sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
Družice MethaneSAT, která byla vynesena v březnu minulého roku, selhala. Družice byla určena k měření emisí metanu.
Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
30. června jsme na našem webu vydali článek, který rekapituloval dění posledních dnů kolem Hubbleova teleskopu. Ten totiž v polovině minulého měsíce potkala závada palubního počítače, který se stará o řízení vědeckých přístrojů. Po intenzivních přípravách je možné přinést pozitivní informace. Inženýři se při hledání problému posouvají dál a je možné, že během příštího týdne by mohl přijít další důležitý krok na cestě k návratu ikonické observatoře do vědeckého režimu. Stejně jako v minulém článku, i dnes Vám přinášíme překlady aktualizačních zpráv přímo od NASA, které byly vydány v jednotlivých dnech. Pro podrobnější informace doporučujeme přečíst si nedávný článek, který detailněji rozebírá některé technické aspekty.
Na našem webu jsme 17. června vydali článek informující o problémech, které potkaly počítač zodpovědný za řízení vědeckých přístrojů na palubě Hubbleova teleskopu. Od té doby bohužel nepřišly žádné dobré zprávy. Problém trvá a navíc se zdá, že jde o poměrně závažnou chybu. Stále ale není nic ztraceno. Experti NASA udělají vše, co je v jejich silách, aby zachránili ikonu mezi kosmickými teleskopy. Zatímco minulý článek čerpal informace ze zprávy vydané 16. června, dnes si ukážeme, jak se situace v dalších dnech vyvíjela. NASA totiž průběžně vydává aktualizace – některé pasáže se v nich záměrně opakují, což v našem článku zachováme.
Experti z NASA momentálně pracují na řešení problému v počítači Hubbleova teleskopu, který má na starost vědecké přístroje. Ten přestal pracovat v neděli 13. června krátce po 22:00 SELČ. Po analýze dat se tým zodpovědný za provoz teleskopu pustil do rozboru, zda k závadě počítače vedla stárnoucí palubní paměť. Specialisté uvažovali o tom, že by ve středu 16. přepnuli provoz na jeden ze záložních modulů. Zatím však není jisté, zda k tomuto přepnutí došlo, případně jaké to přineslo výsledky. NASA ale už dopředu uvedla, že po přepnutí nechá počítač běžet zhruba jeden den, aby měla jistotu, že se problém podařilo vyřešit. Poté by mělo dojít k restartu všech vědeckých přístrojů a návratu teleskopu do běžného pozorovacího režimu.
Další neděle je tu a s ní přichází tradiční týdenní přehled nejzajímavějších událostí z kosmonautiky, které uplynulých sedm dní přineslo. Dnes bude hlavním tématem Kosmotýdeníku Hubbleův kosmický dalekohled, který v minulém týdnu vinou špatného softwaru skončil v nouzovém režimu. Nebyl to však jediný problém, které se této cenné observatoři přihodil. V dalších tématech se podíváme na úspěšný start čínské rakety CZ-7A, na odhození vysloužilých akumulátorů z ISS a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Přednáška zvolená pro dnešní den bude dále rozvíjet téma dalekohledů na oběžné dráze. Tentokrát bude však netradičně dvoudílná. V první části nám Ing. Tomáš Přibyl představí historii kosmických dalekohledů. Od jejich počátků, kdy o nich již ve 20. letech uvažoval Herman Oberth. Po druhé světové válce s touto ideu přišel i Lyman Spitzer. Hubblův vesmírný dalekohled má pak své počátky v letech sedmdesátých, kdy byl schválen a byla zahájena i jeho stavba. Na oběžnou dráhu se měl vydat už v roce 1986, ale havárie raketoplánu Challanger při misi STS-51L jeho vynesení odsunula o 4 roky, kdy byl vynesen v rámci mise STS-31 v dubnu 1990. Servisní návštěvy u HST ve své přednášce probíral Tomáš Přibyl již v pondělí. Druhá část přednášky se bude věnovat astronomickým objevům vesmírného teleskopu. Přednášet nám bude Doc. Mgr. Norbert Werner, Ph.D. z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity. Dozvíte se o tom, jak vlastně probíhá vědecký výzkum na Hubblově dalekohledu a hlavně, jakým způsobem je jednotlivým pozorováním rozdělován jeho čas. Většinu své přednášky bude věnovat hlavním objevům, které dalekohled uskutečnil.
