sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.
První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.
Čína vybere konečné místo přistání pro misi Tianwen-3, jejímž cílem je přivézt vzorky z Marsu na Zemi, ještě před koncem letošního roku. Mezitím pokračuje vývoj a výroba hardwaru pro tuto misi.
Společnost Katalyst Space dokončuje provoz družic, která měla původně zvýšit oběžnou dráhu vesmírného teleskopu NASA, ale nakonec se stala technologickou demonstrací pro servisování družic na oběžné dráze.
Americké Vesmírné síly zahajují práce na nové architektuře pozemního řídicího systému pro budoucí družicovou konstelaci GPS. Přitom využívají zkušenosti z programu OCX v hodnotě 6,27 miliardy dolarů, který Pentagon začátkem tohoto roku zrušil po 15 letech vývoje.
Kosmické zařízení společnosti Rocket Lab využilo optický přístroj vyvinutý Lawrence Livermore National Laboratory ke sledování jiné družice během cvičení amerických Vesmírných sil, které testovalo, jak rychle lze vypustit družici a následně ji využít ke kontrole objektů na oběžné dráze.
Německý vývojář nosných raket HyImpulse 2. září oznámil, že získal více než 50 milionů eur na urychlení vývoje malých nosných raket využívajících hybridní pohon.
Společnost Satellogic, která se zabývá pozorováním Země, bude poskytovat námořní zpravodajské informace získané z její nové družicové konstelace Merlin výhradně prostřednictvím platformy Theia společnosti SynMax.
Indická vesmírná agentura ISRO úspěšně vypustila družici EOS-05 pro snímkování Země, a to při svém prvním startu od neúspěšné mise v lednu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Družice NISAR rozhodně není jen tak obyčejná. Na své palubě bude mít nejpokročilejší radarový systém, jakým se kdy mohla některá americká vědecká mise pyšnit. Jejím úkolem bude pomoci vědcům studovat rizika spojená s životním prostředím – od tání mořských ledovců až po změny stavu spodní vody. Vědecké vybavení družice NISAR tvoří dva radarové systémy – první postavila NASA, o druhý se postarala indická kosmická agentura ISRO. Nyní se tento projekt posunul o další krok blíže ke startu, který je plánován na rok 2024. Nedávno se přístrojové vybavení přesunulo z kalifornské Jet Propulsion Laboratory do U R Rao Satellite Centre v indickém městě Bengalúr. Zdejší týmy se brzy postarají o spojení sestavy obou radarových systémů s tělem družice (její platformou) a zahájí zevrubné testy, které prověří, zda je připravena na svou chystanou tříletou vědeckou misi.
Týden utekl jako voda a k nedělnímu obědu se opět servíruje čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme do České republiky a na velmi zajímavou misi LVICE2, která prošla přezkumem od ESA. V dalších tématech se můžete těšit na dvě zprávy z Indie. Nejdříve o úspěšném startu nové rakety a následně o testech nově připravované indické pilotované kosmické lodě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dalších sedm dní je za námi a je proto nejvyšší čas se podívat na to, co nám za ten týden přinesla kosmonautika. Na pozadí stále probíhající mise Artemis I, kde loď Orion úspěšně přelétá na retrográdní dráhu kolem Měsíce, se děly i další zajímavé věci. Například v hlavním tématu se věnujeme indickému startu rakety PSLV, při kterém byla vynesena zajímavá družice. V dalších tématech se podíváme například na vrtulníček Ingenuity a jeho další let, start Falconu 9 s nákladní lodí Dragon a nevynecháme ani Aleše Svobodu – prvního Čecha, který se dostal do výběru astronautů ESA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Poté, co začal válečný konflikt na Ukrajině, byly přerušeny všechny starty raket Sojuz s družicemi pro firmu OneWeb, která se snaží vybudovat konstelaci družic zajišťující připojení k internetu. Po tomto oznámeném zrušení všech naplánovaných startů Sojuzů, se firma ocitla bez nosiče, který její družice vynášel na oběžnou dráhu a několik měsíců tak nebyla vynesena jediná jejich várka. Nyní ale toto období končí, jelikož firma si sjednala náhradu u Indické kosmické agentury a k vynesení družic bude použita raketa GSLV Mk III. Jde o středně silnou raketu a na oběžnou dráhu dokáže dopravit 10 tun nákladu.
