York Space Systems
Tomáš Pojezný
18. 9. 2024
21:00
Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.
Ursa Major, společnost zabývající se raketovým pohonem se sídlem v Coloradu, získala od americké armády nové finanční prostředky ve výši 12,5 milionu dolarů na pokrok ve vývoji a výrobě raketových motorů na tuhé pohonné látky.
Francouzský startup U-space bude spolupracovat s nadnárodním dodavatelem raket MBDA na vývoji dvojice družic, které budou demonstrovat detekci, charakterizaci a zaměřování družic a jiných zařízení ve vesmíru. Družice spadají do plánů agentury DGA .
Startup Samara Aerospace získal kontrakt společnosti SpaceWERX na vývoj zlepšeného zaměřování družic o hmotnosti o 200 až 500 kilogramů.
Capella Space, poskytovatel služeb pozorování Země využívající radarové družice se syntetickou aperturou, získal od amerického letectva kontrakt v hodnotě 15 milionů dolarů na modernizaci svých senzorů a schopností sběru dat pro vojenské aplikace.
Eva Portier, zástupkyně pro vesmír francouzské zbrojní agentury DGA uvedla, že do roku 2030 Francie plánuje mít aktivní schopnost bránit vesmírné prostředky.
FAA oznámila 17. září, že udělila SpaceX pokutu ve výši 633 009 USD za porušení podmínek jejích licencí během června 2023 při startech rakety Falcon 9 na misi Satria-1 a v červenci 2023 za vynesení Jupiteru-3 Falconem Heavy.
Výrobce družic Apex formálně uvedl na trh větší družicovou platformu NOVA, která je podle společnosti určena pro náročnější mise vládních zákazníků. První dodávky zákazníkům začnou ve třetím čtvrtletí roku 2025.
Evropská kosmická agentura plánuje otestovat služby řízení kosmického provozu, které nabízí portugalský startup Neuraspace. Na základě smlouvy oznámené 16. září bude kancelář ESA Space Debris Office integrovat služby Neuraspace se svými stávajícími nástroji.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Až doteď běželo u evropské sondy Rosetta všechno přesně podle plánu, v těchto dnech začala kritická fáze, ve které se bude lámat chleba. Rosetta je od cílové komety 67-P/Čurjumov-Gerasimenko vzdálená méně než dva miliony kilometrů a každou sekundu se k ní přiblíží o tři čtvrtě kilometru. Je jasné, že aby mohla vstoupit na dráhu kolem komety, musí zpomalit. Pokud by totiž ke korekcím nedošlo, sonda by 4. června prosvištěla 50 000 kilometrů od jádra a mnohaletá snaha by přišla vniveč. Včera proto přišel první opatrný test manévrovacího systému.
V současné době krouží kolem naší planety na střední oběžné dráze pouhé čtyři satelity rodícího se evropského navigačního systému Galileo. Jedná se o nejmenší počet, který je potřeba pro přesné zaměření polohy na Zemi. Jak jsme psali v tomto článku, validační fáze úspěšně skončila a celý systém tak může přejít do další, finální etapy. Systém Galileo bude v dalších letech doplňovaný o další a další satelity, až jich nakonec bude kolem Země kroužit třicet.
O tom, co bude největší událostí kosmonautiky v letošním roce mají fanoušci jasno – bude to evropská mise sondy Rosetta, která po mnohaleté cestě vesmírem dorazí ke svému cíli – kometě 67P Čurjumov-Gerasimenko. Evropská kosmická agentura ví moc dobře, jak velký popularizační vliv může tahle mise mít a proto čas od času vypustí velmi originální nápad, jak dostat Rosettu do povědomí veřejnosti. Dnes si povíme o tom, jak velmi stručně popsat všechny vědecké přístroje na sondě.
Nenechte se zmást, nemáme na mysli skutečný stroj času tak, jak jej známe z mnoha vědecko-fantastických filmů. Evropská kosmická agentura, respektive její představitelé a pracovníci takto ale skutečně nazývají mikrovlnný teleskop Planck, jemuž se v dnešním díle našeho seriálu budeme věnovat. Důvod, proč je tento teleskop nazýván strojem času, je prostý. Planck se zabýval monitorováním prastarého kosmického mikrovlnného pozadí, které je v astronomii spíše známo pod názvem reliktní záření. Je to první forma elektromagnetického záření, které ve vesmíru vzniklo a tak není pochyb o tom, že pohled na něj je skutečnou cestou do hlubin minulosti.
