Astrobotic Technology
Společnost Astrobotic Technology oznámila, že plánuje vypustit svůj velký lunární modul s komerčním roverem nejdříve v polovině roku 2026.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Astrobotic Technology oznámila, že plánuje vypustit svůj velký lunární modul s komerčním roverem nejdříve v polovině roku 2026.
Australská společnost HEO pořídila snímky a model záhadné čínské družice XJY-7 a odhalila tak dosud neznámé podrobnosti o této družici.
Společnost Novaspace vydala první vydání své zprávy o družicové komunikaci pro obranu a bezpečnost, která zdůrazňuje výraznou transformaci probíhající na trzích vojenské družicové komunikace po celém světě.
Indický startup SatLeo Labs se chystá na začátek příštího roku vypustit svůj první termovizní přístroj. Společnost využívá tepelná data k označování městských tepelných ohnisek a sledování emisí skleníkových plynů v pilotních projektech se společností Tumkur Municipal Corp.
Akcie společnosti Iridium se uzavřely 23. října poklesem o více než 7 % poté, co operátor družic opět snížil svůj celoroční výhled tržeb z provozování služeb a zároveň stáhl svůj cíl dosažení 1 miliardy dolarů pro rok 2030. Stalo se tak uprostřed rostoucí konkurence ze strany SpaceX.
Evropská kosmická agentura dokončuje balíček programů v hodnotě 22 miliard eur pro ministerskou konferenci, která se bude konat příští měsíc.
Společnost Lynk Global plánuje sloučení se společností Omnispace s cílem modernizovat své služby přímo na zařízení (D2D) o globálně koordinované spektrum v pásmu S. Spolu se SpaceX a AST SpaceMobile se tak připojí k posílení družicových frekvencí.
Společnost Vantor, komerční firma zabývající se pozemskými průzkumy, dříve známá jako Maxar Intelligence, začala poskytovat americkým vesmírným silám snímky z vesmíru ve vysokém rozlišení, čímž zaplnila mezeru ve vojenském dohledu nad nízkou oběžnou dráhou Země
Startup Venus Aerospace zabývající se raketovými pohony 22. října oznámil, že Lockheed Martin Ventures získal strategický podíl ve společnosti.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Ještě nemá ani jméno, neznáme její přesnou velikost ani podobu, přesto se o ní začíná stále častěji mluvit a už se na ní i pracuje, byť jen v rámci mezinárodních jednání. Řeč je o nástupci Mezinárodní vesmírné stanice, který má vzniknout v tzv. cislunárním prostoru. Stanice má přinést důležité informace pro cestu lidí k Marsu a možná umožní i pilotované výpravy nap ovrch Měsíce. Kolem celého projektu koluje velké množství otázek, proto jsme kontaktovali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře s žádostí o rozhovor na toto téma.

Zítřejší ráno bude v oblasti kosmonautiky patřit Japoncům. Z kosmodromu Tanegašima by měla v 7:20 našeho času startovat raketa H-IIA, která má za úkol vynést na oběžnou dráhu meteorologickou družici Himawari-9. Tanegašima patří mezi nejkrásnější kosmodromy, protože startovní rampa stojí přímo na pobřeží mezi skalami, o které se často tříští vlny. Zkrátka a dobře bývají přenosy z tohoto kosmodromu vždy divácky velmi atraktivní – start Vám proto rádi zprostředkujeme formou dnešního článku.

Evropsko-japonská mise BepiColombo se dočkala dalšího velkého posunu vpřed. Do přeletového modulu byly nainstalovány čtyři iontové motory T6, které budou potřeba během šest a půl roku dlouhé cesty k první planetě sluneční soustavy. Přeletový modul bude mít za úkol dopravit k Merkuru evropskou sondu MPO (Mercury Planetary Orbiter) a japonskou MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter). Čtyři iontové motory jsou umístěny na spodní straně tohoto modulu a jejich úkolem bude provádět korekce dráhy, přičemž jednotlivé zážehy budou vzhledem k nízkému tahu iontových motorů trvat i několik měsíců. Iontové motory pracují na principu ionizace paliva, k čemuž potřebují elektrickou energii,o jejíž dodávku se postarají solární panely. Motory T6 díky tomu urychlí misi BepiColombo až 15× efektivněji, než by to zvládly motory na principu chemického spalování. Nevýhodou je naopak nízký tah, který vyžaduje opravdu dlouhé zážehy.

