Štítek ‘ISS’

Název zásobovací NG-14

Northrop-Grumman nazval loď Cygnus pro připravovanou misi NG-14 k zásobení ISS po první astronautce indického původu Kalpana Chawla. 8. září 20:30

Dnešní výročí: 20 let od STS-106

Raketoplán Atlantis odstartoval k misi, která připravovala ISS pro 1. stálou posádku. Na palubě bylo 5 američanů a 2 rusové. 8. září 5:43

TOP 5: nákladní lodě, které nikdy náklad nesvezly (a už nesvezou)

V srpnu 2006 oznámila NASA, že pro komerční dopravu nákladů na ISS vybrala dvojici firem: SpaceX a Kistler Rocketplane. Zatímco první z nich se stala skutečnou hvězdou na kosmickém nebi, druhá skončila v propadlišti dějin. Není to ale jediný projekt nákladní lodi, který sliboval změnu ve způsobu zásobování ISS – a který nakonec nikdy neopustil rýsovací prkna konstruktérů.

Přípravy na první ostrý Crew Dragon

Firma SpaceX začátkem srpna úspěšně zakončila pilotovanou testovací misi, která byla nezbytná k certifikaci nové kosmické lodi Crew Dragon. Nyní tedy již nic nebrání vypuštění její první operační mise. Loď určená k misi označované jako Crew-1 dorazila na Floridu 18. srpna. Crew Dragon na východní pobřeží dorazil z výrobního střediska v kalifornském Hawthorne, kde SpaceX sídlí. Nyní loď podstupuje první předstartovní přípravy na nedalekém Mysu Canaveral. Při této misi stráví astronauti na stanici půl roku, takže Crew Dragon se aktivně zapojí do běžné rotace posádek na ISS. Start s pomocí rakety Falcon 9 z rampy 39A je plánován nejdříve na 23. října letošního roku.

Thomas Pesquet a experiment Grasp

Francouzský astronaut se na přiložené fotografii seznamuje s experimentem Grasp. Tohle je jen nácvik, který probíhá ve středisku přípravy evropských astronautů v německém Kolíně nad Rýnem, ale až se Thomas vrátí na ISS, bude tento experiment provádět znovu a tentokrát už v podmínkách mikrogravitace. Ale je potřeba říct, že tohle zařízení pro něj není nové – experiment Grasp alias Gravitational References for Sensimotor Performance totiž používal i při své první kosmické misi pojmenované Proxima v roce 2017. V rámci tohoto experimentu se ověřuje, jak lidský mozek interpretuje vizuální podněty v prostředí mikrogravitace. Astronauti při něm používají brýle pro virtuální realitu a jejich úkolem je provádět na první pohled jednoduché úkoly – například chytají míč nebo nalévají vodu do sklenice (vše samozřejmě jen virtuálně). Při experimentu je astronaut připojen postrojem ke stěně, aby nedopatřením nenarazil do staničního vybavení.

Na ISS řeší drobný únik vzduchu

Budou moci ISS využít komerční subjekty?

Inženýři už minulé září zjistili, že se někde na ISS nachází malá netěsnost, kvůli které stanice ztrácí malé množství vzduchu. Vzhledem k době, která uplynula od objevení je jasné, že stav nepředstavuje žádné riziko pro tříčlennou posádku. Během víkendu se ale astronauti zavřou v ruské sekci, kterou hermeticky oddělí od západního segmentu. Nejde o bezpečnostní opatření, ale o prostředek, jak přesněji zaměřit místo úniku. „Všechny staniční průlezy budou o víkendu uzavřeny, takže řídící středisko bude moci přesně sledovat tlak v jednotlivých modulech,“ uvedla NASA na svém blogu, kde dále stojí: „Zkouška nepředstavuje pro posádku žádné riziko. Test by měl odhalit, který modul zažívá nadprůměrný pokles tlaku. Američtí a ruští specialisté pak výsledky svých zhodnocení předloží nejpozději do konce příštího týdne.“

Výzkum na ISS: kapky, kostní dřeň a mikrobi

Na Mezinárodní kosmické stanici momentálně pobývá tříčlenná posádka ve složení Chris Cassidy, Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner. Snížený počet astronautů na palubě ale neznamená, že by posádka neměla čas na vědu. Jak sami uvidíte, věnují se celé řadě experimentů z různých vědeckých oborů. Dnes si popíšeme činnosti, které astronauti prováděli v průběhu pondělka 10. srpna. Jako obvykle u článků v tomto seriálu platí, že se nejedná o kompletní výčet všech obsluhovaných experimentů – těch je mnohem více. Opět se jedná spíše o představení nejzajímavějších kousků.

Vesmírné výzvy – červenec 2020

VV 2020_07

Červenec nabídl ideální startovací okno k Marsu, které využily hned tři mise. Americká NASA vyslala rover Perseverance, Čína vypustila komplexní sondu zahrnující orbiter, lander i rover pod názvem Tianwen-1 a z japonského pobřeží odstartovala sonda Al-Amal pod vlajkou Spojených arabských emirátů. Dále se podíváme na to, jak na vrcholku rakety Falcon 9 vzlétla do kosmu jihokorejská družice ANASIS II. Užijeme si do sytosti výstupů do volného prostoru. Mezinárodní kosmická stanice zažila v červenci hned tři. Na závěr shlédneme start zásobovací lodi Progress MS-15. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Kosmotýdeník 411 (27.7. – 2.8.)

Evropsko-ruská sonda TGO.

Tak tohle byl opravdu napěchovaný týden! Kosmonautické události se vršily jedna přes druhou a dočkali jsme se jak startu vozítka Perseverance k Marsu, tak testu Starship, anebo startu rakety Proton-M. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu krom všech zmíněných událostí budeme věnovat zajímavému nálezu sondy TGO, která se nachází na oběžné dráze Marsu a která trochu rozkrývá záhadu s občasnou detekcí metanu v marsovské atmosféře. Dočkáte se i dalších témat a budeme se samozřejmě věnovat i odletu lodě Crew Dragon od ISS. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.

Crew Dragon oddělen!

Loď se odpojila od ISS. Nyní ji čeká několikahodinová kontrola systémů a večer našeho času přijde deorbitační zážeh a přistání v Mexickém zálivu. 2. srpna 1:36