Čína
Čína plánuje v první polovině roku uskutečnit první start opakovaně použitelné varianty své nové nosné rakety s posádkou, která bude optimalizována pro přepravu nákladu, uvedla v oficiálním prohlášení.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína plánuje v první polovině roku uskutečnit první start opakovaně použitelné varianty své nové nosné rakety s posádkou, která bude optimalizována pro přepravu nákladu, uvedla v oficiálním prohlášení.
Společnost Landspace, získala schválení žádosti veřejné nabídky akcií (IPO) na šanghajské burze cenných papírů STAR Market.
Administrátor NASA Jared Isaacman naznačil, že by byl otevřený přesunu jiné kosmické lodi než raketoplánu Discovery do Houstonu.
Evropská kosmická agentura potvrdila narušení bezpečnosti neutajovaných materiálů z vědeckých serverů na základě zpráv na sociálních sítích.
Vesmírná základna Vandenberg nabízí poskytovatelům startů přístup k nové startovací plošině s podmínkami, které by mohly umožnit lety rakety Starship společnosti SpaceX.
Společnost Planet, známá především poskytováním geoprostorových informací prostřednictvím své konstelace zobrazovacích družic, vidí významnou příležitost ve vývoji orbitálních datových center pro umělou inteligenci.
Společnost Space Forge 31. prosince oznámila, že na palubě své první družice vygenerovala plazma. Britský startup tvrdí, že tento milník ukazuje, že dokáže vytvořit a udržet podmínky potřebné k výrobě cenných polovodičových materiálů na LEO.
Francouzský startup HyPrSpace začal hledat využití své hybridní pohonné technologie v oblasti obrany.
Japonská společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním, byla vybrána jako partner v projektu japonského ministerstva obrany na vybudování a provozování družicové konstelace, která by japonské armádě poskytla přednostní přístup ke snímkům.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Opět přichází nedělní poledne. Ideální čas pro aktuální vydání Kosmotýdeníku, kde si shrneme ty nejzajímavější události z uplynulých sedmi dní, které formovaly kosmonautiku. Naším hlavním tématem bude interpretace a očekávání vědeckých výsledků, které se sbíraly během průletu sondy Cassini kolem jižního pólu měsíce Enceladu. Nemůžeme vynechat ani překvapivý objev molekulárního kyslíku na kometě 67P. Podíváme se však i na start Atlasu 5 s novou družicí systému GPS a dostane se i na další témata. Příjemné čtení a hezký zbytek neděle.
Na vypuštění evropsko-ruského projektu ExoMars 2018 si ještě pár let počkáme, ale už nyní je potřeba vybrat lokalitu, kam evropský rover dosedne. Přitom je potřeba brát v úvahu řadu faktorů – inženýři touží po bezpečné lokalitě s malými svahy, vědci naopak touží po oblastech, které by mohly přinést posun v našem chápání Marsu. Skloubit někdy protichůdné požadavky není snadné, přesto se evropským odborníkům podařilo vytipovat lokality, kam by vozítko mělo dosednout.
Společná evropsko-japonská mise Bepi Colombo, určená ke studiu první planety Sluneční soustavy měla odstartovat v lednu roku 2017. Jak ale na našem diskusím fóru informoval Michal Václavík z České kosmické kanceláře, projektu se nevyhýbají problémy. Největší starosti dělá pointační mechanizmus vysokoziskové antény, dále energetická jednotka pro elektrický pohon a komplikace neminuly ani laserový výškoměr BELA. Další startovní okna se otevírala v červenci a říjnu roku 2017, což by znamenalo přílet k Merkuru v lednu 2024, nebo v prosinci 2025. V takovém případě by ale muselo definitivnímu usazení na oběžné dráze předcházet 8 průletů kolem nejmenší planety Sluneční soustavy.
Evropská řada družic Sentinel zaměřená na studium planety Země spadá do programu Copernicus. Plány hovoří o vypuštění pěti různých typů družic, přičemž každý typ bude disponovat dvěma satelity. Sentinel 1 zaměřený na radarové snímkování už na oběžné dráze krouží od dubna 2014, kdy jej z Kourou vynesla raketa Sojuz. Letos v červnu se díky raketě Vega podíval na oběžnou dráhu Sentinel 2A zaměřený na multispektrální snímkování povrchu především ve viditelné a blízké infračervené části spektra. Na pomyslné dveře ale už klepe zástupce třetího typu družic Sentinel, který by měl startovat na začátku prosince.
