sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura upřesnila svůj plán pro program European Resilience from Space (ERS) a nastínila rozsah programu v hodnotě 1 miliardy eur, který přímo propojí pozorování Země, telekomunikace a navigaci s rostoucími potřebami Evropy v oblasti obrany a bezpečnosti.
Společnost Astranis 5. listopadu oznámila plány na spuštění mobilní ad-hoc síťové služby s názvem Vanguard, která bude využívat její malé geostacionární družice k rozšíření dosahu komunikace typu point-to-point pro pomoc při katastrofách nebo pro bezpečné obranné operace.
Německý výrobce družic Reflex Aerospace získal 50 milionů eur díky rostoucímu zájmu a investicím do evropských vesmírných systémů.
Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.
Společnost Intuitive Machines, která vyvíjí lunární moduly a další zařízení, 4. listopadu oznámila, že kupuje společnost Lanteris Space Systems, výrobce družic dříve známého jako Maxar Space Systems.
Společnost SES se obrátila na japonského vlajkového operátora s žádostí o dodatečné přidělení šířky pásma pro družice, aby udržela krok s rostoucí poptávkou po připojení ze strany cestujících létajících napříč Asií, a to i po výrazném rozšíření vlastní flotily koupí družic Intelsat.
Agentura CMSA oznámila, že se kosmická loď Shenzhou 20 vrátí na Zemi až později. Důvodem je podezření na zásah lodi úlomkem kosmické tříště.
Společnost Telesat se chystá v prosinci 2026 vypustit dvě družice Lightspeed. V následujícím roce by mělo být vypuštěno 96 družic pro první globální širokopásmovou službu z nízké oběžné dráhy Země, která má kompenzovat rostoucí poklesy obchodu s geostacionárními družicemi.
Bílý dům 4. listopadu oznámil, že znovu nominuje Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropský astronaut Thomas Pesquet vyrazí příští rok na ISS – nyní trénuje v evropském středisku v Kolíně nad Rýnem a chystá se na přesun do Houstonu. Technická stránka je tedy zajištěna, ale ESA se nyní obrací na veřejnost s prosbou o pomoc při hledání názvu jeho mise. Thomas byl do oddílu astronautů přijat v roce 2009 a v roce 2016 pobyl na ISS půl roku v rámci mise Proxima. Nyní můžete navrhnout jméno jeho druhé šestiměsíční mise, při které bude provádět experimenty a výzkum, nebo udržovat systémy stanice. Nejde o nic malého – název mise astronauta patří mezi nejikoničtější prvky. Má zdůrazňovat její význam, odrážet astronautovu osobnost a je často zmiňován ve zprávách ESA.
Evropská sonda JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) má na svou cestu k Jupiteru vyrazit v červnu 2022 a tak je nejvyšší čas pokročit v její stavbě. První evropská sonda patřící do oficiální kategorie velkých projektů se v průběhu dubna přesunula do německého Friedrichshafenu, kde podstoupí závěrečnou integraci. Ve zdejší hale společnosti Airbus stráví 5,2 tuny vážící sonda několik měsíců, během kterých dostane elektroniku, počítače, komunikační a navigační systémy. Pak už na ni budou čekat zevrubné testy ve středisku ESTEC, které prověří správné fungování palubních systémů.
Skoro půl století poté, co mise programu Apollo dopravily materiál z Měsíce na Zemi, mohou experti, kteří jsou také z Evropské kosmické agentury, odhalit tajemství dvou doposud neotevřených vzorků. Cílem je zjistit více o dávných procesech, které formovaly Měsíc, ale také zpřesnit a nacvičit techniky, které se budou hodit při budoucích misích obnášejících dopravu vzorků. Jeden ze dvou vzorků je právě nyní analyzován, u druhého probíhají přípravy na jeho otevření, ke kterému by mělo dojít ještě letos.
