Vast Space
Společnost Vast Space oznámila 19. prosince, že dokončila dohodu se SpaceX o letu dvou kosmických lodí Crew Dragon k ISS. Jedná se o soukromé mise astronautů, neboli PAM, s krátkodobým pobytem na stanici.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Vast Space oznámila 19. prosince, že dokončila dohodu se SpaceX o letu dvou kosmických lodí Crew Dragon k ISS. Jedná se o soukromé mise astronautů, neboli PAM, s krátkodobým pobytem na stanici.
Společnost Maxar Intelligence získala kontrakty v hodnotě 35 milionů dolarů na poskytování družicových snímků a analytických služeb dvěma nezveřejněným asijsko-pacifickým vládám.
Kalifornský výrobce družic,K2 Space, získal od U.S. Space Force kontrakt v hodnotě 30 milionů dolarů na vypuštění své první družice Mega Class.
Společnosti Innovative Solutions in Space, Maverick Space Systems a SEOPS oznámily 19. prosince partnerství zaměřené na sdílené mise při vynášení na geostacionární přenosovou dráhu. Společnosti zůstanou nezávislé, ale budou spolupracovat na možnostech vynášení užitečného zatížení.
Čínská společnost Galactic Energy provedla čtvrtý start rakety Ceres-1 z přestavěné mobilní námořní platformy u pobřeží provincie Shandong. Raketa vynesla družice Tianqi s čísly 33-36, které patří společnosti Guodian Gaoke.
NASA 17. prosince oznámila, že odkládá start mise Crew-10 k ISS, původně naplánovaný na únor, nejdříve na konec března. NASA ve svém prohlášení citovala nutnost poskytnout další čas na dokončení nové kosmické lodi Dragon, která bude pro misi použita.
Generálmajor, inženýr, bývalý velitel českých vzdušných sil (1997-2001) a hlavně semifinalista výběru prvního kosmonauta Československa z roku 1976 (spolu s Remkem, Pelčákem a Vondrouškem) nás navždy opustil 16. prosince po krátké těžké nemoci ve věku 75 let.
U.S. Space Force a Lockheed Martin plánují provést první test laserové komunikace z družice GPS. Pokud bude tato technologie úspěšná, mohla by zvýšit přesnost a efektivitu navigačního systému. Demonstrace se uskuteční na GPS III SV-10.
SpaceX spustila na Novém Zélandu první služby přímého zasílání zpráv do chytrého telefonu prostřednictvím společnosti One NZ Satellite TXT. Jde o první telekomunikační společnost na světě, která poskytuje celostátní připojení smartphonů s podporou Starlink.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Americký miniraketoplán Dream Chaser, který je spolu s loděmi DragonRider od SpaceX a CST-100 od Boeingu ve hře o lukrativní kontrakt na dopravu amerických astronautů na oběžnou dráhu je v tomto souboji outsiderem. Již delší dobu se mluví o tom, že pokud dojde k redukci kandidátů (což je velmi pravděpodobné), tak to „odnese“ právě okřídlená kosmická loď z dílny společnosti Seirra Nevada Corporation. Nyní se ale zdá, že by si celý program mohl zachránit krk spoluprací s Evropou. O co by šlo a je vůbec taková spolupráce možná? Můžeme se těšit, že budou evropští astronauti létat do vesmíru na americké lodi, nebo to bude celé trochu jinak? Na to se zaměříme v našem dnešním článku.
Když satelity dosáhnou konce jejich pracovního života, mohou představovat hrozbu pro jiné kosmické lodi a další lidské výtvory, protože i nadále obíhají ve stavu nečinnosti po mnoho desetiletí na zemské orbitě. Ale teď se blíží první kosmické testování nového způsobu deorbitace, čili opuštění oběžné dráhy nebo přesněji sestupu z oběžné dráhy pro nefunkční vysloužilé satelity bezpečným způsobem.
V pohádkách je to jednoduché – mnoho let spící krásku probere zpět k životu krásný princ polibkem z čisté lásky. Něco podobného můžeme vidět i v kosmonautice. Roli křehké princezny tu má neméně vzácná sonda, prince nahrazuje pozemní středisko a polibek? Místo něj se používá radiová zpráva. Ta má ale na sondu stejný účinek jako na princeznu polibek od prince. Hodí za hlavu několikaletý spánek a je připravená na velké věci. Evropská sonda Rosetta zatím spí, ale již brzy se ze svého spánku probere – a pozor! Jedním z princů, kteří ji probudí můžete být i Vy.
Vánoce už jsou přímo přede dveřmi a v domácnostech finišují přípravy na Štědrý den. Ale kosmonautika jede dál. Odložte proto na chvíli čistící prostředky, prachovky a vysavače, dejte si pauzu ve vaření a pojďte si přečíst již 66. vydání Kosmotýdeníku. Opět na Vás čeká souhrn těch nejzajímavějších událostí, které nám přinesl uplynulý týden. Začneme úspěšným vypuštěním evropské sondy Gaia, která má vytvořit přesný 3D model naší Galaxie, nezapomeneme ani na výstup z ISS, při kterém astronauti začali opravovat poškozený chladící systém. Na závěr se můžete těšit na novinky okolo čínského lunárního vozítka Yutu.
