sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Maxar Intelligence

Americký poskytovatel družicových snímků, společnost Maxar Intelligence, oznámil smlouvu s nizozemským ministerstvem obrany v hodnotě 14,4 milionů dolarů. Čtyřletá dohoda oznámená 9. ledna poskytuje nizozemským vojenským uživatelům přístup k funkcím Maxaru.

JPL

Ničivé požáry v USA si vynutily uzavření a evakuaci laboratoře NASA Jet Propulsion Laboratory. JPL se nachází v povinné evakuační zóně. Požár se pohybuje méně než jednu míli od laboratoře.

Pale Blue

Japonský startup Pale Blue oznámil 8. ledna dohodu s italskou společností D-Orbit. Cílem spolupráce je testování a rozvoj Water Ion Thruster od Pale Blue. Pohon by měl být testován na oběžné dráze v tomto roce.

Intelsat

Společnost Intelsat oznámila 8. ledna svou první multi dohodu s telekomunikační společností GCI. Dohoda umožňuje poskytovat služby zákazníkům, včetně vládních agentur a podniků, v celém největším státě ve Spojených státech.

MSR

Rocket Lab žádá nadcházející administrativu USA, aby přehodnotila plány NASA na návrat vzorků z Marsu (MSR), s tím, že může nabídnout přístup, který je rychlejší a levnější než alternativy agentury.

True Anomaly

Společnost True Anomaly oznámila 8. ledna jmenování Stephena Kitaya do funkce senior viceprezidenta pro vesmírnou obranu. Kitaya předtím působil ve funkci náměstka ministra obrany pro vesmírnou politiku a zasloužil o zřízení vesmírných sil USA.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa
Mir v poslední fázi své existence

Svět nad planetou (85. díl)

Do roku 1999 vstupoval komplex Mir s podepsaným rozsudkem smrti. Jeho další existenci stála v cestě ekonomická realita a peníze, které byly zapotřebí na jeho udržení v provozu, nebyly v dohledu. Malý záblesk naděje se ukázal v listopadu předešlého roku, kdy se objevil potenciální soukromý investor, ovšem státní představitelé se nebyli schopni do konce roku zaručit za soukromé investice a úderem silvestrovské půlnoci se tak smlouva mezi RKK Energija a oním investorem stala pouhým cárem papíru. K 1. lednu Energija evidovala u různých subjektů (včetně státu) nesplacené pohledávky ve výši přibližně 1,2 miliardy rublů a každý den se dluh prohluboval. O tom, že situace ohledně financování kosmického výzkumu byla v těch letech za hranou udržitelnosti, svědčil například i fakt, že na podzim 1998 musel pro nedostatek prostředků na dva měsíce přerušit svou činnost i CKB Progress, výrobce nosičů řady Sojuz. Vypadalo to, že tento rok se pro stanici skutečně stane posledním. Usilovná kampaň vedení Energije ale nakonec přeci jen slavila úspěch, když se podařilo přesvědčit novou vládu pod vedením premiéra Jevgenije Primakova, že Mir je předmětem

EDRS-C je připraven na vstup do služby

Druhý pilíř evropské datové dálnice je připraven na vstup do ostré služby. Systém EDRS (European Data Relay System) pomáhá družicím sledujícím Zemi přenášet v téměř reálném čase do řídících středisek v Evropě velké objemy dat, které mají často potenciál zachránit lidské životy. Druhá družice této sítě, EDRS-C nyní úspěšně dokončila fázi aktivace a ověřování palubních systémů, takže když závěrečné zhodnocení neodhalilo žádný problém, může začít nabízet své služby.

Solar orbiter projde ohonem komety

Evropská vědecká sonda Solar orbiter protne v nejbližších hodinách dráhu komety ATLAS. Letos vypuštěná sonda původně v této fázi neměla sbírat vědecké informace, ale pozemní specialisté nakonec této mimořádné příležitosti využijí. Ujistili se, že čtyři nejunikátnější vědecké přístroje na palubě sondy budou připraveny na toto nečekané setkání. Sonda Solar orbiter byla vypuštěna 10. února letošního roku na raketě Atlas V. Od té doby (s výjimkou krátkého období, které zavinila pandemická protiopatření) prováděli vědci a inženýři série zkoušek, které jsou součástí uvádění všech palubních systémů do provozu.

