Voyager Technologies
Společnost Voyager Technologies investuje do společnosti Max Space, aby pomohla urychlit partnerství mezi oběma společnostmi při vývoji lunárních stanovišť.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Voyager Technologies investuje do společnosti Max Space, aby pomohla urychlit partnerství mezi oběma společnostmi při vývoji lunárních stanovišť.
Britská společnost Surrey Satellite Technology Ltd. (SSTL) známá především vývojem malých družic, pomůže s výstavbou velkého vesmírného dalekohledu Lazuli financovaného ze soukromých zdrojů.
Meridian International Center dnes oznámilo návrat svého Fóra o vesmírné diplomacii: Sdílené horizonty, fóra věnovaného rozvoji spolupráce ve vesmíru.
Společnost Eutelsat dokončila poslední krok refinančního plánu v hodnotě 5 miliard eur na obnovu své konstelace širokopásmového připojení OneWeb na nízké oběžné dráze Země (LEO) a podporu evropského programu suverénní konektivity IRIS².
Výzkumná laboratoř leteckých sil udělila společnosti BlackSky kontrakt v hodnotě až 99 milionů dolarů na vývoj velkého optického zobrazovacího zařízení určeného pro budoucí vesmírné zpravodajské systémy.
Německý startup Rocket Factory Augsburg (RFA) oznámil, že plánuje první start rakety RFA ONE na toto léto.
NASA vybrala pro budoucí lety rakety Space Launch System horní stupeň Centaur, který se v současnosti používá na raketě Vulcan společnosti United Launch Alliance.
Startup General Galactic z jižní Kalifornie plánuje koncem letošního roku vypustit družicio hmotnosti 500 kg, aby demonstroval nový vícerežimový pohonný systém.
Společnost Terran Orbital, součást skupiny Lockheed Martin a přední poskytovatel satelitních řešení, dnes oznámila jmenování Kwona Parka do funkce vrchního ředitele pro výrobní operace.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Indická vláda udělila souhlas s řadou velkých vesmírných projektů včetně návratu lunárního vzorku prostřednictvím mise Chandrayaan-4 a prvního modulu vesmírné stanice.
NASA a indická vesmírná agentura ISRO pokračují v diskusích o letu s indickým astronautem na Mezinárodní vesmírnou stanici v roce 2024. Ve svém projevu Eric Garcetti, americký velvyslanec v Indii, potvrdil společné plány USA a Indie. 27. května 9:00
Indie připravuje plány své mise Chandrayaan-4 pro návrat vzorků z Měsíce. Mise bude zahrnovat i vznikající soukromý sektor země. 16. května 8:00
Velitelem prvního Indického letu do vesmíru s posádkou bude stíhací pilot Prashanth Balakrishnan Nair. Zdroj 26. února 16:57
Indie plánuje během 15 měsíců až 30 startů. Plány jsou kombinací vědeckých, komerčních, uživatelsky financovaných a technologických demonstračních misí ve čtvrtém čtvrtletí fiskálního roku 2023-24 a ve fiskálním roce 2024-25. 16. února 15:00

Vesmír je plný tajemství a úžasných jevů a my máme obrovské štěstí, že máme dostatečně velký mozek, který nám umožnuje zkoumat a odhalovat pravdy o samotné podstatě života. Je to ve skutečnosti velmi pozoruhodné, jak něco tak malého zkoumá doslova nekonečný vesmír. Jak je to možné? Zejména díky robotickým průzkumníkům, kteří to díky svému důmyslnému designu umožnují. Další dálkovou observatoří pro průzkum vesmíru je právě XPoSat, která nám může být skvělým příkladem, jak vlastně probíhá naše snaha o porozumění kosmu. Kdo by to řekl, že něco tak (ne)obyčejného jako světlo je jedním z hlavních zdrojů našeho porozumění vesmíru. Je to v podstatě elektromagnetické záření, které má různé vlnové délky a frekvence. Na základě těchto charakteristik je kategorizujeme a označujeme kombinací jako elektromagnetické spektrum. Součástí této škály je i rentgenové záření, které spadá do kategorie vlnových délek 0,01-10 nm (nanometr). Každý z Vás jistě někdy slyšel o rentgenu. Tedy přístroji, který dokáže odhalit každou zlomenou kost v těle. Ti znalejší vědí, že za objevením tzv. paprsků X stojí Wilhelm Conrad Röntgen. Stalo se tak
Indická sluneční observatoř Aditya-L1 dosáhla své cílové oběžné dráhy kolem Lagrangeova bodu L-1, asi 1,5 milionu kilometrů od Země. 6. ledna 18:30
Indická kosmická agentura oznámila 4. prosince, že pohonný modul pro misi Chandrayaan-3 je nyní na vysoké oběžné dráze kolem Země. ISRO dříve nezveřejnila žádné informace o snaze vrátit pohonný modul na oběžnou dráhu Země. 5. prosince 8:00
ISRO zveřejnilo první infografiku připravované lunární mise. Půjde o návratovou misi s cílem odběru vzorků regolitu. Realizace po roku 2026. 30. listopadu 20:00

Tma zvítězila nad světlem a v oblasti dosednutí sondy Čandraján-3 začala lunární noc. To znamenalo jediné. Skončila hlavní fáze mise Čandraján-3. Není ovšem vyloučeno, že se podaří navázat spojení s vozítkem nebo sestupovým modulem i po uplynutí „doby temna“. Vše bude záležet na tom, jak se podaří přečkat krutou noc trvající přibližně 14 dnů. Je na čase se za misí ohlédnout a podívat se na některé dostupné výsledky a data. Nevyhneme se ani historii, protože pro pochopení kontextu je zkrátka klíčová. Historický okamžik nastal 23. srpna 2023, kdy Čandraján-3 úspěšně přistál na Měsíci. A to ve velmi zajímavé lokalitě. Je to totiž první sonda, která se dostala nejblíže k jižnímu pólu Měsíce. Jen o pár dní dříve se o to samé chtěla pokusit i ruská Luna-25, ale bohužel pokus nevyšel a sonda se roztříštila o povrch. Měla se přitom pokusit dosednout v podobné oblasti, asi jen 120 km od zamýšleného místa přistání Čandraján-3. Co vše se tedy již podařilo a jak si mise Čandraján-3 zatím vede? Vezměme to hezky od začátku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.