Štítek ‘ISS’

Podrobná mapa oxidu uhličitého u Los Angeles

OCO-3 na modulu Kibó

Díky přístroji OCO-3 (Orbiting Carbon Observatory 3) na Mzeinárodní kosmické stanici mohli výzkumníci zveřejnit jednu z nejpodrobnějších map všech dob, která z vesmíru ukazuje vliv lidské činnosti na koncentrace oxidu uhličitého v metropolitní oblasti Los Angeles. Nejvyšší naměřené koncentrace jsou na mapě zobrazeny žlutě a najdeme je v západní části centra města – hustě obydlené oblasti s ucpanými dálnicemi a průmyslovými podniky, které produkují oxid uhličitý. Žlutá barva naznačuje, že je koncentrace oxidu uhličitého zvýšena o pět a více molekul na milion ostatních. To odpovídá množství, o které se každé dva roky průměrně na celém světě zvýší koncentrace oxidu uhličitého.

ŽIVĚ A ČESKY: Dragon 2 u ISS

Ve čtvrtek večer jsme sledovali start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon 2. Začala tak zásobovací mise CRS-22, při které má tato nepilotovaná nákladní kosmická loď dopravit na oběžnou dráhu více než tři tuny nákladu včetně prvního exempláře nových fotovoltaických panelů iROSA. Než však bude moci proběhnout vykládka nákladu, je potřeba zajistit, aby se loď ke stanici připojila. Dragon 2 by se měl s orbitálním komplexem (konkrétně adaptérem IDA-3) spojit v sobotu dopoledne okolo 11:00 SELČ. Tento termín se však může posunout o pár minut na obě strany. Vyplatí se tedy sledovat průběžné informace.

ŽIVĚ A ČESKY: Dragon 2 čeká na start

Vlivem událostí z minulých měsíců jsme už na něco takového skoro zapomněli, ale na floridské rampě 39A stojí Falcon 9 se zbrusu novým prvním stupněm a aby toho nebylo málo, nákladem je nákladní loď Dragon 2, která bude použita také poprvé. V rámci mise CRS-22 bude na Mezinárdní kosmickou stanici dopraveno několik tun zásob a vědeckých experimentů, přičemž asi největší pozornost přitahují první nové fotovoltaické panely iROSA. Start je plánován na 19:29 a pokud budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho komentovaného přenosu.

COVID – 19 a kosmonautika: Největší studie vlivu izolace na člověka v dějinách…

V rámci příprav dlouhodobých kosmických misí probíhá už více než padesát let výzkum zaměřený na problematiku dlouhodobého pobytu člověka v izolaci. Rozsáhlé poznatky z tzv. analogových kosmických misí, v rámci kterých se simuluje dlouhodobý pobyt v kosmické lodi, ale také např. z polárních expedic, či z pobytů v ponorkách a podvodních habitatech, nám nade vší pochybnost ukazují, že dlouhodobá sociální izolace má značný vliv nejen na lidskou psychiku, ale ovlivňuje doslova každý ze somatických systémů lidského organismu. Za ta léta výzkumu jsme získali poznatky, které zužitkujeme nejen v průběhu budoucích kosmických misí. Jako by to bylo řízení osudu, ale právě ve dnech vrcholící pandemie Covid – 19, kdy vlády celého světa podnikají bezprecedentní kroky k zamezení šíření viru a uzavírají milióny lidí do karantény, otevíráme archivy a databáze vědeckých časopisů, abychom se pokusili pochopit, jaký vliv má na člověka, a nebo skupinu lidí, dlouhodobá izolace.

ŽIVĚ: Ruský výstup z ISS

V 07:20 SELČ, začal na Mezinárodní kosmické stanici výstup do volného kosmického prostoru VKD 48. Výstup začal pro mnohé netradičně ráno, je to dáno tím, aby probíhal v průběhu pracovní doby řídícího kosmického střediska CUP v Koroljovu. Je tedy zřejmé, že se jedná o výstup z ruského segmentu stanic ISS, konkrétně z modulu Poisk. Výstupu se účastní kosmonauti Pjotr Dubrov a Oleg Novickij, pro oba je to první zkušenost. V průběhu výstupu, který má trvat 6 hodin a 50 minut na ně čeká 37 úkolů. Aby bylo možné kosmonauty při výstupu snadno odlišit, má na skafandru Orlan č. 5 červené pruhy Novickij, Dubrov na skafandru Orlan č. 4 pruhy modré.

