Hubble space telescope

  • NASA zkoumá možnosti komerčního servisu Hubbleova vesmírného dalekohledu

    NASA zkoumá možnosti komerčního servisu Hubbleova vesmírného dalekohledu

    NASA vydala 29. října žádost o informace, aby získala lepší přehled o schopnostech průmyslových společností v oblasti servisu na oběžné dráze, který by podpořil provoz jejího Hubbleova vesmírného dalekohledu. Žádost o informace má zjistit, zda mají komerční společnosti zájem o některou z následujících činností: případné uskutečnění mise, která by Hubbleův dalekohled vynesla na vyšší oběžnou dráhu a prodloužila tak jeho vědeckou životnost; servisní zásah, který by rozšířil jeho schopnosti; nebo provedení bezpečného a řízeného vstupu do zemské atmosféry, případně odstranění dalekohledu na konci jeho mise z oběžné dráhy.

  • Co všechno nám ještě vesmír tají: Vítězslav Škorpík nejen o budoucnosti kosmických observatoří (1.)

    Co všechno nám ještě vesmír tají: Vítězslav Škorpík nejen o budoucnosti kosmických observatoří (1.)

    Vesmír zkoumáme stále dokonalejšími přístroji. Vesmírný dalekohled Jamese Webba nám umožňuje nahlížet do dávné historie kosmu, zatímco nové generace astronomických observatoří slibují otevřít další okna do jeho tajemství. Za každým podobným přístrojem se však skrývá nejen fascinující vědecký cíl, ale také složitá fyzika, náročný technologický vývoj a práce lidí, jejichž jména se do titulků zpráv často nedostanou. Astronomie se mění, věda se posouvá, ale otázek stále přibývá. Jaké možnosti nám v tomto směru nabízejí současné vesmírné teleskopy? Kam se bude ubírat astronomický výzkum v následujících letech a jakou roli v něm mohou sehrát nové technologie? O tom všem, ale také o fyzice, vývoji vědeckých přístrojů a vlastních představách o budoucnosti výzkumu vesmíru jsem si povídal s Vítězslavem Škorpíkem, fyzikem působícím ve švýcarské technologické společnosti Evatec AG, a protože se známe, zvolil jsem méně formální styl a v rozhovoru si tykáme, tak snad mi bude odpuštěno.

  • Milník HST

    Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.

  • Letošní Kavliho a Gruberova cena nesou kosmonautickou stopu

    Letošní Kavliho a Gruberova cena nesou kosmonautickou stopu

    Nejprestižnější fyzikální cenou je samozřejmě ta Nobelova. Přestože to paradoxně není cena s nejvyšší finanční prémií pro držitele, tu získá laureát nejvyšší i Průlomové ceny, prestiž Nobelovy ceny lze dosáhnout jen velmi těžko. Nevýhodou Nobelovy ceny pro astronomy je však to, že se o ni dělí se všemi ostatními fyzikálními obory, a tak získají astronomové Nobelovu cenu jen jednou za pár let, a to jen za ty skutečně nejdůležitější objevy. Ale netřeba smutnit. Astronomové mají i celou řadu dalších ocenění, které mohou získat. Dosti důležitá je zejména Wolfova cena za fyziku, druhé nejprestižnější fyzikální ocenění, jehož zisk často vede i k Nobelově ceně. Ale i o tu se musí astronomové dělit […]

  • Kosmologie – otázky a odpovědi (6. díl)

    Kosmologie – otázky a odpovědi (6. díl)

    Trvalo to, ale dočkali jste se, máme tu další díl otázek a odpovědí z kosmologie. Dnes byly otázky trochu náročnější, takže je i docela dlouhý. Nebudeme se tedy zdržovat a pojďme rovnou na to. 29. Dnes víme, že vesmír vznikl před 13,8 miliardami let při tzv. Velkém třesku. Pro to máme spoustu důkazů a je to v podstatě tak jisté, jak jisté to může být. Nic na tom nemění ani některá nová pozorování, například ta z Webbova teleskopu. Je tohle skutečně pravda? Neutvrdil nás JWST v Hubble tension a v tom, že 13,8 by klidně mohlo být 12,6-13,0? V současné kosmologii opravdu existuje problém tzv. Hubbleova napětí. Jde o nesoulad v určení hodnoty Hubbleovy […]

  • Jak jsem se mýlil ve světě

    Jak jsem se mýlil ve světě

    Ne, nebojte se, neotevřeli jste si omylem politický magazín, ani stránku s recenzemi starých knih. I přesto, že název dnešního článku očividně odkazuje na knihu prezidenta Zemana „Jak jsem se mýlil v politice“, politice se dnes budeme snažit vyhýbat, byť úplně zcela to nepůjde, jak uvidíte za chvíli. Hlavní roli ale bude hrát něco jiného. Je ovšem otázka, zda se budu věnovat primárně vědě, jako to dělám obvykle. V určitém smyslu ano, ale ne tak docela. Jelikož nás trápí letní vedra a z mé delší nečinnosti lze snadno poznat, že se mi nepíše v posledních měsících úplně lehce, rozhodl jsem se dnes zařadit zcela odlehčené téma – omyly […]

