Orbit Fab
Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.
Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.
Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
Společnost Iridium Communications dokončila převzetí společnosti Aireon. Společnost zabývající se sledováním letadel se tak plně stává součástí Iridum, a to před plánovaným prodejem družicového operátora společnosti Rocket Lab za 8 miliard dolarů.
Společnost Blue Origin pokračuje ve vývoji svých lunárních modulů Blue Moon, přičemž vyrábí sedm těchto modulů.
Nová zpráva vládního dozorčího orgánu (GAO) naznačuje, že některé nákupy vesmírných technologií, které zajišťují U.S. Space Force, se i nadále potýkají s mnoha stejnými problémy, které po celá desetiletí trápí nákupy obranného vybavení.
Evropská kosmická agentura si vybrala společnost Airbus Defence and Space pro zahájení prací na nástupci družice Aeolus-2 pro monitorování větru.
NASA spolupracuje s americkým Úřadem pro malé podniky (SBA) na snaze přilákat kapitál pro investice do společností vyrábějících kritické vesmírné komponenty.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Japonská kosmická agentura JAXA se pochlubila, že její sonda Hayabusa 2 během své nadstavbové fáze úspěšně provedla průlet kolem planetky Torifune. 5. července v 11:35 SELČ sonda pozemní přijímací stanici potvrdila, že funguje normálně. Agentura JAXA proto s potěšením nasdílela následující snímek a vědecká data, která byla zatím po průletu kolem Torifune odeslána.
Poslední let Atlasu V v konfiguraci 551, statický zážeh Starship S40 či vypuštění mise LINK k záchraně observatoře SWIFT. To jsou některé události uplynulého týdne. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat ukončení mise evropské radarové družice Sentinel-1A, která překročila svoji živostnost a přinesla mnoho užitečných dat a objevů. Mimo výše zmíněná témata nás čeká třeba ještě připomínka EVA z ISS kvůli opravě Candarm-2 či průlet sondy Haybusa-2# kolem planetky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Japonská kosmická agentura JAXA vydala před pár dny nový článek, ve kterém přinesla bližší informace o plánovaném blízkém průletu své sondy Hayabusa 2 kolem planetky Torifune. O tom, že k průletu dojde, se vědělo už několika let, ale konkrétní letové parametry vzájemného přiblížení vyšly najevo až nyní. Víme tedy, že Hayabusa se ke svému dalšímu vědeckému objektu zájmu maximálně přiblíží v neděli 5. července přibližně v 11:30 SELČ. Přesný čas bude záviset na provozních podmínkách. Průlet je naplánován na vzájemnou vzdálenost zhruba 1 km od středu planetky, přičemž vzájemná rychlost obou těles bude velmi svižných 5 kilometrů za sekundu!
V kosmickém prostoru existuje pestrá paleta organických látek. Jelikož tyto mimozemské organické látky mohou uchovávat chemické informace z mladé Sluneční soustavy, probíhá jejich intenzivní studium. Ovšem podrobné strukturální informace zůstávají omezené. V této studii se experti zaměřili na analýzu vzorků z uhlíkaté planetky Ryugu prostřednictvím mikroskopu atomárních sil (AFM = atomic force microscope) s vysokým rozlišením. Experti přímo odhalili chemické struktury individuálních organických molekul z planetky. Podařilo se jim objevit širokou škálu polyaromatických uhlovodíků (PAH = polycyclic aromatic hydrocarbons), přičemž mnoho z nich bylo nečekaně velkých. Největší objevená molekula je tvořena přibližně stovkou spojených kruhů, což je výrazně více, než u mimozemských polyaromatických uhlovodíků objevených v předešlých analýzách. Tyto PAH jsou tvořeny rovinnými strukturami, které obsahují pět, šest, sedm, či osm spojených kruhů. Tak komplexní struktury lze podrobně rozlišit pouze pomocí analýzy AFM na úrovni jednotlivých molekul.
Na našem webu máme hned několik zvyků, které se snažíme s železnou pravidelností dodržovat. Mezi ně patří i výhled na následující rok a shrnutí roku předchozího na přelomu let. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dva samostatné články. V jednom se věnujeme bezpilotní a ve druhém pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2025 a 2026 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2026.
Planetka Bennu, ze které v roce 2020 odebrala vzorky americká sonda OSIRIS-REx, je směsí prachu, ze kterého se formovala naše Sluneční soustava, organických látek z mezihvězdného prostoru a hvězdného prachu z předsolární éry. Jeho jedinečný a rozličný obsah byl v průběhu času dramaticky transformován interakcí s vodou a vystavením drsnému kosmickému prostředí. Tyto poznatky vycházejí z trojice nedávno publikovaných odborných článků založených na analýze vzorků z Bennu od vědců z NASA i dalších institucí. Planetka Bennu je tvořena fragmenty z větší mateřské planetky hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, kterou zničila kolize.
