Galileo

  • Top 5: Zatmění, jaká ze Země nemáte šanci vidět

    Top 5: Zatmění, jaká ze Země nemáte šanci vidět

    Vzhledem k příznivému počasí a velké vzácnosti bylo letošní zatmění Slunce astronomickou událostí roku číslo jedna. Země ale není jediným místem ve Sluneční soustavě, odkud je možné zatmění pozorovat. A Měsíc není jediným objektem, který je schopen zatmění vytvořit. Použít lze některou z planet, její měsíc nebo dokonce planetku. Zatímco některá mimozemská zatmění známe jen z výpočtů a představ, jiná pozorovaly sondy či dokonce lidé na palubách kosmických lodí. Aneb stačí jen málo: být ve správný čas na správném místě.

  • Dvě nové družice Galileo vstoupily do služby

    Dvě nové družice Galileo vstoupily do služby

    Do evropského družicového navigačního systému Galileo se nyní oficiálně zapojily dvě nové družice, které posílí jeho schopnosti, odolnost i autonomii. Zbývá vypustit už jen čtyři družice Galileo první generace, přičemž start dalšího páru je naplánován na konec letošního roku. Nově zapojené družice s označením SAT 33 a SAT 34 posílí nejpokročilejší globální družicový navigační systém, zvýší jeho redundanci a pomohou zajistit nepřetržité poskytování dat miliardám uživatelů po celém světě. V uplynulých měsících operátoři v německém řídicím středisku GCC-D (Galileo Control Centre) připravovali dvě nejnovější družice Galileo na zahájení provozu. Družice odstartovaly 17. prosince 2025 a mise těžila z nejpřesnějšího navedení na oběžnou dráhu v historii programu Galileo. Téměř dokonalé navedení potvrdilo […]

  • Změna signálu družic Galileo pro internet věcí

    Změna signálu družic Galileo pro internet věcí

    V dubnu se evropský systém Galileo dočkal významného kroku k nasazení nové složky signálu, která je označována jako E5a Quasi Pilot. Ke změně došlo na 12 družicích evropského družicového navigačního systému. Toto vylepšení zajistí, že signály systému Galileo budou snáze přístupné především pro rostoucí trh nízkoenergetických zařízení používaných v aplikacích, jako je internet věcí, či chytrá města. Evropský systém Galileo je momentálně světově nejpřesnějším družicovým navigačním systémem, tvoří jej více než 30 družic, které slouží přibližně pěti miliardám uživatelů na celém světě. Nyní Galileo posiluje svou pozici na čele globálních navigačních družicových systémů (GNSS).

  • Konverzace na oběžné dráze – zkoušky spojení mezi družicemi Galileo

    Konverzace na oběžné dráze – zkoušky spojení mezi družicemi Galileo

    Druhá generace evropského družicového navigačního systému, již vzniká. Tyto družice budou disponovat rekonfigurovatelnými užitečnými náklady, poskytnou odolnější a spolehlivější určení pozice, navigace i času, přinesou nové schopnosti a přidají nové možnosti celé této družicové síti.  Jednou ze zmíněných schopností jsou mezidružicová spojení, která umožní družicím na oběžné dráze komunikovat mezi sebou navzájem. Poté, co prošly důkladnými zkouškami, jsou antény pro mezidružicová spojení připraveny k integraci do družic. Systém Galileo zatím spoléhá při výměně informací na spojení mezi družicí a pozemním střediskem. To však znamená, že družice musí být vidět na obloze, aby s ní mohla pozemní stanice navázat kontakt.

  • Evropa spouští centrální platformu pro kosmické služby EU

    Evropa spouští centrální platformu pro kosmické služby EU

    Nová rámcová smlouva mezi kosmickou agenturou Evropské unie EUSPA a společností Thales Alenia Space podporuje projekt European GNSS Service Demonstrator (ESD), který umožňuje hladké zavádění budoucích kosmických služeb EU a zároveň zapojuje uživatele a vývojáře. EUSPA nedávno podepsala rámcovou smlouvu s Thales Alenia Space o vývoji ESD, centralizované, modulární platformy, která má posunout vpřed evropské kosmické služby jako EGNOS, Galileo, Copernicus či GOVSATCOM/IRIS2. ESD má tvořit modulární a flexibilní pozemní a podpůrný segment schopný zvládat rozličné množství referenčních stanic a dat. Bude schopen vypočítávat opravy, zprávy nebo data, která budou šířena v reálném čase prostřednictvím různých prostředků, jako jsou GEO SiS a internet. Má také centralizovat demonstrace EGNSS a zahrnuje budoucí služby, jako jsou vysoká přesnost HAS (High Accuracy), autentizace (OSNMA, SAS), bezpečnost námořní/železniční DFMC, kosmické počasí a varování v případě nouze prostřednictvím škálovatelné infrastruktury.

