HydRON
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala kanadského provozovatele družic Kepler Communications, aby vedl misi s hostovaným nákladem, jejímž cílem bude otestovat interoperabilitu terminálů pro HydRON, družici optické reléové sítě agentury ESA.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala kanadského provozovatele družic Kepler Communications, aby vedl misi s hostovaným nákladem, jejímž cílem bude otestovat interoperabilitu terminálů pro HydRON, družici optické reléové sítě agentury ESA.
Společnost Amazon představila anténu Amazon Leo Aviation, kterou by její připravovaná družicová konstelace používala k poskytování gigabitových rychlostí komerčním letadlům.
Společnost Aerospace Corp. plánuje nabídnout průmyslu přístup ke svým odborným znalostem a zařízením prostřednictvím nového programu s názvem Government Furnished Talent (GFT).
Americký prezident podepsal 13. dubna zákon o inovacích a ekonomické bezpečnosti malých podniků (Small Business Innovation and Economic Security Act ), kterým obnovil klíčové zdroje financování pro začínající kosmické společnosti.
Čínský výrobce družic Spacety dokončil několik kol kapitálového financování v hodnotě 190 milionů dolarů na rozšíření svého vertikálně integrovaného modelu výroby družic a datových služeb.
NASA uvolnila zdrojový kód velitelského i lunárního modulu mise Apollo 11 jako open-source na vývojářskou platformu GitHub.
Společnost Rocket Lab získala kontrakt od japonské společnosti iQPS, která se zabývá radarovými družicemi, na tři další starty při kterých raketa Electron vynese tyto družice.
Společnost Sophia Space zahájí koncem roku 2026 nasazování rozhraní edge computing na družicích Kepler Communications na základě strategické dohody oznámené 13. dubna.
Společnost HawkEye 360 10. dubna oznámila, že podala žádost o první veřejnou nabídku akcií (IPO), a stala se tak další kosmickou společností zaměřenou na obranu, která zkouší veřejné trhy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Právě uplynulý týden, jehož nejlepší čas tedy neděli, si právě užíváte, pomalu končí a je na čase zhodnotit to, co se událo za těch sedm dní na poli kosmonautiky. Vědecký tým Rosetta-Philae se v současnosti snaží zachytit signál z modulu nacházejícího se na kometě. Navštívíme i step v Kazachstánu, kde přistála loď Sojuz TMA-14M a dopravila tak trojici astronautů ze stanice zpět na Zemi. Poté se přesuneme zpět do Spojených států, kde raketa Atlas vynesla hned čtyři zajímavé družice. Podíváme se i na další zprávy, ale to již najdete v aktuálním vydání kosmotýdeníku. Přejeme hezkou neděli a příjemné čtení.
Asi každý z nás zakusil v dětství zvláštní pocit, kdy se nám podařilo zvednout pomocí magnetu sponku nebo jiný drobný kovový předmět. Bez problému překonáte gravitační působení celé naší planety snáze, než se nasnídáte. Je zajímavé, v jakém nepoměru se nachází některé ze čtyř základních sil našeho vesmíru. Ale pokud se vydáme do hájemství velmi hmotných objektů, přebírá veškerou aktivitu gravitace…O posledním programu Hubbleova teleskopu (hraničním poli Frontier Fields a souběžném Parallel Fields) jsme vás už informovali zde. Původní myšlenka celého projektu spočívala v tom, že jsme chtěli ještě podrobněji poznat celý pozorovatelný vesmír. Je skutečně tak homogenní a izotropický, jak nám to potvrdila předchozí Hubbleova hluboká a ultrahluboká pole? Nemáme se podívat ještě jiným směrem? Skeptici se do toho obuli v plné síle, ale tím vlastně přiměli personál teleskopu vymyslet zajímavý (a zřejmě poslední dlouhodobý) projekt v historii tohoto teleskopu.
Koncem května se na kometu C/2013 A1 Siding Spring zaměřil detektor Swift. Ta proletí v druhé půli roku kolem planety Mars a dostává se proto stále častěji do hledáčku astronomů. Swift snímkoval v ultrafialové oblasti a pomohl astronomům prokázat k jak překotnému úniku vody z jádra dochází. Tím je možné zároveň lépe odhadnout její velikost.
„Siding Spring proniká hlouběji do naší sluneční soustavy poprvé, bude tedy hodně zajímavé sledovat, co s ní udělá zahřívání slunečním zářením“, vysvětluje astronom Dennis Bodewits z University of Maryland College Park (UMCP).“Tato pozorování jsou součástí dvouletého pozorovacího programu, což je dostatečně dlouhá doba na to, abychom mohli pozorovat spoustu zajímavých detailů.“
Pevné jádro komety obsahuje prvotní a nemetamorfovaný materiál ze kterého se tvořila naše sluneční soustava. jeho uvolňování z povrchu (sublimace) intenzivním slunečním zářením umožňuje vědcům stát se kosmickými archeology. Až se kometa přiblíží na vzdálenost 2,5 AU ke Slunci, její povrch se zahřeje natolik, že voda bude jedním z hlavních složek plynů, jenž se budou uvolňovat na různých místech povrchu s rozdílnou intenzitou.
