Scanway
Polský výrobce optických systémů Scanway Space získal svou první zakázku od americké společnosti, v tomto případě od Intuitive Machines, na multispektrální dalekohled pro mapování povrchu Měsíce.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Polský výrobce optických systémů Scanway Space získal svou první zakázku od americké společnosti, v tomto případě od Intuitive Machines, na multispektrální dalekohled pro mapování povrchu Měsíce.
Společnost Beyond Gravity zvažuje rozšíření výroby pohonných mechanismů solárních panelů na Floridě na podporu projektu Golden Dome a dalších amerických vesmírných projektů poté, co zdvojnásobila výrobní prostor v Evropě pro hardware, který udržuje družice namířené směrem ke Slunci.
Společnost Axiom Space, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, po necelých šesti měsících ve funkci vyměnila svého generálního ředitele.
Společnost Space Pioneer získala v nových kolech financování přibližně 350 milionů dolarů na podporu vývoje své rakety Tianlong-3 a nosné rakety nové generace a motoru.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou dopravou, oznámila, že plánuje vyvinout lunární přistávací modul. Koncept lunárního dopravního systému společnosti Impulse Space využívá tahač Helios s novým lunárním přistávacím modulem.
Výrobce družic K2 Space oznámil plány na vypuštění tří družic roce 2027 na raketě Falcon 9, přičemž každá družice bude nasazena na jinou orbitální dráhu.
Společnost Equatys, společný podnik americké společnosti Viasat a emirátského družicového operátora Space42, který vytváří sdílenou vesmírnou infrastrukturu pro služby přímo na zařízení (D2D), získala svého prvního mobilního síťového partnera.
Francouzský startup Dark, který vyvíjí technologii kosmických lodí vypouštěných ze vzduchu pro zachycení a likvidaci orbitálních objektů, ukončil provoz poté, co se mu podařilo vytvořit udržitelný obchodní model.
Japonská kosmická agentura JAXA si vybrala společnost Rocket Lab k vypuštění sady technologických demonstračních družic na raketách Electron.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Začiatok nového tisícročia sa v európskej ESA niesol v znamení medziplanetárnych misií. Na svoju cestu vesmírom sa vydalo hneď niekoľko zaujímavých družíc na čele s neopakovateľnou Rosettou. Nesmieme však zabudnúť ani na Expressy k Marsu a k Venuši. Dnes si trochu rozoberieme konštrukciu a úspechy jednej z najúspešnejších európskych družíc. Ide samozrejme o Mars Express. Ten svoju cestu začal v roku 2003 v aerodynamickom kryte ruskej rakety Sojuz s horným stupňom Fregat. Už samotný názov sondy hovorí o tom, že bola vytvorená za Express-ne krátky čas. Mechanické vybavenie bolo takmer kompletne prebraté z Rosetty, vedecké prístroje zase z neúspešnej a málo známej ruskej Mars 96.
Keď v roku 2010 indická raketa GSLV dva krát zlyhala krátko po štarte, stopli sa ďalšie lety na viac než dva roky. Počas tohto obdobia sa pracovalo hlavne na zvýšení spoľahlivosti všetkých súčastí najväčšieho indického nosiča, okrem iného sa prepracoval aj nový horný stupeň. Devätnásteho augusta, teda pred troma dňami sa mala GSLV konečne po dlhom čase odlepiť od zeme a dostať na geostacionárnu obežnú dráhu satelit GSAT-14. Nakoniec však z plánov zišlo. Zistilo sa totiž, že ani dva roky na opravu všetkých nestabilných systémov nestačili. Približne jeden a pol hodiny pred štartom sa zaznamenal únik vysoko toxického paliva z nádrže druhého stupňa. Nosič bol teda vypumpovaný a momentálne sa opäť nachádza v montážnej hale kozmodrómu Šríharikota. Technikov čaká veľa práce. Nikto nevie, kedy raketa nakoniec poletí.
Stretol sa mesiac s mesiacom a o spektakulárnej havárii spred tridsiatich dvoch dní tu máme o trochu podrobnejšie informácie. Prečo raketa Proton s družicami Glonass za približne dvesto miliónov dolárov vybuchla už po niekoľkých sekundách? Môžeme čakať nejakú nápravu? Ako to nakoniec celé dopadlo? Ruský vesmírny program sa už stretol z množstvom problémov a toto ho určite nepoloží. Napriek tomu je veľmi zaujímavé, pozrieť sa spätne na túto katastrofu a porozmýšľať nad tým, čo by sa malo do budúcna zmeniť. No, v prvom rade by asi mali vyhodiť toho babráka, ktorý celú udalosť spôsobil. Poďme však pekne poporiadku.
Pokud k Vašemu typickému nedělnímu poledni patří kromě svátečního oběda a televizních politických debat i čtení Kosmotýdeníku, jsme velice rádi. I tento týden Vám přinášíme souhrn aktuálních událostí, které přineslo posledních sedm dní. Kdo by čekal, že s letními prázdninami přijde „okurková sezóna“, ten se teď asi hodně diví. Zajímavých témat je totiž opravdu hodně. Budeme se věnovat nebezpečné poruše, která ukončila výstup do volného kosmu, rozebereme možnou příčinu havárie raketyProton a na závěr se podíváme do lehké budoucnosti – konkrétně bude řeč o přípravách prvního letového kusu americké lodi Orion.
