EchoStar
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.
Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.
Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V minulém týdnu zaznamenala Indie na Měsíci klíčový úspěch, její přistávací modul byl první, který měkce dosedl v polárních oblastech Měsíce. Koncem srpna by měla startovat další měsíční sonda. Ta pochází z Japonska a bude přistávat v rovníkové oblasti. V nedávném článku jsem psal o dvou sondách, které se chystaly přistát v blízkosti jižního pólu Měsíce. První z nich byla ruská sonda Luna 25. Ta bohužel selhala při úpravě dráhy okolo Měsíce, kdy motor pracoval déle a sonda 20. srpna 2023 dopadla tvrdě na měsíční povrch a rozbila se.
Indická kosmická mise Chandrayaan-3 dokázala dnes ve 14:32 SELČ dosednout na povrch Měsíce – konkrétně u kráteru Manzinus U. Indie se tak stala teprve čtvrtým státem světa, který to po Sovětském svazu, Spojených státech a Číně dokázal. Přistání landeru Vikram navíc proběhlo do oblasti, kterou můžeme označit jako širší okolí jižního pólu Měsíce. Tato lokalita zatím byla studována pouze z oběžné dráhy, ale v dalších letech se sem chystá hned několik výprav – robotických i pilotovaných. Indická mise tedy může během 14 pozemských dnů přinést cenné informace o podmínkách, které zde panují. Lander přistál bezpečně i přesto, že musel na poslední chvíli provést úhybný manévr, aby dosedl do bezpečnějšího místa. Následná komunikace amerických i evropských antén s landrem potvrdila, že stroj funguje a na Zemi dorazily i první snímky.
V 9:45 se lander odpojil od pohonného modulu, který v minulých týdnech dostal sondu z protáhlé dráhy kolem Země na téměř kruhovou dráhu kolem Měsíce. 17. srpna 12:50
Tento rok se uskutečnilo již přes 100 kosmických startů, ale jen některé z nich mířily dál než do blízkosti Země. Jedním takovým letem byl indický pokus o reparát v rámci mise Čandraján-3 (Chandarayaan-3). Řekli jsme si, že se za tímto startem ohlédneme také prostřednictvím obrazového materiálu, protože některé snímky si o to vyloženě říkají. Dnešní článek bude tedy spíše z ranku vizuálních a to nejen po technické stránce, ale podíváme se i na to, jak událost vnímali místní lidé. Jen připomenu, že jde o třetí indickou misi k Měsíci a druhý pokus o přistání na povrchu, protože první výsadek nebyl úspěšný. Jde tak vlastně o opravu a nezbývá než doufat, že se to tentokrát podaří. Na palubě přistávacího modulu je i vozítko Pragjan (Pragyan) s vlastním vědeckým vybavením. Sonda je nyní ve fázi přeletu. Má za sebou první navýšení dráhy a druhé je naplánované už na 18. července. Další podrobnosti a technické informace lze najít také v nedávno vydaném článku zde. Pokud se vše povede, je v plánu přistát v jižní oblasti Měsíce 23 nebo 24. srpna.
