éterem – došlo ke ztrátě spojení s rentgenovým teleskopem Hitomi (dříve známým jako Astro-H), který se do vesmíru vydal teprve 17. února. Pozemní pozorování navíc v blízkosti oběžné dráhy dalekohledu detekovaly několik úlomků. Včera, tedy v neděli v 9:40 našeho času ztratilo pozemní středisko komunikaci s teleskopem, který v tu chvíli prolétal nad přijímací anténou. Jen krátce před ztrátou spojení americký armádní program pro sledování kosmických úlomků detekoval pět objektů, které krouží po dráze velmi podobné té, kterou má Hitomi.
Původně měla japonská raketa H-2A s rentgenovým teleskopem Astro-H startovat v pátek 12. února, ale kvůli počasí byl start odložen. Dnes snad nebude cestě k obloze stát nic v cestě. Můžeme se tak těšit na start teleskopu, který bude zkoumat okolní vesmír v doslova extrémních spektrech. Jeho oborem bude rentgenové záření a Astro-H tak bude moci prozkoumat třeba černé díry, explodující supernovy, nebo svazky galaxií s mimořádně horkým plasmatem. Jelikož jde o velmi zajímavý náklad, připravili jsme pro Vás česky komentovaný přenos.
Vážení čtenáři, dovolte mi, abych Vás jménem celé naší redakce co nejsrdečněji přivítal v roce 2016. Náš portál se bude i v roce s šestkou na konci snažit o aktuální přinášení aktuálních informací z kosmonautiky. V dnešním článku se podíváme na nejočekávanější momenty roku 2016. Ale jak už historie mnohokrát ukázala, vždy se může objevit událost, kterou nikdo dopředu nečeká – v pozitivním slova smyslu to může být neplánovaný objev, ale samozřejmě stále je tu riziko nečekané havárie. Doufejme, že nás v roce 2016 budou čekat jen ty dobré momenty, které lidstvo posunou zase o kus dál.
Dnes přichází poslední den roku. Večer se bude spousta lidí bavit, radovat a vítat nový rok. Ale zatím ještě vyčkejme se silvestrovskými oslavami. Pojďme si zhodnotit rok, který právě odplouvá do historie. Scházeli jsme se na našem webu v průběhu roku, abychom sdíleli zážitky z aktuálního dění a proto by bylo fér udělat z roku 2015 nějaké konečné resumé, než jej uložíme do archivu. Dnešní článek má sloužit jako rekapitulace událostí v kosmonautice za pomalu končící rok 2015.
Denně na nás útočí mnoho informací a proto člověk velmi snadno ztratí přehled. Napadlo nás tedy, že bychom pro naše čtenáře mohli připravit tento trochu netradiční článek. Řekli jsme si, že se podíváme na nejbližších 5 let – od roku 2016, do roku 2020 – a v každém zkusíme najít pět zajímavých momentů, které jsou na tento rok plánovány. Je jasné, že kosmonautiku potkávají odklady a komplikace, ale přesto jsme si řekli, že by tento rekapitulační článek mohl mít u čtenářů úspěch. Aby byl přehled pokud možno konzistentní, rozhodli jsme se, že v něm budou v maximální možné míře zastoupeny události nepilotované kosmonautiky – ať už jde o starty, nebo o termíny, kdy má nějaká sonda začít pracovat u svého cíle.
Když se 20. května roku 2010 vydala k Venuši japonská sonda Akatsuki (též označovaná jako Venus Climate Orbiter (VCO), nebo PLANET-C), spřádali vědci plány na to, jak to bude pěkné, až se sonda usadí na oběžné dráze kolem druhé planety Sluneční soustavy. Kolem Venuše v té době kroužila evropská sonda Venus Expres, takže se nabízelo krásné spojení dat z obou sond, což je po vědecké stránce vždycky ohromně důležité – každá sonda zkoumá jiné místo planety, takže odborníci mohou porovnávat podmínky ve stejném čase na různých místech. Jenže všechny naděje vyhasly šestého prosince 2010.
Studentka Akatsuki v roce 2010 ve třídě „Venuše“ nezvládla předmět „brzdící zážeh“ a profesorka „nebeská mechanika“ byla nekompromisní – šance na reparát přijde až za dlouhých pět let! Tak nějak by mohl vypadat personifikovaný příběh japonské sondy Akatsuki, který byl dnes ráno korunován úspěchem. „Studentka“ nic nepodcenila a opakovaný pokus zvládla na výbornou. 51 minut po naší půlnoci začal brzdící zážeh trvající 20 minut a 30 sekund a po jeho dokončení byla Akatsuki na protáhlé oběžné dráze kolem druhé planety sluneční soustavy.
Společná evropsko-japonská mise Bepi Colombo, určená ke studiu první planety Sluneční soustavy měla odstartovat v lednu roku 2017. Jak ale na našem diskusím fóru informoval Michal Václavík z České kosmické kanceláře, projektu se nevyhýbají problémy. Největší starosti dělá pointační mechanizmus vysokoziskové antény, dále energetická jednotka pro elektrický pohon a komplikace neminuly ani laserový výškoměr BELA. Další startovní okna se otevírala v červenci a říjnu roku 2017, což by znamenalo přílet k Merkuru v lednu 2024, nebo v prosinci 2025. V takovém případě by ale muselo definitivnímu usazení na oběžné dráze předcházet 8 průletů kolem nejmenší planety Sluneční soustavy.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.