LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Do konce roku zbývá jen pár dní, ale i přes sváteční období se v kosmonautice stále dějí zajímavé věci. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat odstoupivšímu CEO společnosti ULA, který přesídlil do firmy Blue Origin, kde jej čeká práce na misích národní obrany. V dalších tématech se můžete těšit na přípravu ruské rakety Sojuz 5, start indické rakety či vánoční poselství z ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Centrum pro pokrok vědy ve vesmíru (CASIS) 4. prosince oznámilo, že NASA prodloužila svou dohodu o spolupráci na řízení Národní laboratoře ISS do roku 2030, což je v současnosti předpokládané datum ukončení provozu stanice. Platnost dohody měla vypršet v roce 2027.
Noc z dneška na zítřek bude okořeněná tím, že se od Mezinárodní kosmické stanice odpojí loď Sojuz MS-27, která je u orbitálního komplexu připojená od dubna letošního roku. Na Zemi se totiž po více než půl roce vrátí posádka, která v této lodi startovala – velitel Sergej Ryžikov a letoví inženýři Alexej Zubrickij a Jonny Kim. Agentura NASA připravila hned tři přímé přenosy, které pokryjí všechny důležité fáze jejich návratu. Dnes ve 22:45 začne přenos, ve kterém uvidíme, jak se posádka Sojuzu MS-27 loučí s dalšími sedmi obyvateli Mezinárodní kosmické stanice a poté dojde k uzavření průlezu mezi ISS a kosmickou lodí. Druhý přenos, který má začít zítra ve 2:15 pokryje odpojení Sojuzu od orbitálního komplexu a vzájemné vzdalování obou těles. A konečně třetí přenos, jehož začátek je naplánován na 4:30, nám ukáže samotný návrat Sojuzu MS-027 na zemi a přistání její návratové kabiny s posádkou v kazašské stepi.
Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské rakety ZQ-3, která při své premiéře vlastně naprosto uspěla. Tato kapalným metanem a kapalným kyslíkem poháněná raketa navíc málem úspěšně přistála! V dalších tématech nás česká pár střípků z dění na ISS, příprava indické orbitální stanice, či snímek starého horního stupně rakety Ariane 4 na oběžné dráze Země. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Společnost Northrop Grumman byla vybrána, aby poskytovala zásobovací služby pro ISS v období před ukončením provozu stanice.
Sergej Ryžikov a Alexej Zubrickij poprvé společně vystoupili do volného kosmického prostoru 16. října a dnes si kosmickou vycházku zopakují. V 15:20 SEČ by měl začít jejich výstup, při kterém (mimo jiné) nainstalují závěrečný soubor užitečných nákladů na rám modulu Nauka, přemístí ovládací panel evropského robotického manipulátoru ERA na modulu Nauka, ale také se zbaví zastaralého hardwaru z pláště modulu Zvezda. Výstup, který potrvá podle odhadů zhruba šest a půl hodiny, můžete sledovat v přiloženém okně přehrávače. Oba kosmonauti budou mít (stejně jako minule) oblečené skafandry Orlan MKS. Ryžikovův bude mít červené pruhy, Zubrického skafandr pak ozdobí pruhy modré. Zdroje informací: https://www.youtube.com/ https://en.wikipedia.org/ https://www.space.com/ Zdroje obrázků: https://blogger.googleusercontent.com/…-twcyqYdEntmv4o/s1280/IMG%204.jpg
Evropská kosmická agentura (ESA) v České republice podpoří realizaci 13 českých vědeckých a technologických experimentů, které budou součástí připravované mise českého astronauta ve výcviku Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Najdeme mezi nimi například výzkum chování imunitního systému a nádorového bujení v mikrogravitaci nebo světově první projekt v oblasti nanorobotiky zaměřený na testování mikrorobotů ve vesmíru. Detailní představení experimentů se uskutečnilo u příležitosti konání největšího tuzemského festivalu kosmických aktivit, Czech Space Weeku.
Týden byl zaměřený hlavně na školení ve fotografování a natáčení video materiálů, zejména v prostředí orbitální stanice. Měli jsme možnost prodiskutovat tuto problematiku i s tureckým astronautem z mise Axiom 3 a získat mnoho praktických poznatků. Focení na ISS není vůbec jednoduchá záležitost, nehledě na to, že se od astronauta často očekává perfektní až ohromující výsledek.
Již za pár dní vyrazí k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) historicky první exemplář japonské zásobovací lodě HTV-X, která nahradí vysloužilé a zastaralé nákladní kosmické lodě HTV. Jejich provoz skončil kromě toho také proto, že nebyl zrovna úplně finančně výhodný. Japonská kosmická agentura JAXA začala už v roce 2015 pracovat na návrhu stroje, jenž by dokázal HTV plně nahradit. Cílem nového programu lodi pojmenované HTV-X mělo být modernizovat servisní modul, optimalizovat kabeláž, snížit hmotnost a samozřejmě výrobní náklady. Výrobu pro agenturu JAXA zajišťuje společnost Mitsubishi Heavy Indistries a dále se na ní podílí třeba americká Sierra Space (dříve Sierra Nevada Corporation).
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je už přes dvacet sedm let orbitální laboratoří lidstva. Jenže nejde o běžné vědecké pracoviště. Je to laboratoř vystavená prostředí, které je v mnoha ohledech nepřátelské. Čelí mikrogravitaci, kosmickému záření, izolaci a trvalému tlaku na posádku. V takových podmínkách se věda nejen dělá jinak, ale mění se i samotná metodologie a hodnoty, podle kterých poznání posuzujeme. Extrémní prostředí jako proměnná ISS je unikátní především mikrogravitací. Kapaliny se v beztíži lepí k povrchům, neexistuje konvekce, mění se přenos tepla i podoba plamene. Biologické buňky rostou ve 3D shlucích a přepínají geny jinak než na Zemi. To přináší příležitosti, které by v běžné laboratoři nikdy nevznikly, ale zároveň nutí výzkumníky přepracovávat metodiky experimentů. Další faktor představuje kosmické záření, které bombarduje stanici a zasahuje vzorky, elektroniku i samotnou posádku. K tomu připočtěme logistická omezení – na ISS není sklad s chemikáliemi ani náhradními díly, vše se musí naplánovat předem. A pak je tu lidský faktor. Astronauti pracují izolovaně, v permanentním stresu a s narušeným spánkovým rytmem. To snižuje jejich výkon a zvyšuje riziko chyb. Všechny tyto proměnné zásadně ovlivňují
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.