Zenno Astronautics
Zenno Astronautics, novozélandský startup zaměřený na aplikaci supravodivých magnetů pro řízení polohy a zrychlení kosmických lodí, plánuje přesídlit do Spojených států.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zenno Astronautics, novozélandský startup zaměřený na aplikaci supravodivých magnetů pro řízení polohy a zrychlení kosmických lodí, plánuje přesídlit do Spojených států.
Šestiměsíční čínský startup LegendSpace, jehož cílem je využít umělou inteligenci ke kompresi cyklů vývoje raketových motorů, získal financování ve výši 29,5 milionu dolarů.
Italský startup ORiS získal 5 milionů eur, aby mu pomohl vyvinout bezdrátovou technologii energetického paprsku pro družice využívající lasery.
Japonská společnost IHI zvažuje přidání hyperspektrálních družic nové generace od finského startupu Kuva Space do své plánované 100členné suverénní konstelace pro pozorování Země s více senzory.
Americké vesmírné síly více než ztrojnásobily strop velkého kontraktu na vynesení družic pro národní bezpečnost z 5,6 miliardy na 17 miliard dolarů, protože armáda se připravuje na prudký nárůst družicových misí.
Ostrovní stát Mauricius podepsal dohody Artemis Accords dne 17. července a stal se tak 70. státem, který se připojil k Artemis Accords.
NASA a společnost Draper ukončily plány na misi přistávacího modulu SERIES-2 na Měsíci po značných zpožděních ve vývoji lunárního landeru.
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) obhájil svůj návrh na systém povolování misí pro nové vesmírné aktivity s argumentem, že by to společnostem poskytlo jistotu a zároveň omezilo regulační zátěž.
Oddělení pro inovace v oblasti obrany (Defense Innovation Unit) hledá komerční nabídky na demonstraci přenosu elektrické energie mezi družicemi z oběžné dráhy na Zemi v rámci dvou let. Cílem je do konce tohoto desetiletí přesunout dlouho studovanou technologii k operačnímu vojenskému využití.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Mise STS-31 raketoplánu Discovery, která odstartovala 24. dubna 1990, měla mimořádný úkol – dopravit na oběžnou dráhu Hubbleův kosmický dalekohled, do kterého vkládali velké naděje mnozí astronomové z celého světa. Oproti původním plánům se start musel několikrát z různých důvodů posunout, ale nakonec se vše podařilo a teleskop mohl vyrazit vstříc oběžné dráze. Posádka této jedinečné mise byla sice pouze pětičlenná, ale zato velmi zkušená – nenašli bychom v ní ani jediného nováčka.

Aby se projekt velkého kosmického teleskopu začal zhmotňovat a opustil fázi snů a vizí, bylo potřeba uzavřít celou řadu kontraktů s firmami, které zajistí výrobu jednotlivých dílů. Jako poměrně kontroverzní se nakonec ukázal výběr společnosti Perkin-Elmer Corporation, která měla postavit optickou soustavu teleskopu. S firmou však byly problémy – od technických až po finanční. Značnou překážku představovaly také zásahy Pentagonu, který se obával vyzrazení utajovaných skutečností, protože firma Perkin-Elmer vyráběla i fotoprůzkumné družice pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství.

Ačkoliv většina lidí má legendární Hubbleův kosmický dalekohled spojený s NASA a americkými raketoplány, faktem je, že na jeho vývoji, stavbě a provozu se nezanedbatelnou měrou podíleli také experti z Evropské kosmické agentury ESA. Dnešní díl Vesmírné techniky z minisérie věnované Hubbleovu teleskopu, se proto zaměří právě na evropský podíl v celém projektu s hlavním důrazem na kameru FOC (Faint Object Camera).