Idea sluneční plachetnice se objevuje již na počátku kosmického věku, avšak její konkrétní realizace je stále na úplném začátku. Podívejme se, jak daleko jsme od budoucnosti, ve které kapitáni pod plachtovím dobývají vesmírný prostor. Vesmírná či sluneční plachetnice se vyskytuje například v knize Pierra Boulleho Planeta opic. Ještě dříve se objevila v povídce Cordwinera Smitha „The Lady Who Sailed The Soul“ z roku 1960 nebo v povídce známějšího autora Arthura C Clarka „The Wind from the Sun“ z roku 1963 o závodu slunečních plachetnic na zemské orbitě. U těchto lodí se využívá tlaku záření, které je vyzařováno Sluncem a dopadá na „plachtu“ vesmírného plavidla. V daném případě dominantně jde o světelné záření, které vyvíjí v normální situaci zhruba o dva až tři řády větší tlak než sluneční vítr složený z nabitých částic. Plachta musí mít velmi velkou plochu, protože výsledný tlak záření je velmi malý. Výhodou je, že působí neustále. Problém nastane, pokud se chceme dostat do vzdálených oblastí Sluneční soustavy a ještě větší je, pokud zamíříme k jiným hvězdám. Za dráhou Jupitera je intenzita

Další týden utekl jako voda a přinesl s sebou spoustu zajímavých informací a novinek z kosmonautiky. Je proto ideální čas na další vydání pravidelného Kosmotýdeníku, který nás tentokrát vezme na Mezinárodní kosmickou stanici za výstupem, který umožnil přilétat soukromým pilotovaným lodím. Podíváme se ale také na třicáté výročí jednoho dosud aktivního japonského satelitu, nebo zamíříme za vozítkem Curiosity. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Pokud nedojde k technickým problémům, bude Mezinárodní vesmírná stanice existovat do roku 2020. Velmi nadějně vypadá její prodloužení do roku 2024, přičemž teoreticky by se dalo uvažovat i o prodloužení do roku 2028. Technologickým limitem, za který už asi nebudeme moci jít, bude rok 2032. Ať už ISS zanikne kdykoliv, je otázkou, co vznikne po ní. Nahradit nejdokonalejší vědeckou laboratoř mimo zemský povrch nebude snadné. Už nyní se proto domlouvají zástupci největších kosmických agentur a hledají možnosti, jak udělat „novou ISS“ co nejlépe.

Na startovní rampě kosmodromu Bajkonur již stojí raketa Sojuz-FG, která vynese na oběžnou dráhu první exemplář modernizované lodi Sojuz MS i s tříčlennou posádkou. Takovou událost si pochopitelně nemůžeme nechat ujít a tak jsme pro Vás připravili česky komentovaný přímý přenos. Časy kosmonautických událostí nám ale v poslední době moc nepřejí – úspěšný vstup sondy Juno na oběžnou dráhu kolem Jupiteru se odehrál v brzkých ranních hodinách a v případě prvního modernizovaného Sojuzu tomu nebude jinak. Nařiďte si proto budíky, budou se hodit.

Pokud půjde všechno podle plánu, zažehnou se zítra, tedy v noci ze středy na čtvrtek, ve 3:36 našeho času motory rakety Sojuz-FG. Ta má za úkol vynést z kosmodromu Bajkonur na oběžnou dráhu první exemplář modernizované lodi Sojuz, označovaný jako Sojuz MS-01. V době, kdy tento článek vychází si Rus Anatolij Ivanišin, Američanka Kathleen Rubins a Japonec Takuja Óniši užívají poslední den v klasické zemské tíži – čeká je totiž půlroční pobyt na ISS a jak se již stalo na našem webu tradicí, před letem si celou posádku představíme. Věděli jste třeba, že se jedná o bývalého vojenského pilota, linkového pilota a špičkovou mikrobioložku? Tento díl krásně ilustruje, jak široká je základna, ze které se rekrutují noví astronauti.

Na kosmodromu Bajkonur byla v pondělí vyvezena raketa Sojuz-FG, která má za úkol dopravit k Mezinárodní vesmírné stanici tři nové členy posádky v modernizované lodi Sojuz-MS. Bude se sice jednat o první exemplář této pilotované lodi, ale část vylepšení již byla vyzkoušena na nákladních lodích Progress-MS, které už k ISS dvakrát úspěšně startovaly. Posádku budou tvořit už tradičně tři členové, za Rusko to bude Anatolij Ivanišin, za Japonsko Takuja Oniši a za Spojené státy americké Kathleen Rubins. Jediný Anatolij Ivanišin už se do vesmíru jednou podíval v rámci Expedice 29/30, pro Rubins a Onišiho to bude premiéra.

První start nové americké rakety SLS se pomalu ale jistě blíží – ve výrobních závodech vzniká letový hardware, který pomůže dopravit k Měsíci nepilotovanou loď Orion. Na start plánovaný na konec roku 2018 se ale chystají i malí cestující – cubesaty. V únorovém článku jsme Vám představili sedm cubesatů, které poletí Měsíci – tehdy šlo o satelity vyrobené ve Spojených státech, další tři budou také americké a vyjdou ze „soutěžního“ programu NASA’s Cube Quest Challenge. Ovšem to není vše – SLS kromě těchto amerických drobečků vynese i tři cubesaty od zahraničních partnerů. Asi není potřeba zdůrazňovat, že zájemců z celého světa bylo opravdu mnoho a výběr byl těžký. Díky tomu se ale do finálního výběru dostaly opravdu zajímavé projekty.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.