VAST
Společnost VAST oznámila 8. dubna, že s Japan Manned Space Systems Corporation (JAMSS), Interstellar Lab a Exobiosphere podepsala smlouvy o poskytnutí užitečného zatížení pro komerční stanici Haven-1.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost VAST oznámila 8. dubna, že s Japan Manned Space Systems Corporation (JAMSS), Interstellar Lab a Exobiosphere podepsala smlouvy o poskytnutí užitečného zatížení pro komerční stanici Haven-1.
Britská společnost Space Forge zabývající se výrobou na oběžné dráze pověřila technologického specialistu Atula Kumara, aby založil ve Spojených státech podnik na výrobu polovodičů s cílem posílit domácí výrobu čipů. Cílem úsilí je snížení závislosti na zahraničních dodavatelích.
Společnost Astroscale US oznámila na 40. kosmickém sympoziu 8. dubna, že její družice Astroscale US Refueler, známá také jako APS-R, dotankuje hydrazin do dvou družic U.S. Space Force.
Společnosti Redwire a ispace podepsaly memorandum o porozumění během 40. vesmírného sympozia 8. dubna, v němž se dohodly na společném provádění lunárních misí, jako jsou ty v rámci programu NASA Commercial Lunar Payload Services (CLPS).
Společnost Millennium Space Systems, dceřiná společnost Boeingu, téměř zdvojnásobuje svou výrobní kapacitu družic, aby uspokojila poptávku nevyřízených objednávek.
Nákupní oddělení U.S. Space Force oznámilo nový program sdílení zpravodajských informací, Orbital Watch, jehož cílem je varovat provozovatele komerčních družic před potenciálními hrozbami pro jejich orbitální prostředky.
U.S. Space Force převádí vynesení družice GPS od společnosti United Launch Alliance ke SpaceX. Družice GPS III SV-08, osmá v konstelaci GPS III, je nyní naplánována ke startu nejdříve koncem května na palubě rakety Falcon 9.
Společnost Viasat podepsala smlouvu na využívání konstelace Lightspeed, kterou buduje společnost Telesat.
Federální komise pro komunikace se připravuje na aktualizaci desítky let starých limitů výkonů družic. Jedná se o širší úsilí o modernizaci a zefektivnění předpisů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V daleké budoucnosti uprostřed nehostinné pustiny mistr se svou mladou učednicí vytváří ze sutin dávného světa planety, měsíce, asteroidy a komety. Všechny tyto světy jim levitují nad hlavami a výří ve zdánlivě chaotickém nebeském tanci. „Co je klíčem k životu na Zemi?“ zeptá se mistr. Učednice jen zatřese hlavou. Odpověď je více než zřejmá. „Voda.“ „Dlouhou dobu byl původ vody a tudíž i života na naši rodné planetě velkou záhadou. Proto jsme začali hledat odpovědi mimo Zemi,“ pokračuje mistr. Vypráví o miliardách komet a o prvních ambicích některou z nich zachytit a studovat. „Mluvíte o misi Rosetta?“ zeptá se mladá učednice.
Kolem sondy Rosetta se toho za poslední měsíce stalo tolik, že se v tom člověk může začít snadno ztrácet. Vždyť ještě na začátku roku spala tato evropská sonda hlubokým spánkem, ze kterého se probudila až v průběhu ledna. Následovala série brzdících zážehů, historický vstup na oběžnou dráhu kolem jádra komety, snižování oběžné dráhy, detailní snímkování povrchu a výběr přistávacího místa, kam už 12. listopadu dosedne pouzdro Philae. Všechny tyto klíčové události nám rekapituluje desetiminutové video z dílny německé kosmické agentury DLR, které Vám přinášíme v našem dnešním krátkém článku.
Od blízkého průletu komety Siding Spring kolem našeho rudého planetárního souseda uběhlo už několik dní, ale i když všechny tři kosmické agentury (NASA, ESA a ISRO) upozorňovaly na dodatečný čas, který potřebují k příjmu a následném zpracování dat, přesto do středečního večera nebyly k dispozici snímky všech robotických misí, ale u takových událostí je zkrátka třeba trpělivě čekat. Snímání nebylo jednoduché a rozlišení na tu vzdálenost velmi malé (kamery a detektory sond jsou přeci jen navrženy pro zkoumání blízké planety, ne malých celestiálních objektů).
Všechny automatizované mise úspěšně odeslaly telemetrická data o stavu svých přístrojů, takže už v noci z neděle na pondělí a v průběho prvního pracovního dne po víkendu bylo jasné, že celou událost přečkaly bez újmy.