Na odlehlém místě ve vesmíru poblíž jižního pólu Měsíce, leží pozůstatky modulu Čandraján-2. Memento o vzletných ambicích indického lunárního programu a obtížích s jejich dosažením už jen pohřbívá měsíční prach. Série Čandraján (Chandrayaan) má za sebou řadu úspěchu, ale ne vždy šlo vše podle představ. Pamětihodné je zejména neúspěšné přistání modulu Vikram s vozítkem na palubě. Ve výšce 2,1 km nad povrchem Měsíce v jižní oblasti došlo ke ztrátě spojení, které už se nepodařilo obnovit. Pozdější snímky NASA objevily nové krátery a tak je velmi pravděpodobné, že se lander na povrch dostal, ale větší než plánovanou rychlostí. Výsledkem byla částečně ztracená mise. Proč pouze částečně? Součástí byla totiž též sonda, která úspěšně do dnešních dnů krouží okolo našeho souputníka, byť nemáme k dispozici moc dat, která sbírá. Téměř ihned po neúspěšném přistání agentura ISRO oznámila, že se o výsadek pokusí znovu v rámci mise Čandraján-3. Čas utekl doslova jako voda a první startovací okno se otevírá už 14. července a potrvá do 25. července. Co tedy bude úkolem třetí indické výpravy k šedému světu, který
Dlouho očekávaná indická mise na Měsíc se blíží. Čandraján-3 se pokusí o to, co se jeho předchůdci nepovedlo – přistát na našem souputníkovi. Nejde o jednoduchou operaci. O čem svědčí množství nepovedených pokusů všemožných automatů v minulosti. Čím blíže je start, tím více stoupá napětí nejen v ISRO. Start je zatím plánován 12. července. Sestava lunárního modulu a vozítka vynese nejsilnější indická raketa LVM-3. Mise navazuje na předešlé dvě mise, ale tentokrát půjde čistě o přistání a průzkum povrchu. V předešlém případě byl součástí sestavy ještě orbiter. Družice, která měla hned několik funkcí. Třeba přenášení signálu na Zem a jelikož je stále funkční, není třeba vysílat další.
ISRO se pokusí o start sestavy Čandraján-3 12. července a k pokusu o přistání dojde 23. srpna. Zdroj 21. května 14:14
Kosmická agentura ISRO provedla první integrovaný test prototypu semikryogenního motoru o výkonu 2000 kN v nově zprovozněném zařízení na testování nových kapalinových motorů. Středisko se nazývá ISRO Propulsion Complex (IPRC) poblíž hory Mahendragiri. Agentura otestovala konfiguraci označenou jako Power Head Test Article (PHTA). Ta zahrnuje všechny systémy motoru kromě spalovací komory. Test je první ze série testů plánovaných k ověření návrhu systému přívodu pohonné látky, včetně nízkotlakého a vysokotlakého turbočerpadla, generátoru plynu a řídicích komponent. Středisko pro systémy kapalinových motorů (LPSC) ISRO provedlo návrh a vývoj semikryogenního raketového motoru s tahem 2000 kN za účasti indického průmyslu.
Od doby startu modulu CARE se událo mnohé. Avšak pilotovaný program postupoval kupředu jen velmi pomalu. Nebyl totiž až do roku 2018 prioritou. Čas byl využit k zahájení výstavby infrastruktury a vybírání posádky a dále se pilovaly detaily samotné mise, které byly následující: Až tříčlenná posádka bude vyslána na cca 7 denní misi ve vlastní kosmické lodi, která se bude skládat ze dvou hlavních částí. Servisního modulu se solárními panely, bateriemi a vším potřebným k přežití posádky. A přetlakové, návratové kabiny pro posádku. Ta je ještě v době startu na svém vrcholu opatřena záchrannou věžičkou CAS (Capsule Abort System).
Po zrušeném letu raketoplánu na misi STS-61-I s indickou účastí v roce 1986 Indická kosmická agentura neměla další zájem o rozvíjení pilotovaného programu. Na mezinárodní scéně dominovala ISS a plány na její vybudování. Indie, jak známo, se tohoto programu neúčastnila a to z pochopitelných důvodů. Pokud odhlédneme od politických záležitostí, tak z technického hlediska prostě Indové neměli co nabídnout. Chyběla silná nosná raketa a také peníze. V tomto ohledu bylo rozhodně co dohánět. Dostupné prostředky byly využity na rozvoj nosných raket a budování infrastruktury, včetně vlastního navigačního systému a komunikačních technologií. Postupně však uzrával čas pokukovat po vyšších metách. Nabízely se planetární mise a logicky také vlastní pilotovaný program. Chyběla ale zatím politická vůle. ISRO ovšem i z mála vytěžilo maximum možného a v zákulisí vyvíjelo technologie potřebné pro pilotovaný program. Dveře mu otevřela mise SRE-1.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
