sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.
Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.
Americké vesmírné síly mění způsob vyhodnocování rizik pro starty misí pomocí klasifikačních standardů pro zajišťování misí, které by mohly rozšířit příležitosti pro nové komerční poskytovatele.
Raketa na tuhé pohonné látky Minotaur IV vynesla misi NROL-174 se zpravodajskou družicí pro National Reconnaissance Office. Start rakety znamená návrat na základnu Vandenberg Space Force Base po více než deseti letech.
Start up Katalyst Space se spojil s evropským startupem LMO Space. Cílem spojení společností je demonstrace techniky pro připojování kosmických lodí, jinak známou jako asistované operace setkání a přiblížení (RPO).
Společnost Astranis podepsala smlouvu ve výši 115 milionů dolarů na dodávku první tchajwanské specializované komunikační družice pracující v pásmu Ka pro tchajwanskou telekomunikační společnost Chunghwa Telecom.
Německá společnost Rocket Factory Augsburg (RFA) oznámila změnu na pozici generálního ředitele. Stefan Tweraser, který byl generálním ředitelem od října 2021, byl nahrazen Indulisem Kalninsem. Podle dostupných informací hledala společnost někoho se zkušenostmi přímo z oboru.
NOAA obdržela návrh návrhu rozpočtu na fiskální rok 2026 od Úřadu pro řízení a rozpočet (OMB) Bílého domu. Návrh by znamenal velké změny v některých programech agentury zahrnující i GeoXO.
NASA 3. dubna oznámila, že astronaut Chris Williams byl přidělen ke kosmické lodi Sojuz MS-28, která měla odstartovat k ISS v listopadu, a připojil se tak ke kosmonautům Roskosmosu Sergeji Kud-Sverčkovovi a Sergeji Mikajevovi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská kosmická agentura ESA jménem Evropské komise podepsala kontrakt za 12 milionů Euro s italskou firmou Leonardo S.p.A a Istituto Nazionale di Ricerca Metrologica, v rámci kterého jde o návrh a vývoj nových ultrapřesných technologií atomových hodin pro navigační systém Galileo. Superpřesné a spolehlivé atomové hodiny jsou základním stavebním kamenem družicových navigačních systémů, na kterém stojí celkový výkon systému a přesnost určení pozice. Cyklus kompletní technologické inovace, tedy cesta z rýsovacího prkna k provozu v kosmickém prostoru, může trvat i desetiletí. Aby tedy systém Galileo zůstal na čele světových navigačních systémů, pracuje agentura ESA neustále na výzkumných a vývojových činnostech pro evoluci systémů Galileo a EGNOS v rámci projektu Horizon Europe od Evropské unie.
V minulých měsících během fáze jemného ladění, postartovní kalibrace přístrojů teleskopu Euclid a jeho příprav na začátek prvního vědeckého průzkumu si experti všimli drobného, ale postupně se zhoršujícího poklesu množství světla hvězd, které přístroj VIS sleduje. Ukázalo se, že Euclid čelí relativně běžnému problému, který zažívají kosmické sondy, když se dostanou do kosmického prostoru. Voda absorbovaná konstrukcí ze vzduchu během sestavování na Zemi se nyní vlivem okolního vakua postupně uvolňuje z určitých dílů. Ve velmi chladných podmínkách, které Euclid potřebuje k práci, pak tyto uvolněné molekuly přimrznou na prvním povrchu, kterého se dotknou. A pokud je tím povrchem vysoce citlivá optika kosmického teleskopu, může nastat problém.
Nová evropská družice Arctic Weather Satellite prošla environmentální testovací kampaní naprosto hladce. Testy proběhly v německé firmě IABG a obnášely umístění družice na vibrační stůl, kde se simulovaly vibrace, které družice zažije při startu, nechyběly ani zkoušky v termálně-vakuové komoře, kde byla vystavena extrémním teplotním výkyvům, jaké zažije na oběžné dráze. Družice je tedy po technické stránce připravena na to, co ji čeká při startu a také při pobytu v drsném kosmickém prostředí. Její start je zatím plánován na červen letošního roku a poté se tato nová družice zaměří především na zlepšení předpovědí počasí v oblasti Arktidy, jelikož tato lokalita zatím postrádá data pro přesné krátkodobé předpovědi.
Po letech vývoje a důkladné testovací kampani mohla nová družice EarthCARE opustit německý Mnichov a je na cestě do Kalifornie na Vandenbergovu základu. Jakmile sem dorazí, bude uložena na několik týdnů do skladu, dokud nepřijde čas, kdy započne její příprava na start. Ten je zatím plánován na květen a o vynesení se postará raketa Falcon 9. Družice EarthCARE (Earth Cloud Aerosol and Radiation Explorer) má být zatím nejkomplexnější misí z programu Earth Explorer. Jejím úkolem bude studovat, jakou roli hrají mraky a aerosoly v procesu ohřívání a ochlazování zemské atmosféry. Získaná data se budou podílet na zlepšení našeho chápání klimatických změn.
