sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Boeing otevřela ve svém areálu El Segundo v Kalifornii nový výrobní závod na výrobu elektrooptických infračervených (EO/IR) senzorů pro americké vojenské družice. Rozšiřuje tak kapacitu s rostoucí poptávkou po systémech pro sledování raket.
NASA plánuje start rakety SLS s misí Artemis 2 na 6. března.
Tory Bruno, bývalý generální ředitel United Launch Alliance, uvedl, že se rozhodl připojit ke společnosti Blue Origin, aby pracoval na důležitých projektech národní bezpečnosti, včetně aplikací zařízení Blue Ring.
Japonská společnost iSpace oznámila, že práce na novém motoru pro její lunární moduly čelí zpoždění a že si ponechává možnost výměny motorů.
Dlouho očekávané omezení odpovědnosti provozovatelů raket ve Spojeném království vstoupilo v platnost 18. února s cílem zvýšit konkurenceschopnost začínajícího raketového sektoru v zemi.
SpaceX představuje systém poskytující služeby koordinace vesmírného provozu s využitím družic Starlink.
Společnost Vantor, komerční provozovatel družic pro pozorování Země zaměřený na vládní trhy a trhy s národní bezpečností, oznámila plány na provozování modelů umělé inteligence z Google Earth v rámci utajovaných vládních sítí za účelem automatizace zpráv o analýze snímků.
Startup SatVu, který se zabývá pozorováním Země, 17. února oznámil, že v rámci kola financování, které zahrnovalo i Inovační fond NATO, získal 30 milionů britských liber
Čínský startup Space Epoch si zajistil financování z kola B. Startup se koncem letošního roku chystá na první pokus o start rakety Hiker.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nový startovní komplex postavený pro připravovanou evropskou raketu Ariane 6 byl na evropském kosmodromu slavnostně otevřen. ESA tak může slavit další krok na cestě k nové raketě Ariane 6, která již prochází kombinovanými testy interakce nosiče a kosmodromu a připravuje se na svůj první start. Nově vybudovaný areál je tvořen komplexním systémem nadzemních a podzemních staveb, které jsou navržené přesně na míru Ariane 6 a jejímu provozu v dalším desetiletí. Velký podíl na dokončení komplexu má francouzská kosmická agentura CNES, primární kontraktor agentury ESA pro vývoj kosmodromu, ale i mnoho různých evropských firem.
Evropská mise Euclid dosáhla dalšího vývojového milníku. Podařilo se prokázat, že teleskop a jeho přístroje dokáží fungovat a dosáhnout očekávaných možností i v extrémních podmínkách kosmického prostoru. Euclid má studovat temnou hmotu a energii. Ty sice nemohou být přímo pozorovány žádným teleskopem, ale můžeme sledovat účinky jejich přítomnosti na rozložení galaxií ve vesmíru. Už dlouho se vědělo, že se vesmír rozpíná, což prozradila měření vzdálených galaxií, které se od nás vzdalují. Toto rozpínání spolu s růstem kosmických struktur (jako jsou nadkupy galaxií) ovlivňuje právě temná hmota a energie. Ovšem vědci zatím tomuto fenoménu úplně nerozumí. Euclid nasnímá s nevídanou přesností miliardy galaxií do vzdáleností 10 miliard světelných let. Jeho průzkum pokryje více než třetinu oblohy. Získaná měření umožní astronomům zlepšit jejich chápání historie rozpínání vesmíru a úrovně růstu kosmických struktur. Dva přístroje na palubě dodaná dvěma konsorcii firem. VIS (VISible imager) bude pracovat s viditelným světlem, NISP (Near Infrared Spectrometer and Photometer) s infračerveným. Oba již byly koncem roku 2020 integrovány do modulu pro užitečné vybavení, k čemuž došlo v prostorách firmy Airbus
Dalších sedm dní je za námi a kosmickými starty i událostmi napěchovaný týden nám nachystal mnoho informací k rekapitulaci. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu zaměříme na náklad, který dovezla zpět nákladní loď Crew Dragon z Mezinárodní kosmické stanice. Dále se podíváme na dva čínské starty, anebo si budete moct prohlédnout parádní fotografii z prvního průletu mise Bepi-Colombo kolem Merkuru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Evropská družice musela v noci na dnešek provést korekční zážeh, aby se vyhnula hrozící srážce s úlomkem z kolize družic Iridium a Cosmos. 2. října 21:55
Evropsko-japonská mise k Merkuru provede již brzy svůj první ze šesti průletů kolem této planety. Ty jsou potřebné k tomu, aby mohlo koncem roku 2025 dojít ke vstupu sond na oběžnou dráhu Merkuru. Není to tak dávno, co sestava v srpnu prolétla podruhé a naposledy kolem Venuše. Nyní se již vědci a inženýři chystají na první průlet kolem Merkuru – k maximálnímu přiblížení má dojít 2. října v 1:34 SELČ. Sestava se prosmýkne pouhých 200 kilometrů nad povrchem planety a palubní přístroje pořídí fotografie a vědecká data, která poskytnou vědcům toužebně očekávanou ochutnávku toho, na co se mohou těšit při hlavní misi.
