Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Z aktuálního roku už zbývá jen posledních pár desítek hodin. Pojďme si proto zhodnotit, co všechno nám přinesl z hlediska kosmonautiky. Rekapitulace to nebude jednoduchá, protože těch momentů bylo opravdu hodně – potěšující je, že většina z nich fanoušky kosmonautiky potěšila – ať už šlo o úspěšné starty či přistání, nebo o zajímavé vědecké objevy. Samozřejmě ani roku 2019 se nevyhnuly smutné zprávy a zklamání, ale takový už je život. Bez selhání bychom si těch úspěchů ani nevážili. V našem tradičním souhrnu končícího roku nebudou chybět ani grafy porovnávající aktivitu a úspěšnost jednotlivých států, které se snaží pronikat do kosmického prostoru.
Po roce a půl výzkumu, měření, výsadcích několika landerů a dvou odběrech vzorků zažehla sonda Hayabusa 2 včera své trysky a zamířila k Zemi i s tmavým materiálem v odběrném pouzdru. Sonda se od planetky začala vzdalovat rychlostí 9,2 cm/s, přičemž zanedlouho dojde k aktivování iontových motorů pro úpravu dráhy, která sondu zavede koncem roku 2020 k naší planetě. Řídící středisko ve městě Sagamihara včera ve 2:24 SEČ potvrdilo, že odlet byl zahájen a sonda začala opouštět svou domácí pozici zhruba 20 km od Ryugu. Mise byla doslova napěchována úkoly a ani odlet není jen tak – sonda má za úkol snímkovat až do 18. listopadu postupně se vzdalující planetku o průměru 900 metrů. Odhaduje se, že focení bude ukončeno ve vzdálenosti 50 kilometrů od Ryugu.
Sonda Hayabusa 2 uvolnila i poslední zařízení určené k přistání na planetce Ryugu – lander MINERVA II-2. Sonda nyní sleduje pohyb landeru. 2. října 23:47
Poslední dobou se toho děje v kosmonautice opravdu hodně. Některé události tak možná nedostávají tolik prostoru, kolik by si možná zasloužily. Proto není občas na škodu zastavit a ohlédnout se zpět za tím, co se událo. Pokusím se tedy na následujících řádcích stručně zrekapitulovat, co se v uplynulém roce podařilo uskutečnit. Rozhodně toho nebylo málo a tak jsem se pokusil vybrat alespoň 10 nejzajímavějších momentů roku 2018, ale nebylo to jednoduché. Pojďme se tedy společně ohlédnout za minulým rokem, který by se dal mimochodem nazvat rokem nových začátků.
Máme za sebou další týden nabitý kosmonautickými událostmi, které vám nyní shrne tradiční týdenní seriál Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát vypravíme do Jižní Korey, kde se rodí první jihokorejská družice Měsíce KPLO, která se však potýká s jistými potížemi včetně zvyšující se hmotnosti. Dále zamíříme do jižního Texasu, kde se prototyp lodi Starship dočkal výrazného pokroku ve své stavbě. Nevynecháme ani dění u planetky Ryugu a samozřejmě nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Japonská sonda měla 5. září uvolnit do okolí planetky Ryugu sledovací terčíky. Tato akce však musela být odložena, neboť sondu potkaly menší komplikace. Hayabusa 2 je vybavena čtveřicí setrvačníků, z nichž tři slouží k udržení orientace v prostoru. 29. srpna se inženýři pokusili prověřit stav záložního setrvačníku, který byl naposledy použit vloni v říjnu. Data však ukázala nestandardní hodnoty – nadlimitní byla úroveň točivého momentu. Sonda proto automaticky vstoupila do tzv safe modu (bezpečný režim) a čekala na pokyny ze Země. Během této doby nebyla sonda v žádném nebezpečí, protože pozici udržovaly tři setrvačníky. Problém se podařilo vyřešit a proto sonda mohla nastoupit zpět do provozu.
Další týden je za námi a k nedělnímu obědu proto přichází tradiční porce událostí v kosmonautice, které za uplynulý týden shrne Kosmotýdeník. Tentokrát bude hlavním tématem úspěšný druhý odběr japonské sondy Hayabusa 2, která odebrala cenný materiál z povrchu planetky Ryugu. Dalšími tématy, kterými se budeme zaobírat, jsou například přípravy zařízení Starhopper, anebo příprava na start indické mise Chandrayaan 2. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Sonda v noci na dnešek klesla k uměle vytvořenému kráteru a z jeho okolí odebrala vzorek. Podívejte se na fotky z finální fáze. 11. července 10:35
Pozemní operátoři po důkladné analýze informací schválili plán, podle kterého má japonská sonda Hayabusa 2 klesnout k povrchu planetky Ryugu. Už zítra, 11. července se má letmo dotknout okolí kráteru, který v dubnu vytvořil její impaktor, aby odsud odebrala vzorek materiálu. Samotnému rozhodnutí předcházelo několik týdnů průzkumů, cvičných přiblížení a pozemních jednání – to vše mělo zajistit, že japonská sonda může bezpečně klesnout až k rozeklanému povrchu, který je posetý balvany – ty pochopitelně pro sondu představují nemalé riziko.
Nedělní poledne opět přináší aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku, kde vám shrneme nejzajímavější události kosmonautiky za posledních sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na zajímavý plán NASA na komercionalizaci nízké oběžné dráhy a Mezinárodní vesmírné stanice. Dočtete se, za kolik, jak a za jakých podmínek byste se dostali na palubu ISS. Dále se podíváme na výrobu aerodynamického krytu pro Ariane 6, anebo na výměnu tweetů mezi Donaldem Trumpem a administrátorem NASA.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.