Čína
Čína plánuje v první polovině roku uskutečnit první start opakovaně použitelné varianty své nové nosné rakety s posádkou, která bude optimalizována pro přepravu nákladu, uvedla v oficiálním prohlášení.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína plánuje v první polovině roku uskutečnit první start opakovaně použitelné varianty své nové nosné rakety s posádkou, která bude optimalizována pro přepravu nákladu, uvedla v oficiálním prohlášení.
Společnost Landspace, získala schválení žádosti veřejné nabídky akcií (IPO) na šanghajské burze cenných papírů STAR Market.
Administrátor NASA Jared Isaacman naznačil, že by byl otevřený přesunu jiné kosmické lodi než raketoplánu Discovery do Houstonu.
Evropská kosmická agentura potvrdila narušení bezpečnosti neutajovaných materiálů z vědeckých serverů na základě zpráv na sociálních sítích.
Vesmírná základna Vandenberg nabízí poskytovatelům startů přístup k nové startovací plošině s podmínkami, které by mohly umožnit lety rakety Starship společnosti SpaceX.
Společnost Planet, známá především poskytováním geoprostorových informací prostřednictvím své konstelace zobrazovacích družic, vidí významnou příležitost ve vývoji orbitálních datových center pro umělou inteligenci.
Společnost Space Forge 31. prosince oznámila, že na palubě své první družice vygenerovala plazma. Britský startup tvrdí, že tento milník ukazuje, že dokáže vytvořit a udržet podmínky potřebné k výrobě cenných polovodičových materiálů na LEO.
Francouzský startup HyPrSpace začal hledat využití své hybridní pohonné technologie v oblasti obrany.
Japonská společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním, byla vybrána jako partner v projektu japonského ministerstva obrany na vybudování a provozování družicové konstelace, která by japonské armádě poskytla přednostní přístup ke snímkům.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tento článek začne trochu netradičně – malým pohledem do fungování redakce našeho blogu. Někdy se nové seriály rodí dlouhé týdny – promýšlí se, jak je nejlépe pojmout a z jakých zdrojů čerpat, jindy zase stačí dobrý námět a nápad na seriál vykvete prakticky sám. Právě druhý případ nastal u článku, který právě čtete. Oficiálně jde o první díl nepravidelného seriálu, který si klade za úkol přinášet trochu detailnější technické informace o nově vypuštěných kosmických sondách. Všechno to začalo tím, že portál spaceflight101.com vydal sérii čtyř článků, ve kterých důkladně rozebírá technické aspekty sondy TGO a pouzdra EDM, tedy dvou součástí mise ExoMars 2016. Při pohledu na tyto články jsme si řekli, že by byl hřích nepřeložit je do češtiny a neumožnit k nim našim čtenářům přístup.
Předstartovní přípravy každé mise jsou komplexní procedurou, ve které se dá najít několik významných momentů, které připomínají, že se start blíží – namátkou jde třeba o tankování paliva, uzavření do aerodynamického krytu spojení s nosnou raketou, nebo její vývoz na startovní rampu. Po dnešku můžeme říci, že evropsko-ruská mise ExoMars 2016 má všechny jmenované kroky za sebou. Na rampu kosmodromu Bajkonur totiž již stojí vztyčená raketa Proton-M, která už v pondělí 14. března v 10:31 našeho času vynese do vesmíru družici TGO a přistávací modul EDM. V tomto článku jsme pro Vás připravili krátkou fotogalerii.
Poté, co nový evropský satelit Sentinel 3A poslal na Zemi první krásné fotky naší planety, jsme se dočkali informací i z dalšího vědeckého přístroje – výškoměru, který zkoumá výšku vln a změnu této hodnoty. Již krátce po jeho uvedení do provozu začalo skenování severní části Atlantiku, což je mimochodem díky Golfskému proudu jedna z nejdynamičtějších lokalit světových oceánů.
Vždy, když se na oběžnou dráhu vypustí nová družice, čekají pozemní týmy dlouhé týdny zkoušek všech systémů a pozvolné kalibrace palubních vědeckých přístrojů. Stejnému procesu se nevyhnula ani vědecká družice Sentinel 3A, která se na oběžnou dráhu dostala 16. února. Jako první se aktivovaly optické přístroje, které mají za úkol snímkovat naši planetu. Všechny tři snímky v tomto článku vznikly vědeckým přístrojem OLCI (Ocean and Land Colour Instrument), který navazuje na odkaz legendární družice Envisat a disponuje 21 spektrálními pásmy. Jeho rozlišení je 300 metrů a každý snímek pokrývá oblast širokou 1270 kilometrů.