Chcetěli byste živě sledovat historické přistání pouzdra Philae na kometě přímo z kontrolního centra v německém Darmstadtu? Máte možnost – ESA totiž vyhlásila soutěž pro všechny zájemce. Přistávací lokalita, kam Philae dosedne je totiž zatím známá jen jako „oblast J“, což se do historických análů moc nehodí. Internetová veřejnost tedy má posílat návrhy, jak by se měla tato oblast jmenovat. K návrhu by měl být připojen i cca. 200 slov dlouhý text, kde vysvětlíte, proč navrhujete právě toto jméno.
Jedním z pilířů evropské kosmonautiky jsou satelity snímkující zemský povrch. Za všechny můžeme uvést třeba mimořádně úspěšný EnviSat, nebo momentálně se rozbíhající projekt specializovaných družic Sentinel. Pro vědu jsou nejcennější dlouhodobá měření dat, ve kterých se dají nalézt nečekané souvislosti. Pokud tedy Evropa chce v dalších letech pokračovat v nastoleném směru, je potřeba už nyní dojednat nové družice, které budou v příštím desetiletí svými citlivými senzory monitorovat dění několik set kilometrů pod nimi.
Kosmonautika momentálně žije misí evropské sondy Rosetta. Snímky jádra komety, které vidíme jsou mimořádně působivé a navíc už vyhlížíme vrchol celé mise – listopadové přistání pouzdra Philae na povrchu. Jenže tahle mise už funguje více než deset let. Už jen samotný let ke kometě byl velmi náročný – obnášel několik gravitačních praků u planet a díky Rosettě jsme zkoumali i dva asteroidy. Náš dnešní krátký článek Vám proto přináší přehlednou infografiku z dílny Evropské kosmické agentury, která rekapituluje dlouhou cestu sondy Rosetta k jejímu cíli. Infografiku jsme pro Vás navíc přeložili do češtiny, aby ani neangličtináři neměli s textem problémy.
Už jen pár dní nás dělí od neděle 19. října, kdy se kometa C/2013 A1 Siding Spring prožene kolem našeho rudého planetárního souseda. V 18:27 světového času (20:27 SELČ) se planetě přiblíží na vzdálenost 139 500 km. To je o něco více než třetina vzdálenosti Země – Měsíc. Koncem srpna jsme podrobně rozebírali v samostatném článku přípravy jednotlivých kosmických agentur na toto neopakovatelné setkání, které – samozřejmě kromě mise sondy Rosetta a landeru Philae u komety 67P Čurjumov-Gerasimenko – nemá obdoby. Dnešní článek vlastně volně navazuje na ten předchozí. Upřesníme si některá technická data a zajímavé detaily, které nebyly tenkrát veřejně publikovány, neboť i přes rozsáhlý projekt modelace chování C/2013 A1 při průletu kolem Marsu byly pořád pro astronomy velkou neznámou. Jak výstižně poznamenala jedna z odbornic NASA, Kelly Fast: „Komety jsou jako kočky – mají ocas a dělají si, co chtějí.“
O minulém víkendu se v centru ESA v nizozemském Noordwijku konal tradiční ESTEC Open Day. V jeho rámci měli návštěvníci možnost hovořit se členy týmů různých projektů, které ESA momentálně plánuje nebo provozuje. Jeden z velmi frekventovaných stánků během nedělního dne patřil týmu kolem projektu Galileo. Systém Galileo má být odpovědí na americký systém GPS a ruský GLONASS, a plné operační kapacity by měl dosáhnout v roce 2020. Je samozřejmé, že Galileo je sám o sobě velmi zajímavým projektem, pro našince o to zajímavějším, že jeho centrum sídlí v Praze, ovšem za zvýšený zájem může také incident, který se odehrál před několika týdny.
Další týden uplynul jako voda a po celém světě se během uplynulých sedmi dnů odehrálo mnoho zajímavých událostí, které stojí za připomenutí. Přichází proto tradiční seriál Kosmotýdeník, který zrekapituluje to nejzajímavější z uplynulého týdne. Ve třech velkých tématech se zaměříme nejprve na výstup do volného kosmu z paluby ISS. Druhým tématem budou novinky okolo evropské sondy Rosetta, která dostala povolení pro sestup na nižší oběžnou dráhu kolem jádra komety. Třetím tématem bude pokrok ve výrobě soukromého suborbitálního raketoplánu Lynx.
Stokilogramové přistávací pouzdro Philae má 12. listopadu dosednout na povrch jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Bude to vrcholné představení doposud 100% úspěšné evropské mise Rosetta. Jelikož se tato historická chvíle nezadržitelně blíží, je na čase podívat se na celý přistávací mechanismus trochu podrobněji. V dnešním krátkém článku si můžete pustit video z dílny německé agentury DLR, kde jsou vysvětleny nejen atributy nutné pro přistání – například vrtáky či harpuny, ale seznámíte se i s vědeckým vybavením landeru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
