Na 21. a 29. srpna naplánovala NASA dvojici výstupů do volného kosmu z paluby ISS. Jenže na první pohled nenápadná závada při pozemním testování všechny přípravy zastavila. Je tedy jisté, že se naplánované výstupy odsouvají minimálně o několik týdnů. Jak dlouho bude „zákaz vycházení“ trvat zatím nikdo neví. Všechno totiž závisí na kosmické lodi Dragon, která na stanici doveze náhradní baterie pro americké skafandry EMU.
Během necelých šedesáti let kosmického výzkumu nám automatické sondy přinesly obrovskou záplavu poznatků a ještě větší záplavu dalších a dalších otázek. Nelze pochybovat o efektivitě automatů v mnoha oborech kosmonautiky, ale existuje stejně tak i mnoho případů, kdy je lidská přítomnost nenahraditelná. Od počátků pilotovaného programu, kdy bylo třeba zjistit, nakolik je člověk schopen mimo své přirozené prostředí fungovat, až po dnešní experimenty na palubě ISS, člověk dokazuje, že na některá pozorování, úkony a reakce nestačí ani ten nejlepší automat. Jenže, na rozdíl od strojů, člověk je nádobou křehkou a ke svému dobrému fungování potřebuje i relativně častou a důkladnou údržbu. Její úkony není možné obejít, přesunout nebo ignorovat. A o části této nutné údržby pojednává dnešní článek.
30. července v časných ranních hodinách našeho času, se vydal na svou cestu k Mezinárodní vesmírné stanici poslední exemplář evropské nákladní lodi ATV (Automated Transfer Vehicle). Z hlediska místního času v Kourou bylo ale teprve 16 minut před půlnocí 29. července. V našem dnešním článku se podíváme na to, jak se ATV-5 Georges Lemaître na svou cestu připravoval, jaký konkrétní náklad na oběžnou dráhu dopravil, proč odstartoval později, než bylo plánováno, co je na této misi výjimečného, a proč je vůbec poslední evropskou nákladní lodí, když Mezinárodní vesmírná stanice bude fungovat nejméně do roku 2020.
Oblíbený seriál Krásy modré planety se k letnímu období skvěle hodí. Lidé během prázdnin rádi odkládají problémy a k podobně pohodové náladě se skvěle hodí články, které čtenářům umožňují na chvíli „vypnout“ a jen se klidně kochat krásou naší rodní planety. Stejně jako v minulém díle našeho seriálu se i tentokrát můžete těšit na dvacet fotografií, které pořídil německý astronaut Alexander Gerst – ten v posledních týdnech pobývá na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Pohodlně se tedy usaďte do svých křesel – virtuální cesta kolem světa právě začíná.
O tom, že se na Mezinárodní vesmírné stanici dělá věda ze všech možných oborů asi nikdo nepochybuje. Probíhají tu experimenty zaměřené na biologii, kdy jsou cílem pokusů často sami astronauti, dělá se tu materiálové inženýrství, posádky kromě toho fotí povrch Země a takových příkladů bychom mohli najít nespočet. V roce 2016 se k těmto oborům přidá i teoretická fyzika – na stanici totiž dorazí evropské zařízení, které bude měřit nicotné rozdíly v plynutí času.
Milí čtenáři, prázdniny jsou v plném běhu a určitě jste si všimli, že náš blog krom vážného zpravodajství a seriozních témat v tuto dobu přináší i čtení pohříchu „letní“. A v této odlehčené náladě se ponese i dnešní článek. Archivy kosmických agentur, fanouškovských fotoblogů a facebookových profilů totiž občas přinášejí fotografie, které… jak to říci… ne zcela korespondují s aurou, kterou astronauti a kosmonauti kolem sebe šíří. A myslím, že by byla škoda tyto fotografie nechat skryté zrakům vás, návštěvníků blogu Kosmonautix. Předem však chci laskavého čtenáře upozornit, že následující fotografie mohou zcela změnit jeho náhled na živočišný druh, jež se zove „kosmonaut“ nebo „astronaut“. Pokud jste však odhodláni a nebojíte se o své iluze- račte svůj zrak posunout níže…
Náš seriál Krásy modré planety se dočkal již jubilejního dvacátého dílu. Jak nejlépe oslavit tuto slavnostní událost? Chtělo by to vybrat nějaké opravdu povedené fotky. Osud tomu asi chtěl, že zrovna v těchto měsících pobývá na Mezinárodní vesmírné stanici německý astronaut Alexandr Gerst. Jsou astronauti, kteří fotí, jsou astronauti, kteří docela umí fotit a pak jsou tu astronauti-fotografové. Vzpomeňme si třeba na snímky Itala Lucy Parmitana, kterým jsme se věnovali v prvních dílech našeho seriálu. Gerst jde co do kvality v jeho stopách. Alexovy fotografie jsou především na sociálních sítích velmi úspěšné a proto budeme dnešní díl věnovat právě snímkům, které pořídil právě on.
Čekání na start soukromé rakety Antares, která by měla k ISS dopravit již třetí zásobovací loď Cygnus bylo dlouhé, ale nyní se zdá, že se konečně chýlí ke svému konci. Nosič společnosti Orbital Sciences Corporation se před několika hodinami vydal na odpalovací rampu, kde podstoupí poslední přípravy před zážehem motoru, který je naplánovaný na sobotní večer středoevropského letního času. V dnešním článku si připomeneme problémy, které způsobily odklad startu a zaměříme se i na samotnou misi lodi Cygnus.
Pokud jste se dnes, tedy v neděli, těšili na tradiční zhodnocení uplynulého týdne z hlediska kosmonautiky, tedy seriál Kosmotýdeník, dočkali jste se již jeho 94. pokračování. Stejně jako obvykle jsme pro Vás připravili tři hlavní témata – srážku ISS s kosmickým smetím, pokroky v přípravě evropského zařízení IXV a na závěr navštívíme jihočínský ostrov Hainan, kde pokračuje stavba nového kosmodromu Wenčang. Na konci článku opět najdete tři menší zprávy, které sice nevydají na delší povídání, ale určitě by byla škoda je vynechat.
V článku, který avizoval, jak bude vypadat provoz našeho blogu během letních prázdnin, jsem sliboval, že se každý letní čtvrtek můžete těšit na kvízový článek. Dnes přichází první díl této prázdninové série. Je pro Vás připraveno dvacet otázek, které se týkají minulosti, současnosti i budoucnosti Mezinárodní vesmírné stanice. Naší snahou je, aby byly kvízy co nejpestřejší, takže se zde střídají nejrůznější oblasti otázek. Tento kvíz je první svého druhu. Vaše výsledky nám ukážou, zda jsme náhodou nenasadili laťku příliš nízko, či vysoko.