Voda – čtyři písmena, jejichž vyslovení v souvislosti s jakýmkoliv vesmírným tělesem zaručeně zvýší puls všem zájemcům o vědu. Právem, protože tahle substance je základním předpokladem existence života, tedy alespoň takového, který známe a se kterým máme největší zkušenosti. Každý objev vody ve Sluneční soustavě spustí vlnu zájmu, protože počet míst, kde by mohl existovat život roste. O tom, že voda ve vesmíru je, už víme dávno – ve formě ledu ji najdeme na Merkuru, Měsíci, Marsu, či jupiterově měsíci Europa. Dokonce i o tom, že se oxid vodný v pevném skupenství nachází na saturnově měsíci Enceladus jsme také už tušili, nicméně nová měření přinesla přesvědčivé důkazy o přítomnosti jeho kapalné formy.
Setkávání na oběžné dráze není snadný úkol. V současné době se nejčastěji používá spojování dvou aktivních těles, která při vzájemném přibližování spolupracují, vyměňují si informace o vzájemné poloze, rychlosti a dalších důležitých faktorech. Jenže v kosmonautice existují i případy, kdy je potřeba provést spojovací manévr za použití pouze jediného aktivního tělesa. Co si v takovém případě počít? Odborníci z Evropské kosmické agentury se snaží na tenhle technologický oříšek nějak vyzrát.
Když se v České republice řekne Sentinel, vybaví si lidé parní automobil značky Škoda, ze kterého vzniklo známé přirovnání pro člověka, který nadměrně funí. V našem dnešním článku ale bude řeč o docela jiném Sentinelu. Tento název totiž Evropská kosmická agentura vybrala pro novou generaci svých meteorologických družic. První zástupce této řady, satelit Sentinel 1A už odpočítává poslední hodiny pobytu na pevné zemi.
Pokud už k Vašemu nedělnímu poledni patří kromě dobrého oběda s rodinou a politických debat v televizi i náš Kosmotýdeník, jistě Vás potěší, že vychází jeho další díl. Stejně jako v minulých týdnech se můžete těšit na tři zajímavá témata, která přinesla kosmonautika v sedmi uplynulých dnech. Zaměříme se jednak na start evropské rakety Ariane 5 s dvojicí telekomunikačních satelitů, zmíníme se i o pokroku v přípravách evropské sondy Solar Orbiter a na závěr se podíváme na přípravy na start nové tříčlenné posádky na ISS.
Jde o jednu z nejčastějších otázek jak na webu, tak v reálu, třeba při setkání s kamarády. Bohužel se tento problém ještě více zkomplikoval po přistávacím manévru roveru Curiosity, jenž vešel ve známost jako „Sedm minut hrůzy“ a díky mohutné mediální kampani zdomácněl i v debatách laiků. Bohužel byl zaměněn čas, po který probíhalo přistání (od průletu svrchními vrstvami tenké atmosféry až po odpojení zařízení SkyCrane a usazení roveru na marsovský povrch, což činilo oněch sedm minut), s dobou prodlení signálu – latence nutné pro světlo a všechny ostatní frekvence elektromagnetického záření, aby se dostalo z povrchu Marsu k talířům pozemských trackovacích stanic. To ale bylo v tu dobu něco kolem dvanácti minut.
Velmi krátce po velkém třesku se existující časoprostor tvořený extrémně hustým a horkým plazmatem vzdouval a třepotal v rytmu kvantových fluktuací. Miliardy let poté daly tyto nepatrné zárodky nehomogenity vzniknout obřím galaktickým kupám čítajícím na stovky či tisíce galaxií, které jsou k sobě vázány mocnou silou té nejslabší ze všech sil – gravitací. Ale po loňských měřeních detektoru Planck přišlo řádné rozčarování. Výsledky měření se neshodovaly s teoretickou předpovědí založenou na prvotních kvantových fluktuacích. Vypadá to, že ve vesmíru chybí až 40 % galaktických kup, jež by tam podle teorie měly být. Někteří teoretičtí fyzici navrhovali pozměnit standardní model kosmologie, aby byly nesrovnalosti vysvětleny. Ale možná to nebude třeba – sladění obou veličin je možná už na dohled. A mohlo by se ukrývat v přesnějším měření hmotností galaktických klastrů.
