BlackSky Technology
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.
Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.
V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.
Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.
Dne 30. září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamilton.
Margaret Hamilton byla jednou z klíčových postav vývoje softwaru pro lunární mise Apollo. Ve svém oboru se stala legendou.
Čest její památce.
NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vzpomínáte si ještě na 7. května 2013? Tehdy vynesla raketa Vega při své teprve druhé misi na oběžnou dráhu 158 kilogramů těžkou družici Proba-V. Písmeno V tady neznamená římskou pětku, ale zkratku slova vegetace. od té doby pořizuje tahle sonda pravidelné snímky nejrůznějších oblastí a nyní se můžete sami podívat, jaké jsou její schopnosti. Album, které Vám v tomto článku přinášíme, vzniklo na oslavu nového otevřeného přístupu k fotkám, videím a datům z evropských družic – konkrétně jde o licenci Creative Commons CC-BY SA 3.0 IGO. Můžete si tak prohlédnout nově zpracované fotky 22 evropských států pořízených sondou Proba-V. Fotky jsou díky metodě snímání bezoblačné a mají rozlišení zhruba 300 metrů na obrazový bod. Asi Vám neuniklo, že se jedná o státy, které jsou členy Evropské kosmické agentury, takže nechybí ani Česká republika.
Oblačnost je přirozenou součástí atmosféry, ale když chcete snímkovat Zemi z oběžné dráhy, velmi často Vám budou mraky překážet, protože zakrývají výhled na povrch. Stejný problém řeší i specialisté, kteří pracují s daty z družice Sentinel 2A. Nabízí se pochopitelně možnost, jak tento problém vyřešit – mraky se pohybují a pokaždé zakrývají jiné místo. Stačí tedy v počítači fotky stejného místa spojit a využít pouze výřezy, kde mraky nejsou. To může fungovat v malém měřítku, ale při rozměrech Evropy už musí pomoci počítače.
Dnes velmi brzy ráno se k obloze vydala nejslabší evropská raketa – Vega. její devátý start měl za úkol vynést na polární dráhu evropskou družici Sentinel 2B určenou ke snímkování Země. Jako obvykle bylo kolem rampy umístěno mnoho automatických fotoaparátů, které při startu začaly fotit podívanou, kterou člověk z takové blízkosti nemůže vidět. Evropská kosmická agentura se pár hodin po startu fotkami pochlubila na svém Flickru a protože jde o snímky skutečně povedené, rozhodli jsme se, že Vám je zprostředkujeme v našem článku.
Rodina evropských družic Sentinel, které sledují Zemi by se již brzy měla dočkat posily. Na jihoamerickém kosmodromu v Kourou stojí na startovní rampě raketa Vega, která pod svým aerodynamickým krytem ukrývá téměř tunu vážící družici Sentinel 2B. Ta se usadí na polární oběžné dráze kolem naší planety a bude obíhat přesně na druhé straně oběžné dráhy své sesterské družice Seninel 2A. Díky tomu, že jsou obě družice prakticky identické, bude možné sbírat data rychleji. Satelity totiž častěji přeletí nad každým sledovaným místem.
Pondělky nejsou mezi lidmi zrovna oblíbené – mladí míří po víkendu do škol, dospělí do práce. Víkend je ten tam a další se jeví daleko. Věříme, že Vám náš seriál Thomasův fotokoutek pomůže tento málo oblíbený den alespoň trochu rozjasnit. I když máte před sebou pracovní, nebo studijní den, dejte nám pět minut. Vezmeme Vás na fascinující cestu kolem celého světa a zároveň nahlédnete přes rameno astronautům, kteří žijí na Mezinárodní vesmírné stanici. Thomas Pesquet z Francie opět nelenošil a představil nám slušnou porci povedených snímků, které Vám jako vždy přinášíme s přeloženými originálními popisky.