Indická kosmická agentura (ISRO) se poprvé chystá vypustit menší raketu, která dokáže na nízkou oběžnou dráhu Země umístit menší družice. Nosná raketa SSLV (Small Satellite Launch Vehicle) odstartuje 7. srpna v 5:48 SELČ z první startovací rampy vesmírného střediska Satish Dhawan ve Šríharikotě v Ándhrapradéši (FLP- First launch pad). Nosič SSLV je navržen na vynášení mini, mikro nebo nano družic o hmotnosti od 10 do cca 500 kg, které je schopen dopravit na nízkou oběžnou dráhu (LEO) do výšky 500 km od Země. S délkou pouhých 34 metrů je SSLV nejmenší a nejlehčí raketou ISRO. Je znatelně kratší, než nejvyužívanější indická nosná raketa současnosti – PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle), která na výšku měří 44 metrů. Je také ale štíhlejší než její kolegyně. Průměr SSLV je 2 metry. (U PSLV jsou to metry téměř 3. Konkrétně 2,8 m). Tento start je již dlouho očekáván a v neděli brzy ráno se snad již konečně dočkáme premiéry, u které můžete být s námi.
Další týden je za námi a tentokrát to byl opravdu napěchovaný kosmický týden! Například jsme se dočkali celé řady kosmických startů a tomu budou odpovídat i témata článku. Kosmotýdeník vám jako vždy přinese přehled těch nejzajímavějších událostí, které těchto sedm dní přineslo. Hlavním tématem bude tentokrát start indické rakety PSLV v nejlehčí verzi, která vynesla řadu zajímavých nákladů. Budeme se také věnovat start Atlasu V, přípravě nosiče Super Heavy Starship, či startu Launcher One. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Kailasavadivoo Sivan, znám spíše jako K. Sivan, vstoupil do řad Indické kosmické agentury ISRO už v roce 1982, a po téměř 36 letech se stal i jejím ředitelem. Převzal otěže po A.S. Kiran Kumarrovi 15. ledna 2018. Původně na 3 roky, ale v prosinci 2020 mu vláda prodloužila funkční období o jeden rok, do ledna 2022. Po čtyřech letech ve funkci odešel a předal své předsednictví, ve kterém ho nahradil S. Somanath. Jaké bylo uplynulé období ISRO pod vedením tohoto muže, který raketám a kosmonautice zasvětil celý svůj život? Řada věcí se povedla, a naopak došlo i na nezdary. Není od věci si udělat bilanci a ohlédnout se zpět za významnou osobností indické kosmonautiky.
Jako každý týden vám i toto nedělní poledne přináší dávku nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na start indické rakety PSLV-XL, který přerušil dlouhý startovní půst, který Indie poslední měsíce zažívala. Podíváme se také na nově připravovaný skafandr společnosti SpaceX, na instalaci vědeckého přístroje do sondy JUICE, anebo na start rakety Antares s nákladní lodí Cygnus. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Zítra (pondělí 14. února) se v 01:29 SEČ dočkáme po mnoha měsících dalšího kosmického startu Indie. Z kosmodromu Šríharikota odstartuje čtyřstupňová nosná raketa PSLV-XL s šesti pomocnými motory. Na retrográdní SSO oběžnou dráhu s výškou 529 km a sklonem 97,51° budou vypuštěny tři družice. Hlavním nákladem je 1710kg indická družice EOS-04 aka RISAT-1A. Jedná se o radarovou družici pro pozorování Země vybavenou radarem se syntetickou aperturou pracujícím v pásmu C (5,35 GHz). RISAT-1A doplní menší radarové družice řady RISAT-2B a optické Resourcesat a Cartosat.
Další týden utekl jako voda a k obědu vám připlulo čerstvé vydání přehledu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník si tentokrát vzal jako hlavní téma přípravu americké mise DART, jejíž temný název napovídá, jaký bude její osud. Sonda je již osazena dvěma podstatnými technologiemi, jejichž instalace probíhala v posledních dnech. Těšit se můžete také na informace o osudu nosiče Super Heavy B-3, pohled pod pokličku firmy RocketLab, či zprávy o selhání indické rakety GSLV. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
