sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a ruské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho ruským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Čtyř stý třicátý druhý Kosmotýdeník se stane posledním v tomto roce. Nicméně ani sváteční čas a období Vánoc nezanechalo kosmonautiku v ležérním nic nedělání a pojídání cukroví. Naopak! V hlavním tématu se proto podíváme na aktuální stav testování prototypů lodi Starship i na stavbu prvního exempláře nosiče Super Heavy. Podíváme se i na to, kdy by se mohla vznést Starship SN-9 a jak budou následovat další exempláře. V dalších tématech nahlédneme pod sukni evropského servisního modulu, nahlédneme na palubu a zhodnotíme, jak se slavily Vánoce na Mezinárodní kosmické stanici, anebo na to, jak poprvé letěla nová čínská raketa CZ-8. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení, hezkou neděli a dobrý vstup do nového roku.
Evropská kosmická agentura hraje v americkém programu Artemis významnou roli. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že nejdůležitější částí kosmické lodi Orion je návratová kabina, není tomu tak. Ano, v návratové kabině budou od mise Artemis II sedět lidé a právem se na tento díl bude zaměřovat pozornost, ale bez servisního modulu by loď neměla elektrickou energii, nemohla by manévrovat a komplikované by byly také další činnosti. Tohle všechno má na starost právě servisní modul, který vyrábí Evropská kosmická agentura.
Na náhledovém obrázku dnešního článku vidíte něco, co byste na první pohled asi jen stěží dokázali určit. Díváte se na bublinu, která vznikla v rámci nástupce experimentu Multiscale Boiling, který je znám také jako Rubi. A proč má bublina na fotce tak nezvyklý tvar? O její protažení se postaraly elektrostatické síly. Ty se nevyužívají jen k tomu, aby vznikaly podobné působivé fotky, ale také pro lepší vědecké porozumění procesu varu. Var zná lidstvo už tisíce let, ale stále nemáme tento proces plně pochopený – zvlášť v podmínkách mikrogravitace. Pochopení toho, jak se chová proces varu ve stavu mikrogravitace, je pro vědce důležité, protože gravitace hraje důležitou roli. Bez jejího účinku vypadá var jakoby zpomaleně a vznikají při něm také větší bubliny. Díky tomu mohou vědci pozorovat a měřit efekty a projevy, které jsou při varu na Zemi buďto příliš rychlé nebo příliš malé.
V posledních čtyřech odstavcích minulého dílu jsme se pokusili o odhad vlivu příštího amerického prezidenta na pilotované průzkumné lety NASA. K vyjmenovaným faktorům, které mohou mít vliv na případnou úpravu strategického směru pro NASA, je nutno přidat i současné čínské kroky směřující k zintenzivnění průzkumu Měsíce. Ty jsou reprezentovány nejen chystaným čtvrtým krokem v čínském programu nepilotovaného průzkumu Měsíce, který bude spočívat v průzkumu zdrojů v oblasti jižního pólu a možností jejich využití, ale i letošním zkušebním nepilotovaným kosmickým letem lunární verze nové čínské kosmické lodi XZF-SC a vývojem nové „rakety 921“ využívající technologie současné nejsilnější čínské rakety CZ-5. Představitelé čínské kosmonautiky se rozhodli nečekat na dokončení technologicky, finančně a časově náročné rakety CZ-9 a nejnovější vize by mohla vést k přistání čínské posádky na Měsíci v roce 2030. V zájmu udržení kroku se světovými velmocemi učinil stejný krok i Roskosmos. Protože těžká raketa Jenisej sklouzne do 30. let, zahrnuje koncept pilotované mise k Měsíci pro druhou polovinu 20. let raketu Angara A5M s kosmickou lodí Orel a raketu Angara A5V s urychlovacím stupněm.
Evropský hledač tajemství temné energie a temné hmoty je opět o krok blíže ke startu. Jeho přístroje pro viditelnou a infračervenou část spektra prošly kvalifikační a přejímací kontrolou. Nyní jsou již plně integrovány do nákladového modulu nového teleskopu. Jedná se o významný pokrok v rámci celého sestavování kosmické observatoře Euclid, která by měla do kosmického prostoru zamířit v roce 2022. Přístroje pro viditelnou a infračervenou část spektra jsou nezbytně důležité pro měření tvarů a vzdáleností miliard galaxií. Vědci tak budu moci rekonstruovat deset miliard let kosmické historie, díky čemuž se přiblíží k lepšímu poznání tajemné temné hmoty a temné energie, které podle dosavadních poznatků dominují našemu vesmíru.
Máme tu letošní předposlední Kosmotýdeník, který vám opět shrne, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech – a že toho nebylo málo. Hlavní témata budou tentokrát dvě. V prvním se zaměříme na přesný popis příčin nedávné havárie evropské rakety Vega a ve druhém na úspěšný a velmi důležitý test, který má za sebou Dalekohled Jamese Webba, jehož start je již za rohem. Dále se podíváme na starty raket Sojuz a Falcon 9 a ukážeme vám povedené fotografie z těchto letů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Nejnovější data z evropské sondy Solar orbiter ukazuje, že její citlivé přístroje odhalily první přímé propojení mezi jevy, které probíhají na povrchu Slunce a projevy těchto jevů v meziplanetárním prostoru kolem sondy. Vědci se také dočkali nových informací o slunečních „táborácích“, kosmickém počasí a rozpadajících se kometách. „Nemohu být více spokojen s výkonem Solar Orbiteru a týmů, které se starají o jeho přístroje i o sondu samotnou,“ rozplýval se Daniel Müller, který je členem evropského týmu kolem této sondy a dodal: „Letos to navíc bylo kvůli ztíženým podmínkám skutečné týmové úsilí. Nyní konečně vidíme, že se toto úsilí skutečně vyplácí.“
Vláda SR schválila tuto středu návrh na prodloužení smlouvy o spolupráci s ESA o 18 měsíců, do 08/2022. Původní smlouva byla platná do 02/2021. 17. prosince 15:00
ESA vyslala průmyslovým partnerům jasnou zprávu, aby zahájili práce na hardwaru pro Space Rider a příslušný pozemní segment. Kosmický dopravní prostředek Space Rider má vynášet evropská raketa Vega-C a jeho možnosti budou poměrně široké. Měl by sloužit jako nepilotovaná robotická laboratoř na nízké oběžné dráze Země schopná návratu na Zemi. Dokončené vědecké experimenty by se tak dostaly zpět k odborníkům pro vyhodnocení, zatímco Space Rider by se začal chystat na další použití. Tato technologie by měla umožnit snadný přístup na oběžnou dráhu a zase zpět širokému spektru evropských kosmických i nekosmických aplikací – od výzkumu nejrůznějšího druhu až po demonstrace technologií.
ESA a NASA dnes oznámily, že na podzim 2021 mají na misi Crew-3 vyrazit Matthias Maurer (ESA), Raja Chari a Thomas Marshburn (oba USA). Čtvrté jméno neznáme. 14. prosince 17:00
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