Testy evropského cubesatu pro internet věcí

Největší zařízení, které Evropská kosmická agentura používá k testování antén zůstává v provozu navzdory pandemii COVID-19. Nyní zde probíhají testy posledního exempláře družicové sítě, která bude sloužit takzvanému internetu věcí. „Hlavním rozdílem oproti běžným testům je, že kontakt mezi lidmi musí být minimalizován, abychom dodrželi požadavky na dodržování bezpečnostních odstupů,“ vysvětluje Eric Van Der Houwen, testovací inženýr antén a dodává: „Znamená to, že zákazníci dorazí do naší komory k instalaci jejich nanodružice a pak odejdou. Normálně zůstali na místě po celou dobu zkoušek. Po většinu času pracuji ze svého stanoviště a na dálku spolupracuji s kolegou, který se jmenuje Alfredo. Když potřebuju osobní pomoc, třeba je nutné něco zkontrolovat, nebo posunout něco těžkého, tak kolega přijde. Oba máme roušky a dodržujeme bezpečné odstupy jak to jen jde.“

Špičatá koruna jako základ mikropohonu

Dnešní článek bude o malé součástce z wolframu, která vypadá jako koruna s vysokými špičkami, která má poloviční velikost než euro-deseticent (tedy asi 1 cm). Přirovnání k evropské měně nebylo náhodné – tahle součástka je totiž součástí nejmenšího a nejpřesnějšího evropského pohonného systému. Indium FEEP Multiemitter (IFM) Nano Thruster má pomoci družicím vzdorovat odporu atmosféry, nebo slabému, ale trvalému vlivu tlaku slunečního záření. Podle potřeby může být do cubesatu či jiné malé družice umístěno odpovídající množství těchto pohonných systémů, přičemž se nabízí i možnost využít jich k přesnému manévrování jednotlivých složek družicových sítí, ale i k efektivnějšímu stahování objektů do atmosféry.

Evropa pomůže dopravit Američany na Měsíc

Jestli je něco v kosmickém výzkumu opravdu cenné, je to schopnost vzájemné spolupráce mezi státy. Jednou z ukázkových spoluprací je samozřejmě Mezinárodní kosmická stanice, ale tím to rozhodně nekončí. Další spoluprací, která bude ukázkově prospěšná pro obě strany, je evropská participace na americkém programu Artemis. Evropa dodala již jeden servisní modul pro loď Orion a druhý právě staví. Nyní byla podepsána smlouva, která tuto výrobu rozšiřuje a co víc. Třetí servisní modul pro misi Artemis III bude ten, který umožní americkým astronautům doletět k Měsíci, kde by pak v roce 2024 mělo proběhnout přistání. Evropa si tím zajistí místo pro své astronauty na dalších misích!

Kosmotýdeník 401 (18.5. – 24.5.)

Máme za sebou další týden, který byl napěchovaný událostmi v kosmonautice. Kosmotýdeník vám jako vždy poskytne přehled toho nejzajímavějšího, co se stalo během těchto sedmi uplynulých dní. Hlavním tématem však překvapivě nebude Crew Dragon chystající se na misi DM-2. Budeme se mu sice věnovat také, ale nejdříve zamíříme do Ruska a podíváme se na jednu zajímavou armádní družici, která byla vynesena raketou Sojuz 2-1b. Nevynecháme však ani další dění a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Ultratenká membrána pro sluneční plachetnice

Malinká plachta tvořená nejtenčím známým materiálem – jeden atom silnou vrstvou grafenu – prošla prvotními zkouškami, které mají prokázat, jestli by se tento materiál nedal využít pro stavbu slunečních plachetnic. Mezi pohonnými technologiemi představují právě sluneční plachetnice velmi atraktivní obor – mnoho lidí fascinuje možnost, že by díky nim mohly naše sondy doletět k jiným hvězdám jen za několik desítek let. Tradiční sondy nesou pohonné látky pro své motory umožňující měnit jejich dráhu. Sluneční plachetnice nepotřebuje pohonné látky – je proto mnohem lehčí a raketa ji dostane na oběžnou dráhu mnohem snáze.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.