V nedávném vydání našeho letního seriálu jsem se zamýšlel nad tím, jaká nej přinesly kosmické sondy, pokud jde o první snímky planet. Bylo jasné, že takové téma by mělo mít nějaké pokračování. A protože blízká setkání kometárního druhu jsme již v našem seriálu rozebírali, přichází nyní na řadu planetky. Tedy tělesa, která vlastně mohou mít s kometami mnoho společného a liší se vlastně hlavně tím, že jsme u nich nepozorovali kometární aktivitu. Na začátku si můžeme připomenout současnou terminologii v oblasti těles Sluneční soustavy a také odkázat zájemce na zdroje pod článkem, kde se ke kometárním článkům tohoto seriálu dostanete napřímo. V českém prostředí se slovo planetka vžilo pro malé těleso Sluneční soustavy, které obíhá kolem Slunce a není měsícem nějaké planety. Zároveň v jeho okolí jsou další podobná tělesa a jeho tvar není v hydrostatické rovnováze (kulový). V angličtině se vžil název asteroid (používaný i u nás) protože na obloze je planetka podobná hvězdě, ale projeví se vůči nim pohybem. V devatenáctém století se také používal výraz malá planeta. Mezi malá tělesa tedy řadíme planetky, komety
V rámci vzájemné výměny vzorků přivezených z různých planetek poskytla americká agentura NASA své japonské kolegyni JAXA část vzorků z planetky Bennu, které na Zemi dopravila americké mise OSIRIS-REx. Vzorky byly oficiálně předány z rukou zástupců NASA během slavnostního ceremoniálu, který se uskutečnil 22. srpna v kampusu agentury JAXA v japonském městě Sagamihara. Tato výměna navazuje na podobný krok, ke kterému došlo v listopadu 2021. Tehdy ale vzorky poskytovali Japonci Američanům. Šlo o materiál z planetky Ryugu, který odebrala japonská sonda Hayabusa 2. Tato vzájemná dohoda umožňuje oběma agenturám sdílet vědecké pokroky a posouvat výzkumnou i technologickou spolupráci na misích pro dopravu vzorků z planetek. Vědecké cíle obou misí se točí kolem porozumění původu a historie jednoduchých, na organické látky bohatých planetek a toho, jakou roli mohly hrát při formování planet.
6. března jsme na našem webu vydali článek Rozpustné organické molekuly z planetky Ryugu, což byl do češtiny přeložený odborný článek publikovaný na webu agentury JAXA zaměřený na výsledky chemické analýzy vzorků, které na Zemi dopravila sonda Hayabusa 2. V úvodním odstavci jste se mohli dočíst, že články vyšly rovnou dva a každý ke svým výsledkům došel jinými metodami. První odstavec článku končil slibem, že se dnes podíváme na přeložený první článek a za pár dní na našem webu vyjde článek s překladem druhé studie. Nyní tedy přichází čas tento slib splnit, ačkoliv se pár dní protáhlo na téměř čtvrt roku.
6. prosince roku 2020 dopravila japonská sonda Hayabusa 2 na Zemi pouzdro se vzorky, které odebrala z povrchu planetky Ryugu. Tyto vzorky nejprve prošly pečlivou katalogizací (kurátorská činnost fáze 1), kterou zajistil Institut kosmických astronautických věd spadající pod agenturu JAXA. Následně byla část vzorků poskytnuta týmu pro prvotní analýzu (který v zásadě tvořilo šest dílčích týmů) a také dalším expertům z Univerzity Okayama a JAMSTEC Kochi Institute, kteří zajišťují kurátorskou činnost fáze 2. Prvotní analýza má za úkol odhalit mnohostranné vlastnosti vzorku prostřednictvím vysoce přesné analýzy. Jednotlivé specializované dílčí týmy jsou určeny k řešení vědeckých cílů mise Hayabusa2. Mezitím mají kurátorské instituty fáze 2 konkrétní specializace, které jsou využívány pro zařazení vzorku na základě komplexní analýzy a k objasnění potenciálu vzorku prostřednictvím měření a analýz odpovídajících vlastnostem přivezených částic. V poslední době vyšly hned dva vědecké články, které se zabývají výsledky dosavadních analýz – v obou případech se jedná o poznatky spojené s organickými látkami. Rozhodli jsme se, že Vám v tomto článku přineseme první z nich přeložený do češtiny, překlad druhého pak na našem webu
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.