iSpace
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
Americké vesmírné síly přidaly k existující smlouvě se společností Impulse Space 28 milionů dolarů na dodávku dalších dvou manévrovatelných kosmických zařízení pro takticky rychle reagující vesmírné mise. Tím se rozšiřuje role tohoto startupu v rámci snahy poskytnout vojenským operátorům rychlejší možnosti reakce na dění na oběžné dráze.
Virgin Galactic uvádí, že komerční lety své nové suborbitální kosmické lodi zahájí až začátkem roku 2027, což představuje zpoždění o několik měsíců.
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.
Firefly Aerospace uvádí, že zaznamenává silný zájem o své nosné rakety a navyšuje jejich výrobu, tyto snahy se však zatím nepromítly do zvýšení frekvence startů.
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vzhledem k příznivému počasí a velké vzácnosti bylo letošní zatmění Slunce astronomickou událostí roku číslo jedna. Země ale není jediným místem ve Sluneční soustavě, odkud je možné zatmění pozorovat. A Měsíc není jediným objektem, který je schopen zatmění vytvořit. Použít lze některou z planet, její měsíc nebo dokonce planetku. Zatímco některá mimozemská zatmění známe jen z výpočtů a představ, jiná pozorovaly sondy či dokonce lidé na palubách kosmických lodí. Aneb stačí jen málo: být ve správný čas na správném místě.
Do evropského družicového navigačního systému Galileo se nyní oficiálně zapojily dvě nové družice, které posílí jeho schopnosti, odolnost i autonomii. Zbývá vypustit už jen čtyři družice Galileo první generace, přičemž start dalšího páru je naplánován na konec letošního roku. Nově zapojené družice s označením SAT 33 a SAT 34 posílí nejpokročilejší globální družicový navigační systém, zvýší jeho redundanci a pomohou zajistit nepřetržité poskytování dat miliardám uživatelů po celém světě. V uplynulých měsících operátoři v německém řídicím středisku GCC-D (Galileo Control Centre) připravovali dvě nejnovější družice Galileo na zahájení provozu. Družice odstartovaly 17. prosince 2025 a mise těžila z nejpřesnějšího navedení na oběžnou dráhu v historii programu Galileo. Téměř dokonalé navedení potvrdilo vysokou výkonnost rakety Ariane 6. Galileo je dosud jediným programem, v jehož rámci byly družice stejné hmotnosti dopraveny na stejnou oběžnou dráhu pomocí čtyř různých nosných raket – Sojuz, Falcon 9, Ariane 5 a nyní také Ariane 6. K oddělení družic od horního stupně došlo přibližně čtyři hodiny po startu. Následovalo zachycení jejich signálu pozemními stanicemi a rozvinutí fotovoltaických panelů. Tím začala kriticky
V dubnu se evropský systém Galileo dočkal významného kroku k nasazení nové složky signálu, která je označována jako E5a Quasi Pilot. Ke změně došlo na 12 družicích evropského družicového navigačního systému. Toto vylepšení zajistí, že signály systému Galileo budou snáze přístupné především pro rostoucí trh nízkoenergetických zařízení používaných v aplikacích, jako je internet věcí, či chytrá města. Evropský systém Galileo je momentálně světově nejpřesnějším družicovým navigačním systémem, tvoří jej více než 30 družic, které slouží přibližně pěti miliardám uživatelů na celém světě. Nyní Galileo posiluje svou pozici na čele globálních navigačních družicových systémů (GNSS).
Druhá generace evropského družicového navigačního systému, již vzniká. Tyto družice budou disponovat rekonfigurovatelnými užitečnými náklady, poskytnou odolnější a spolehlivější určení pozice, navigace i času, přinesou nové schopnosti a přidají nové možnosti celé této družicové síti. Jednou ze zmíněných schopností jsou mezidružicová spojení, která umožní družicím na oběžné dráze komunikovat mezi sebou navzájem. Poté, co prošly důkladnými zkouškami, jsou antény pro mezidružicová spojení připraveny k integraci do družic. Systém Galileo zatím spoléhá při výměně informací na spojení mezi družicí a pozemním střediskem. To však znamená, že družice musí být vidět na obloze, aby s ní mohla pozemní stanice navázat kontakt.
Nová rámcová smlouva mezi kosmickou agenturou Evropské unie EUSPA a společností Thales Alenia Space podporuje projekt European GNSS Service Demonstrator (ESD), který umožňuje hladké zavádění budoucích kosmických služeb EU a zároveň zapojuje uživatele a vývojáře. EUSPA nedávno podepsala rámcovou smlouvu s Thales Alenia Space o vývoji ESD, centralizované, modulární platformy, která má posunout vpřed evropské kosmické služby jako EGNOS, Galileo, Copernicus či GOVSATCOM/IRIS2. ESD má tvořit modulární a flexibilní pozemní a podpůrný segment schopný zvládat rozličné množství referenčních stanic a dat. Bude schopen vypočítávat opravy, zprávy nebo data, která budou šířena v reálném čase prostřednictvím různých prostředků, jako jsou GEO SiS a internet. Má také centralizovat demonstrace EGNSS a zahrnuje budoucí služby, jako jsou vysoká přesnost HAS (High Accuracy), autentizace (OSNMA, SAS), bezpečnost námořní/železniční DFMC, kosmické počasí a varování v případě nouze prostřednictvím škálovatelné infrastruktury.
