Štítek ‘ExoMars’

Naděje pro padáky ExoMarsu

Sekvence vystřelování padáků v rámci mise ExoMars 2020.

V uplynulém měsíci se událo hned několik pozitivních kroků, které zvyšují úroveň naděje, že evropsko-ruská mise Exomars 2020 odstartuje příští rok během letních prázdnin. Její přistání potřebuje dva padáky – každý s vlastním výtažným padáčkem – aby došlo ke zpomalení na potřebnou úroveň. K vystřelení prvního padáku dojde ve chvíli, kdy rychlost klesne z původních 21 000 km/h na 1 700 km/h. Zhruba za 20 sekund se v rychlosti 400 km/h otevře padák druhý. Kilometr nad povrchem se aktivují motory na přistávací plošině Kozáček, které se postarají o přistání. Celá fáze průchodu atmosférou zabere pouhých šest minut.

Prolétněte se nad přistávací oblastí ExoMars 2020

Morfologický rozbor oblasti Oxia Planum

Odborníci z univerzity v německém Dortmundu vytvořili trojrozměrný detailní model marsovské lokality Oxia Planum, kam má v roce 2021 dosednout mise ExoMars 2020 tvořená ruskou přistávací plošinou Kozáček a evropským roverem Rosalind Franklin. Digitální modely terénu mají rozlišení 25 cm / pixel a pomohou vědcům lépe pochopit geografii a geologické charakteristiky oblasti. Stejně tak se využijí při plánování pohybu vozítka po lokalitě. Oblast na přiloženém videu pokrývá velkou část přistávací elipsy s rozměry 120 × 19 km a dominuje jí zvětralý kráter, který se objeví během letu vstříc okraji přistávací elipsy. Blíže k jejímu středu je terén relativně rovinatý, což je pro přistání a následný provoz mnohem vhodnější.

Rover Rosalind Franklin má všechny přístroje

Stavba evropského vozítka, které má příští rok vyrazit k Marsu v rámci evropsko-ruské mise ExoMars 2020 je po stránce vědeckých přístrojů kompletní. Do roveru již byly instalovány jak kamery, které budou poskytovat zajímavé snímky, tak vrtačka, která má odebírat vzorky z hloubky pod povrchem i palubní laboratoř. Stavba vozítka, které vzniká ve městě Stevenage ve Velké Británii, kde sídlí firma Airbus Defence and Space se již pomalu chýlí ke konci. Rover nyní dostal kamerový systém PanCam, která je umístěna na stožáru a má zajišťovat fotky z výšky dva metry nad terénem. Tato kamera bude denně využívána k vědeckému výzkumu – pozemní operátoři budou na základě jejích snímků rozhodovat, kam se vydat, nebo kde vrtat.

Padák pro ExoMars opět selhal – situace se komplikuje

Druhá fáze evropsko-ruského projektu ExoMars tvořená evropským roverem Rosalind Franklin a ruskou přistávací plošinou Kozáček by měla startovat už zhruba za rok. Specialistům však dělají vrásky na čele problémy s konstrukcí padáku. Minulý týden totiž proběhla jeho výšková zkouška – bohužel však nebyla úspěšná. To je samo o sobě nepříjemné, ale ještě horší je, že jde již o druhé selhání podobného rázu. O prvním neúspěchu jsme psali na začátku července. Prioritou je samozřejmě vyřešení tohoto problému, aby se termín startu v příštím roce stihl. „V době psaní této odpovědi se stále počítá se startem v červenci 2020. Odklad o dva roky by přinesl velké množství problémů, zejména organizačních a finančních,“ říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

LaRa může letět k Marsu

LaRa není označení žádné dámy, takže fanoušci herní série Tomb Raider mají smůlu. Jde o mimořádně zajímavý vědecký přístroj pro evropsko-ruskou misi ExoMars 2020, takže se naopak mohou radovat fanoušci kosmonautiky. Tento přístroj nedávno prošel zkouškami, při kterých byl vystaven podmínkám, jaké zažije na povrchu Marsu. Nyní na něj čeká přesun do Ruska, kde projde přijímací kontrolou, po které bude následovat jeho integrace do landeru Kozáček. Termín startu se totiž nezadržitelně blíží – za rok touhle dobou už by sestava mohla být na cestě od Země.