  • Vesmírné výzvy – Prosinec 2025

    Vesmírné výzvy – Prosinec 2025

    Prosincové Vesmírné výzvy zahájíme reportáží o přistání Sojuzu MS-27, pak bude následovat start Ariane 6 s dvojicí družic Galileo (L 14), start Vegy-C s družicí Kompsat-7 a také start utajené mise NROL-77. Další na řadě je start družice LA-04 a neúspěch rakety H3 s družicí QZS-5. Vesmírné výzvy zakončíme reportáží o průběhu suborbitální mise NS-37. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. […]

  • ŽIVĚ A ČESKY: Čeká nás dlouhá noc

    ŽIVĚ A ČESKY: Čeká nás dlouhá noc

    Fanoušci kosmonautiky dobře vědí, že rakety si časy svých startů moc vybírat nemohou, protože na to má vliv celá řada faktorů. Stejně tak je jasné, že Zeměkoule rozdělená do časových pásem bude mít vždycky nějaká část pocit, že jí daný čas nevyhovuje. A v noci na zítřek si tenhle pocit „užije“ Evropa hned dvakrát. V rozestupu necelých tří hodin totiž má dojít ke startům hned dvou orbitálních raket se zajímavými náklady – nejprve japonská raketa H3 vynese navigační družici Michibiki 5 alias QZS-5 a poté se předvede také evropská raketa Ariane 6 s dvojicí evropských navigačních družic Galileo. Oba starty bychom Vám rádi přinesli s českým komentářem v přímém přenosu. Pokud Vám tedy nevadí noční a brzce ranní termíny, moc rádi Vás přivítáme u obou našich živě a česky komentovaných přenosů.

  • Premiéra Ariane 64 sklouzne na rok 2026

    Premiéra Ariane 64 sklouzne na rok 2026

    Společnost Ariaenspace potvrdila, že první start výkonnější verze rakety Ariane 6 s čtveřicí pomocných motorů na tuhé pohonné látky letos neproběhne. První let verze Ariane 64 byl očekáván na konci roku 2025 a nákladem měla být první porce družic pro Project Kuiper od společnosti Amazon, které by nevynesla americká raketa. 16. října společnost Arianespace, komerční provozovatel rakety Ariane 65, kterou vyrábí ArianeGroup, uvedla, že při posledním startu Ariane 6 v tomto roce bude vynesena dvojice družic Galileo pro evropský globální navigační systém. Tyto družice poletí na verzi Ariane 62 s dvojicí pomocných motorů na tuhé pohonné látky. Půjde již o pátý start této varianty,  přičemž čtvrtý nás čeká už 4. listopadu. Toto oznámení také odhalilo, že první let Ariane 64, silnější ze dvou variant neproběhne před začátkem roku 2026.

  • Celeste – Dcera evropského programu Galileo

    Celeste – Dcera evropského programu Galileo

    Poté, co Evropská kosmická agentura oznámila blížící se start prvních družic LEO-PNT, nyní ESA odhalila název této mise. Celeste, jak se projekt nazývá, má otestovat potenciál nové vrstvy družic na nízké oběžné dráze, které by zvýšily odolnost systému Galileo a doplnily jeho schopnosti. V uplynulých třech dekádách se evropské družicové navigační systémy staly součástí naší společnosti. Galileo a EGNOS jsou dnes velmi úspěšné a nacházejí uplatnění od mobilních telefonů až po kritickou infrastrukturu. Nyní má mise LEO-PNT (Low Earth Orbit Positioning Navigation Timing), tedy Celeste, zajistit, aby tyto systémy zůstaly robustní, bezpečné a dostupné.

  • Evropa se loučí s družicí Galileo GSAT0104

    Evropa se loučí s družicí Galileo GSAT0104

    12. března roku 2013 se družici GSAT0104 z evropského programu Galileo ve spolupráci s ostatními družicemi z ověřovací řady IOV (In-Orbit Validation) podařilo provést vůbec první tzv. position fix v historii nezávislého evropského navigačního systému Galileo. Nyní, po 12 letech služby, převážně v oboru pátrání a záchrany lidí v nouzi, se GSAT0104 znovu zapisuje do historie. Stává se totiž první družicí ze sítě Galileo, která opustí aktivní provoz. Pro velké a dlouhodobě fungující družicové sítě, jako je Galileo, které slouží kriticky důležité veřejné infrastruktuře a cílí na nepřerušené poskytování služeb po desetiletí, jsou činnosti spojené s opuštěním aktivního provozu stejně důležité jako jejich starty. Aby vše fungovalo hladce, je potřeba zajistit průběžné obnovování aktivní letky, což znamená zbavit se starých družic nejen kvůli bezpečnějšímu kosmickému prostoru, ale i proto, aby uvolnily prostor novým družicím.

sociální sítě

Přímé přenosy

Návrat do atmosféry (IFT-15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