91% – Přesně takovou úspěšností se mohla chlubit nejsilnější ruská raketa současnosti – Proton ve verzi M. Včera ve 4:38 SELČ ale dostala tahle poměrně spolehlivá raketa pořádně na frak. Jen pár sekund po startu ztratila stabilitu a v ohnivé vývrtce se zřítila nedaleko startovní rampy. Je jen pár hodin po nehodě, proto není k dispozici mnoho informací. Dnešní článek si přesto dává za cíl složit z mnoha různých střípků mozaiku celé události a přinést i drobný nástin budoucnosti, která – přiznejme si to – není růžová.
Pro budoucí výzkum Měsíce bude NASA potřebovat levně a efektivně dopravovat materiál či vědecké vybavení na poměrně přesně zvolená místa povrchu našeho trabanta. Může se jednat o zásobování lunární základny, podporu lidských výprav, různé automatické vědecké expedice nebo vyhledávání zdrojů vhodných k těžbě. Ke všem těmto účelům může posloužit nově vyvíjený autonomní lander Morpheus.
Asi nejneobvyklejší kosmodrom na světě se potýká s vážnými, ba až existenčními problémy. Poslední kapkou byla havárie rakety Zenit 3-SL, která měla 1. února vynést na oběžnou dráhu telekomunikační družici Intelsat 27. Raketa ale místo toho selhala a skončila ve vlnách oceánu cca. 2,5 kilometru od rampy. Protože se nejednalo o první havárii rakety Zenit 3-SL, bude mít teď kosmodrom Sea Launch hodně práce. Nejen s tím, aby si u zákazníků získal zpět pošramocenou důvěru, ale hlavně kvůli tomu, aby vůbec přežil. Je totiž v nezáviděníhodné situaci – už před havárií měl minimum zakázek a poslední neúspěch mu reputaci v očích potenciálních zájemců určitě nezvýšil.
O kosmická dramata nebyla zejména během prvních, „pionýrských roků“, nouze. To jsme koneckonců mohli sledovat v předchozích dílech tohoto seriálu. Ale ani později, když technologie pokročila a kosmické cesty se staly alespoň navenek rutinou, neobešlo se vše bez zádrhelů a kritických momentů. Ty se jen taktak odehrály bez obětí a ve dvou případech bohužel došlo i na daň nejvyšší. Vzhledem k počtu součástek a systémů je pravděpodobné, že při každém letu jich několik selže. Kdosi se během programu Apollo vyjádřil v tom smyslu, že jestliže Apollo obsahuje více než 5 milionů součástek a předpokládáme 99% spolehlivost, zbývající procento znamená 5 tisíc poruch během letu. Pokud se jedná „pouze“ o palubní toaletu, není to až takový problém. Pokud ovšem selže součástka, která má přímý vliv na průběh mise, nastávají dramatické chvíle. Započítejme do rovnice také lidský faktor i mnohdy nevypočitatelné vnější vlivy a nelze se ubránit dojmu, že dosud jsme při cestách do vesmíru (i přes zmíněné oběti) měli neuvěřitelné štěstí.
Steve Bales byl nervózní. Šestadvacetiletý mladý muž, jehož role byla ve středisku známa pod akronymem GUIDO (Guidance Officer- muž, který měl na starosti navigační prostředky včetně počítače a jeho softwaru), se soustředil jako nikdy předtím. Nervozita byla cítit všude kolem. Na obrazovce před ním svítila důvěrně známá čísla a kódy, ale dnes to nebyla simulace, dnes jedeme naostro. Před pár desítkami minut se jim na uzavřeném kanálu Gene Kranz snažil dodat krátkou řečí kuráž. Bylo 20. července 1969, krátce po půlnoci místního času. Schylovalo se k největší události 20. století. A Steve měl být u toho. Seděl u jedné z konzol řídícího střediska MOCR v Houstonu a stejně jako ostatním mu naskočila husí kůže v okamžiku, kdy uslyšel, jak capcom Charlie Duke říká: „Eagle, you’re go for PDI!“. PDI znamenalo Powered Descent Initiation (iniciace sestupu s motorem), což neznamenalo nic jiného, než že dva zástupci lidstva začali pomocí motoru svého přistávacího modulu brzdit a sestupovat k povrchu jiného světa- Měsíce.
Je 6.srpna večer, přesně minutu po půl dvanácté . Na bajkonurském kosmodromu zahřmí motory rakety Proton-M. Raketa se vznese, až je z ní vidět jen malá tečka a i ta nakonec zmizí. Od rakety se oddělují jednotlivé stupně a další zahajují svou činnost. Přímo ukázkový start. Nyní by mělo dojít k prvnímu zážehu čtvrtého stupně Briz-M (Breeze-M), který vynese cenný náklad na správnou pozici geostacionární dráhy (GEO). Motor správně naběhne. První zážeh, po chvíli druhý. Nyní je čas na třetí zážeh. Po pouhých sedmi sekundách řídící jednotka jeho činnost ukončuje.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.