19. prosince 2013, ráno v 10:12 středoevropského času, z jihoamerického kosmodromu v Kourou odstartovala raketa Sojuz s velmi vzácným a dlouho očekávaným nákladem – evropskou astrometrickou družicí Gaia. Hlavním úkolem Gaie bude trojrozměrné zmapování velké části naší Galaxie s dosud nevídanou přesností. Během pěti let by měla proměřit polohy asi jedné miliardy hvězd s jasností do 20 magnitudy a miliónů dalších objektů, od blízkozemních planetek až po kvasary vzdálené miliardy světelných let. Misi schválila Evropská kosmická agentura (ESA) už před třinácti lety v roce 2000. Původní návrh pochází ale už z roku 1993 a od té doby se také rozeběhly první přípravy na tuto misi. Gaia bude vyslána do Langrangeova bodu L2, odkud bude aspoň pět let posílat vědecká data.
V dalším díle našeho seriálu o Evropské kosmické agentuře se po delší době nevydáme do nekonečných dálav hlubokého vesmíru, ale zůstaneme na oběžné dráze naší mateřské planety. ESA je světovou špičkou ve vesmírném výzkumu úzce specializovaných oborů týkajících se Země nebo nejbližšího vesmírného okolí. O některých takových projektech už na našem blogu byla zmínka. Jednalo se například o GOCE, který zkoumal zemské gravitační pole, nebo o nedávno startující Swarm, jež se zabývá pro změnu magnetosférou, a mohli jste si o něm přečíst v několika Kosmotýdenících. Dnes si ale přiblížíme ještě výjimečnější projekt, který se věnuje měření kryosféry a nese název Cryosat.
Výzkum blízkého i vzdáleného, viditelného i neviditelného vesmíru hrál vždy v Evropské kosmické agentuře významnou roli. Po počátečních vědeckých misích v 60., 70. a 80. letech přišla v roce 1984 ESA s prvním velkým vědeckým programem, který se díval trochu více do budoucna a počítal s velkými a významnými misemi, které by mohly významným způsobem přispět k pochopení tajemství kosmu. Tímto programem byl The Horizon 2000 plan, jehož součástí byla např. mise Cassini-Huygens. Nesmírně úspěšná mise k Saturnu, která pokračuje do dnešních dní. Počátkem nového tisíciletí přišla ESA s novým programem nazvaným Cosmic Vision 2015-2025 jehož součástí jsou Large missions. První velkou misí označovanou L1, se stala JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer), která odstartuje v roce 2022 a bude detailně zkoumat Jupiter a jeho měsíce. Letošní rok nadešel čas, abychom se ale poohlédli po dalších velkých vědeckých misích, které budou po JUICE následovat.
V posledních dvou dílech našeho seriálu o Evropské kosmické agentuře jste se mohli dočíst o dvou sesterských sondách k nejbližším planetám. Šlo o Mars Express a Venus Express, které si byli v mnohém podobné a především využívali stejnou platformu. K těmto dvěma planetárním průzkumníkům můžeme zařadit ještě třetí meziplanetární sondu. V předchozích článcích o ni byla několikrát řeč. Oba Expressy totiž používají množství jejích přístrojů, nebo přístrojů odvozených od těch, které pro ni byly určeny. Tou sondou je Rosetta. Dnes bychom napočítali bezmála deset let od jejího startu. Už téměř deset let putuje nekonečnou prázdnotou vesmíru, a kromě občasné kontroly systémů nebo korektivního zážehu, většinu času tráví v hibernaci. Celé uplynulé desetiletí stále jen čeká na svůj cíl, kterým je kometa – fascinující vesmírné těleso, které lidstvu ještě ani zdaleka neodhalilo všechna svá tajemství a čeká na náš dychtivý vědecký průzkum. Pojďme se tedy dnes v našem článku poohlédnout za nesmírně dlouhým putováním této kometární sondy a představme si ji trochu blíže.
Každým dnem se toho v kosmonautice děje mnoho. Buďto se posune vpřed pozemní příprava nějaké zajímavé mise, nebo již pracující sonda přinese zajímavé objevy a takto bychom mohli pokračovat pořád dál. Je tu proto tradiční nedělní seriál Kosmotýdeník, který na jednom místě předloží největší události uplynulého týdne a pomůže vám zůstat v obraze. Dnes se můžete těšit na povídání o návratu tříčlenné posádky z ISS, rychlé řešení problémů na indické sondě Mangalyaan a na závěr se podíváme na zánik evropské družice GOCE.
O nové raketě Ariane 6, která má se svou předchůdkyní společný snad jen název a specializaci na podobné typy užitečného nákladu, jsme vás již na blogu informovali. Samuel Slavkovský ve svém článku Ariane 6 – Nová raketa pre Európu rozebral koncepci nástupkyně slavné a spolehlivé evropské rakety Ariane 5 jak z hlediska vývoje, konstrukce, tak i z hlediska přínosu pro ESA a její partnery. Dnes se podíváme na to, jak ESA ve vývoji této novinky pokročila. Také si zmapujeme cestu, kterou návrh prošel od jeho úvodního schválení. Spíše než o technickou sondu se bude jednat o sledování kroků byrokratického šimla.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.