U.S. Space Force
Americké vesmírné síly hledají potenciální uživatele nového odpalovacího místa SLC-9 na vesmírné základně Vandenberg, vyhrazeného pro menší rakety.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Americké vesmírné síly hledají potenciální uživatele nového odpalovacího místa SLC-9 na vesmírné základně Vandenberg, vyhrazeného pro menší rakety.
Evropská kosmická agentura udělila společnosti AAC Clyde Space kontrakt v hodnotě 10,9 milionu eur (12,6 milionu dolarů) na dokončení vývoje a demonstrace družice VHF Data Exchange System (VDES) pro program Inflecion pro zvyšování povědomí o námořní oblasti.
Společnost LeoLabs 10. června oznámila, že v indicko-pacifické oblasti nasadila mobilní radar pro sledování vesmíru, který se používá k monitorování čínských družic a dalších kosmických zařízení.
Startup Arkadia Space, který se zabývá pohonem kosmických zařízení, podepsal smlouvu na dodávku trysek pro družici, kterou staví společnost Reflex Aerospace.
Britský startup Applied Atomics získal předběžné financování ve výši 4 milionů dolarů a etabloval se v USA. Snaží se tak vybojovat pozici na trhu s mobilitou kosmických zařízení, což je sektor, který přitahuje zájem vojenských zákazníků hledajících družice s vysokou mírou obratnosti.
Poskytovatel družicových dat Spire Global navázal partnerství s jedním z největších německých obranných dodavatelů na vývoji vesmírných systémů varování před raketami a detekce hypersonických hrozeb.
Poslanci Sněmovny reprezentantů odhalili návrh zákona o výdajích na obranu ve výši 1,07 bilionu dolarů na fiskální rok 2027, který by americkým vesmírným silám poskytl 55,5 miliardy dolarů a nezahrnuje miliardy dolarů na dodatečné financování obrany
Evropská společnost Isar Aerospace, která se zabývá kosmickou technikou, získala 270 milionů eur (312 milionů dolarů) na podporu své globální expanze v rámci příprav na další pokus o start.
Finská společnost Iceye, která vyvíjí a provozuje radarové zobrazovací družice, oznámila kolo financování v hodnotě přesahující 1 miliardu eur (1,16 miliardy dolarů), což oceňuje hodnotu společnosti na více než 10 miliard eur.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Fanoušci kosmonautiky se těší na mnoho projektů. Některé z nich již mají zajištěnou realizaci, jiné naopak musí o své schválení tvrdě bojovat. Některé uspějí, jiné nikoliv. Bohužel se někdy do fáze realizace nedostanou projekty, které jsou mediálně i vědecky atraktivní a které si získaly mezi lidmi značnou podporu. Jedním takovým projektem, který se nedočkal schválení byla evropská sonda AIM, což měla být součást americko-evropské mise AIDA. Evropská AIM a americká DART měly společně prozkoumat duální asteroid Didymos a americká sonda měla do asteroidu i cíleně narazit. Proč přesně nebyla sonda AIM schválená a jaký to bude mít dopad na celý projekt? Na to jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře.
Mezinárodní vesmírná stanice se dočká nástupce, který ale nevznikne na nízké oběžné dráze, ale v takzvaném cislunárním prostoru – to je zpráva, která se v loňském roce začala šířit internetovým prostorem a i náš portál vydal na toto téma několik článků. Nyní se zaměříme na první detailní rozbor, který na svém webu prezentoval ruský bloger Anatolij Zak. Ten již dříve několikrát prokázal, že vzhledem k dobrým kontaktům na správné lidi v kosmické branži dokáže přinášet informace, které se od výsledku příliš neliší. Pojďme se tedy podívat na jeho rozbor základního dílu nové mezinárodní stanice.
Nad kosmodromem Bajkonur se stahují mračna. Teplota klesá pod nulu a fouká silný vítr. Přestože podmínky nejsou optimální, sovětská administrativa se odhodlá zariskovat a dává startu nejsilnější sovětské rakety Eněrgija zelenou. Na „hřbetu“ super nosiče je poprvé a naposled ukotvený majestátní kosmoplán Buran, důstojná odpověď na americký program Space Shuttle. Motory rakety Eněrgija zaburácí a z rampy se zvedá hustý a neproniknutelný dým, který zakrátko zahalí i celý nosič s nákladem. Výkonný nosič stoupá k obloze, dlouhý plamen nakrátko osvítí hustá oblaka a pak raketa i s drahocenným nákladem mizí z dohledu. Přístroje signalizují, že let probíhá v pořádku a přibližně ve 40-ti kilometrové výšce se oddělují bloky prvního stupně a po osmi minutách se uvolní také druhý centrální stupeň. Od té chvíle vše záviselo pouze na kosmoplánu Buran. Měl být chloubou a technickým zázrakem tehdejšího režimu a přestože nezklamal, osud mu vybral jinou cestu.
