Quantum Space
Společnost Quantum Space oznámila, že plánuje vypustit svou první družici Ranger v polovině roku 2026, aby demonstrovala své schopnosti pro mise národní bezpečnosti.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Quantum Space oznámila, že plánuje vypustit svou první družici Ranger v polovině roku 2026, aby demonstrovala své schopnosti pro mise národní bezpečnosti.
Maďarsko se stalo další zemí, která podepsala Artemis Accords
Patentovaná technologie zaměřování družic společnosti Samara Aerospace bude brzy testována na oběžné dráze v orbitálním transportním zařízení Mira od společnosti Impulse Space, které bude vypuštěno při sdílené misi SpaceX Transporter.
Belgický startup Nxgsat oznámil 21. října počáteční financování ve výši 1,2 milionu eur na vývoj virtuálního 5G modemu, který je navržen pro kompatibilitu s více oběžnými dráhami v rámci tradičně uzavřené komunikační infrastruktury.
SpaceX dodá optické terminály společnosti Muon Space, což umožní jeho budoucím družicím Halo využívat širokopásmovou konstelaci Starlink jako globální síť pro přenos dat.
Německé letecké a kosmické centrum (DLR) se snaží zakoupit družice schopné rušit jiná kosmická zařízení a kontrolovat objekty ve vesmíru.
Kosmická loď Orion pro misi Artemis 2 byla instalována na raketu Space Launch System, přičemž přípravy na oblet Měsíce stale pokračují.
Společnost Arianespace potvrdila, že první let výkonnější verze rakety Ariane 64 byl odložen na příští rok.
Německý startup HyImpulse získal 45 milionů eur, které využije k vývoji SL1, malé nosné raketě schopné vynést na oběžnou dráhu až 600 kilogramů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Poté, co Evropská kosmická agentura oznámila blížící se start prvních družic LEO-PNT, nyní ESA odhalila název této mise. Celeste, jak se projekt nazývá, má otestovat potenciál nové vrstvy družic na nízké oběžné dráze, které by zvýšily odolnost systému Galileo a doplnily jeho schopnosti. V uplynulých třech dekádách se evropské družicové navigační systémy staly součástí naší společnosti. Galileo a EGNOS jsou dnes velmi úspěšné a nacházejí uplatnění od mobilních telefonů až po kritickou infrastrukturu. Nyní má mise LEO-PNT (Low Earth Orbit Positioning Navigation Timing), tedy Celeste, zajistit, aby tyto systémy zůstaly robustní, bezpečné a dostupné.
12. března roku 2013 se družici GSAT0104 z evropského programu Galileo ve spolupráci s ostatními družicemi z ověřovací řady IOV (In-Orbit Validation) podařilo provést vůbec první tzv. position fix v historii nezávislého evropského navigačního systému Galileo. Nyní, po 12 letech služby, převážně v oboru pátrání a záchrany lidí v nouzi, se GSAT0104 znovu zapisuje do historie. Stává se totiž první družicí ze sítě Galileo, která opustí aktivní provoz. Pro velké a dlouhodobě fungující družicové sítě, jako je Galileo, které slouží kriticky důležité veřejné infrastruktuře a cílí na nepřerušené poskytování služeb po desetiletí, jsou činnosti spojené s opuštěním aktivního provozu stejně důležité jako jejich starty. Aby vše fungovalo hladce, je potřeba zajistit průběžné obnovování aktivní letky, což znamená zbavit se starých družic nejen kvůli bezpečnějšímu kosmickému prostoru, ale i proto, aby uvolnily prostor novým družicím.
S tím, jak program Artemis vede lidstvo zpět na Měsíc a výhledově i na Mars, NASA zdokonaluje špičkové technologie pro navigaci a určení polohy, které mohou pomoci nové éře lunárního průzkumu. Technologický demonstrátor, náklad LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment), má tyto technologie otestovat v praxi a připravit cestu pro jejich praktické využití a další rozvoj. Tento společný projekt americké (NASA) a italské (ASI) kosmické agentury má ukázat, že je možné využívat signály existujících globálních navigačních družicových systémů (GNSS) pro určování polohy, navigaci a měření času na Měsíci.