V průběhu 70. let 20. století byl projekt Velkého kosmického dalekohledu LST několikrát revidován. Vzhledem k postupnému bobtnání nákladů na jeho vývoj bylo rozhodnuto o zmenšení průměru jeho primárního zrcadla a vyškrtnuty byly i náročné servisní mise, při kterých by se dalekohled vracel na Zemi. Změn však bylo mnohem více – přibylo systémů, které je možné opravovat na oběžné dráze, a změnil se i počet vědeckých přístrojů. Projekt LST se tak stále více přibližoval designu, který známe u Hubbleova teleskopu.

Legendární Hubbleův kosmický teleskop má své kořeny v návrhu telekopu LST (Large Space Telescope), jehož základy byly položeny komplexní studií z roku 1972. V ní byly velmi podrobně popsány například jednotlivé moduly tvořící teleskop, ale experti rozpracovali také různé možnosti servisovatelnosti tohoto velkého kosmického teleskopu – ať už by opravy a modernizace probíhaly na oběžné dráze, nebo na Zemi.

Návrh teleskopu LST (Large Space Telescope) se v roce 1972 dočkal dokončení vývojové fáze A, která představila předběžný design dalekohledu, časový a finanční plán jeho stavby a identifikovala také nutné kritické technologie. Projekt LST položil základy, na kterých později vznikl legendární Hubbleův teleskop – kromě rozměrů se oba projekty podobaly i preferovaným použitím amerického raketoplánu, který neměl sloužit jen pro vynesení teleskopu, ale i pro jeho opravy a modernizační úpravy. U LST se však analyzovaly také možnosti záložního řešení v podobě vynesení nosnou raketou Titan 3E.

V rámci vývoje se experti i přes značné komplikace postupně propracovali k návrhu Velkého kosmického dalekohledu, který se tak i jmenoval – Large Space Telescope (LST). Klacky pod nohy však tentokrát ani tak neházela technika jako spíše finance, konkrétně jejich nedostatek. Přes tyto komplikace se však i přesto podařilo tuto atraktivní myšlenku prosadit a studie vytvořené pro projekt LST tak v zásadě položily základy, na kterých později vyrostl nám dobře známý Hubbleův kosmický teleskop.

Vědci, kteří již mohli vycházet z technického pokroku na poli kosmické techniky, začali tyto nově nabyté poznatky integrovat do nových smělých plánů. Došlo samozřejmě i na velké kosmické teleskopy, u kterých se počítalo s návštěvami astronautů za účelem oprav či modernizace. Ve hře byla také možnost připojování teleskopu ke kosmické stanice MORL, na které by se astronauti postarali o servis kosmické observatoře. Nakonec se však tyto projekty nerealizovaly. Přesto sehrály důležitou roli na cestě vstříc Hubbleovu kosmickému teleskopu.

Hubbleův kosmický dalekohled je dnes právem považován za jednu z ikon kosmonautiky. Jeho snímky zná i široká veřejnost a vědcům pomohl rozluštit nejedeno kosmické tajemství. Než se však tento teleskop vůbec zrodil, bylo potřeba několika desetiletí teoretických úvah, které se zabývaly přínosy astronomických observatoří umístěných v kosmickém prostoru. Mnoho z těchto studií bylo publikováno desítky let předtím, než vůbec kosmická éra lidstva začala. Bez těchto teoretických základů by však nikdy legendární HST nevznikl.

Po startu Webbova dalekohledu by leckdo možná mohl nabýt dojmu, že Hubbleův vesmírný teleskop již patří do starého železa a měl by maximálně tak dosloužit, ale pro astronomy už nemá žádný velký význam. Toto by však bylo velmi daleko od pravdy. Hubbleův teleskop má stále v astronomii a fyzice své pevné místo a jeho pozorování jsou pořád nesmírně důležitá. Nyní vlastně možná paradoxně naopak důležitější než dříve. A to právě kvůli možnosti srovnání s výsledky Webbova dalekohledu. Ovšem i další jeho objevy jsou velmi hodnotné. Na jeden takový se dnes podíváme.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.