ISS bude velet Evropanka

Agentura ESA oznámila, že Italka Samantha Cristoforetti se stane velitelkou 68. dlouhodobé expedice na ISS. 28. května 15:00

Pestrý náklad mise CRS-22

Už dvaadvacátá nákladní zásobovací mise v podání firmy SpaceX dopraví na Mezinárodní kosmickou stanici celou řadu vědeckých experimentů a technologických demonstrátorů. Start z floridské rampy 39A je momentálně plánován nejdříve na 3. června. Jelikož je ISS v první řadě unikátní vědeckou laboratoří, je zcela logické, že si hlavní pozornost ve výpisu nákladu, zaslouží vědecké přístroje a experimenty, které zase posunou naše znalosti v různých oborech. Za všechny můžeme jmenovat třeba experiment studující, jaký vliv má kosmické prostředí na takzvané vodní medvídky, jak mikrogravitace ovlivňuje symbiotické vztahy, jaké procesy ovlivňují vznik ledvinových kamenů a mnoho dalších věcí.

Lasery – budoucnost kosmické komunikace

Už za pár týdnů (23. června) má do kosmického prostoru zamířit družice STPSat-6 patřící americkému ministerstvu obrany. Nás bude v rámci tohoto článku zajímat pouze jedno zařízení na její palubě, které se označuje zkratkou LCRD (Laser Communications Relay Demonstration). Jeho úkolem bude prokázat možnosti a schopnosti laserové komunikace. S tím, jak se neustále rozvíjí pilotovaná i nepilotovaná kosmonautika, mohly by budoucí mise využívat  nového způsobu komunikace se Zemí. Už od počátku letů na oběžnou dráhu v 50. letech minulého století používaly družice (a později i kosmické lodě) rádiovou komunikaci k posílání dat na Zemi a přijímání pokynů opačným směrem. Laserová (též optická) komunikace tyto možnosti rozšíří o nesrovnatelně lepší možnosti.

Vesmírná navigace pomocí pulsarů

I kapitáni vesmírných lodí potřebují navigátory a navigační systém. V posledních letech se intenzivně testuje možnost využití pulsarů pro účely vesmírné navigace. V minulém roce byly publikovány podrobnosti o testování této metody pomocí systému SEXTANT spolupracujícím s rentgenovým teleskopem na družici NICER. V nedávném článku jsem popisoval nejnovější výsledky přístroje NICER (Neutron star Interior Composition Explorer) pro studium rentgenového záření z vesmíru, který je umístěn na Mezinárodní vesmírné stanici ISS a je určen pro výzkum nitra neutronových hvězd právě pomoci rentgenového záření. Pozorováním nejtěžšího známého pulsaru PSR J0740+6620 se již podařilo nepřímo nahlédnout do nitra neutronové hvězdy a posoudit stlačitelnost jaderné hmoty v jejím centru. Součástí programu sondy je i projekt SEXTANT (Station Explorer for X-ray Timing and Navigation Technology) určený na testování vesmírné navigace s využitím pulsarů.

Jusaku Maezawa poletí na ISS v Sojuzu

Známý japonský podnikatel, který plánoval letět k Měsíci v lodi Crew Dragon a nyní počítá se Starship, si předtím užije let na Mezinárodní kosmickou stanici v lodi Sojuz. Už dlouho se vědělo, že mise Sojuzu MS-20 bude jiná než obvykle. Na palubě nebudou členové dlouhodobé expedice a loď u stanice nezůstane půl roku. Společně s jedním profesionálním kosmonautem, který bude lodi velet, poletí dva kosmičtí turisté, kteří stráví na ISS jen několik dní a pak se ve své lodi zase vrátí na Zemi. Několikaměsíční spekulace o tom, kdo bude tvořit posádku, jsou nyní u konce. Úvahy ukončila oficiální zpráva agentury Roskosmos – lodi bude velet Alexander Misurkin a v roli turistů budou dva Japonci – Jusaku Maezawa a Jozo Hirano.