Komplikace při vývoji padáku mise ExoMars

Kompletní padákový systém, který bude mít za úkol dopravit v roce 2021 na povrch Marsu přistávací plošinu s vozítkem, prošel celkovou zkouškou ve vysoké výšce, ale tato zkouška nedopadla úplně přesně podle plánu. Na hlavních padácích se totiž objevilo nečekané poškození. Všechny prvky mise ExoMars 2020 se chystají na start, který by mohl přijít už za rok. Přistávací plošina Kozáček dorazila minulý týden do Turína a vozítko Rosalind Franklin se připravuje v britském městě Stevenage. Výškový test kompletního padákového systému proběhl 28. června na testovacím komplexu Esrange u švédské Kiruny.

Evropa se chystá na cestu k Marsu a zpět

Vizualizace startu rakety se vzorky z povrchu Marsu.

Evropská kosmická agentura se Marsu věnuje dlouhodobě – její sonda kolem Marsu krouží již 15 let a už za téměř rok se k Rudé planetě vydá její první vozítko. Ovšem evropské plány týkající se Marsu tím rozhodně nekončí, ba co víc – ESA chce postoupit opět o krůček výš. Tou další úrovní není nic menšího než spoluúčast na mezinárodním programu několika misí, které mají společnými silami dopravit na zemi kousek Marsu. Program Mars Sample Return je považován za královskou disciplínu výzkumu Marsu a vědci se již desítky let těší na možnost prozkoumat v dokonale vybavených pozemských laboratořích materiál z Rudé planety.

Laboratoř pro ExoMars prošla simulací Marsu

Sada nejdůležitějších vědeckých přístrojů vyvinutých pro rover Rosalind Franklin v rámci mise ExoMars prošla minulý měsíc zkouškami, které měly prověřit jejich kompatibilitu s podmínkami na Marsu. Letový exemplář dílu ALD (Analytical Laboratory Drawer) absolvoval termální a vakuové zkoušky v italském Turíně, konkrétně v areálu firmy Thales Alenia Space. Vozítko, které se má příští rok vydat k Marsu, bude první expedicí v historii, která prozkoumá Mars nejen na povrchu, ale hezky do hloubky. Nemluvíme přitom o průzkumu nitra Marsu, jaký dělá lander InSight. Rover Rosalind Franklin bude disponovat skládacím vrtákem o výsledné délce dva metry, jehož prostřednictvím odebere vzorky z hlubokých podpovrchových vrstev nezasažených spalující radiací. Analýza těchto vzorků se pak zaměří na hledání stop dávného, případně i současného života.

Evropsko-ruská sonda u Marsu přináší první objevy

Nové důkazy o vlivu nedávné celoplanetární prachové bouře na vodu v atmosféře Marsu a překvapivá absence metanu – to jsou dva ze tří hlavních pilířů objevů, které evropsko-ruská sonda TGO (Trace Gas Orbiter) učinila během prvního roku své vědecké fáze. Dvě studie zveřejněné ve specializovaném časopise Nature byly prezentovány i na tiskové konferenci ve Vídni na zasedání Evropské geofyzikální unie. Třetí studie pak pochází z ruské části projektu a může se pochlubit tím, že jde o dosud nejdetailnější mapu rozložení vodního ledu nebo vodou nasycených podpovrchových minerálů na Marsu v celé historii. V tomto článku se na všechny nové poznatky podíváme podrobněji – opět se ukázalo, že i když je Mars nejprozkoumanější planetou vůbec (hned po Zemi samozřejmě), tak nás stále dokáže něčím překvapit.

Evropský přeletový modul pro Mars

Firma OHB dokončila stavbu přeletového modulu pro misi ExoMars 2020 – hotový exemplář tak mohl opustit výrobní prostory v německých Brémách a vydat se na podrobné zkoušky, které na něj čekají v italském Turíně a francouzském Cannes. Mise ExoMars 2020 má pátrat po stopách dávného života na rudé planetě – k tomu bude sloužit přístrojové vybavení vozítka Rosalind a vědeckému poznání pomůže i ruská přistávací plošina Kozáček. Po přistání na Marsu se přistávací plošina rozloží a umožní vozítku slet, zatímco sama bude fungovat jako stacionární sonda.