křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

H3 (MMX)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

BlackSky Technology

Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.

Astrolight

Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.

SpaceX

V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.

FCC

Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.

Margaret Hamilton

Dne 30. září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamilton.
Margaret Hamilton byla jednou z klíčových postav vývoje softwaru pro lunární mise Apollo. Ve svém oboru se stala legendou.
Čest její památce.

NASA

NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.

Open Cosmos

Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.

Pentagon

Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

Evropa za sedm let stáhne první kosmické smetí

Je zajímavé, že jen pár hodin po vydání našeho článku, který se věnoval prvním krokům k likvidaci kosmického smetí, vydala Evropská kosmická agentura článek, který přináší detailnější informace o projektu e.Deorbit, který jsme již na našem webu zmiňovali. S jeho vypuštěním se sice dříve počítalo na rok 2021 a nyní, pokud půjde všechno dobře, by se mohlo startovat o dva roky později. Půjde ale o historickou misi, protože pokud některá kosmická agentura nezrychlí v tomto směru vývoj, získá ESA primát za první stažení velkého kusu kosmického odpadu z oběžné dráhy.

První kroky k likvidaci kosmického odpadu

Že je kosmický odpad problém, se ví už dávno. I drobné úlomky se díky rychlostí několika kilometrů za sekundu mění v projektily, které dokáží vyřadit z provozu funkční satelity. Kosmické agentury už před lety zvolily pasivní ochranu – snaží se nenavyšovat počty kosmického smetí včasnou likvidací horních stupňů, nebo vysloužilých družic. Stále tu však jsou úlomky a vysloužilé družice, které mohou působit problémy. Na aktivní odstraňování těchto úlomků pracují všechny velké kosmické agentury, což je chvályhodné, ale na druhou stranu je potřeba říci, že tyto technologie mohou být v případě války snadno zneužitelné.

Jak přistane Rosetta na kometě?

Září bude nabité událostmi – odstartuje americká sonda OSIRIS-REx, SpaceX oznámí plány pro lety k Marsu a sonda Rosetta ukončí svou historickou misi. Již dříve jsme Vás informovali o tom, že 30. září dosedne na povrch komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, nyní se postupně objevují další informace, které s tímto tématem souvisí. Jelikož Evropské kosmické agentuře hodně záleží na tom, aby zbytečně neznečišťovala kosmická tělesa, provede Rosetta poslední motorický zážeh, který ji navede vstříc povrchu 12 hodin před dosednutím – tím se zabrání kontaminaci jádra spalinami z trysek.

Kosmotýdeník 198. díl (27.6. – 3.7.2016)

Začaly sice letní prázdniny, ale to není žádný důvod, aby nevycházel Kosmotýdeník – nejdéle vycházející seriál na našem blogu. I tentokrát se Vám pokusíme nedělní poledne zpříjemnit rekapitulací uplynulého týdne. Hlavním tématem bude mise ExoMars 2020 (dříve 2018), která v tomto týdnu doslova utekla hrobníkovi z lopaty. Podíváme se i k ISS, kde se testovalo ruční připojování modernizované zásobovací lodi Progress MS-1. Kromě toho si připomeneme i další důležité momenty, které nám přinesla kosmonautika za minulých sedm dní.

Sentinely spojily své síly

Evropský program Sentinel obsahuje několik typů družic, přičemž každá z těchto vývojových řad míří na jinou metodiku sledování naší planety. Celý program byl spuštěn v dubnu 2014, kdy se na oběžnou dráhu vydala družice Sentinel 1A. Písmeno A v jejím názvu napovídalo, že se má dočkat pomocníka. Všechny vývojové řady družic Sentinel totiž mají disponovat dvojicí družic. Sentinel 1B vyrazil na oběžnou dráhu 25. dubna letošního roku a momentálně se připravuje na spuštění vědecké fáze. zatím všechno běží podle plánu a nový satelit zároveň ukázal, že si bude se svým identickým kolegou skvěle notovat.

Průzkumníci u Marsu si pomáhají

Poté, co se evropsko-ruskému projektu ExoMars 2016 podařil březnový start na raketě Proton, je na čase obrátit svůj zrak do nedaleké budoucnosti – už v říjnu totiž evropská sonda TGO i experimentální přistávací pouzdro dorazí ke čtvrté planetě naší soustavy. Potěšující ale je, že na svůj důležitý okamžik nebude sama – pomocnou ruku jí totiž mohou nabídnout sondy, které již kolem Marsu nějaký čas krouží. Mezi nimi bude hrát důležitou roli i zatím jediná evropská sonda, která kolem Marsu krouží celých 13 let – Mars Express.

ExoMars zaměřil svůj cíl

V březnu jsme byli svědky bezproblémového startu ruské rakety Proton-M, která do meziplanetárního prostoru vystřelila první část evropsko-ruského projektu ExoMars. Sonda TGO a experimentální přistávací pouzdro EDM (Schiaparelli) doletí k Marsu v polovině října. Sestava se tedy v těchto dnech nachází zhruba v polovině své cesty, která měří téměř půl miliardy kilometrů. Nyní se Evropská kosmická agentura pochlubila prvním snímkem planety Mars z této mise. Fotku pořídila kamera CaSSIS umístěná na sondě TGO v době, kdy byla od Marsu vzdálená zhruba úctyhodných 41 milionů kilometrů.

Paxiho dobrodružství jsou i v češtině

Fanoušci kosmonautiky vědí, že maskotem Evropské kosmické agentury je malý zelený mimozemšťan jménem Paxi. ESA této postavy využívá především na akcích, kde jsou přítomné děti, protože s popularizací vhodnou formou je potřeba začít včas. Na YouTube kanále Evropské kosmické agentury jsou krátká animovaná videa, ve kterých Paxi vysvětluje dětem třeba to, jak vypadá Sluneční soustava, nebo co vlastně dokázala sonda Rosetta. Ještě lepší zprávou ale je, že tento seriál má několik jazykových mutací, mezi kterými nechybí ani čeština! Tomuto nápadu dáváme velký palec nahoru a těšíme se i na další videa, která podobně povedeně zpopularizují kosmonautiku.

LISA Pathfinder exceluje

Evropská sonda LISA Pathfinder nemá snadný úkol – jelikož jde o technologický demonstrátor, který má ověřit nové technologie, nemůže se pochlubit krásnými fotkami, které by jí zajistily místo na výsluní zpravodajských serverů. Přesto je její mise ohromně důležitá. Díky této sondě můžeme ověřit technologie, které nám jednou umožní lépe prostudovat gravitační vlny. Je proto velmi potěšující, že Vám můžeme přinést dnešní článek, který ukáže, že si malá sonda vede lépe, než se čekalo.

Cesta k servisnímu modulu pro Orion

V říjnu roku 2018 by měla poprvé odstartovat nová americká raketa označovaná jako SLS. Jejím nákladem bude nepilotovaná loď Orion, která se vydá na nepilotovaný oblet měsíce, kolem kterého se prosmýkne ve vzdálenosti 64 000 kilometrů. Ačkoliv se většina pozornosti zaměřuje na nosnou raketu a návratový modul lodi, je potřeba si uvědomit, že bez servisního modulu, který má na starosti manévrování, zásobování celé lodi elektrickou energií, by byla samotná návratová kabina nahraná. Bez servisního modulu by prostě tato mise realizovat nešla. Nás může těšit, že výrobcem této důležité části je Evropa.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.