Když nás trápí nepřesné hodiny, tak je zkusíme srovnat a pokud to nepomůže odneseme je k hodináři na opravu. Trochu jiná situace je u satelitů na oběžné dráze, které jednak používají mnohem komplikovanější techniku a navíc to mají k nejbližšího hodináři hezkých pár kilometrů. Pokud se ale objeví jediná závada je to ještě dobré, horší ale je stav, který v posledních týdnech a měsících potkal družice budovaného evropského navigačního systému Galileo. Jeho superpřesné palubní atomové hodiny totiž potkávají komplikace ve znepokojujícím počtu.
Další týden máme za sebou a výhodou internetu je, že o svou pravidelnou dávku informací nepřijdete ani přes sněhovou kalamitu, která v těchto dnech zasáhla Českou republiku. Hlavním tématem bude tajná zakázka pro málo využívanou soukromou raketu, ale kromě toho se podíváme i na několik krátkých témat. Vynechat nemůžeme třeba úspěšné dokončení přístupových pater v montážní hale VAB, nebo přípravu na další zásobovací misi lodi Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici. Chybět nebudou ani tradiční rubriky Snímek týdne a Video týdne, které se tentokrát vybíraly hodně složitě, protože konkurence nebyla malá.
Pohledy z ISS na zemi se asi nikdy neomrzí – stejně tak možnost nahlédnout astronautům do života. Přinášíme Vám tedy další porci fotek, které v minulém týdnu na sociální sítě nahrál francouzský astronaut Thomas Pesquet. Kdo čte náš web pravidelně, tak ví, že v minulém týdnu se na ISS odehrál výstup do volného kosmu, kterého se zúčastnili Američané Robert Kimbrough a Peggy Whitson – můžete se tak těšit i na větší množství fotek z příprav na tuto událost. A ještě víc se těšme na příští týden – 11. ledna totiž do otevřeného prostoru vystoupí přímo Thomas.
Rok 2017 už to máme hezkých pár desítek hodin a možná si leckdo z našich čtenářů položil otázku uvedenou v názvu článku. Ještě než se dostaneme ke konkrétním příkladům, mohu všem prozradit, že nás kosmonautika ani v tomto roce zcela určitě nebude nudit. Rok 2017 má ve svém rukávu nachystaných hned několik trumfů, kterými nás jako dříve přiková k monitorům našich počítačů, tabletů či mobilů. Pro nás v redakci to znamená, že budeme mít dostatek témat pro naše články, z čehož máme jako vždy velkou radost.
Ani v roce 2017 nepřijdete o Thomasův fotokoutek, který si už za poslední týdny stačil nasbírat nemalý počet pravidelných čtenářů. Také dnes vydáváme článek, ve kterém Vám přinášíme fotky, které na ISS pořídil francouzský kosmonaut Thomas Pesquet. Jak se již stalo tradicí, fotky doplňují originální komentáře přímo od samotného autora snímků. My jsme tyto popisky jen přeložili do češtiny, aby si je mohli vychutnat všichni čtenáři. Pojďte se tedy kochat krásami naší planety a nahlédněte do nevšedně všedního života na ISS.
Jelikož nás letos už nečeká žádný start, můžeme v dnešním článku globálně zhodnotit, jak si kosmonautika vedla v roce 2016. Připomeneme si jak úspěšné starty nejrůznějších kosmických průzkumníků, tak i neúspěchy. Ačkoliv právě končící rok neměl žádný vyložený vrchol jako roky minulé (přistání Philae na kometě v roce 2014 a průlet New Horizons kolem Pluta o rok později), přinesl nám spíše vyšší počet menších vrcholů, které průběžně udržovaly pozornost všech fanoušků kosmonautiky. Ve výsledku můžeme říct, že právě končící rok byl v našem oboru úspěšný.
Na otázku položenou v nadpisu bychom mohli celkem bez váhání odpovědět ano. Musíte mít však brýle zkontrolované metodou, o které pojednává tento článek. Mnoho z našich čtenářů jistě používá brýle, kontaktní čočky, nebo oční implantáty. Nyní se možná zpřesní jejich výroba díky výzkumu, který primárně probíhal na Mezinárodní kosmické stanici a neměl vůbec za účel vylepšovat tyto propriety pro lepší vidění. Můžeme si tak připsat další nečekané vylepšení, které nám zlepšuje život díky kosmickému výzkumu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.