Jelikož se protipandemická opatření začínají pomalu uvolňovat, mohli vědci z Evropy a USA konečně provést zkoušky, které mají ověřit, že nová družice z programu Copernicus nazvaná CHIME (Copernicus Hyperspectral Imaging Mission for the Environment) bude dodávat nejlepší možná data co nejdříve poté, co dosáhne oběžné dráhy. Tato nová mise je vyvíjena tak, aby podpořila směřování EU v oblasti hospodaření s přírodními zdroji a v konečném důsledku přispěla k řešení celosvětového problému potravinové zabezpečenosti. CHIME je jednou ze šesti nových misí, které připravují EU a ESA za účelem rozšířit a doplnit aktuální flotilu družic Sentinel v programu Copernicus. Družice Sentinel plní celou řadu úkolů programu Copernicus – zaměřují se třeba na rozvoj měst, potravinové zabezpečení, vzestup hladin moří, ubývání polárního ledu, přírodní katastrofy a klimatické změny celkově.
K tomu, abyste mohli detekovat největší kosmické kolize, potřebujete dost času, trpělivosti a spolehlivé lasery. V květnu proto NASA společně se zástupci průmyslových partnerů doručila Evropské kosmické agentuře první prototyp laseru pro mimořádnou misi LISA (Laser Interferometer Space Antenna). Tento unikátní přístroj je navržen k detekci droboučkého vlnění gravitačního pole, které způsobuje třeba splynutí neutronových hvězd, černých děr a supermasivních černých děr ve vesmíru. Vývoj laserového vysílač pro misi LISA vede Anthony Yu z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland.
Dlouho očekávaný dalekohled Jamese Webba své poslední dny stráví na cestách. Transport tak choulostivého nákladu, je totiž velmi složitá operace, která vyžadovala dlouhé a pečlivé plánování. Poté co teleskop úspěšně absolvoval všechny pozemní zkoušky, započala příprava na odeslání na francouzský kosmodrom Kourou, kde se z rampy ELA-3 18. prosince 2021 snad vydá do kosmu.
Na kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně začal soubor kombinovaných testů věnovaných premiérovému letu Ariane 6, zástupci nové generace evropských raket. Tento první test má potvrdit, že provozní, elektrické a mechanické vybavení potřebné k integraci horní části nosiče, splňuje předem dané požadavky. Procesy se testují za podmínek odpovídajících přípravě skutečného kosmického letu. Přípravy začaly už letos v květnu, kdy proběhla kampaň snížení rizik u mechanických činností. Významným krokem samotných zkoušek bylo například testovací uzavření obou polovin aerodynamického krytu kolem simulovaného nákladu. Aerodynamický kryt vyrobený švýcarskou firmou Ruag Space měří na výšku 20 metrů a jeho průměr je 5,4 metru. Jeho úkolem je chránit náklad před tepelným, akustickým a aerodynamickým namáháním během vzestupné fáze letu.
Na zemském povrchu už od počátku 17. století konstruují astronomové větší a větší dalekohledy, aby s nimi mohli lépe pozorovat vesmír. Tento trend dosahuje svého maxima v 21. století, kdy se staví teleskopy, které budou mít průměr zrcadla několik desítek metrů. Dalekohledy na zemském povrchu jsou ale limitovány propustností zemské atmosféry. Pokud astronomové chtějí pozorovat vesmír ve vlnových délkách, které zemská atmosféra nepropouští, nemají jinou možnost, než dopravit tyto teleskopy na oběžnou dráhu. Tím nejslavnějším dalekohledem, který na oběžné dráze slouží již více než 30. let je Hubblův vesmírný dalekohled (HST). Už řadu let se však plánuje vypuštění jeho nástupce, který se nazývá dalekohled Jamese Webba (JWST). Nebude mít však za cíl nahradit jej zcela, svá pozorování bude totiž provádět primárně v infračervené oblasti. Oproti HST však JWST bude mít větší průměr primárního zrcadla. Zatímco HST se dodnes pyšní zrcadlem o průměru 2,4m, zrcadlo pro JWST bude mít 6,5m. Dalekohled také není produktem jedné země, ale při jeho konstrukci se spojily hned tři kosmické agentury: americká NASA, evropská
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
