iSpace
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
Americké vesmírné síly přidaly k existující smlouvě se společností Impulse Space 28 milionů dolarů na dodávku dalších dvou manévrovatelných kosmických zařízení pro takticky rychle reagující vesmírné mise. Tím se rozšiřuje role tohoto startupu v rámci snahy poskytnout vojenským operátorům rychlejší možnosti reakce na dění na oběžné dráze.
Virgin Galactic uvádí, že komerční lety své nové suborbitální kosmické lodi zahájí až začátkem roku 2027, což představuje zpoždění o několik měsíců.
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.
Firefly Aerospace uvádí, že zaznamenává silný zájem o své nosné rakety a navyšuje jejich výrobu, tyto snahy se však zatím nepromítly do zvýšení frekvence startů.
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Velitel 67.dlouhodobé expedice Oleg Artěmjev a jeho krajan Denis Matvějev zahájili v 15:25 SELČ další výstup do volného kosmického prostoru, který se zaměří na evropský manipulátor ERA (European Robotic Arm) na modulu Nauka. Jelikož srpnový výstup musel být předčasně ukončen, čeká dvojici série úkolů, které se minule nestihly. Sem patří třeba přemístění externího ovládacího panelu z jedné pozice na druhou, ale budou se také testovat mechanismus, který bude sloužit k lepšímu uchopení užitečného nákladu. Oleg Artěmjev má během výstupu oblečený skafandr Orlan-MKS s červenými pruhy, Denis Matvějev pak s pruhy modrými. Pro Artěmjeva jde o osmý výstup v životě, Matvějev zažívá svůj čtvrtý výstup. V roce 2022 jde o osmý výstup z paluby ISS a v celé historii stanice z hlediska jejího sestavování, údržby a modernizace má pořadové číslo 255.
Největší událost, která se měla v srpnu udát a sice start rakety SLS se kvůli technické závadě přesunula na září. Věnuje se jí třetí reportáž. Před ní uvidíte start jihokorejské sondy Danuri (KPLO) a také premiérový a bohužel nepříliš vydařený start indické rakety SSLV. Po přehledu kratších zpráv v rámci Kosmonautiky v kostce vás čeká reportáž z předčasně ukončeného ruského výstupu z ISS a také pět startů s družicemi Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Start odkládané mise Crew-5 má nový termín startu, který je nyní stanoven na 3. října. Původně měl start proběhnout začátkem září, NASA ale v červenci oznámila, že start mise Crew-5 společnosti SpaceX se odložil na konec září poté, co nový první stupeň během přepravy narazil do dálničního mostu. Naštěstí pro SpaceX srážka poškodila pouze horní část stupně a problém byl vyřešen výměnou mezistupně, neplánované opravy ale zpozdily začátek kvalifikačního testování na základně McGregor v Texasu.
Počátky spolupráce v kosmonautice lze hledat na počátku 70. let, kdy USA a SSSR začaly uvažovat o společných misích. Prvním výsledkem pak byl program Sojuz-Apollo. V 80. letech následovalo ochlazení vztahů, ale od konce studené války začaly obě kosmonautické velmoci opět spolupracovat a výsledkem této kooperace byla Mezinárodní kosmická stanice, která do dnešních dnů krouží nad našimi hlavami. Dlouhá léta to pak vypadalo, že věčnému soupeření a neshodám je již navždy konec. Bohužel, koncem února letošního roku zaútočila vojska Ruské Federace na Ukrajinu a většina států světa na tyto události zareagovala po svém. Postupně začaly v mnoha oborech lidské činnosti přerušovat své vztahy s Ruskem. Jednou z oblastí, která byla citelně zasažena, byla i kosmonautika. Záznam, který bych vám rád dnes nabídl, je velmi aktualizovaná verze jedné starší přednášky Ing. Tomáše Přibyla, kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.