Prosincové Vesmírné výzvy zahájíme reportáží o přistání Sojuzu MS-27, pak bude následovat start Ariane 6 s dvojicí družic Galileo (L 14), start Vegy-C s družicí Kompsat-7 a také start utajené mise NROL-77. Další na řadě je start družice LA-04 a neúspěch rakety H3 s družicí QZS-5. Vesmírné výzvy zakončíme reportáží o průběhu suborbitální mise NS-37. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa, jako Vesmírné dotazy nebo záznamy kosmonautických přednášek Tomáše Přibyla, Dušana Majera a Lukáše Houšky.
Fanoušci kosmonautiky dobře vědí, že rakety si časy svých startů moc vybírat nemohou, protože na to má vliv celá řada faktorů. Stejně tak je jasné, že Zeměkoule rozdělená do časových pásem bude mít vždycky nějaká část pocit, že jí daný čas nevyhovuje. A v noci na zítřek si tenhle pocit „užije“ Evropa hned dvakrát. V rozestupu necelých tří hodin totiž má dojít ke startům hned dvou orbitálních raket se zajímavými náklady – nejprve japonská raketa H3 vynese navigační družici Michibiki 5 alias QZS-5 a poté se předvede také evropská raketa Ariane 6 s dvojicí evropských navigačních družic Galileo. Oba starty bychom Vám rádi přinesli s českým komentářem v přímém přenosu. Pokud Vám tedy nevadí noční a brzce ranní termíny, moc rádi Vás přivítáme u obou našich živě a česky komentovaných přenosů.
Společnost Ariaenspace potvrdila, že první start výkonnější verze rakety Ariane 6 s čtveřicí pomocných motorů na tuhé pohonné látky letos neproběhne. První let verze Ariane 64 byl očekáván na konci roku 2025 a nákladem měla být první porce družic pro Project Kuiper od společnosti Amazon, které by nevynesla americká raketa. 16. října společnost Arianespace, komerční provozovatel rakety Ariane 65, kterou vyrábí ArianeGroup, uvedla, že při posledním startu Ariane 6 v tomto roce bude vynesena dvojice družic Galileo pro evropský globální navigační systém. Tyto družice poletí na verzi Ariane 62 s dvojicí pomocných motorů na tuhé pohonné látky. Půjde již o pátý start této varianty, přičemž čtvrtý nás čeká už 4. listopadu. Toto oznámení také odhalilo, že první let Ariane 64, silnější ze dvou variant neproběhne před začátkem roku 2026.
Poté, co Evropská kosmická agentura oznámila blížící se start prvních družic LEO-PNT, nyní ESA odhalila název této mise. Celeste, jak se projekt nazývá, má otestovat potenciál nové vrstvy družic na nízké oběžné dráze, které by zvýšily odolnost systému Galileo a doplnily jeho schopnosti. V uplynulých třech dekádách se evropské družicové navigační systémy staly součástí naší společnosti. Galileo a EGNOS jsou dnes velmi úspěšné a nacházejí uplatnění od mobilních telefonů až po kritickou infrastrukturu. Nyní má mise LEO-PNT (Low Earth Orbit Positioning Navigation Timing), tedy Celeste, zajistit, aby tyto systémy zůstaly robustní, bezpečné a dostupné.
12. března roku 2013 se družici GSAT0104 z evropského programu Galileo ve spolupráci s ostatními družicemi z ověřovací řady IOV (In-Orbit Validation) podařilo provést vůbec první tzv. position fix v historii nezávislého evropského navigačního systému Galileo. Nyní, po 12 letech služby, převážně v oboru pátrání a záchrany lidí v nouzi, se GSAT0104 znovu zapisuje do historie. Stává se totiž první družicí ze sítě Galileo, která opustí aktivní provoz. Pro velké a dlouhodobě fungující družicové sítě, jako je Galileo, které slouží kriticky důležité veřejné infrastruktuře a cílí na nepřerušené poskytování služeb po desetiletí, jsou činnosti spojené s opuštěním aktivního provozu stejně důležité jako jejich starty. Aby vše fungovalo hladce, je potřeba zajistit průběžné obnovování aktivní letky, což znamená zbavit se starých družic nejen kvůli bezpečnějšímu kosmickému prostoru, ale i proto, aby uvolnily prostor novým družicím.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.