sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Národní úřad pro průzkum (NRO) udělil společnosti HawkEye 360 novou zakázku na poskytování komerčních zpravodajských informací založených na monitorování rádiových frekvencí. Firma tím přechází z několikaletého testovacího programu do fáze operační podpory amerických zpravodajských a obranných institucí.
Společnost Rocket Lab plánuje v roce 2027 využít jednu ze svých družic Photon k demonstraci fungování datové sítě amerických vesmírných sil přímo na oběžné dráze.
LandSpace v úterý úspěšně přistála s prvním stupněm své rakety Zhuque-3 po druhém startu této rakety z pouště Gobi.
United Launch Alliance jmenovala Marka Pellera, dlouholetého manažera a vedoucího pracovníka společnosti, svým novým generálním ředitelem.
Evropská unie uvalila sankce na šéfa dceřiné společnosti Roskosmosu, která vyvíjí systém družic se syntetickou aperturou (SAR) pro ruskou armádu.
HEO, australská společnost, která využívá družice pro pozorování Země k pořizování snímků jiných vesmírných objektů, podepsala dohodu se společností Planet o přístupu k jejím družicím.
NASA plánuje letos v rámci programu komerčních služeb zadat další tři lunární mise, včetně orbitální sondy, která by nahradila sondu Lunar Reconnaissance Orbiter.
Tři společnosti byly vybrány, aby prověřily možnosti poskytování služeb odstraňování družic z oběžné dráhy (deorbitace) pro vládu USA. Pentagon zkoumá, zda by likvidaci dosluhujících kosmických aparátů bylo možné nakupovat od komerčních provozovatelů, místo aby ji zajišťovala specializovaná vládní kapacita.
Společnost Lynk Global dokončila fúzi se společností Omnispace a přejmenovala se na Elveo Mobile. Zároveň získala globálně koordinované pásmo S, které jí umožní rozšířit družicové služby typu D2D (přímé spojení zařízení s družicí) nad rámec základního zasílání zpráv.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dvojče evropského vozítka Rosalind Franklin nikdy (na rozdíl od letového kusu) neopustí Zemi, přesto se mu nyní podařil velký úspěch. Rover provedl vrt do hloubky 1,7 metru, kde odebral vzorky. Bylo tak dosaženo mnohem větší hloubky, než o jakou se pokusil kterýkoliv marsovský rover v historii. Zkušební odběr materiálu z tvrdého kamene a doručení tohoto vzorku do laboratoře ve vozítku představuje důležitý milník v rámci příprav mise ExoMars 2022. „Dlouho očekávaný úspěch vrtačky pro ExoMars na Zemi by byl na Marsu významným prvenstvím,“ potvrzuje David Parker, ředitel pilotovaného a robotického průzkumného programu ESA. Nejhlubší vrt, jaký lidstvo doposud provedlo na rudé planetě totiž dosahuje hloubky zhruba 7 centimetrů.
Pondělní přednáška nám přinesla povídání o Hubblově vesmírném dalekohledu, který na oběžné dráze pracuje více než třicet let a počítá se, že bude svou činnost v blízké době končit. Naproti tomu tématem dnešní přednášky budou sondy, které se na svou pouť vesmírem teprve vydají. Půjde o JUICE, kterou plánuje evropská kosmická agentura ESA a ExoMars 2022, což je společný projekt ESA a ruské kosmické agentury Roskosmos. Na obou sondách se budou podílet i čeští vědci. Přednášejícím, který o tomto tématu bude mluvit, je pan prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr., který je vedoucím oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Také pedagogicky působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Abychom však lépe rozuměli tomu, jaký bude český podíl na obou sondách, nejprve si popovídáme o hvizdech a podobných jevech v magnetosféře. Jde o nízkofrekvenční elektromagnetické vlny, které vznikají v kanálech blesků, při magnetických bouřích a polárních zářích. Poté už přikročíme k sondám samotným. Obě se mají vydat na svou pouť v roce 2022. Každá však zamíří jinam, ExoMars 2022, poputuje k Marsu a cílem sondy JUICE bude Jupiter a jeho
Průzkum sluneční soustavy je v podstatě již velmi stará disciplína, která však až do 50. let 20. století byla prováděna jen pozemskými přístroji, když tedy pomineme stratosferické balóny či sondážní rakety. Až s příchodem kosmonautiky v říjnu 1957 se sondy postupně rozletěly do všech koutů naší soustavy. Prvním cílem byl jednoznačně Měsíc, ale postupně byly rakety zaměřovány směrem na Venuši či Mars, Merkur či Slunce. V 70. letech se agentury stávaly odvážnější a začaly se zajímat i o plynné obry. Můžeme říct, že do dnešních dnů již každou planetu naší soustavy navštívila alespoň jedna sonda. Ale vesmír samozřejmě nekončí na hranicích naší soustavy či pouze naší galaxií. Souběžně se zkoumáním planet pomocí sond byl zahájen i astrobiologický průzkum. Jeho pionýry jsou sondy Viking, které v druhé polovině 70 let přistály na Marsu. Ze současnosti možno říct, že na tyto průkopníky navazují i dnešní sondy Gaia či Tess, které mapují naší galaxii a pátrají po exoplanetách. Patří sem i sondy Osiris-Rex či evropsko-ruský program ExoMars. O těchto i řadě dalších kosmických misích bude dnes vyprávět Julie Nováková z