Máme tady další nedělní poledne a s ním vychází tradiční přehled událostí v kosmonautice za uplynulých sedm dní. V dnešním Kosmotýdeníku se vypravíme opravdu daleko, když společně s Hubbleovým kosmickým dalekohledem nahlédneme nejdál, kam až jsme kdy viděli. Společně s tímto pohledem posuneme vznik galaxií zase o kousek do minulosti. V dalších tématech nás čeká například další součástka nového ruského metanového motoru, anebo ohlédnutí za významnými momenty mise Crew Dragonu při druhé demonstrační misi. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Nobelova cena se v udělovaných oborech považuje za nejvýznamnější možnou poctu. První ocenění za fyziku bylo předáno Wilhelmu C. Röntgenovi již v roce 1901 a do letošního roku bylo vyznamenáno 213 osob. John Bardeen získal cenu dvakrát, nejmladšímu laureátovi (Lawrence W. Bragg) bylo 25, nejstaršímu (Artur Ashkin) 96 let. Z Českých vědců byl nominován pouze Jaroslav Heyrovský, který roku 1959 nakonec získal ocenění za chemii. I přes zastoupení různých fyzikálních oborů by se oceněné výzkumy přímo související s kosmonautikou daly spočítat na prstech jedné ruky. V minulém století dokonce nebyl žádný takový. Až počátkem nového milénia přišel první a po něm následovaly ještě další dva.
Uběhlo 30 let od startu nejznámějšího teleskopu světa. Výročí připomněl Tomáš Přibyl v netradiční přednášce. 24. dubna 7:00
V poledne toho dne stál na startovní rampě LC-39A Kennedyho kosmického střediska raketoplán Atlantis. Byl připraven ke startu na historickou misi – poslední návštěvu Hubbleova kosmického teleskopu. Zároveň se mělo jednat o poslední let raketoplánu jinam, než k Mezinárodní kosmické stanici. Naposledy k něčemu takovému došlo před 6 lety při tragickém letu Columbie, na jejíž palubě našlo svou smrt sedm astronautů. Atlantis ale na svůj velký den nebyl připraven sám. Kousek opodál na rampě LC-39B vyčkával Endeavour, jehož posádka poslední měsíce trávila nácviky na záchrannou operaci. Dva kosmické letouny připraveny ke startu – unikátní pohled, který nebyl k vidění každý den. Ostře sledovaná událost vzbuzovala zájem médií i široké veřejnosti. Aby také ne – byl to den, kdy se sedmička vysoce kvalifikovaných odborníků měla vydat zachránit legendární astronomickou observatoř a uvést ji do lepšího stavu, než byla při svém startu před téměř dvaceti lety. Hubble už na své poslední návštěvníky netrpělivě čekal.
Dnes je tomu přesně deset let od přistání raketoplánu Atlantis na Edwardsově letecké základně v Kalifornii. Nad Floridou tehdy už několik dní panovalo nevlídné počasí, během kterého bylo zakázáno s raketoplánem přistávat. Posádka nejprve dva dny čekala na oběžné dráze na vhodné povětrnostní podmínky, ale nakonec byl její návrat přesměrován na Mohavskou poušť, kde se nacházelo záložní místo přistání amerických raketoplánu. Kosmický letoun se přesně podle plánu snesl z nebes a pilotován jistou rukou velitele Scotta Altmana se blížil k letecké základně. 24. května 2009 přesně v 07:39:05 místního času se orbiter zastavil na ranveji 22 a tím byla ukončena mise STS-125 – mise, která se vůbec neměla uskutečnit.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
