AeroVironment
NASA a společnost AeroVironment pokračují ve vývoji sady vrtulníků určených k vyslání na Mars v rámci demonstrační mise jaderného pohonu, jejíž start je plánován na konec roku 2028.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA a společnost AeroVironment pokračují ve vývoji sady vrtulníků určených k vyslání na Mars v rámci demonstrační mise jaderného pohonu, jejíž start je plánován na konec roku 2028.
Podle společnosti LeoLabs se horní stupeň čínské rakety Dlouhý pochod 6C rozpadl na oběžné dráze, a to jen několik dní poté, co tento stupeň vynesl sedm družic.
Americký prezident podepsal 28. srpna výkonné nařízení, kterým zřídil komisi, jejímž úkolem je prověřit možnost založení federální vesmírné akademie, obdobné vojenským akademiím jednotlivých složek ozbrojených sil.
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.
Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.
Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.
Společnost Spire Global získala od NOAA kontrakt v hodnotě 28 milionů dolarů na vývoj a letovou kvalifikaci družice a hyperspektrálního mikrovlnného sondovacího přístroje pro operativní předpověď počasí.
Pentagon rozšiřuje využívání družicové sítě Starshield společnosti SpaceX na palubě vojenských letounů. Firmě přidělil novou smlouvu na poskytování služeb pro celou flotilu, která ukazuje, jak je tento systém postupně integrován napříč americkými leteckými flotilami.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nová studie, která vychází ze snímků pořízených evropskou sondou Hera během jejího průletu kolem Marsu, naznačuje, že menší a vzdálenější měsíc Deimos byl v minulosti dramaticky přetvořen v důsledku jediného nárazu planetky. To by mohlo vysvětlovat jeho tajemný hladký a „mladistvý“ povrch. Silná vrstva prachu vzniklá při nárazu mohla fungovat jako planetární obdoba kosmetických výplní. Bramborovitý Deimos má průměr 12 kilometrů, což ESA přirovnává k rozměrům města Lucemburk, a krouží ve vzdálenosti 24 000 kilometrů od Marsu. Poprvé byl navštíven v 70. letech americkými sondami z programu Viking. Tehdy se ukázalo, že má mnohem hladší a zaprášenější vzhled než krátery a puklinami posetý Phobos, druhý měsíc Marsu. Jeho dalším výrazným rysem je dramatická, deset kilometrů široká pánev v okolí jižního pólu, která připomíná sedlo mezi dvěma horami.
Evropská kosmická agentura nyní nabízí evropským výzkumníkům a soukromým firmám vzácnou a vzrušující možnost nechat jejich inovativní software fungovat přímo v hlubokém vesmíru na palubě evropské sondy Hera vzdálené miliony kilometrů od Země. V polovině roku 2027 by sonda Hera měla dokončit primární úkoly své mise planetární obrany u planetek Didymos a Dimorphos. Sonda se poté vtělí do jiné role. Stane se jedinečnou létající softwarovou laboratoří 150 milionů kilometrů od Země. Ze svého jedinečného pozorovacího místa v hlubokém vesmíru má Hera umožnit evropským inovátorům otestovat postupy nové generace pro palubní inteligenci, zpracování obrázků, činnosti založené na umělé inteligenci, či autonomii přímo na sondě, která je v reálných podmínkách kosmického letu.
Úspěšný manévr v hlubokém vesmíru navedl evropskou sondu Hera na kurz, který povede k jejímu setkání s dvojplanetkou Didymos ještě v letošním roce. Sonda cestuje k jediným dvěma planetkám, jejichž oběžné dráhy byly záměrně pozměněny lidskou činností. Až Hera dorazí k dvojplanetce, pomohou její měření vědcům odpovědět na otázky, které zůstávají poté, co americká sonda DART narazila do menší ze dvou planetek, měsíčku Dimorphos. Díky tomu Hera pomůže udělat z kinetického impaktu dobře pochopenou a zopakovatelnou techniku pro obranu Země. To je ale zatím ještě daleko. Hera zatím dokončila svůj druhý manévr v hlubokém vesmíru na cestě ze Země k Dimorphosu. Při manévru bylo spotřebováno 123 kilogramů hydrazinu z palubní nádrže a došlo ke změně rychlosti o 367 m/s, což ESA přirovnává ke změně srovnatelné se zrychlením stacionárního objektu do nadzvukové rychlosti.