O nejzajímavější události letošního roku – misi sondy Rosetta píšeme na našem blogu poměrně často. Ale nyní je čas zaměřit svou pozornost na největší moment roku následujícího. S největší pravděpodobností bude tento titul patřit průletu americké sondy New Horizons kolem trpasličí planety Pluto. Poprvé nahlédneme na povrch tohoto vzdáleného tělesa. Ale co bude potom? Dostane sonda po průletu kolem Pluta ještě možnost na prodloužení své unikátní mise? Bude v jejím okolí nějaký zajímavý cíl, který by mohla navštívit?
Sedm dní uplynulo jako voda a opět se setkáváme u řádek kosmotýdeníku, který shrnuje to nejzajímavější, co se událo v uplynulém týdnu v kosmonautice. K nedělnímu obědu se tedy podíváme na tři velká témata. Nejdříve oslavíme dvacet sedm let fungování Hubblova kosmického dalekohledu, následně se přesuneme na Mars a podíváme, co aktuálně provádí vozítko Curiosity a velké zprávy uzavřeme informacemi o servisním výstupu, který provedli astronauti na ISS. Přeji příjemnou neděli a příjemné čtení.
Hubbleův vesmírný dalekohled je bezespotu historicky přelomovým zařízením v našem zkoumání vesmíru. První velký teleskop, který opustil područí pozemské atmosféry, jež nás sice po miliardy let chrání před smrtícím působením tvrdého kosmického záření, ale zároveň znemožňuje pozorovat vzdálené kosmické objekty ve většině důležitých oborů elektromagnetického záření. Dobrá – působivý začátek, ale není už HST jen zastaralou vlajkovou lodí kosmického výzkumu, který už řekl vše co mohl a veškeré další náklady na jeho údržbu jsou jen zbytečnou investicí?
Díky pozorování HST cílenému na našeho trpasličího galaktického souputníka, Velký Magellanův oblak (LMC, PGC 17223), byli poprvé v dějinách astronomie vědci schopni měřit jeho rotační moment pomocí změření drobných rozdílů v pohybech místních hvězd. A opravdu nejde o fádní či nudné zjištění. Výsledky měření poukazují na to, že hvězdy oběhnou centrum Velkého Magellanova oblaku přibližně jednou za 250 milionů let – to je takřka stejná doba, kterou trvá našemu slunečnímu systému, aby jednou oběhl centrum Galaxie.
A opravdu nejde o fádní, či nudné zjiištění. Výsledky měření poukazují na to, že hvězdy oběhnou centrum Velkého Magellanova oblaku přibližně jednou za 250 milionů let – to je takřka stejná doba, která trvá našemu slunečnímu systému aby jednou oběhl centrum naší Galaxie.
Pojďme se teď na chvilku přesunout do hlubšího vesmíru – na orbitální dráhy kosmických teleskopů, kterými mapujeme nejen současnost, ale především minulost našeho vesmíru. Nikdy v historii jsme se kvůli omezeným pozorovacím podmínkám z hloubi naší atmosféry nemohli podívat tak jasně a detailně na jevy, které se ve vesmíru odehrávají i nyní, ale ponejvíce se udály v dobách, kdy na Zemi ještě nebyl člověk. Nebo dokonce v těch časech, kdy jedinou živou formu na povrchu planety tvořil zapáchající buněčný povlak v místech, kde pradávná moře omývala první prakontinent, a který dnes nazýváme stromatolity. Nebo dokonce v době, kdy naše sluneční soustava neexistovala a místo ní se prostorem po orbitě uvnitř naší Galaxie řítil obrovský oblak prachu a plynu, který teprve za několik stovek milionů let dostal, zřejmě díky silné explozi supernovy někde v dočasném okolí, dostatečně silný impuls, aby se začal gravitačně smršťovat a položil tak základ našeho slunečního systému.
Jako každou neděli, i dnes je připraven pravidelný souhrn toho nejdůležitějšího, co se událo v minulém týdnu v kosmonautice. Tento týden byl nabitý zajímavými a velkými událostmi, kterým dozajista vévodí čínský fenomenální úspěch s přistáním landeru a vysazením vozítka na Měsíc. Další téma, kterému se budeme věnovat, je pak zajímavý objev HST na Europě. Nevyhneme se ani plánům v rámci projektu Mars One. Zmíníme se o problému, kterému v současnosti čelí ISS a kosmotýdeník uzavřeme letem nad Titanovými jezery. Přeji příjemné čtení.
24.duben je dnem výročí vypuštění Hubbleova dalekohledu. Pár dní předtím jsem přemýšlel, jak ho společně „oslavit“. Všichni znáte stovky jím pořízených úžasných fotek. Udělat z nich zde bohatou galerii by sice šlo, ale spíš jsem se pokusil v krátkosti popsat události, které někdy ne úplně všichni znají, jsou však spojeny s existencí tohoto úžasného přístroje. Snad vás neotrávím psaným slovem. Článek by možná mohl být inspirací pro ty, které dané téma zaujme a nasměruje při hlubším hledání detailů a souvislostí – celá tématika je totiž bohužel tak obsáhlá, že by vydala na desítky knih a zdaleka překračuje mé (nejen časové) možnosti a schopnosti.
Začnu příběhem, který možná některé z vás překvapí, ale není jen historickou předzvěstí jedné z největších intelektuálních revolucí v dějinách lidstva. Odehrál se totiž bez dvou dnů přesně 70 let před vypuštěním Hubbleova vesmírného dalekohledu…
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.