Pomalu nám končí týden, v jehož průběhu jsme se věnovali Marsu. V pondělí nám byla představena myšlenka lidské cesty na Mars, ve čtvrtek několik různých přenosů pokrývalo úspěšný
pokus o přistání amerického roveru na Marsu a dnes se k rudé planetě vrátíme prozatím naposled. Když jsme si tu minule představovali historii průzkumu této planety, řekli jsme si, že až do konce 20. století ležel průzkum Marsu na bedrech americké a sovětské/ruské kosmonautiky. V roce 1998 sice na japonské raketě odstartovala k Marsu sonda Nozomi, ale té se nepodařilo dostat na oběžnou dráhu planety. První úspěch dosažení oběžné dráhy jinou než ruskou či americkou sondou tak nastal až v prosinci roku 2003, kdy se tento cíl podařil evropské sondě Mars Express. Úspěch to však byl jen poloviční. Sonda samotná je sice stále funkční a má palivo pro svůj provoz až do roku 2026, neúspěch však spočívá ve faktu, že sebou k rudé planetě nesla i lander Beagle 2. Ten sice zahájil sestup, ale nikdy se již z povrchu planety neozval. Čtvrtou velmocí, která dokázala
Systém padáků, který pomůže vozítku Rosalind Franklin a přistávací platformě Kozáček dosednout na Mars, dokončil plnorozměrové výškové zkušební shozy. Při nich se využily předesignované systémy, které se musely změnit po neúspěšných loňských testech. Tentokrát už vytažení padáků i zpomalení zátěže probíhalo podle očekávání. Testovací maketa měkce dosedla a padáky byly zachráněny pro následnou inspekci. Ta odhalila, že přesto došlo k poškození vrchlíku, což může naznačovat, že by se týmy měly ještě zaměřit na časnou fázi nalévání vzduchu do padáku.
Dnes jsem pro vás vybral přednášku pracovníka České kosmické kanceláře a popularizátora kosmonautiky Michala Václavíka, který má díky své práci vynikající a naprosto originální informace o kosmonautice, ať už jde o pilotované mise či bezpilotní sondy. V přednášce vám představí společný projekt Evropské kosmické agentury a ruského Roskosmosu, který asi všichni znáte pod názvem ExoMars. Jedná se o dvoudílnou misi. Během první mise byla v roce 2016 k Marsu odstartována sonda TGO, jejíž součástí byl i přistávací modul EDM nazvaný též Schiaparelli. V přednášce se dozvíte, jaké jsou úkoly sondy na oběžné dráze a jaký byl osud přistávacího pouzdra. V další části přednášky nám poté Michal Václavík představí přípravy druhé části tohoto společného projektu. Podle plánů z roku 2019 se mělo startovat letos a ruská raketa Proton-M měla vynést k Marsu ruskou přistávací platformu Kozáček a evropský rover Rosalind Franklin. My už dnes však víme, že letos v březnu byla mise odložena na rok 2022. Přes tento nepříjemný fakt vás rozhodně čeká informacemi nabitá přednáška, která pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Minulý pátek jsme Vám přinesli první díl minisérie věnované představení alespoň některých českých kosmických projektů. Také dnes budeme v tomto tématu pokračovat a přineseme Vám další informace od zástupců Akademie věd, kteří 10. září vystoupili na pražské výstavě Cosmos Discovery v rámci tiskové konference věnované novým exemplářům, které souvisí s českým podílem na kosmických projektech. Stejně jako minule bych chtěl už na začátku zdůraznit, že se rozhodně nejedná o všechny projekty, na kterých se ČR podílí, existují i další. Máme tedy být rozhodně na co hrdí.
Michal Václavík přinesl informaci o nově stanoveném termínu startu – 21. září 2022. Přílet k Marsu by měl přijít 10. června 2023. 26. května 12:10
Evropská kosmická agentura společně se státní korporací Roskosmos rozhodla o odkladu startu druhého kola mise ExoMars, která má studovat rudou planetu, na rok 2022. Společný projektový tým expertů z ESA i Roskosmosu zhodnotil všechny činnosti potřebné k povolení předstartovních příprav, aby bylo možné analyzovat možná rizika a udržitelnost harmonogramu. Po náležitém zvážení všech doporučení poskytnutých evropskými a ruskými generálními inspektory dospěli experti projektového týmu mise ExoMars k závěru, že testy nezbytné k tomu, aby byly všechny součásti mise pro průzkum Marsu fungovaly, vyžadují více času na dokončení.
Start se posouvá z letošního léta na rok 2022. Na zítřek připravíme článek s bližšími detaily. 12. března 12:15
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