Na našem webu máme hned několik zvyků, které se snažíme s železnou pravidelností dodržovat. Mezi ně patří i výhled na následující rok a shrnutí roku předchozího na přelomu let. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dva samostatné články. V jednom se věnujeme bezpilotní a ve druhém pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2025 a 2026 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2026.
7. října roku 2024, tedy přesně před rokem, odstartoval z Floridy Falcon 9 s evropskou sondou Hera. Ale tento start nebyl až do poslední chvíle jasný. Kromě administrativních překážek spojeným s dočasným uzemněním Falconů kvůli anomálii při předešlém startu, se přidal i problém s počasím – na Floridu totiž směřoval hurikán. Přesto se start uskutečnil a sonda Hera si od té doby vede skvěle. Nejen na napínavý start, ale i na události z následujících 12 měsíců se zaměřilo povedené video z dílny Evropské kosmické agentury. Kromě zajímavých rozhovorů a povedených obrázků se můžete těšit i na zmínky o dalších projektech, které těží z odkazu mise Hera, jako jsou Comet Interceptor a Ramses.
Při cestě přes hlavní pás planetek se evropské sondě Hera podařilo pořídit její první fotografie planetek. Sonda směřuje k planetce 65803 Didymos a jejímu věrnému průvodci, který dostal pojmenování Dimorphos. Jejím úkolem bude studovat výsledky záměrné kolize mezi americkou sondou DART a Dimorphosem. Nové snímky prokázaly schopnosti Hery zamířit kamery na slabý cíl a udržovat jej v zorném poli vědeckých přístrojů.
12. března se evropská sonda Hera dočkala svého jediného plánovaného gravitačního manévru, když prolétla skoro 5 000 km nad povrchem Marsu, což ji dostalo do vzdálenosti méně než 300 kilometrů od měsíčku Deimos. Během průletu byly aktivní i některé přístroje sondy, takže vědci mohli otestovat jejich fungování. Dnes se podíváme na časosběrné video z kamery AFC (Asteroid Framing Camera), která produkuje snímky s rozlišením 1020 × 1020 pixelů. Původní snímky pořízené ve stupních šedi byly dobarveny na základě dříve pořízených informací o jednotlivých povrchových strukturách.
K nedělnímu obědu je již tradičně připraven pravidelný souhrn událostí, které v kosmonautice přinesl uplynulý týden. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na náklady, které vynesla raketa Falcon 9 při sdílené misi Transporter-13. Pestrá nadílka různých (povětšinou malých) družic a CubeSatů nese několik zajímavých kusů. V dalších tématech se podíváme třeba na video, které při přistání zachytily kamery landeru Blue Ghost, na čínské plány návratu vzorků z Marsu, anebo na průlet sondy Hera kolem Marsu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Evropská sonda Hera, která patří do oboru planetární obrany, se při svém předvčerejším průletu kolem Marsu dočkala možnosti studovat s pomocí svých palubních přístrojů jiný objekt než jen dosavadní Zemi a Měsíc. Díky aktivaci tří vědeckých přístrojů mohla Hera nasnímat povrch rudé planety, ale i Deimosu, tedy toho menšího a záhadnějšího ze dvou Měsíců Marsu. Hera odstartovala do kosmického prostoru 7. října loňského roku a směřuje k první planetce, jejíž oběžná dráha byla pozměněna lidskou činností. Sběrem podrobných informací o planetce Dimorphos, která byla v roce 2022 zasažena americkou sondou DART, bude Hera pomáhat tomu, aby se z kinetického impaktu pro změnu dráhy planetky stala dobře pochopená a potenciálně opakovatelná metoda.
12. března se evropská sonda Hera (mimochodem první evropská mise z oboru planetární obrany) přiblížila k povrchu Marsu na přibližně 5 000 kilometrů a od Deimosu, menšího a vzdálenějšího ze dvou měsíců Marsu, se nacházela jen 300 kilometrů daleko. Tento průlet měl primárně upravit její dráhu, ale vědci a inženýři využili možnosti provést pozorování samotného Marsu i Deimosu, jehož velikost Evropská kosmická agentura přirovnává k rozměrům velkého města. Po průletu Hera otočí svou vysokoziskovou anténu směrem k Zemi a začne posílat nasbírané údaje včetně fotek. Ve čtvrtek 13. března budou tyto snímky veřejně představeny vědeckým týmem mise Hera v řídícím středisku Evropské kosmické agentury ESOC v německém Darmstadtu. Experti během přímého přenosu, který začíná v 11:50 SEČ, popíší, co fotky odhalují.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.