sociální sítě

Přímé přenosy

Zachycení u ISS (Cygus NG-24)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Spacety

Čínský výrobce družic Spacety dokončil několik kol kapitálového financování v hodnotě 190 milionů dolarů na rozšíření svého vertikálně integrovaného modelu výroby družic a datových služeb.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab získala kontrakt od japonské společnosti iQPS, která se zabývá radarovými družicemi, na tři další starty při kterých raketa Electron vynese tyto družice.

HawkEye 360

Společnost HawkEye 360 ​​10. dubna oznámila, že podala žádost o první veřejnou nabídku akcií (IPO), a stala se tak další kosmickou společností zaměřenou na obranu, která zkouší veřejné trhy.

Albedo

Společnost Albedo, bývalý startup zabývající se pozorováním Země, který se nyní zaměřuje na výrobu družic, 9. dubna oznámila plány na vyslání své druhé družice na velmi nízkou oběžnou dráhu Země.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vybraly 14 společností, které se utkají o zakázky v rámci nového zadávání veřejných zakázek na družice a podpůrné technologie pro monitorování aktivity na geostacionární oběžné dráze v hodnotě 1,8 miliardy dolarů.

PLD Space

Společnost PLD Space podepsala 7. dubna s Evropskou investiční bankou (EIB) úvěr ve výši 30 milionů eur, který má podpořit závěrečnou fázi vývoje lehké rakety MIURA 5 od společnosti PLD.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

Rosetta zkoumá kometární koma

Evropské sonda Rosetta již téměř rok krouží okolo komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Za tu dobu stačila poslat nejen ohromné množství fotek, ale také spoustu vědeckých měření. U každé mise, která prošlapává novou cestu se očekávají dva druhy objevů – očekávané, tedy ty, se kterými se počítá předem a vědci spíše čekají na potvrzení svých teorií a pak na objevy nečekané, se kterými nikdo dopředu nepočítal. Říká se tomu syndrom kolumbovských cest a před pár dny přišli vědci s jedním objevem z kategorie nečekaných.

Marsovské Last minute: Vyšlete svůj přístroj na Mars

Start první části evropsko-ruské mise ExoMars se blíží. Sonda TGO by k Marsu měla vyrazit už v roce 2016 a v roce 2018 by jí mělo následovat očekávané vozítko, vybavené vrtákem pro až dvou metrový průzkum podpovrchových hornin Marsu. My se v dnešním článku zaměříme především na druhou část mise, tedy ExoMars 2018, která má za úkol doručit na povrch Marsu vozítko. Přistávací platforma pro vozítko je v současnosti v režii ruského Roskomosu a ten letos vyhlásil soutěž na osazení této platformy vědeckými přístroji. Zapojit se můžou i české firmy a výzkumné ústavy.

Dvě působivá videa z ISS

Dohromady mají jen 49 sekund, ale jejich sledování zanechá na člověku velký dojem. Krása naší křehké planety zachycená z nadhledu výšky několika set kilometrů je nikdy nevysychající zásobárnou údivu. Časosběrná videa ukazují, jak křehkým systémem naše planeta je a jak malicherné spory se odehrávají tam dole. ISS v tomto případě bez přehánění dodává potřebný nadhled. Pojďte tedy s námi na krátké, ale o to působivější putování. Nejprve se podíváme na polární záře a následně se proletíme od Kanárských ostrovů k Itálii. Obě videa mají společného autora – pořídila je italská astronautka Samantha Cristoforetti.

Děti, pošlete svůj obrázek do vesmíru!

Evropský teleskop CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite) by se měl do vesmíru vydat v roce 2017 a jeho úkolem je studovat planety, které krouží okolo cizích hvězd. Co je ale na misi zajímavé už teď je to, že teleskop s sebou ponese i 3 000 kreseb evropských dětí. Je-li Vám mezi 8 a 14 lety, a chcete se do akce zapojit, neváhejte. Pokud do uzávěrky (31. října 2015) dorazí méně než 3 000 obrázků, poletí do kosmu všechny. V opačném případě ESA z obdržených obrázků náhodně vylosuje 3 000 kousků, které poletí na teleskopu. O tom, zda byl Váš výkres vybrán se dozvíte v průběhu roku 2016.

86 stránek aktuálního dění z ESA

Evropská kosmická agentura vydává čtvrtletní bulletin, který shrnuje aktuální informace z nejrůznějších evropských misí. Před pár hodinami spatřil světlo virtuálního světa jeho již 161. díl. Prostor tu dostávají nejen mise, o kterých bylo v uplynulých třech měsících nejvíce slyšet – aktuálně projekty jako Sentinel, IXV, nebo Hubbleův teleskop, ale je tu místo i pro informace o projektech, které teprve na svou realizaci čekají. Prostě a jednoduše – na 86 stránkách tohoto bulletinu najdou zájemci komplexní informace o všech směrech, kterými se evropský výzkum vesmíru ubírá – zajímá vás, jak pokračují přípravy na mise JUICE, Euclid, nebo třeba Solar orbiter? Všechny tyto informace tu na Vás čekají. Rozhodně neprohloupíte, pokud se do souhrnu začtete.