Máte rádi evropské sondy? Baví vás nahlédnout za oponu tajemství, která obklopuje jejich přípravu na start? Líbí se Vám časosběrná videa? Pokud jste alespoň na část otázek odpověděli kladně, pak Vás jistě potěší video, které připravila Evropská kosmická agentura. jde o časosběrný záznam z několik kamer, které natáčely přípravu na start satelitu Sentinel 3A na kosmodromu Pleseck. Čtyři a půl minuty dlouhé video vás provede přesunem satelitu, jeho zapouzdřením i přípravou na start a při pohledu na tento technologický balet, který je dostupný i v ultravysokém 4K rozlišení občas nebudete vědět, na co koukat dříve.
Postavit kosmickou sondu není jen tak. Konstruktéři bojují s termíny, zatímco se snaží postavit všechny systémy co nejlépe, jak umí. Přesto už historie mnohokrát ukázala, že se stavba vesmírných průzkumníků neobejde bez nečekaných zádrhelů, komplikací a problémů. Nevyhnul se jim ani společný program Evropské kosmické agentury a Ruska určený k průzkumu čtvrté planety naší soustavy – ExoMars 2016. V tomto článku se podíváme na nepříjemnosti, které se objevily v minulých měsících. O to větší klobouk musíme smeknout před týmy, které sondu připravují ke startu. Momentálně totiž vypuštění první části programu ExoMars nestojí nic v cestě.
Náš seriál Kosmonautika pomáhá se dnes po delší době dočkal dalšího pokračování. V tomto seriálu se zaměřujeme na technologické novinky, které byly objeveny, nebo rozvinuty díky letům do vesmíru a které postupně nachází uplatnění i v běžném životě. Cílem tohoto seriálu je ukázat, jak jsou cesty do vesmíru důležité. Že nejde jen o zkoumání vesmíru, zjišťování kde se na které planetě vyskytuje jaká sloučenina, ale že i cesta je cílem. Netvrdíme, že by některé technologie nevznikly bez kosmonautiky. Ale díky ní se dočkaly rychlejšího prosazení a vyladění. Stejné to bylo i u palivových článků. Už v době před programem Apollo hledali spolehlivý zdroj energie, který by nepotřeboval mnoho paliva, byl snadný na obsluhu a nebyl příliš rozměrný. Volba tehdy padal na palivový článek, který světu představil už v roce 1838 švýcarský vědec Christian Friedrich Schönbein. Od doby té doby se na vynálezu příliš nepokročilo. Největším nepřítelem palivového článku se stalo dynamo a další navazující technologie výroby elektrické energie.
Evropsko-ruská mise Exomars 2016 má za sebou další krok ke startu, který by měl přijít už v polovině března. V montážní hale na kosmodromu Bajkonur jsou přípravy v plném proudu. Obě části – družice TGO a zkušební přistávací modul EDM cestovaly z Turína na Bajkonur odděleně a v první fázi se odděleně i připravovaly. 30. ledna bylo do nádrží přistávacího modulu natankováno 45 kilogramů hydrazinu, 12. února se celý 600 kilogramů těžký lander pomocí jeřábu umístil na vrchol sondy TGO, kde byl připojen pomocí 27 šroubů. V tomto krátkém článku Vám přinášíme video z celé operace + několik povedených fotek.
Neexistují žádné méně důležité mise – všechny posouvají naše poznání vpřed. Ale všichni fanoušci kosmonautiky moc dobře vědí, že některé mise jsou zkrátka a dobře důležitější, sledovanější a přelomovější. Při pohledu do budoucnosti se těšíme hlavně na Webbův teleskop, ale kosmonautika nespí a připravuje další zajímavé projekty. Jedním z těch, které jsou již mnoho let ostře sledovány a vyhlíženy, je projekt odběru vzorků hornin z Marsu a jejich doprava na Zemi, projekt, který se označuje zkratkou MSR neboli Mars Sample Return. Je potřeba říci, že zatím nebyla schválena ani přesná podoba mise. Všechno ještě bude záviset na setkáních odborníků, kteří budou posuzovat různé varianty. Jelikož jde o mimořádnou misi, rozhodli jsme se, že budeme vydávat články již nyní. Byť v nich nebude nic jistého, čtenáři z nich vyčtou alespoň směr, kterým se plány ubírají.
Včerejší start ruské raket Rokot z kosmodromu Plesetsk s evropským průzkumným satelitem Sentinel-3A se podařil. Tato družice bude mít za úkol z téměř kruhové polární dráhy zkoumat dění v oceánech a zjišťovat tak vliv na globální klima. Mezi čtenáři jsou v poslední době navíc velmi oblíbené články, ve kterých detailně rozbíráme technické řešení nově vypouštěných družic. Dnes se proto detailně podíváme na zoubek nového satelitu, který od včerejšího večera obíhá kolem naší Země.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.