Pokud se vše podaří, měla by zítra v 0:52 našeho času odstartovat z Floridy raketa Falcon 9 s dvojicí evropských navigačních družic Galileo. Jenže start není vůbec jistý. Meteorologové totiž předpovídají pouze 40% pravděpodobnost dobrých podmínek. Pokud by se start odložil o 24 hodin, situace se má výrazně zlepšit na 80% pravděpodobnost dobrých podmínek. Každopádně odklad zatím nebyl oznámen a náš živě a česky komentovaný přímý přenos bude připraven už na noc na zítřek.
Již po několikáté odložený start rakety Falcon 9 s družicemi WorldView Legion z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii se opět neuskutečnil a tak možnost na další česky komentovaný přenos přichází až teď. O start se má opět pokusit Falcon 9, ovšem tentokrát s družicemi evropského navigačního systému Galileo, které byly dříve vynášeny pomocí raket Sojuz a Ariane 5. Ovšem kvůli výraznému zpoždění vývoje rakety Ariane 6, invazi Ruska na Ukrajinu, která měla za následek přerušení spolupráce Ruska a Evropy a potřebě vynášet další družice této konstelace, musela Evropa přistoupit k uzavření smlouvy se společností SpaceX. Jelikož družice navigačního systému je potřeba vynášet na vyšší oběžnou dráhu, v tomto případě na střední oběžnou dráhu s výškou 23 616 kilometrů a sklonem 56°, byl pro tento start vybrán první stupeň B1060, který jako teprve druhý poletí podvacáté, ovšem půjde také o jeho poslední let.
Evropská kosmická agentura ESA jménem Evropské komise podepsala kontrakt za 12 milionů Euro s italskou firmou Leonardo S.p.A a Istituto Nazionale di Ricerca Metrologica, v rámci kterého jde o návrh a vývoj nových ultrapřesných technologií atomových hodin pro navigační systém Galileo. Superpřesné a spolehlivé atomové hodiny jsou základním stavebním kamenem družicových navigačních systémů, na kterém stojí celkový výkon systému a přesnost určení pozice. Cyklus kompletní technologické inovace, tedy cesta z rýsovacího prkna k provozu v kosmickém prostoru, může trvat i desetiletí. Aby tedy systém Galileo zůstal na čele světových navigačních systémů, pracuje agentura ESA neustále na výzkumných a vývojových činnostech pro evoluci systémů Galileo a EGNOS v rámci projektu Horizon Europe od Evropské unie.
To, co vypadá jako letecký snímek nějaké tajemné planety, je ve skutečnosti fotografie zkušebního skleněného povrchu pořízená skenovacím elektronovým mikroskopem. Obrázek vznikl jako součást projektu, který má za cíl prodloužit životnost atomových hodin, které představují srdce navigačních družic. Každý ostrý plazmatem vyleptaný útvar na obrázku je menší než 10 mikrometrů (zhruba setinu milimetru). Vysoce přesné atomové hodiny spoléhají na přechody mezi dvěma energetickými úrovněmi v elektronovém obalu atomu, které jsou vyvolané laserem či maserem. Přinucení atomů přeskočit z jednoho energetického stavu do druhého vyvolává emisi přidruženého mikrovlnného signálu s extrémně stabilní frekvencí.
Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.
Aby se mohla budoucnost systému Galileo zhmotnit, pracují zástupci agentury ESA i evropských soukromých firem na vývoji ultrapřesných atomových hodin, zkušebních lavic jednotlivých systémů, ale i pozemních stanicích a řídícím segmentu. V neposlední řadě samozřejmě pracují i na samotných družicích. Před několika dny prezentovala firma Airbus Defence and Space, která staví šest družic Galileo druhé generace, první strukturu letového modelu. Systém Galileo má na oběžné dráze 28 družic a dalších 10 je připraveno k vynesení. Díky pokročilým technologiím patří evropský systém mezi nejpřesnější navigační systémy a využívají jej více než 4 miliardy uživatelů po celém světě. Galileo jim totiž dokáže určit pozici s metrovou přesností.
Evropská unie je v závěrečné fázi dokončování dohody se SpaceX o vypuštění čtyř navigačních družic Galileo v roce 2024.Poslední překážkou dokončení kontraktu na vypuštění bylo vyjednání bezpečnostní dohody na ochranu citlivých technologií. 8. listopadu 13:00
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.