Isar Aerospace
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Kolaborace vědeckého projektu JWST UNCOVER získá ocenění Berkeley Prize za rok 2027 od Americké astronomické společnosti. Cenu obdrží tým projektu UNCOVER za výzkum vzdálených galaxií a kup galaxií.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, přidala do svého finančního kola dalších 308 milionů dolarů. Celková hodnota kola, které společnost oznámila v červnu, tak činí 500 milionů dolarů.
Bulharský výrobce družic EnduroSat získal 205 milionů dolarů na rozšíření výroby družic v Evropě a Spojených státech, protože roste poptávka po jeho modelu konstelace jako služba (constellation-as-a-service). Společnost to oznámila 16. září.
United Launch Alliance se připravuje na návrat rakety Vulcan do provozu prostřednictvím mise Amazon Leo. Americké vesmírné síly však budou před povolením obnovení startů v rámci misí pro národní bezpečnost vyžadovat samostatné přezkoumání, uvedl 16. září vysoký představitel akvizičního oddělení této složky.
Společnost HawkEye 360 reaguje na rostoucí poptávku po suverénních vesmírných kapacitách založením evropské dceřiné společnosti. Ve spolupráci s firmou Leonardo chce evropským zákazníkům poskytovat schopnosti snímání rádiového spektra a zároveň spolupracuje se společností ERA, která je součástí české skupiny Omnipol. Společnost to oznámila 15. září.
Společnost SES 15. září představila plány na vybudování kapacit pro výrobu družic určených pro přímé spojení se zařízeními (direct-to-device, D2D) v Evropě ve spolupráci se společností Elveo Mobile. Cílem je vybudovat regionální dodavatelský řetězec a rozšířit konstelaci družic na nízké oběžné dráze (LEO) provozovatele D2D.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Máme za sebou další týden a i uplynulé dny přinesly mnoho událostí v nejrůznějších oborech lidských činností. Jelikož se náš blog specializuje na kosmonautiku, musí být každému jasné, jaký obor budeme v 91. dílu seriálu Kosmotýdeník rozebírat. V prvním tématu si ukážeme, že celosvětová fotbalová horečka se nevyhnula ani Mezinárodní vesmírné stanici, druhé téma už bude trochu vážnější, ale na ISS zůstaneme – v ruském modulu Zvezda se nečekaně objevil kouř. Poslední téma se bude týkat příprav na další start soukromé rakety Falcon.
Abych hned na začátku článku uvedl věci na pravou míru – na dalších řádcích se nebudeme věnovat avizovaným švestkám, ale salátu. Nicméně kdo ví, třeba právě v těchto týdnech začíná nová éra kosmického zahradničení a jednou se dočkáme i těch švestek. Pomyslný startovní výstřel v tomto novém oboru zazněl před několika týdny na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Pokud za několik desítek let postoupí kosmické pěstování rostlin na novou úroveň, jistě se bude navždy připomínat, že jeden z hlavních zákaldních kamenů tohoto oboru představoval experiment VEGGIE.
Ani dnes nepřijdete o tradiční souhrn kosmonautických událostí z minulého týdne. Je tu přece neděle a to znamená, že se můžete těšit na další vydání Kosmotýdeníku. I dnes jsme pro Vás připravili tři hlavní témata a k tomu i pár menších. Věnovat se budeme přibližování sondy Rosetta ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, zmíníme i pokrok v testování laserové komunikace z Mezinárodní vesmírné stanice na Zemi, která se již brzy možná několikanásobně zrychlí. Nakonec se zaměříme na aktivitu německého astronauta Alexandra Gersta na sociálních sítích.
Naše rodná planeta vypadá rázem úplně jinak, když se na ní podíváme z pořádného nadhledu. Své by o tom mohli vyprávět astronauti pobývající na mezinárodní vesmírné stanici. Ti mohou ve chvílích volna ulehnout do prostoru u okének a kochat se pohledem na ubíhající Zemi. Mohou pozorovat pestrou paletu modré barvy v oceánech, působivé mraky, do noci zářící města i nejrůznější útvary pobřeží, či hor. Náš nepravidelný seriál přináší pokaždé dvacet působivých fotek. Dnešní díl ale bude v něčem trochu jiný – nebudou v něm snímky od jediného astronauta, zato však půjde o snímky na jedno téma – sopky.
