sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost York Space Systems, výrobce družic se sídlem v Denveru, zahájila 29. ledna veřejné obchodování na newyorské burze cenných papírů pod symbolem YSS, protože investoři nadále sázejí na trvalý růst amerických výdajů na obranu.
Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration), který reguluje komerční vesmírné lety, očekává pokračující růst počtu startů, a to navzdory obavám průmyslu, zda úřad dokáže držet krok.
Australská společnost HEO, která provádí vesmírné snímkování družic, získala vlastní družici NewSat-34 díky dohodě se společností Satellogic.
Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) má v úmyslu navýšit nákup komerčních meteorologických dat, uvedl 28. ledna Taylor Jordan, náměstek ministra obchodu pro pozorování a předpovědi životního prostředí.
Omán podepsal 26. ledna Artemis Accords. Stal se tak 61. zemí, která tak učinila.
Exotrail, francouzská společnost specializující se na družicovou mobilitu a zaměřená na servisní družice, společně se společností Astroscale France, francouzskou dceřinou společností japonské servisní společnosti, 28. ledna oznámily partnerství zaměřené na testování schopností deorbitace z nízké oběžné dráze Země.
Společnost Northwood Space, kalifornský výrobce pozemních stanic s fázovanými anténními soustavami, 27. ledna oznámila, že získala 100 milionů dolarů v rámci financování série B
Začal oficiálně druhý ročník konference Space Debris 2026. Konference, kterou pořádá Saúdská kosmická agentura (SSA), se účastní široká mezinárodní veřejnost za účasti předních odborníků.
Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius uvedl, že vládní program Evropské unie pro družicovou komunikaci s názvem GOVSATCOM, který sdružuje kapacitu osmi geostacionárních družic na oběžné dráze, zahájil provoz minulý týden.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
9. července si nová evropská raketa Ariane 6 odbyla svou premiéru. Aby k tomu ale mohlo dojít, bylo potřeba udělat celou řadu kroků, z nichž některé byly vidět více než ostatní, ale všechny bez výjimky byly velmi důležité. Na připomínku stovek lidí z mnoha různých států, kteří v posledních měsících pomohli nové evropské raketě odstartovat. Na jejich počest Evropská kosmická agentura vytvořila povedený sestřih zachycující všechny důležité momenty spojené s přípravou prvního startu Ariane 6. Pokud tedy máte volných osm a půl minuty, pohodlně se usaďte a vychutnejte si přiložené video.
Ani v tomto týdnu se v kosmonautice nezahálelo a děla se celá řada zajímavých událostí. V Kosmotýdeníku si jako již tradičně shrneme ty nejzajímavější kosmonautické události uplynulých sedmi dní. Tentokrát bude hlavním tématem dění kolem lodi Starliner, která je stále připojena k Mezinárodní kosmické stanici. Kdy se vrátí a jak dopadly testy jejích motorů? Podíváme se také na doručení družice Sentinel 2C na evropský kosmodrom, čeká nás návrat rakety Falcon 9 do služby i přípravy na pátý integrovaný let Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Evropská kosmická agentura 23. července představila plány na rozšíření své přítomnosti ve Spojeném království. ESA a Britská vesmírná agentura uvedly, že spolupracují na programech zlepšující vesmírné technologie. 24. července 10:00
Před 30 lety, 16. července 1994 astronomové udiveně sledovali následky dopadu prvního z mnoha kousků komety Shoemaker-Levy 9 do Jupiteru. Tato událost vyvolala (kromě jiného) také zájem o obor planetární obrany, protože se lidé začali ptát, zda by lidstvo bylo schopno nějakým způsobem zabránit podobné situaci, která by hrozila u Země. Evropská kosmická agentura se nyní v rámci programu Space Safety chystá udělat další krok na cestě k odpovědi na tuto otázku. Zástupci programu totiž obdrželi povolení zahájit přípravné práce na další misi z oboru planetární obrany. Vybraný projekt dostal jméno RAMSES (Rapid Apophis Mission for Space Safety).
Budova Hertz 2.0, nejnovější přídavek pro technologické středisko ESTEC, měří na výšku 22 metrů a na přiložené fotografii se díváme do jejích útrob. Na snímku můžete vidět, že stěny komory jsou pokryty ocelovými deskami, které budou sloužit jako izolace vnitřního prostoru od vnějších rádiových signálů. Tato prostorná testovací hala totiž bude sloužit k vyhodnocování chování nové generace větších a výkonnějších kosmických antén, přičemž se začne s anténami pro druhou generaci navigačních družic Galileo. Vylepšená a rozšířená verze současné komory Hertz 1.0 (Hybrid European Radio Frequency and Antenna Test Range) se označuje jako Hertz 2.0 a bude patřit do kategorie CATR (Compact Antenna Test Range – kompaktní anténní zkušební stanice). Nenechte se však zmást prvním slovem z názvu. Kompaktní je pouze v tom smyslu, že je navržena tak, aby simulovala obrovské vzdálenosti spojené s vesmírnou komunikací v mnohem menší komoře.