25. srpna v 19:00 SELČ by měla začít tisková konference zástupců agentury NASA a firmy Boeing, na které by měly zaznít nové informace o přípravě na testovací misi CFT (Crew Flight Test) k Mezinárodní kosmické stanici. Půjde o první let lodi Starliner, při kterém budou na palubě lidé. Tato mise má demonstrovat schopnost lodi Starliner od Boeingu i nosné rakety Atlas V od United Launch Alliance bezepečně doručit astronauty na ISS a pak zase zpět na Zemi. V rámci této testovací mise poletí ve Starlineru Barry Wilmore a Sunita Williams, kteří by měli na palubě mezinárodní kosmické stanice strávit přibližně dva týdny. Po úspěšném testovacím letu s astronauty zahájí NASA závěrečný certifikační proces lodi Starliner a souvisejících systémů pro pravidelné mise rotace posádek na ISS.
Dánský astronaut Andreas Mogensen se chystá na svůj návrat na palubu Mezinárodní kosmické stanice, ale tentokrát už to bude plnohodnotný půlroční pobyt. Zhruba rok před plánovaným startem v polovině roku 2023 bylo vybráno jméno jeho mise – Huginn. Jméno, které si nakonec zvolil sám astronaut, pochází z norské mytologie – boha Ódina doprovázeli dva havrani Huginn a Munnin. Ti mají symbolizovat lidskou mysl – Huginn myšlenky a Muninn paměť a vzpomínky. Oba ptáci nebyli podle mytologie jen vyzvědači a nosiči zpráv pro nejvyššího boha, ale také sloužili jako jeho důvěrníci a rádcové, jelikož mluvili lidskou řečí. Za úsvitu je Ódin vyslal, aby létali nad celým Midgardem, kde měli sbírat světové znalosti a večer pak sdělovali své poznatky. Paralely mezi dávnými bájemi a pilotovanou kosmonautikou jsou zřetelné – Při svém pobytu na ISS bude Andreas provádět mnoho špičkových vědeckých experimentů a jejich výsledky pomohou zlepšit život lidem na Zemi.
Kosmické agentury budou v dalších letech stále častěji používat lasery k posílání dat na Zemi, či od ní. Neviditelné paprsky mohou přenášet velké objemy nejrůznějších dat – od měření až po fotky či videa. Větší množství přijatých dat pomůže rozšířit naše znalosti o vesmíru. Tato technologie se označuje jako laserová komunikace, někdy se můžete setkat i s názvem optická komunikace, ačkoliv lidské oko není schopné spatřit svazky infračerveného záření.
Další týden utekl jako voda a k nedělnímu obědu vám již tradičně servírujeme nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma bere vybrání třinácti potenciálních míst k přistání první pilotované výpravy programu Artemis na Měsíci. Podíváme se také na předčasné ukončení ruského výstupu z ISS, anebo si prohlédneme video ukazující odlet nákladní lodě Dragon od stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na 15:20 SELČ je naplánováno zahájení výstupu do volného kosmického prostoru (VKD-54) z ruského segmentu ISS. Výstupu ve skafandrech Orlan-MKS se účastní ruští kosmonauti Oleg Artěmjev (červené rozlišovací pruhy) a Denis Matvějev (modré rozlišovací pruhy). Výstup by měl trvat 6 hodin a 44 minut a na oba čeká téměř 50 dílčích úkolů. Na evropský manipulátor ERA budou umístěny kamery a osvětlovací jednotky CLU-3 a 4 a dojde také k demontáži ochranných kroužků z koncových efektorů KE-1 a 2.
Po celých 50 let astrobiologických pokusů se debatuje o vlivu vesmírného prostředí na mikroorganismy, sinice, lišejníky nebo houby a spekuluje se o jejich možném využití. Různorodé mise s sebou do vesmíru nesou všelijaké experimenty s těmito organismy, které vystavují mikrogravitaci, ionizujícímu záření či simulovaným podmínkám Měsíce nebo Marsu. Jeden takovýto experiment Evropské vesmírné agentury ESA s názvem BIOMEX, nedávno prošel návratem z ISS a vyhodnocením. My si v dnešním článku tento experiment popíšeme, řekneme si, co se díky němu můžeme dozvědět a zrekapitulujeme si jeho výsledek.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.