Přílet dvou zásobovacích lodí byl na Mezinárodní vesmírné stanici hlavní událostí minulého týdne. Připojení lodi Dragon ale bylo pro náš seriál výrazně zajímavější – operátorem staniční robotické paže byl totiž Thomas Pesquet. Během své služby dokázal zachytit přibližující se soukromou loď nejen staničním ramenem, ale i objektivem svého fotoaparátu. Kromě fotek Dragonu se ale můžete těšit i na snímky zachycující běžný život na stanici. Nebudou chybět ani fotky nejrůznějších míst z celého světa – ostatně tak, jak jste už zvyklí z minulých dílů.
Pokud se nic nepokazí, měla by se 7. března ve 2:49 našeho času vydat k obloze nejslabší evropská raketa Vega. Poletí na polární dráhu, kde uvolní evropskou družici Sentinel 2B. Ta se s pomocí vlastních motorů usadí na identické dráze, jako její sesterská sonda Sentinel 2A vypuštěná v červnu 2015. Oba satelity bude na oběžné dráze dělit 180°, takže společnými silami dokáží pokrýt každé místo světa jednou za pět dní. Řada Sentinel 2 spoléhá na mimořádně kvalitní snímkovací aparaturu, která pracuje se 13 spektry. Snímky mají šířku záběru 290 kilometrů a dají se uplatnit v mnoha oborech – zemědělci s jejich pomocí mohou předvídat úrodu, lesníci sledovat změny v zalesněnosti velkých území, záchranářům se hodí při povodních, nebo sesuvech půdy.
Když se v neděli potká minutová ručička s hodinovou na čísle 12, je to neklamná známka toho, že je čas na tradiční porci kosmonautických událostí. Ani dnes proto nepřijdete o Kosmotýdeník. Připravili jsme pro Vás další kapitolu naší malé kosmonautické kroniky, která poslouží jak v současnosti – aby si čtenáři udrželi přehled o všech zajímavých projektech, ale i v budoucnosti – až se někdo bude chtít podívat, co se dělo před několika lety v roce 2017. Ať už tedy náš článek čtete pár minut nebo několik let po vydání, vítáme Vás a zveme Vás na cestu, která nás zavede do Spojených států, ale navštívíme také ISS, nebo Saturn.
Ačkoli se valná většina hmoty zemské atmosféry nachází pouhých několik kilometrů nad povrchem naší planety, její nejřidší vrstvy sahají stovky kilometrů vysoko. Stopy plynného obalu Země dokonce dokážeme detekovat i několik tisíc kilometrů nad povrchem. Tento fakt přímo ovlivňuje použitelnost satelitů na nízkých oběžných drahách. Mnohé družice se totiž potřebují dostat co nejblíže k zemskému povrchu kvůli maximalizaci rozlišovacích schopností palubních přístrojů. Na druhou stranu by ale měly zůstat raději co nejvýš, aby je ojedinělé částice atmosféry nebrzdily a nesnižovaly tak jejich rychlost a tím pádem i oběžnou dráhu. Mezi těmi nejníže pohybujícími se oběžnicemi Země zaujímá speciální místo jeden rekordman. Družice, která vypadá zcela jinak než všechny ostatní. Družice, jejíž design využíval některé prvky letadel. Družice, která se pohybovala na samotné hranici zániku – evropský průzkumník zemského gravitačního pole GOCE.
Evropa a Rusko se chystají na další významnou misi. jejím cílem není nic menšího, než zkusit zjistit, zda na Marsu někdy byl, nebo nebyl život. Celý projekt si v minulých měsících prošel nelehkým obdobím, ale to nejhorší má již zřejmě za sebou. Přesto čeká vývojáře ještě nelehké období, při kterém budou muset bojovat s technologickými překážkami a nelítostnými termíny. Některé vědecké přístroje se totiž dostávají do většího či menšího časového tlak. Jak to momentálně s touto toužebně očekávanou misí vypadá, jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.