Do roku 1998 vstupoval Mir v relativně ucházející kondici a přesto, že se stále ještě nepodařilo zprovoznit poškozený modul Spektr, po několikaměsíční pauze v létě předchozího roku, kdy se veškerá činnost zaměřila na záchranu stanice a obnovení její provozuschopnosti, běžel vědecký program na plné obrátky. Ovšem jestliže samotná stanice větší problémy nezažívala, o stavu financování jejího provozu se to samé říci nedalo. RKK Energija do roku 1998 vstoupila mimo jiné s deficitem 670 milionů rublů, které dlužila státní kosmická agentura RKA. Ani perspektiva neměla být o mnoho růžovější – v tomto roce měl být ukončen program Shuttle-Mir, který do kasy ruské strany nalil během zhruba pěti let 400 milionů dolarů. Energija coby provozovatel Miru se nyní musela spoléhat na vrtkavou přízeň zákonodárců a exekutivy a také na mezinárodní partnery. Už v roce 1997 se ruské straně dostalo tolik potřebné finanční injekce ze strany francouzské kosmické agentury CNES, která v rámci dlouhodobé spolupráce od Rusů již poněkolikáté zakoupila křeslo na Sojuzu pro svého „spationauta“. Kolize Progressu se stanicí francouzskou misi odsunula z července 1997
Další týden minul rychlostí rakety a je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na teleskop CHEOPS, který úspěšně dokončil testovací fázi a nyní přechází k operační misi. Právě jeho vědecká činnosti je velmi očekávaná vědeckou komunitou. Dále se podíváme na souhrn návratu posádky Sojuzu MS-15 zpět na Zemi, včetně několika zajímavých snímků z jejich cesty. Nevynecháme ani dění kolem Crew Dragonu, Starship, anebo se podíváme na přípravu nové japonské rakety H3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Již tří sté devadesáté páté vydání pravidelného souhrnu událostí v kosmonautice za uplynulých sedm dní vás tentokrát vezme na Space port America, kde probíhají přípravy na start Launcher One. Společnost Virgin Orbit navíc získala důležitou zakázku od Kosmických sil USA. V dalších tématech se podíváme například na návrat posledního nákladního Dragonu první verze, anebo zamíříme na Kennedyho kosmodrom, kde probíhají poslední přípravy na start vozítka Perseverance. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
V pátek 10. dubna se kolem Země prosmýkly hned dvě sondy (evropská MPO a japonská MMO alias Mio) a ještě k tomu přeletový modul MTM. Řeč je samozřejmě o jedné jediné sestavě, která míří na misi BepiColombo. Kamery MCAM během tohoto průletu nelenily a pořizovaly snímky naší planety. Dva animované gify, které Vám dnes přinášíme, vznikly 9. dubna (tedy den před průletem) a v den průletu. Můžete se tedy těšit jak na postupné zvětšování Země, tak i na průlet v těsné blízkosti naší planety.
Vědci, kteří analyzují data z evropské družice Sentinel-5P si všimli výrazného úbytku koncentrací ozonu nad Arktidou. Nezvyklé atmosférické podmínky včetně nezvykle nízkých teplot ve stratosféře vedly k poklesu úrovně ozonu, takže vznikla „ozonová minidíra“. Ozonosféra je přirozená ochranná vrstva tohoto plynu, která se nachází ve stratosféře. Stará se o ochranu života na Zemi před škodlivým ultrafialovým zářením ze Slunce, které by jinak způsobovalo rakovinu či šedý zákal, ale přinášelo by i další negativní vlivy na přírodu.
Epidemie COVID-19 dočasně prakticky paralyzovala běžný život, jak jej známe. Ačkoliv se šíření této vysoce nakažlivé choroby daří zpomalovat, bude svět čelit velkým výzvám při snaze vrátit se zpět do běžného režimu. Ve snaze pomoci expertům, kteří pracují v těchto mimořádných dobách v evropských výzkumných centrech a technických organizacích, založila ESA dvě nové iniciativy spojené s lepším porozuměním toho, jak pandemie ovlivňuje společnost, ekonomiku a životní prostředí. Silniční provoz po celém světě byl výrazně omezen a evropská družice Sentinel 5P poskytuje klíčové informace o změnách koncentrací látek jako je třeba oxid dusičitý v atmosféře. I přesto je tu ohromný potenciál k využití dat ze sledování Země, která mohou vrhnout nové světlo na další společenské a ekonomické změny, které se momentálně odehrávají.
Po krátkém utlumení provozu evropských vědeckých sond ve Sluneční soustavě, o kterém jsme psali v Kosmotýdeníku, se tyto sondy pomalu vrací k tomu, co jim jde nejlépe, tedy ke sběru vědeckých dat. V řídícím středisku ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu dlouho probíhalo řízení misí normálně i když většina zaměstnanců i kontraktorů pracovala z domova. Jenže když se COVID-19 nakazil jeden z pracovníků řídícího střediska, musela být přijata opatření zabraňující šíření infekce. „Ta osoba je již naštěstí v pořádku a uzdravuje se,“ uvedl Paolo Ferri šéf řízení misí v ESOC a dodal: „Během dvou dnů před jeho diagnostikou, kdy chodil do práce, přišel na místě do kontaktu s dvaceti kolegy.“
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