  • Top5: Nejdražší kosmické projekty Spojených států

    Top5: Nejdražší kosmické projekty Spojených států

    Nedílnou součástí kosmonautiky jsou finance. Vesmírný program je totiž skutečně drahý a laickou veřejnost vždy zaujmou vysoké částky a často se ptají, co za tyto investované peníze reálně lidstvo má? Jde o jednu z nejčastějších otázek, které lidé ve spojitosti s kosmonautikou pokládají a není na ni snadné odpovědět, protože ne všechno se dá ihned převádět na hmotný užitek. Přesto lze říci, že právě díky investicím do kosmického výzkumu dnes využíváme technologie, které považujeme za samozřejmost. Od satelitní navigace a meteorologických předpovědí až po pokročilé materiály, lékařské přístroje či moderní elektroniku. Vedle toho však kosmonautika přináší i něco, co se vyčísluje mnohem obtížněji – nové poznání. Díky sondám a teleskopům lépe chápeme naši planetu, Sluneční soustavu i samotný vesmír. A historie opakovaně ukazuje, že právě základní výzkum, který se může na první pohled zdát nepraktický, bývá zdrojem budoucích technologických revolucí. Jaké částky si tyto ambiciózní programy vyžádaly a co za ně lidstvo získalo? Pojďme se na ně podívat.

  • Euclid zachytil přeplněné srdce Mléčné dráhy

    Euclid zachytil přeplněné srdce Mléčné dráhy

    Na jediný den evropský detektiv zaměřený na temné složky vesmíru, kosmický teleskop Euclid, zaměřil svůj zrak na něco světlého – extrémně jasnou vnitřní oblast Mléčné dráhy, které se říká galaktická výduť. Tento speciální požadavek vzešel od astronomů, kteří stáli o to, co umí Euclid nejlépe: zachytit obrovské plochy oblohy v jasných detailech. Tento kosmický teleskop byl navržen, aby pozoroval miliardy galaxií. Jeho kamera pro viditelné světlo je dostatečně citlivá na to, aby rozlišila jednotlivé hvězdy ve velmi silně zaplněné galaktické výduti, aniž by splývaly do sebe. Tato vzácná schopnost je nezbytná pro účel, k němuž chtějí vědci tento snímek využít: ke studiu planet obíhajících kolem jiných hvězd pomocí speciální techniky zvané mikročočkování (microlensing). Ale než se do něj ponoříme, musíme se nejprve podrobněji podívat na tento samotný úchvatný snímek.

  • JWST pomohl potvrdit první uprchlou supermasivní černou díru

    JWST pomohl potvrdit první uprchlou supermasivní černou díru

    Co by mohlo dostat supermasivní černou díru (zkráceně SMBH z anglického supermassive black hole) z její domovské galaxie? Tyto objekty mohou mít hmotnost milionů, či dokonce miliard Sluncí. Co je dost silné na to, aby to přesunulo jednoho z těchto gigantů? Odpověď zřejmě leží ve srážkách galaxií. Astronomové tvrdí, že mají k dispozici první potvrzený případ unikající SMBH. Nachází se v galaxii Kosmická sova, což je ve skutečnosti dvojice prstencových galaxií vzdálených přibližně 8,8 miliardy světlených let. Tyto prstence vypadají jako soví oči a postupně se k sobě přibližují a splývají. Astronomové pozorující Kosmickou sovu objevili dlouhý lineární útvar a spekulovali, zda by nemohlo jít o ohon, který po sobě zanechala první potvrzená SMBH. Nyní to nový výzkum potvrdil.

  • Nové plány NASA: lunární základna, komerční stanice i jaderný tahač k Marsu

    Nové plány NASA: lunární základna, komerční stanice i jaderný tahač k Marsu

    V rámci akce pojmenované Ignition (zážeh) NASA v úterý 24. března oznámila sérii transformativních iniciativ, které jsou navrženy tak, aby dosáhly cílů stanovených v tzv. National Space Policy od Donalda Trumpa a posunuly vpřed americké vedení v kosmonautice. Tyto aktivity odrážejí naléhavost současné situace, ale také obrovské příležitosti, které před námi leží v oblasti vědy a objevů, které mohou změnit svět.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

  • Space Cargo

    Evropská společnost Space Cargo Unlimited, specializující se na výrobu ve vesmíru, dokončila vývojový model opakovaně použitelného kosmického zařízení REV1 určeného k dopravě užitečného zatížení do vesmíru a jeho následnému návratu na Zemi.

  • NASA

    Administrátor NASA Jared Isaacman představil vizi agentury, která se při zajišťování kosmických lodí a přepravních služeb spoléhá na komerční firmy, ale zároveň si zachovává odborné znalosti a zázemí potřebné k vývoji technologií, do nichž by se soukromý sektor sám nepustil kvůli příliš vysokým rizikům nebo nákladům.

  • Mitsubishi Electric

    Společnost Mitsubishi Electric plánuje při druhém zkušebním letu nosné rakety Miura 5 vypustit demonstrační družici pro připravovanou víceúčelovou megakonstelaci. Španělská kosmická společnost PLD Space, která raketu Miura 5 vyvíjí, plánuje její první start v první polovině roku 2027.

  • Čína

    Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