Devátého července ve 21:00 SELČ úspěšně odstartovala nová evropská raketa Ariane 6 a předvedla ukázkový start a navedení nákladu na oběžnou dráhu. Hned osm družic bylo úspěšně vypuštěno. Let to však nebyl bez poskvrny. Při přípravě na třetí a poslední zážeh došlo k problémům s pomocnou jednotkou APU a nebylo tak možné tento manévr provést. Z nákladů, které měly být při tomto letu vyneseny, tak dva nemohly provést svůj úkol – vstoupit do atmosféry a ověřit technologie návratu tělesa zpět na Zemi. Většina nákladů však provedla své úkoly. Risk, letět při inauguračním letu nového nosiče, se tak většině vyplatil. A my v našem seriálu, který popisuje zajímavou sortu zařízení vynesených při prvním startu Ariane 6, budeme pokračovat. Dovyprávíme neskutečně zajímavý příběh řady jedinečných či inspirativních zařízení, které se staly pionýry doprovázejícími první cestu nového evropského nosiče. Navíc máme jedinečnou příležitost porovnat záměry jednotlivých vědeckých experimentů s tím, jak nakonec skutečně dopadly. Tentokrát nás čeká zařízení PariSat, které patří k těm, které měly zůstat na palubě druhého stupně rakety. Navíc je to projekt
12. července v 4:35 našeho času odstartovala z Vandenbergovy základny v Kalifornii raketa Falcon 9 od SpaceX. V rámci mise Starlink 9-3 mělo být na nízkou oběžnou dráhu Země vyneseno 20 kusů družic Starlink včetně 13 se schopností přímého spojení s mobilními telefony. Kvůli úniku kapalného kyslíku ze druhého stupně však druhý zážeh neproběhl a došlo k poškození raketového motoru. Družice byly vypuštěny na mnohem nižší dráhu, než byl ta plánovaná, což způsobilo, že odpor okolního prostředí ještě více snižoval jejich dráhu a přibližoval je k zániku v zemské atmosféře. Tohle všechno jsme si podrobněji popsali v článku, který na našem webu vyšel 13. července. Dnes se k tomuto tématu vrátíme, ale z trochu jiného pohledu. Nečekejte žádné nové informace o nehodě samotné, vždyť vyšetřování teprve začalo. Podíváme se spíše na to, co znamená dočasné uzemnění Falconů pro kosmonautiku jako takovou.
Ne každý týden se v kosmonautice jen daří. Tento náročný obor občas přináší i nezdary. V pravidelném souhrnu aktuálních kosmonautických událostí zmíníme hned tři. Dva z těch nezdarů jsou naštěstí jen malé. V hlavním tématu se však budeme věnovat návratu čtyřčlenné posádky, která podstoupila roční simulovaný pobyt na Marsu. Jak tito odvážlivci vnímali hned po výstupu z jejich základny tuto výzvu? V dalších tématech se podíváme problémy s přípravou sondy Europa Clipper, stavbu druhé obslužné věže na Boca Chica a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Trochu to vypadá, jako když se domácí mazlíček uloží do své boudy. Tady jde ale o evropskou sondu Hera z oboru planetární obrany a uložena byla do speciálního kontejneru, jelikož ji čeká závěrečná fáze testovací kampaně. Sonda stále pobývá v technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC v Nizozemí, kde zůstane až do konce srpna. Na první pohled obyčejný kontejner, do kterého byla sonda uložena, se stal místem, kde proběhly testy Hery zaměřené na lokalizaci úniků. Tento test má potvrdit, že i po desetiměsíční fázi environmentálních testů jsou rozvody na sondě stále těsné. Vlastní princip zkoušky je velmi jednoduchý, jak popisuje manažer mise Hera, Ian Carnelli: „Nádrže na pohonné látky sondy Hera se naplní plynným heliem o tlaku 300 barů, tedy 300 násobek standardního atmosférického tlaku. Poté se sonda uloží do kontejneru a přidají se senzory sledující, zda vnitřní tlak zůstává stabilní po dobu celého den trvajícího testu.“
9. července ve 21:00 našeho času se na zbrusu nové startovní rampě ELA-4 kosmodromu CSG zažehly motory prvního letového exempláře rakety Ariane 6. Tento start byl pečlivě vyhlížen, protože Ariane 6 má Evropě zajistit samostatnost a nezávislost v dopravě těžších nákladů na oběžnou dráhu. Navíc české firmy se podílely nejen na stavbě dílů pro rakety, ale i pro pozemní infrastrukturu rampy. O ATC Space z Klatov, kde se vyrábějí například prstence pro pomocné motory na tuhé pohonné látky, se mluví poměrně často, ale sluší se připomenout třeba firmu UNEX z Uničova, která dodala těžkotonážní podvozky pro obslužnou věž, nebo společnost MCE ze Slaného, která vyrobila deflektor spalin pod startovním stolem. Jaký tedy byl premiérový start nové evropské rakety?
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
