sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Už podle názvu dnešního článku jste pravděpodobně poznali, že se dnes budeme bavit o Hubbleově kosmickém dalekohledu, který byl právě na den přesně před 35 roky vypuštěn z paluby raketoplánu při misi STS-31. Ovšem spíše, než o samotném teleskopu si řekneme něco o zajímavých fotografiích, které pořídil. Když mě totiž Dušan Majer oslovil, zda bych napsal tento článek, uvědomil jsem si, že jediný způsob, jak to udělat v takto krátkém čase je nepouštět se do historie či technických popisů, ale představit si právě některé zajímavé fotografie teleskopem pořízené.
Ředitel astrofyzikální divize NASA uvedl, že agentura NASA odkládá jakékoli změny v provozu observatoře Chandra a Hubbleova vesmírného teleskopu. Agentura vyčkává dokud neobdrží konečné prostředky na fiskální rok 2025.
Agentura NASA oznámila úspěšný přechod Hubbleova teleskopu na alternativní provozní režim, který využívá pouze jeden gyroskop. Od 14. června se tak teleskop vrátil ke každodenní vědecké službě. Jak samotný dalekohled, tak i jeho vědecké přístroje, jsou ve stabilním stavu a fungují normálně. Legendární teleskop vstoupil 24. května do tzv. bezpečného režimu kvůli přetrvávajícím problémům s jedním z jeho gyroskopů, které měří rychlost úhlového pohybu teleskopu a jsou součástí systému, který určuje a řídí směr, kam dalekohled míří. Gyroskop v průběhu posledních šesti měsíců stále častěji poskytoval chybné údaje, což opakovaně přerušilo vědecký provoz. Na základě toho se pozemní tým rozhodl přejít z režimu využívajícího tři gyroskopy na režim s gyroskopem jediným, což má umožnit konzistentní vědecká pozorování a zároveň zachování jednoho gyroskopu pro budoucí využití. Agentura tuto změnu oznámila 4. června na telekonferenci.
Po provedení celého souboru komplexích zkoušek a pečlivém zvážení všech dostupných možností agentura NASA v úterý 4. června oznámila, že pracuje na přechodu Hubbleova kosmického teleskopu do režimu, ve kterém by využíval pouze jediný gyroskop. Legendární kosmická observatoř totiž 24. května vstoupila do tzv. bezpečného režimu, ve kterém zůstane, dokud nebude připraven nový pracovní režim. Oznámená změna umožní teleskopu pokračovat v průzkumu tajemství vesmíru i ve zbytku této dekády i v té další, přičemž většina jeho vědeckých pozorování nebude ovlivněna.
NASA prodlouží životnost Hubbleova vesmírného teleskopu přepnutím do režimu funkce s jediným gyroskopem. Agentura prozatím odmítla komerční návrhy na servisní misi. Se dvěma zbývajícími funkčními gyroskopy NASA zavádí plán vyvinutý před více než 20 lety. 5. června 10:00
Další týden utekl jako voda a pro vás je v nedělní poledne přichystán pravidelný týdenní souhrn toho, co zajímavého přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal poněkud smutnou ale možná očekávanou zprávu o zrušení velmi specifické mise dearMoon, která měla vzít osm umělců a kreativců a japonského miliardáře na oblet Měsíce pomocí lodě Starship. Podíváme se také na včerejší odklad startu lodě Starliner, která měla vyrazit na svoji první pilotovanou misi. Věnovat se budeme i testování jedné makety modulu pro stanici Gateway. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
NASA oznámila, že teleskop 24. května vstoupil do bezpečného režimu, kvůli špatné telemetrii z jednoho ze tří palubních gyroskopů. Pozemní tým situaci řeší, teleskop momentálně neprovádí vědecká pozorování. 1. června 13:00
Teleskop přerušil 23. dubna pozorování kvůli problému s jedním ze tří měřicích gyroskopů, které měří, jak se teleskop otáčí v prostoru. Podobný problém jej potkal už vloni v listopadu. Experti pátrají po příčině. 27. dubna 0:45
Hubbleův kosmický teleskop nabídl vědcům mimořádné možnosti. Díky servisním misím amerických raketoplánů se mu výrazně prodloužila životnost a zlepšily schopnosti. Jenže raketoplány dolétaly a proto se objevuje otázka, jak to bude s legendárním kosmickým teleskopem do budoucna. Dočká se nějaké servisní mise, povytažení na vyšší dráhu? To je zatím velmi nejisté. NASA se však těmito otázkami už dlouho zabývá. Tímto dílem Vesmírné techniky také ukončujeme sérii věnovanou této ikoně světové kosmonautiky. Celkem jsme pro vás o HST připravili 48 dílů, a pokud byste si je chtěli všechny pustit, strávili byste tím více jak 8 hodin času.
Posledním přístrojem Hubbleova kosmického dalekohledu, který jsme si ještě nestihli podrobně popsat, byl spektrograf STIS. Jde o nejdéle pracující vědecký přístroj na palubě HST. Nainstalován sem byl už v roce 1997 a i když měl namále a musela jej zachránit poslední servisní mise, funguje dodnes, tedy více než čtvrt století poté, co byl do teleskopu usazen. Jde o velmi univerzální přístroj, který nabízí 15 spektroskopických a a 16 zobrazovacích režimů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