Přípravy na vypuštění sondy LISA Pathfinder, která by nám měla pomoci vyšlapat cestu k detekci tajemných gravitačních vln, jsou v plném proudu. Velkým milníkem byl v tomto směru transport sondy z Evropy do Jižní Ameriky. Před pár týdny jsme se na našem webu věnovali základnímu úkolu sondy LISA Pathfider a jejího plánovaného nástupce – projektu eLISA. V dnešním článku se podíváme na aktuální průběh příprav a zaměříme se i na plánovaný průběh mise samotné.
V pátek 24. července dorazily na evropský kosmodrom v Guyanském kosmickém středisku dva satelity navigačního systému Galileo s čísly 9 a 10, aby podstoupily finální přípravy na svůj start. Jelikož celému systému předcházelo několik prototypů a čtyři testovací exempláře, devítka a desítka jsou pátým a šestým plně operačním satelitem. Stavba dalších čtrnácti kusů v současnosti probíhá v OHB v Německu. Po závěrečných testech byly koncem srpna nádrže Galilea 9 a 10 naplněny hydrazinem a poté byly oba satelity připojeny k hornímu stupni Fregat. Následovalo uzavření do aerodynamického krytu, převoz na startovní rampu a připojení k raketě Sojuz ST-B. Velmi časného rána 11. září pak Sojuz úspěšně odstartoval a Fregat oba satelity správně umístil na plánovanou dráhu s apogeem ve výšce 23 500 kilometrů. Po úspěšném spuštění a otestování systémů byly oba satelity předány řídícímu centru Galilea. Nejvyšší představitelé mise označili start i uvedení na oběžnou dráhu jako učebnicové a doposud nejhladší ze všech. V našem dnešním článku Vám přinášíme časosběrné 4K video, ve kterém se můžete podívat na celou přípravu obou satelitů, jejich převoz a připojení k raketě i jejich start.
V neděli 4. října proběhl v technologickém centru Evropské kosmické agentury den otevřených dveří, na který se vypravili i členové naší redakce. O vlastní návštěvě připravujeme samostatný článek, ale dnes Vám přinášíme asi největší perlu. Organizátoři totiž umožnili návštěvníkům nahlédnout na reálný letový hardware sondy BepiColombo, která se už v roce 2017 vydá k Merkuru. A co víc – měli jsme možnost sondu vyfotit. Sice přes ochranné plexisklo a jen bez blesku, takže kvalita snímků není okouzlující, nicméně si myslíme, že i přesto tyto fotky oceníte.
Je tomu už víc než rok, co nám kometa 67P naservírovala nečekané překvapení. Jak se sonda Rosetta přibližovala k jádru, a palubní kamery začínaly rozeznávat první detaily (z počátku o velikosti několika pixelů), bylo jasné, že Čurjumov-Gerasimenko není fádní víceméně sférický kosmický valoun. Čekání na další nově uveřejněné snímky agentury ESA připomínalo hysterii fanoušků nejúspěšnějších současných internetových a televizních seriálů. Čeho se dočkáme příště? Prakticky od úplného počátku, kdy nám rozlišení umožnilo pozorovat větší detaily, bylo zřejmé, že tělo komety je daleko členitější než nejdivočejší sny odborníků pro výzkum meziplanetární hmoty. Původ a vývoj jejího jádra provázely rozvášněné debaty. Je nepravidelný tvar 67P důsledkem dlouhotrvající nepravidelné eroze? Narušuje sublimace středové oblasti komety více než okrajové výčnělky? Nebo jde naopak o těleso složené ze dvou objektů?
Země se již nespočetněkrát střetla s kosmickým kamením různých velikostí. Malých střetů jsme si ani nevšimli, jiné byly dobře pozorovatelé, ale způsobily jen minimální škody, některé však ovlivnily život na celé planetě. Aby bylo lidstvo připravené jednou odvrátit hrozící srážku, musíme nejprve dobře prozkoumat protivníka. Ačkoliv se od sebe asteroidy liší, některé vlastnosti mají podobné. Právě na výzkum jejich vnitřního složení cílí společný evropsko-americký projekt AIDA, o kterém jsme na našem webu psali již před rokem.
Evropská sonda Rosetta, která už více než rok krouží kolem jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko pomohla objasnit další otázku, která se týká přítomnosti ledu na povrchu těchto těles. Díky datům, která sonda nasbírala, se ukázalo, že na kometě funguje každodenní cyklus obměny povrchového ledu. Rosetta vstoupila na oběžnou dráhu kolem komety vloni v srpnu, letos 13. srpna kometa prolétla přísluním a tak se vědcům nabízí unikátní možnost sledovat aktivitu komety po dlouhou dobu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.