křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Tranche 1 Transport Layer A)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

EchoStar

Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.

Milton Windler

Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.

Esrange

Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.

Rheinmetall

Německá obranná společnost Rheinmetall a italská vesmírná společnost Argotec vypustily první družici vyvinutý v rámci nového partnerství. Družice byla navržena tak, aby pomáhala vojenským silám odhalovat pozemní aktivitu, která by mohla signalizovat vznikající vzdušnou hrozbu.

HyImpulse

Německá společnost HyImpulse získala licenci ke startům z kosmodromu ve Skotsku, zatímco aktiva společnosti Orbex, která plánovala tento areál využívat, byla prodána.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: irtys

Kosmotýdeník 711 (27. 4. – 3. 5.)

Další týden se blíží ke svému závěru, ale ještě než se s ním rozloučíme, měli bychom se seznámit s tím, co všechno nám na poli kosmonautiky přinesl. A právě k tomu slouží Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na oznámení skluzu mise Artemis III, ale dostane se i na další drobnosti, které lemovaly tento týden. Věnovat se budeme přípravě hardwaru pro misi Artemis III, ale i dalšímu osudu hardwaru z mise Artemis II. Nevynecháme ani premiéru nové ruské rakety a vrátíme se i ke třetímu startu rakety New Glenn.

Premiéra rakety Sojuz-5 byla úspěšná

Premiérový start ruské rakety Sojuz-5 proběhl včera ve 20:00 SELČ. Raketa odstartovala ze vzletové rampy 45/1, který je součástí komplexu Bajtěrek na kosmodromu Bajkonur. Let byl pouze suborbitální. Podle Roskosmosu pracoval první i druhý stupeň rakety správně a hmotnostní maketa nákladu dopadla do předem vytyčené oblasti v Tichém oceánu. Počátek vývoje sahá až do prvních měsíců roku 2013, kdy byl ještě interní iniciativou konstrukční kanceláře CSKB-Progress. O dva roky později se vývoj rakety Sojuz-5 stal součástí strategického plánu Roskosmosu. Důvodem bylo ukončení spolupráce po ruské anexi Krymu v roce 2014. De facto tak skončila výroba a provozování nosných raket Zenit vyráběných v ukrajinském závodě Pivdenmaš (Južmaš).

Na co se těšit v roce 2025? (Bezpilotní kosmonautika)

Jednou z tradic konce roku na našem webu je to, že Vám přinášíme shrnutí nejočekávanějších kosmonautických událostí nadcházejícího roku. V prvních dnech nového roku Vám také přineseme shrnutí nejdůležitějších událostí roku skončeného. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dvě podkategorie – v jedné se věnujeme bezpilotní a ve druhé pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2024 a 2025 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2025.

Na co se těšit v roce 2023? (Bezpilotní kosmonautika)

Ke každoročnímu koloritu přelomu dvou roků už na našem webu neodmyslitelně patří série článků, ve kterých nejprve rozebíráme, na co se v dalším roce těšit a následně si zrekapitulujeme uplynulý rok. Jelikož se toho děje stále více, budou obě zmíněné kategorie článků rozděleny na kosmonautiku bezpilotní a kosmonautiku pilotovanou, do které si ale přidáme i provoz kosmických stanic včetně startů bezpilotních nákladních lodí. Dnes se proto podíváme na to, co nás v roce 2023 čeká na poli bezpilotní kosmonautiky. A nebude toho věru málo! Můžeme se těšit na premiéry nových kosmických raket, starty nových sond, ale i nové objevy těch, které již ve vesmíru jsou. Stejně jako každý rok je potřeba i tentokrát připomenout, že všechny v článku uvedené informace se zakládají na údajích, které jsou na konci roku 2022 veřejně dostupné. Je tedy možné, že některé zmíněné projekty potká odklad na další rok(y). Stejně tak je jasné, že si pro nás kosmonautika připraví celou řadu událostí, které se dopředu nedají čekat. Věřme však, že to budou jen potěšující

Další zpoždění v jízdním řádu FKP

Pomineme-li starty k Mezinárodní vesmírné stanici, bylo na loňský rok v rámci Federálního kosmického programu Ruské federace plánováno šest kosmických startů. Toto číslo nezahrnuje všechny ruské kosmické mise, ale pouze ty, které jsou financovány ze státního rozpočtu skrze Státní korporaci pro kosmické aktivity „Roskosmos“. Po skončení roku můžeme rekapitulovat, že z těchto šesti se uskutečnily dva. V únoru vynesla raket Sojuz-2.1a s horním stupněm Fregat-M z kosmodromu Vostočnyj dvojici družic Kanopus-V č. 3 a 4. Stejná konfigurace vynesla v prosinci družice s pořadovými čísly 5 a 6.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.