Co je to trpasličí planeta a barycentrum?

Náš dnešní článek míří hlavně na fanoušky kosmonautiky, kteří teprve sbírají své první zkušenosti v tomto oboru a rádi by pochopili některé základní pojmy, které s lety do vesmíru souvisí. Dnes se podíváme na dvě videa v angličtině, která přehledně vysvětlují dva termíny, které se velmi často skloňují, pokud hovoříme o Plutu. Pluto je trpasličí planeta, jejíž barycentrum leží mimo jeho povrch. Jak si ale máme vysvětlit pojmy trpasličí planeta, nebo barycentrum? První neznámý výraz nám osvětlí kreslené video z dílny NASA, druhý termín vysvětlí video od Evropské kosmické agentury – v tomto případě navíc půjde o pokus, který si můžete sami vyzkoušet.

Umělecká představa družice Proba-V na oběžné dráze

Letecké linky z vesmíru

Evropská sonda Proba-V, jejímž hlavním úkolem je monitorování světové vegetace umí plnit i jiné úkoly – třeba díky zařízení pro zachycování radiových zpráv může přijímat automatická hlášení o poloze letounů – tzv. ADS-B zprávy. Tyto zprávy obsahují informaci o poloze, rychlosti a výšce stroje. Za dva roky na oběžné dráze družice zachytila více než 25 000 000 těchto hlášení od více než 15 000 různých letadel. Zpráv nemůže být více, protože družice zachytí signály pouze z oblasti o rozměrech 1500 x 750 kilometrů. Přesto je už teď Proba-V v tomto směru celosvětovou jedničkou. V budoucnu se možná bude letecký provoz řídit a monitorovat pomocí konstelace družic na oběžné dráze – Proba-V se potom bude považovat za průkopníka tohoto oboru.

Víc než 1000 fotek z Rosetty

O evropské sondě Roseta, která od 6. srpna loňského roku krouží kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko se poslední dobou moc nemluví. Kosmický aparát dělá vědu a pozoruje rostoucí aktivitu jádra. Fanoušci kosmonautiky tak mají čas na zpracování doposud nasbíraných informací a fotek. Třeba na planetary.org se objevily působivé obrázky složené z fotek kamer NavCam – jak během přibližování, tak i z doby, kdy už Rosetta byla u komety. Připomeňme si, jak vypadaly první fotky, kdy byla cílová kometa velká jen několik obrazových bodů. Projděme společně celou evolucí, která ukazuje, jak se postupně objevovaly další a další detaily.

Dočkáme se pilotovaných startů z Kourou?

Pokud bude Evropa disponovat vlastní pilotovanou kosmickou lodí, bude bezpochyby startovat z Kourou ve Francouzské Guayaně. Tato lokalita ovšem klade před případné pilotované mise nejednu výzvu. Jsou odtud vůbec zvládnutelné – a jsou tedy případné vlastní evropské pilotované lety reálné? O kosmodromu v Kourou (přesně CSG ­ Centre Spatial Guyanais, Guayanské kosmické středisko) se v souvislosti s pilotovanými misemi hovoří už od doby projektu francouzského raketoplánu Hermés, který ve druhé polovině osmdesátých let minulého století vzala pod svá křídla ESA a následně jej několik roků intenzivně připravovala. Když byl projekt „pozastaven“, mohla jej nahradit jednodušší loď CTV (Crew Transfer Vehicle). Ani ta se ovšem nestala realitou, stejně jako pokročilejší verze „kosmického náklaďáku“ ATV, které měly vyvrcholit pilotovanou verzí. Ovšem od okamžiku, kdy se v Kourou objevily ruské rakety Sojuz používané již desítky let pro vynášení stejnojmenných lodí, se možnost pilotovaného startu velmi přiblížila. Teoreticky stačí na raketu posadit loď – a může se letět. Praxe je ale trochu složitější.

Sentinel-2 na oběžné dráze

Sentinel na cestě

V pondělí 20. dubna vyrazil z areálu mnichovské firmy IABG ostře sledovaný náklad. Tahač se speciálním návěsem, na kterém byl rozměrný kontejner vyrazil vstříc mnichovskému letišti. Tady už čekal nákladní letoun Antonov, do kterého technici uložili celý kontejner. Transportní letoun se kolem deváté večer odlepil od ranveje a nabral kurs na Jižní Ameriku. Když bylo včera ve střední Evropě půl čtvrté ráno, dosedlo letadlo na letiště v Cayenne ve Francouzské Guyaně. Kontejner nyní zamíří na kosmodrom v Kourou, kde jej technici rozbalí a začnou s přípravami na start. Celý velký transport se točil kolem evropské družice Sentinel 2A, která bude snímkovat naši planetu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.