Jako náhledový snímek dnešního článku jsme použili infračervený pohled na testy, které agentura ESA, firma MDA a Centre Spatial de Liège provádí v belgickém městě Kruibeke v sídle firmy Redwire Space. Jedná se o nezbytnou přípravu na evropskou misi Proba-3, která bude vyžadovat let dvou družic v přesné formaci. Už letos budou obě sondy společně vyneseny na oběžnou dráhu, aby vůči sobě udržovaly formaci s přesností na pár milimetrů a vytvořily tak umělé zatmění Slunce. jedna ze dvou sond bude sloužit jako stínidlo, které vrhne stín na druhou družici, koronograf. Tím dojde k zakrytí silně svítícího slunečního disku, takže bude možné dlouhodobě pozorovat slabou korónu – z jednoho oběhu, který trvá 19,5 hodiny, bude pozorování koróny možné věnovat až 6 hodin!
17. duben roku 2021 byl na Slunci vlastně skoro stejný jako každý jiný den. To se ale změnilo, když výjimečná erupce vyvrhla z jeho povrchu obří oblak materiálu. Podobné výrony ze Slunce nejsou neobvyklé, ale tento se vyznačoval nezvykle širokým rozptylem, ve kterém vyslal vysokoenergetické protony a elektrony téměř rychlostí světla. Tyto částice postupně zaregistrovalo hned několik kosmických sond, které se pohybují ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy. Bylo to dokonce poprvé, kdy byly vysokoenergetické protony a elektrony (zkráceně SEP – solar energetic particles) pozorovány sondami na pěti hodně vzdálených místech mezi Sluncem a Zemí, ale i u Marsu. Nyní tyto odlišné výhledy na sluneční erupci odhalují, že různé druhy potenciálně nebezpečných SEP mohou být vyvrhovány různými jevy na Slunci do různých směrů, takže mají široký rozptyl.
V rámci nejnovější zkoušky ověřující její připravenost na kosmické podmínky, podstoupí sonda Hera třítýdenní pobyt ve vakuu, přičemž bude vystavena teplotním profilům, které zažije při své cestě k dvojplanetce Didymos. Sonda s rozměry 1,6 × 1,6 × 1,7 m byla zasunuta do komory 11,8 metru dlouhé Phenix o průměru 4,5 metru, která se nachází v technologickém středisku evropské kosmické agentury ESTEC. „Vždycky, když se má Vaše dítě přestěhovat, jste trochu nervózní,“ říká Ian Carnelli, který za ESA dohlíží na sondu Hera a dodává: „Právě nyní je sonda zavřená v tmavé komoře bez vzduchu na několik týdnů, ale věříme, že si povede dobře.“
Jednou z nejvíce fascinujících a nejrychleji se rozvíjejících oblastí astrofyziky je výzkum extrasolárních planet, tedy planet u jiných hvězd. Ačkoliv si ještě v polovině minulého století někteří odborníci mysleli, že tyto planety nebude možné nikdy detekovat, natožpak spatřit, od konce 80. let minulého století se situace během pár let razantně změnila. Objevili jsme totiž několik planet a všechny nám řádně zamotaly hlavu, jednalo se totiž o planety, které dle tehdejších modelů vývoje planet ani neměly existovat. Od té doby se exoplanety staly velmi vděčným tématem výzkumu a dnes jich známe již více než 5500. Ale i dnes nám mohou exoplanety přichystat pořádné překvapení, jak dokazuje nový objev evropského teleskopu CHEOPS.
Evropský teleskop Euclid zahájil jedinečný průzkum miliard galaxií, v rámci kterého se pokusí ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země poodhalit záhady temné energie a temné hmoty. Provoz observatoře řídí týmy ze střediska ESOC, kteří k teleskopu posílají pokyny a stahují data i systémové informace, aby se ujistili o dobrém stavu a fungování Euclidu. Tyto týmy při diagnostice a řešení potíží teleskopu spoléhají na jedinečný zkušební exemplář označovaný jako model avioniky, na kterém si mohou vyzkoušet postupy i softwarové aktualizace ještě předtím, než je provedou na skutečné kosmické observatoři.
Evropská sonda Hera, která je součástí snah o zajištění planetární obrany, se připravuje na svou cestu k planetce-měsíčku Dimorphos, který obíhá okolo planetky Didymos. Mezi její první úkoly bude patřit pátrání po kráteru, který na planetce Dimorphos zanechala předešlá návštěva – sonda DART, která záměrně narazila do planetky, aby pozměnila její oběžnou dráhu. Nejnovější studie zveřejněná v časopise Nature Astronomy nyní naznačuje, že se žádný kráter možná nenajde. Ne snad, že by jej někdo ukradl, ale náraz sondy DART pravděpodobně přeměnil celý povrch planetky. To by byl významný poznatek jak pro výzkum planetek, tak pro planetární obranu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