Každý den přináší mnoho novinek, mezi kterými nechybí ani ty kosmonautické. Náš nejstarší seriál Kosmotýdeník je tu právě proto, aby shrnul ty nejzajímavější události uplynulých sedmi dní a přinesl je ve formě článku. Ani v jeho 89. vydání nebudete ochuzeni o trojici hlavních témat. Čeká nás představení nové pilotované lodi od společnosti SpaceX, zrekapitulujeme si úspěšný start tříčlenné posádky k ISS a nakonec se zmíníme také o povedeném nočním letu amerického zařízení Morpheus.
Na Mezinárodní stanici momentálně pobývá pouze zárodek jubilejní 40. dlouhodobé expedice. Alexander Skvorcov, Oleg Artěmjev a Steven Swanson, kteří jsou na ISS už od konce března, ale již za pár hodin se dočkají nových kolegů. Na kosmodromu Bajkonur totiž probíhají poslední přípravy před vypuštěním kosmické lodi Sojuz TMA-13M (logo mise vidíte vlevo). Tento start je zajímavý jako obvykle pro celý svět, nicméně pro Evropu ještě o kousek víc. Důvod je prostý – na půlroční pobyt na Mezinárodní vesmírnou stanici vyráží spolu s americkým a ruským kolegou i německý astronaut – Alexander Gerst. Náš dnešní článek vás seznámí se životopisy všech tří členů mezinárodní posádky.
Představte si, že můžete získat snímek jakéhokoliv místa na Zemi z oběžné dráhy, který není starší než deset minut. Jistě můžete namítnout, že do pověstné křišťálové koule, která dokázala zobrazovat video v reálném čase a to i z uzavřených prostor, to má ještě daleko. Oproti službám Urthecast a HDEV v současnosti nabízejícím snímkování Země z Mezinárodní kosmické stanice, jde však projekt Flock společnosti Planet Labs zase o něco dále a více se tak možnostem křišťálové koule blíží. Nad celou Zeměkoulí chce totiž Planet Labs rozprostřít síť snímkovacích družic, dodávajících neustále aktuální záběry zemského povrchu.
Soukromá kosmická loď Dragon se už pomalu přesouvá z kategorie vyjukaných zelenáčů do pozice spolehlivého a zkušeného dopravního prostředku. V minulých dnech úspěšně zakončila svou třetí oficiální cestu k ISS a na Zemi dopravila náklad, který má pro vědce nevyčíslitelnou hodnotu. V našem dnešním článku probereme události od nedělního odpojení až po nedávný příjezd lodi do přístavu.
Netradiční název článku má své opodstatnění. Ruský vicepremiér Dimitrij Rogozin se totiž v posledních dnech pokusil využít kosmické páky pro své politické hry. Jde samozřejmě o páky mezinárodní vesmírné spolupráce a její budoucnosti a vicepremiér se mimo to pustil i do věštění velkých budoucích plánu ruské přítomnosti ve vesmíru. Vše to má samozřejmě souvislost s ukrajinskou krizí a přímo to navazuje na události, které jsme popisovali v už přes týden starém článku. Pokusme se tedy opět zmapovat aktuální vývoj situace.
Modul Zarja (Úsvit) je velmi specifickou součástí Mezinárodní kosmické stanice. Propojuje „východní“ a „západní“ segment komplexu a vzhledem k tomu, že jej vyrobilo Rusko, leč financovaly Spojené státy, je často označovaný jako „území nikoho“. Zarja je přímým pokračovatelem sovětského dopravního systému TKS. Jeho vývoj byl zahájený 12. října 1964 konstruktérem Vladimirem Čelomějem: šlo o odpověď na o rok dříve vyhlášený americký program pilotované průzkumné stanice MOL (Manned Orbiting Laboratory). Hlavní dodavatel sovětské kosmické techniky, konstrukční kancelář OKB-1 Sergeje Koroljova tehdy nestíhala práce na všech projektech, a tak vývoj vojenské stanice s pilotovanou lodí připadl právě Čelomějovi.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.